Návrat k bývalému, i když k němu nic necítím

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
26.6.22 16:04

Návrat k bývalému i když k němu nic necítím

Zdravím. Chtěla bych se tady svěřit se svou situací. Měla jsem přítele 5 let, od VŠ, tedy nám bylo 23-28 v době toho vztahu, znali jsme se ale od základky. Bude mi 33.
Ten pětiletý vztah jsem potom ukončila já, protože on byl dost nevyrovnaný, naštvával se, pořád něco řešil - někdy k tomu měl důvod, ale ty reakce byly prostě neadekvátní, myšleno zvyšování hlasu. hádky a nezvládal nechat něco už být.
Jinak to byl člověk, se kterým jsme měli opravdu hodně společného a shodli jsme se téměř na všem, byla jsem s ním naprosto sama sebou, nikoho takového jsem nikdy nepotkala, ani předtím, ani potom, a to jsem jiných vztahů měla dost.

Teď jsem po rozchodu, od toho rozchodu s ním už po třetím. Byla jsem mezi tím i sama. Tyhle zkušenosti mě dovedly k tomu, že nikdo ke mě pasující víc než on už prostě dost možná nebude. On je na tom stejně, řekli jsme si to, že prostě naše další vztahy vždy brzo troskotaly. Už nějakou dobu si píšeme a já vím, že by mě chtěl zpět.

Vím, že je to spolehlivý a hodný člověk, co by pro mě udělal hodně a mám ho ráda, ale jak roky uplynuly a já se trochu změnila, bohužel k němu necítím už to, co bych chtěla. A on sice tvrdí, že na sobě pracoval a ty problémy by nebyly, ale tomu taky úplně nevěřím.
Ráda bych stihla mít děti a bohužel vím, že s tím bude ze zdravotního hlediska problém na mojí straně už takhle problém.

Na jednu stranu si říkám, že to je hrozný nesmysl, takle uvažovat a chtít si pořizovat rodinu s někým, ke komu necítím to správné (nevím, třeba by to přišlo časem).
Na druhou nechci skončit bezdětná kvůli tomu, že jsem tak dlouho vybírala, až jsem nevybrala.

Dokážete si představit, že byste tohle ještě zkoušeli? Neříkám, že bych ihned přistoupila k tomu tak, abychom hned měli děti, ale jde mi o to, jestli do toho investovat s tím, že to třeba přijde,

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9604
26.6.22 16:14

Někdy jsou vztahy zacyklené, víš.. ale obvykle je tam ten problém pořád
a akorát se tím zas ve svém věku zdržíš
na cestě za šťastným, méně komplikovaným a smysluplným vztahem, kde může být dítě a klidně i to pochopení
nebo jsi takový exot s tak exotickými zájmy, že tě fakt chápal jen on? nemyslím si ;)
osvoboď se od toho
věř mi, uleví se ti.. znám to… :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4691
26.6.22 17:00

Takže ti poslouží především jako dárce spermatu?? Už teď k němu necítíš to, co bys chtěla… chceš s ním být z rozumu… Jak myslíš, že to bude fungovat? Je to nefér i vůči němu…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
545
26.6.22 17:01

Určitě ne, to, co popisuješ, se prostě nemění.
Spíš bys měla pracovat na tom, jak se odpoutat ze vztahu, který je problematický.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4404
26.6.22 17:10

Taky ne. Není to ten pravý

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
318
26.6.22 17:10

Tak si reknete, ze kdyz treba do 35 nikoho ani jeden nenajdete, tak se date dohromady, abyste aspon stihli rodinu. Ale ja sama byla v podobne situaci, kdy jsem si myslela, jak s byvalym k sobe strasne patrime a snazila jsem se jet hrozne dlouho na mrtvym koni, az jsem se rozesla ja. Nyni mam krasny vztah a vim, ze s tim clovekem chci byt a budovat a mit rodinu. Takhle budes furt premyslet, zda treba kupovat spolecny bydleni, kdyz spolu treba nebudete atd. To bys musela hodne vybocovat, aby k tobe nepasoval jinej normalni kluk.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
548
26.6.22 17:18
@Lucy75 píše:
Někdy jsou vztahy zacyklené, víš.. ale obvykle je tam ten problém pořád
a akorát se tím zas ve svém věku zdržíš
na cestě za šťastným, méně komplikovaným a smysluplným vztahem, kde může být dítě a klidně i to pochopení
nebo jsi takový exot s tak exotickými zájmy, že tě fakt chápal jen on? nemyslím si ;)
osvoboď se od toho
věř mi, uleví se ti.. znám to… :kytka:

Proč zpochybňuješ to, že k ní sedl nejvíc? Jasně napsala, že měla hodně vztahů před ním i po něm, a ten pocit souznění měla největší s ním. Tohle znám taky, někdo tu možnost napojení na kdekoho prostě nemá a dělat se s tím nedá nic. Jak takový typ souznění člověk jednou zažije, vždycky tam bude u jiných pocit toho, že už to nikdy nebude ono, i kdyby ty vztahy byly v určitých oblastech lepší. A ono je to bohužel většinou pravda.

Jako problém vidím to, že se přeci jen něco změnilo a už ho evidentně nemiluje. Zakladatelko, dokážeš popsat, čím to může být? Odcizili jste se, když jste spolu nebyli?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
693
26.6.22 17:28

Ad nazev tveho prispevku - Návrat k bývalému i když k němu nic necítím -
Chtela bys, aby o tobe takto uvazovala druha strana? Ja ne… Ponekud to zavani vypocitavosti vzhledem k tikajicim biologickym hodinam.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.6.22 17:31
@WhiteCrow píše:
Proč zpochybňuješ to, že k ní sedl nejvíc? Jasně napsala, že měla hodně vztahů před ním i po něm, a ten pocit souznění měla největší s ním. Tohle znám taky, někdo tu možnost napojení na kdekoho prostě nemá a dělat se s tím nedá nic. Jak takový typ souznění člověk jednou zažije, vždycky tam bude u jiných pocit toho, že už to nikdy nebude ono, i kdyby ty vztahy byly v určitých oblastech lepší. A ono je to bohužel většinou pravda.Jako problém vidím to, že se přeci jen něco změnilo a už ho evidentně nemiluje. Zakladatelko, dokážeš popsat, čím to může být? Odcizili jste se, když jste spolu nebyli?

Takhle to cítím, že jak jsem to zažila s ním, že ten rozdíl v ostatních vztazích v té stejné rovině byl poznat i když měli ostatní zase jiné přednosti.

Neřekla bych, že jsme se odcizili, ale spíš jsem ho za těch spoustu let začala brát jako kamaráda. Po těch pěti letech, když jsem potom znovu randila a poznala nové začátky, lidi co žili zase zcela jinak než on, překonala nějakou tu svoji komfortní zónu, tak mě to asi nějakým způsobem posunulo.
Nedokážu si teď třeba představit, jak bychom to vůbec začali.
Byli jsme v průběhu let v kontaktu, teď jsme teda více, ale víme o sobě pořád všechno a mě připadá, že kdybychom měli rande, že to je jako experiment s příbuzným.
Je to zároveň pocit, jakože si pořád patříme a vlastně není co měnit.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.6.22 17:31
@Stará známá píše: . Ponekud to zavani vypocitavosti vzhledem k tikajicim biologickym hodinam.

Tak to bohužel je, já se tím netajím.

  • Citovat
  • Nahlásit
8816
26.6.22 18:06

Já bych tomu klidně šanci zase dala. Ta prvotní zamilovanost tam už nikdy nebude, to opadne ale všude po čase. Člověk se věkem mění, je víc tolerantní, už víš co ve vztahu chceš, a co ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1300
26.6.22 18:17
@Anonymní píše:
Takhle to cítím, že jak jsem to zažila s ním, že ten rozdíl v ostatních vztazích v té stejné rovině byl poznat i když měli ostatní zase jiné přednosti.Neřekla bych, že jsme se odcizili, ale spíš jsem ho za těch spoustu let začala brát jako kamaráda. Po těch pěti letech, když jsem potom znovu randila a poznala nové začátky, lidi co žili zase zcela jinak než on, překonala nějakou tu svoji komfortní zónu, tak mě to asi nějakým způsobem posunulo.
Nedokážu si teď třeba představit, jak bychom to vůbec začali.
Byli jsme v průběhu let v kontaktu, teď jsme teda více, ale víme o sobě pořád všechno a mě připadá, že kdybychom měli rande, že to je jako experiment s příbuzným.
Je to zároveň pocit, jakože si pořád patříme a vlastně není co měnit.

A vy jste v osobním kontaktu? Protože ono je něco jiného, když osobně zafunguje chemie. Ať chceme nebo ne, přitahují nás vůně, gesta, mimika. Pokud nemáte osobní kontakt dala bych šanci a šla na rande. Vždycky můžeš říct to nemá už cenu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12445
26.6.22 18:53

A já si zase myslím, že ta prvotní zamilovanost ani přijít nemůže. Znáte se, podle tebe, dokonale, hodně jeho reakcí předvídáš a nemá tě prakticky čím překvapit. Asi bych to zkusila, ono i po několika letech vztahu to prostě už není jako na začátku. A ti šťastní jsou jako nejlepší přátelé.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.6.22 19:21

Mám úplný pocit, jako bych to psala já. Akorát s tím rozdílem, že už je mi před 40 a mám dvě děti. Bývalý se chce vrátit, neustále mě přesvědčuje. Chováme se k sobě hezky, kvůli dětem se vždycky na všem domluvíme. Všichni se diví, proč spolu nejsme, když nám to tak klape. Ale já to prostě necítím. Byl tu nějaký důvod, že jsme šli od sebe, a já si teď neumím představit návrat. Nebyla bych šťastná. Vím, že jsem ti v ničem neporadila, za to se omlouvám, ale jsem úplně udivená, že to, co teď sama řeším, se přede mnou objeví jako zrcadlo…K zamyšlení.
Omlouvám se za anonym, nechci být dohledatelná.

  • Citovat
  • Nahlásit
1646
26.6.22 19:30

A ví, že je jen dárce spermatu? 🤦‍♀️

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat