Nebaví mě vše kolem mateřské/rodičovské...Mít druhé?

Anonymní
23.5.18 15:45

Nebaví mě vše kolem mateřské/rodičovské...Mít druhé?

Dobrý den, asi bych si ráda vyslechla vaše zkušenosti, názory… mám syna - 10 měsíců, manžela, kdyz maly spí, tak trochu pracuji, abych nevypadla ze cviku, máme se vesměs moc dobře. Manžel s malým pomáhá ve všední dny večer a víkendy trávíme společně. Malý je úžasný, zdravý, usměvavý chlapeček, i když občas trochu protivný, a začíná docela zlobit. Je to malej lump, nemůže být chviličku sám. Buď dělá něco, co nemá, nebo se po mně sápe. Mazlit se nechce - většinou něco potřebuje nebo si ze me dělá hopsadlo… miluju ho nade všechno na světě, myslím, ze má vše, co potřebuje, především lásku… problém je, že mě celá tahle situace nebaví. Být máma je pro mě vlastně docela potupna věc… Jsem služka, robot, podrztaska… přijde mi, ze otcové mají možnost volby, ale mámy prostě musí… nijak se z toho nehroutim, kdyz mam špatnou náladu, tak se samozřejmě snažím ji neprenaset na prcka..Jen mi pak to pak bývá líto, ze si tyhle maminkovsky veci neuzivam…zkrátka to není nic pro mě. Na druhou stranu bych ale ráda děti dvě. Nechci, aby syn byl jedinacek, bylo by mi to líto. Říkám si, ze si to druhé dítě odbydu raději co nejdřív, at to mám rychle za sebou… vím, ze to říká hodně maminek, ale ja to tak opravdu myslím - Už to chci mít z krku. Chci být znovu plnohodnotný člověk. Zase dělat něco, co me naplňuje, nebýt ten jediný stredobot vesmíru pro malého sobečka (děti sobci jsou od přírody, chápu to, a nevycitam jim to :) ). Rozhodně nechci od svého dítěte/dětí utíkat, to ne. Jen se těším, az péči o ně budu moci kombinovat i s tím „normálním, dospělým“ životem…
Nechci si tu stěžovat, mám se dobře, syna miluji, jenom me to celé nejak nenaplnuje…chtěla bych vědět, jestli to tak ma i někdo jiný… šly byste do druhého? Bojím se, ze kdyz to budu odkládat, ze na druhé uz nedojde…
Předem díky za názory. A prosím nebudte na me zlé, fakt se snažím :)

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
23.5.18 15:52

Já myslím, že je to normální, že někoho to prostě nenaplňuje. Já čekám první a už jsem i dlouho na PN a na mimčo se moc těším, protože je to pro mě naplnění života, ale nedovedu si představit, že s ním budu doma, a potom hned druhé.

Už jsem i přemýšlela o tom, že bych se domluvila s manželem a vrátila se do práce třeba po jednom roce, a on šel na rodičák místo mě. Finančně bychom na tom byli o něco málo líp a vím, že se svojí pracovní dobou bych byla brzo doma, takže by i měl relativně volná odpoledne. A i on by si potřeboval odpočnout, protože má fyzicky dost namáhavou práci.
Ale zatím je to ve stadiu úvah a uvidím, co se mnou ten malej uzlík udělá :)

A prostě jen jsem chtěla říct, že tě chápu :) Zkus třeba nějakou brigádu a nebo třeba najít čas na nějaké cvičení nebo dospělé věci.

  • Citovat
  • Nahlásit
4922
23.5.18 15:52

Na tvem miste a s mymi zkusenostmi bych do toho nesla. Ja jsem si prvni dite uzivala plnymi dousky. Tak jsme sli do druheho, ze to bude pohoda i nadale. No to urcite! Ted mam doma dvouletacku a mimino a padam na hubu. Vubec si to neuzivam, naopak. Znovu bych to tak neudelala a pockala bych treba do 5ti let prvniho.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
286
23.5.18 16:13

Ja jsem si u prvniho to kojenecke obdobi taky neuzivala a nebavilo me to, ale nemela jsem ani silu na dalsi dite, protze jsem mela plno prace s tim jednim. v jeho 2 letech jsem se vratila na dopoledne do prace, ve trech na cely den a bylo to super. v jeho 4 se nam narodil druhy syn a toho si teda uzivam uz od miminka.ale mit dve deti s mensim vekovym rozdilem, to bych asi nedala, protoze je to mazec. clovek se za cely den nezastavi..tak zvaz, jestli to zvladnes..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Nmdl
23.5.18 16:20

Jestli ti tě to nenaplňuje a ubíjí už takhle s jedním dítětem, tak věř, že mít novorozence a do toho malé dítě, by tě otrávilo ještě mnohem víc. Cítila by ses ještě víc jako mimoň. Izolovaný unuděný mimoň.

  • Citovat
  • Nahlásit
1619
23.5.18 16:21

Klidně bych šla do druhého, ale jenom.za předpokladu, že máš nějaké hlídání - babičky, popř. jine. Jestli jsi hotová z jednoho dítěte, tak ze dvou budeš už úplně na prášky :) Já si mateřskou užívám až tak od roka dcery, co začala chodit, je to o hodne lepší, i když zase se víc vzteká, ale to už jsem se nějak obrnila a většinou mě to nechává klidnou :) No za pár měsíců čekáme druhý přírůstek, tak jsem zvědavá :) Jinak chodím jeden den do práce, tam se skvěle odreaguju od mateřských povinnosti a hned se domů těším… Plánuju to tak i se dvěma prcky, až vydrží mladší aspoň půl dne bez kojení a možná se potom i s mužem vystridame na rodicaku. Právě to chci mít taky co nejdřív „z krku“ a za pár let už jezdit na normální dovolené, neřešit pliny a pod :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2868
23.5.18 16:26

Holky a neni to tak ze dve si spolu hraji a matka ma vetsi klid? Ja mam tedy jen jedno..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1922
23.5.18 16:27

Ahoj mám syna bude mu pět let. Taky jsem si vzdycky říkala, ze nechci, aby byl syn jedinacek. Tak jsme mu pořídili brasku. Musím říct, ze jak se říká jedno dítě žádné dítě je to opravdu pravda. A to tvrdím i přesto, ze první syn je poměrně aktivní a chvíli neposedi i tak jsme si pořídili druhé dítě. Mladšímu je 20měsíců a teď je to teprve ten pravý zahula a občas taky padam na hubu, ale ja to chtela mit prijednom. Přítel je od rána do večera v práci a doma mi extra s ničím napomůže. Starám se o barák o syny o nákupy o domácnost a opravdu uz se těším az půjdu do práce a o tohle všechno se podelime.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1265
23.5.18 16:55

Jestli bereš mateřství jako potupnou roli, tak je to ve tvé hlavě. Tam to můžeš změnit - anebo si vyhovět. Způsobů je řada, od toho druhé dítě nemít, po to odevzdat ho po porodu chůvě a jet na americký způsob.

Představa, že se ve prospěch svých dětí ponižuješ a obětuješ, je jednak strašná za tebe, jednak za ně, protože jim tenhle postoj „být matkou je potupné“ dozajista předáš. Pojedeš sice na kulturní vlně, je u nás dost slečen, co mají pocit, že porodit a vychovat člověka je potupa, nuda a hluboko pod jejich úroveň, radostného na tom ale není nic. Tedy, na tvém místě bych se obětí stát (znovu) nechtěla.

Třetí možnost je promyslet to a svůj postoj změnit. Podívat se na to, odkud pramení, co se v tobě děje, co na své roli matky můžeš ocenit a v čem je obdivuhodná, nikoliv potupná.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
23.5.18 17:25
@zudina píše:
Holky a neni to tak ze dve si spolu hraji a matka ma vetsi klid? Ja mam tedy jen jedno..

Já mam jedno a dokáže si vyhrát od dvou let sama, dvě se leda tak biji a pretahuji o hračky :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18425
23.5.18 17:27
@Anonymní píše:
Dobrý den, asi bych si ráda vyslechla vaše zkušenosti, názory… mám syna - 10 měsíců, manžela, kdyz maly spí, tak trochu pracuji, abych nevypadla ze cviku, máme se vesměs moc dobře. Manžel s malým pomáhá ve všední dny večer a víkendy trávíme společně. Malý je úžasný, zdravý, usměvavý chlapeček, i když občas trochu protivný, a začíná docela zlobit. Je to malej lump, nemůže být chviličku sám. Buď dělá něco, co nemá, nebo se po mně sápe. Mazlit se nechce - většinou něco potřebuje nebo si ze me dělá hopsadlo… miluju ho nade všechno na světě, myslím, ze má vše, co potřebuje, především lásku… problém je, že mě celá tahle situace nebaví. Být máma je pro mě vlastně docela potupna věc… Jsem služka, robot, podrztaska… přijde mi, ze otcové mají možnost volby, ale mámy prostě musí… nijak se z toho nehroutim, kdyz mam špatnou náladu, tak se samozřejmě snažím ji neprenaset na prcka..Jen mi pak to pak bývá líto, ze si tyhle maminkovsky veci neuzivam…zkrátka to není nic pro mě. Na druhou stranu bych ale ráda děti dvě. Nechci, aby syn byl jedinacek, bylo by mi to líto. Říkám si, ze si to druhé dítě odbydu raději co nejdřív, at to mám rychle za sebou… vím, ze to říká hodně maminek, ale ja to tak opravdu myslím - Už to chci mít z krku. Chci být znovu plnohodnotný člověk. Zase dělat něco, co me naplňuje, nebýt ten jediný stredobot vesmíru pro malého sobečka (děti sobci jsou od přírody, chápu to, a nevycitam jim to :) ). Rozhodně nechci od svého dítěte/dětí utíkat, to ne. Jen se těším, az péči o ně budu moci kombinovat i s tím „normálním, dospělým“ životem…
Nechci si tu stěžovat, mám se dobře, syna miluji, jenom me to celé nejak nenaplnuje…chtěla bych vědět, jestli to tak ma i někdo jiný… šly byste do druhého? Bojím se, ze kdyz to budu odkládat, ze na druhé uz nedojde…
Předem díky za názory. A prosím nebudte na me zlé, fakt se snažím :)

Matka ale budes i kdyz povyrostou. Druhe bych byt tebou nemela. Z tveho popisu je znat, ze se modlis a cekas ze treba v jeho peti letech uz ti da pokoj a ty se vratis do sveho zivota. Jenze tvuj predchozi zivot uz neni.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
23.5.18 17:28
@Ivulka88 píše:
Ahoj mám syna bude mu pět let. Taky jsem si vzdycky říkala, ze nechci, aby byl syn jedinacek. Tak jsme mu pořídili brasku. Musím říct, ze jak se říká jedno dítě žádné dítě je to opravdu pravda. A to tvrdím i přesto, ze první syn je poměrně aktivní a chvíli neposedi i tak jsme si pořídili druhé dítě. Mladšímu je 20měsíců a teď je to teprve ten pravý zahula a občas taky padam na hubu, ale ja to chtela mit prijednom. Přítel je od rána do večera v práci a doma mi extra s ničím napomůže. Starám se o barák o syny o nákupy o domácnost a opravdu uz se těším az půjdu do práce a o tohle všechno se podelime.

Nechci ti brát iluze, ale když je od rána do večera v práci a nepomůže, tak te čeká leda to samé a k tomu honička navíc-z práce do skolky, nakoupit, nachystat večeři, později úkoly atd.Ted mas ještě během dne “volno”, ale skloubit práci a domácnost je fakt zahul.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1922
23.5.18 17:29
@PaniBovaryovaaa píše:
Nechci ti brát iluze, ale když je od rána do večera v práci a nepomůže, tak te čeká leda to samé a k tomu honička navíc-z práce do skolky, nakoupit, nachystat večeři, později úkoly atd.Ted mas ještě během dne “volno”, ale skloubit práci a domácnost je fakt zahul.

Jj něco mi říká, ze to tak bude. Ale slibuje mi ze né. :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5480
23.5.18 17:55
@Anonymní píše:
Dobrý den, asi bych si ráda vyslechla vaše zkušenosti, názory… mám syna - 10 měsíců, manžela, kdyz maly spí, tak trochu pracuji, abych nevypadla ze cviku, máme se vesměs moc dobře. Manžel s malým pomáhá ve všední dny večer a víkendy trávíme společně. Malý je úžasný, zdravý, usměvavý chlapeček, i když občas trochu protivný, a začíná docela zlobit. Je to malej lump, nemůže být chviličku sám. Buď dělá něco, co nemá, nebo se po mně sápe. Mazlit se nechce - většinou něco potřebuje nebo si ze me dělá hopsadlo… miluju ho nade všechno na světě, myslím, ze má vše, co potřebuje, především lásku… problém je, že mě celá tahle situace nebaví. Být máma je pro mě vlastně docela potupna věc… Jsem služka, robot, podrztaska… přijde mi, ze otcové mají možnost volby, ale mámy prostě musí… nijak se z toho nehroutim, kdyz mam špatnou náladu, tak se samozřejmě snažím ji neprenaset na prcka..Jen mi pak to pak bývá líto, ze si tyhle maminkovsky veci neuzivam…zkrátka to není nic pro mě. Na druhou stranu bych ale ráda děti dvě. Nechci, aby syn byl jedinacek, bylo by mi to líto. Říkám si, ze si to druhé dítě odbydu raději co nejdřív, at to mám rychle za sebou… vím, ze to říká hodně maminek, ale ja to tak opravdu myslím - Už to chci mít z krku. Chci být znovu plnohodnotný člověk. Zase dělat něco, co me naplňuje, nebýt ten jediný stredobot vesmíru pro malého sobečka (děti sobci jsou od přírody, chápu to, a nevycitam jim to :) ). Rozhodně nechci od svého dítěte/dětí utíkat, to ne. Jen se těším, az péči o ně budu moci kombinovat i s tím „normálním, dospělým“ životem…
Nechci si tu stěžovat, mám se dobře, syna miluji, jenom me to celé nejak nenaplnuje…chtěla bych vědět, jestli to tak ma i někdo jiný… šly byste do druhého? Bojím se, ze kdyz to budu odkládat, ze na druhé uz nedojde…
Předem díky za názory. A prosím nebudte na me zlé, fakt se snažím :)

Proč by ti bylo líto, že je malý jedinacek? Děti si přeci pořizuji proto, že chci a ne z lítosti k někomu… Podle popisu mi prijde, že tě doma s prckem moc nebaví a chybí ti dospělý svět. Buď si zkus najít podobně smýšlející maminku, abyste si mohly třeba pomoct v hlídání atd. A nebo zkus jít na částečný úvazek do práce. Myslím, že pro dítě je důležitá hlavně spokojená matka a společně smyslupne naplněný čas.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
730
23.5.18 18:55

Počkala bych až se první trochu osamostatní, tak 4-5 let a pak šla do druhého. Hned za sebou ani za nic. Jednáčka ne, mít sourozence je prima. :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama