Naprostá frustrace a deprese z toho, jakej je teď život

Anonymní
11.3.21 12:56

Naprostá frustrace a deprese z toho, jakej je teď život

Je tu ještě někdo, kdo už tuhle situaci vůbec psychicky nedává?
Ja jsem už vážně na pokraji sil. Měla jsem děti ve školce, dodelavala jsem si školu, do toho brigáda a teď je proste všechno pryč. Děti doma, pořad bordel, kazdej den úplně stejnej. Do toho mi nedávno umřel hodně blízký člověk.
Já se už proste ani nechci ráno probudit. Absolutně nic mě nebaví. Vztah je úplně nefunkční. Filmy, rozhovory s kamarádkami, necítím absolutně žádný emoce. Jediné alkohol aspoň na chvíli pomůže, až na to, ze mi je potom každé ráno špatně. Nedokážu se ani poradně věnovat dětem. Kdyby tady nebyly, tak už ani nechci žít. To musí bejt klídek proste už nebýt a nemuset nic a nevědět o ničem.
Měl někdo takové emoce a má návod, jak z toho ven? Já si vždycky říkám, abych se vzchopila, napisu si plán na další den, abych měla Jasne činnosti, co budu dělat, ale pak se ráno vzbudim, nesmírna únava, bolesti hlavy a nechce se mi ani dělat dětem snídani. Mám hrozny výčitky vůči dětem… ale proste pravda je, ze se mi nic nechce, nic mě nebaví a jenom prezivam den od té doby, co se probudim, než půjdu spát.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7626
11.3.21 13:02

Ty máš problém se závislostí na alkoholu a od toho se vše odvíjí. Vyhledej odbornou pomoc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
11.3.21 13:04

@Cenarius
To si nemyslím. Já piju třeba 2× týdne a nikdy ne sama a max par piv. Jen je mi v tu chvíli lip než normálně…
Zakladatelka

  • Citovat
  • Nahlásit
7291
11.3.21 13:04

Ahoj,
hluboce s tebou cítím, doba je opravdu náročná, všichni jsme přišli o život, jaký jsme měli dřív.
Když se k tomu ve tvém případě přidá smrt blízkého člověka, je to samozřejmě ještě mnohem horší.
Velmi dobrý nápad je ten seznam věcí na další den.
Na tvém místě bych velmi zvážil, no vlastně spíš doporučil, řešit to i návštěvou psychologa a o svých pocitech, myšlenkách s ním mluvit.
Zároveň se snaž dobu využít k nějakým činnostem, na které dříve nebyl čas. Já se třeba vrhl na rodokmen, uspořádání fotek (jako bych najednou spoustu těch hezkých věcí částečně prožil znovu), zkus třeba v kuchyni věci, na které sis dříve netroufala, nebo se něco naučit. Jo, chce to se přemluvit do startu, ale pak… vrátí se to v lepší náladě.
Tak jako ty kromě covidu a jeho společenským dopadům řeším nějakou osobní zátěžovou situaci, která trvá vlastně obdobně dlouho a někdy jako by mi také bylo jedno, zda žiju nebo ne… Ale pak si říkám, děti, celá rodina, naděje, že život zas bude takový, jaký byl, a je docela dost věcí, které bych ještě zažít chtěl… Takže bojuju. Bojuj také. Každý z nás může být něčím prospěšný, a když je, tak mu to v té chuti do života dost energie vrátí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
367
11.3.21 13:08

Zkus se proplesknout. Nikdy nemůže být tak špatně aby nemohlo být ještě hůř. Chlast je jen jednostranná jízdenka jak si dokázat ještě víc pokazit život. Je hrozný jak všichni fňukají ale předpokládám že nemáš nějakou smrtelnou chorobu a zároveň máš důvod (děti) proč žít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
367
11.3.21 13:12

A když ti nepomůže proplesknout navštiv odbornou pomoc

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1751
11.3.21 13:17

Já bych ti určitě doporučila navštívit psychiatra. Může to být počínající deprese. Hned bych se tam být tebou objednala. Je to těžká doba pro všechny a neni ostuda si nechat pomoci od odborníka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1579
11.3.21 13:19

Jo, tak panaka bych si dala, ale mame covid, takze radeji ne, kdovi, jeszli/kde bych se pak druhy den probudila :lol:
Samozrejme, ze me to stve, ale beru to tak, jak to je :nevim:…zima je za nami, zacina jaro, verim ze v dubnu nakraci deti do skoly a az do zari to bude relativne v pohode.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1751
11.3.21 13:19
@TataOndra píše:
Zkus se proplesknout. Nikdy nemůže být tak špatně aby nemohlo být ještě hůř. Chlast je jen jednostranná jízdenka jak si dokázat ještě víc pokazit život. Je hrozný jak všichni fňukají ale předpokládám že nemáš nějakou smrtelnou chorobu a zároveň máš důvod (děti) proč žít.

Myslím, že deprese nemají jen smrtelně nemocní a bezdětní! Je to nemoc jako jakákoliv jiná.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25163
11.3.21 13:24

Vždycky, když na mě padá splín, řeknu si, kolik bych toho ještě chtěla zažít. Zatnu zuby a i přes nechuť jdu na větší vycházku. Nebo uvařím něco, do čeho jsem dřív neměla odvahu, někomu zavolám nebo si pustím muziku.
U Tebe to asi bude hlubší problém, objednej se k odborníkům.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
176
11.3.21 13:26

Chápu tě…já to řeším pobytem venku. Každý den jsme venku 3-5h, trénujem si nejrůznější sporty a hrajem hry a blbnem. Potkáváme venku známé a aspoň prohodime pár slov a hned je lépe. Domácnost leží ladem a vařím jen nutné minimum pro děti. Bude líp. Ber to tak jak to je a zkus chodit ven, pomůže ti to. :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
367
11.3.21 13:27
@Blue2 píše:
Myslím, že deprese nemají jen smrtelně nemocní a bezdětní! Je to nemoc jako jakákoliv jiná.

Otázka je zda je to deprese. Každopádně lidi jsou čím dál tím více slabší. Sám mám občas blbou náladu ale žiju pro dítě. A když blbou naladu člověk řeší chlastem bude to jen horší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
11.3.21 13:28

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce důvody… školkové dítě je doma, manžel částečně na home office, takže když je doma hlídá a já můžu do práce, pak hlídají prarodiče… Večer se těším na film nebo deskovou hru s manželem, také si u toho dáme pivo nebo víno, ale ne do kocoviny na druhý den. Ano, chybí nám společenské akce, ale to není důvod netešit se na další den… jak máš nefunkční vztah?

  • Citovat
  • Nahlásit
19599
11.3.21 13:34

Zkusila bych se s tou situaci naučit žít, ne čekat, až se vše možná vrátí do starých kolejí. Vymysli, co vás těší a co můžeš provozovat teď. Netrap se tím, co provozovat nejde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
916
11.3.21 13:43
@Anonymní píše:
Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce důvody… školkové dítě je doma, manžel částečně na home office, takže když je doma hlídá a já můžu do práce, pak hlídají prarodiče… Večer se těším na film nebo deskovou hru s manželem, také si u toho dáme pivo nebo víno, ale ne do kocoviny na druhý den. Ano, chybí nám společenské akce, ale to není důvod netešit se na další den… jak máš nefunkční vztah?

To se ti lehce řekne, ale ne každý má manžela na home Office a děti můžou k prarodičům…trošku se vcítit do druhého by to chtělo :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat