Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Nechci další dítě!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.11.17 12:46
@barcanov píše:
U nás je to podobně a už z toho skoro nespím :/ S manželem jsme se ještě před dcerkou bavili vždy o velké rodině, on je ze čtyř dětí, já tedy ze dvou, ale přišlo mi to vždy málo…takže jsme se shodli, že 3-4 by byl ideál…ještě ve dcerky roce jsem si to myslela a vůbec mě nenapadlo, že se to někdy změní…a když jí bylo asi 14 měsíců, tak najednou u mě úplně cvak a mám pocit, že jí to nemůžu udělat, že bychom měli další…momentálně to cítím tak, že by přišel vetřelec, který by zničil vše, co si jako rodina budujeme…ačkoli to zní sebevíc krutě, prostě to tak cítím. Jenže dcerce je 25 měsíců a čas běží…chci s ní být doma do 4 let, právě proto, abychom si co nejvíc užila dětství a nemusela ho trávit ve školce (pokud nebude chtít), finančně to snad zvládneme (rodičák už nemám)…jenže ačkoli manžel nic neříká, vidím jak tím strašně trpí (cca v jejích 15ti měsících se poprvé zeptal, kdy začneme zkoušet další, tak jsem mu řekla, jak to cítím a od té doby to nezkusil, ale vidím jak ho to trápí, ted navíc máme malinkou neteř, když jí chová, skoro slzí), moc by si přál dalšího broučka a já mám samozřejmě výčitky svědomí jak hrom, že jsem mu tehdy nasadila falešné naděje o velké rodině…jenže já to tehdy cítila stejně jako on! Mohli bychom mít dítě z rozumu, jasně…ale je to správně? Jako co mě mrzí, to je, že už bych si neměla možnost prožít další těhotenství a porod, ale co pak? pak by přišel prcek a všechno zase jinak…prostě nevím…manžela mám úžasného, práci má super, je doma každé odpoledne i víkendy, se vším mi pomáhá…Čekat moc nemůžeme ačkoli jsme mladí…mám zdr. problémy se srdcem a čeká mě operace, po ní už bych to nedala…celé noci zvažuji pro a proti…nebojím se, že bychom to nedali, to vůbec…jen prostě chybí ta touha po miminku jako před prvním…
Tak jasně, že už nikdy nebude tak hvězda, na kterou bude směřováno 100% pozornosti a 100% lásky. To je realita.
Ale mít sourozence má i své výhody. Pokud vztahy vyjdou, jinak je to na bačkoru. 
Tvoje výhoda je, že když budeš mít dvě, můžeš si vybrat, které budeš mít raději (oficiálně se tomu říká mít k němu blíž). Když máš jedno, musí to být tvá velká láska, i když je to protivný otravný puboš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 12:46
@barcanov píše:
U nás je to podobně a už z toho skoro nespím :/ S manželem jsme se ještě před dcerkou bavili vždy o velké rodině, on je ze čtyř dětí, já tedy ze dvou, ale přišlo mi to vždy málo…takže jsme se shodli, že 3-4 by byl ideál…ještě ve dcerky roce jsem si to myslela a vůbec mě nenapadlo, že se to někdy změní…a když jí bylo asi 14 měsíců, tak najednou u mě úplně cvak a mám pocit, že jí to nemůžu udělat, že bychom měli další…momentálně to cítím tak, že by přišel vetřelec, který by zničil vše, co si jako rodina budujeme…ačkoli to zní sebevíc krutě, prostě to tak cítím. Jenže dcerce je 25 měsíců a čas běží…chci s ní být doma do 4 let, právě proto, abychom si co nejvíc užila dětství a nemusela ho trávit ve školce (pokud nebude chtít), finančně to snad zvládneme (rodičák už nemám)…jenže ačkoli manžel nic neříká, vidím jak tím strašně trpí (cca v jejích 15ti měsících se poprvé zeptal, kdy začneme zkoušet další, tak jsem mu řekla, jak to cítím a od té doby to nezkusil, ale vidím jak ho to trápí, ted navíc máme malinkou neteř, když jí chová, skoro slzí
Vůči manželovi mi to taky přijde dosti nefér nějáký kompromis? Ještě k tomu když ti tak pomáhá co by za to jiní dali a pak už nebudeš moc kvůli zdravotnímu stavu tak já bych zvažovala ještě o jednom víc ne 
.. a myslím si že dcera by měla jít mezi děti do školky taky přijde mezi jiný kolektiv a uvidíš třeba by se to taky změnilo ..držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mango_Lassi
24.11.17 12:53
Tak podle mě není vůbec špatně, když tu pozornost dostane jedno dítě na 100%. Sama jsem jedináček a neměnila bych. Když další dítě nechceš, tak si ho neporizujte.
- Citovat
- Upravit
24.11.17 12:55
No přijde mi, že jsi se na dceru trochu nezdravě upnula. 100% pozornost ještě nikdy žádnému dítěti neprospěla, spíš naopak.
Manžela je mi líto, mně kdyby po prvním ex řekl, že další nechce, tak by byl rozvod mnohem dřív, nepřekousla bych to.
Já osobně si myslím, že byste ještě minimálně jedno mít měli, i kdyby z tvé strany to mělo být z rozumu. Až bude na světě, sama uvidíš, jak byly tvé důvody malicherné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 12:55
Jestli tě nějak moc netlačí termín operace tak ještě počkej. Ono to přijde ale proste trochu dyl, dcera je ještě malá. Jestli už čekat nemůžeš tak jdi do toho, manžel pomůže a ty nikdy nebudeš litovat ze se další prcek narodil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 12:56
Taky jsem měla obavy, hlavně když vidím, jak strašně všichni zbožňují dceru, já ji miluju strašně, ale třeba už teď ji dávám 2× týdně do miniškolky, protože děti miluje a naopak si to tam užívá a pak ani nechce jít se mnou domů. A to je jí rok a půl. Každou chvíli čekám narození miminka a je mi spíš líto jeho, jelikož o to už se nikdo moc nezajímá a všechno přece zdědí po ségře atd atd…
Hlavně si myslím, že láska k dětem není nějak omezená, že bys musela miň milovat dceru, abys měla ráda druhé, třetí dítě…spíš dceři sourozencem život obohatíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 13:02
@barcanov bud uplne v klidu a jeste pockejte. Hele ja resila totez naprosto jak pres kopirak, vim presne jak se citis. Dcera je moje slunicko, celej muj zivot, proste vsechno, mame nadhernej vztah. Manzel chtel druhy dite, odolavala jsem do 4 let dcery. Pak jsem rekla jo, a popravde trochu doufala, ze to nepujde… a slo. A vis do? Nic se mezi mnou a dcerou nezmenilo. Mala ho prijala naprosto v pohode, berem to tak, ze mimino tu mame pro NASI zabavu a mimino je z ni na vetvi a miluje ji a smeje se kazdy ptakovine, kterou ona udela… furt ji teda chvalime, ale ted jsem se ji ptala, jestli ji vadi, ze ho mame. Podivila se, co se ptam, se je prece rada, ze je s nim sranda. Myslim, ze kdyz se to spravne „navlikne“ a dceri zustanou vsechna privilegia, tak se to rozhodne da. Drzim palce!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 13:14
Měla jsem trošku podobné pocity, ne teda až tak, jak ty popisuješ. Když přišla druhá dcera, tak to bylo pro všechny krásné i pro starší. Byla z ní totálně hotová a moc se jí líbí, že se teď na ní mladší už usmívá a zbožňuje ji. Pocity má člověk všelijaké, ale věř, že není nic hezčího, než vidět ty dvě vysmáté hlavičky u sebe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 13:15
Píšeš, že se bojíš, aby dcera netrpěla tím, že by se pozornost rodičů rozdělila ještě na sourozence. Nebala bych se toho. Naopak je mi líto děti, co sourozence nemají. Sourozenec je partak na celý život. Sama mám bráchu a jsem za to šťastná… kolik srandy jsem si jako malí užili. A je fajn, když děti nejsou moc daleko od sebe, aby to nakonec nebyli dva „jedinacci“. Syn má dva a půl a za pul roku se mu narodí sourozenec… už se nemůžu dočkat a prcka na to taky postupně připravujem. Zatím se moc těší.
Příspěvek upraven 24.11.17 v 13:17
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 13:16
Upřímně…dcerka určitě není takový ten jedináček, kterého všichni obletují a má všechno…v tomhle máme jasno, nechceme ji rozmazlovat (hraček má spoustu, ale řekla bych že mnohem méně než většina ostatních dětí…ne, že bychom ji je nemohli koupit, ale stejně nejradši dělá to, co já - stačí ji na dvacet minut míchat vařečkou piškoty v misce když vařím atd)…když něco dostane od babičky (sladkost, ovoce), dělí se s námi…i doma…mandarinku si rozdělujeme, jablíčko na kousky a jíme ho obě…má nastavena pravidla, která ví, že musí dodržovat…100% času jí také nevěnuji, vzhledem k tomu, že z domova pracuji…ví, že jsou chvíle, kdy jsem tu jen pro ní, ale pak taky chvíle, kdy se musí zabavit sama a maminka pracuje nebo řeší domácnost…babičky máme daleko, ale když občas přijede mamka, hlídá třeba tři dny de facto v kuse (na noc tedy ne, protože ještě kojíme) a malá s tím nemá problém…s časem by také problém nebyl, moje práce není pro nás existenčně důležitá, takže s tím mohu kdykoli přestat…s dcerkou chodíme mezi děti několikrát týdně, občas ji nechávám i na hlídání a jdu si na pár hodin něco pozařizovat nebo sednout s kamarádkou do kavárny především pro to, aby právě nebyla malá stále se mnou, jinak bych to nepotřebovala a nechala si ji doma…čistě mi prostě jde asi o to, že musím nějak překonat fakt, že to druhé dítě by bylo počato z mojí strany z rozumu a to podle mého názoru není správně…pro ten plod je podle mě potřeba, aby cítil, že je milovaný, že se na něj rodina těší (a především tedy ta maminka)…není to nefér vůči němu? O prvním miminku jsem toužila od maturity, bývalý přítel tak brzy nechtěl, tak jsem vystudovala 5 let VŠ, ale dítě strašně moc chtěla…během vš jsme se rozešli a dali jsme se do kupy s nynějším partnerem…a s manželem pak jsme mimi čekali ani ne po dvou letech vztahu, malá se povedla na poprvé a věřím, že i proto, že jsme oba tak moc chtěli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 13:17
@barcanov Pocit,že opravdu chci druhé dítě přišel až když dceři bylo kolem 6-7let a to jsem vždycky chtěla mít víc dětí, ale mateřská láska k první dceři mě tak pohltila, že touha po dalším miminku dlouho nebyla… Takže nebýt tvé nemoci srdce, pokud jsi mladá, bych poradila, nikam nespěchat a počkat si až přijde správný čas. Takto holt musíš zvážit všechna pro a proti a rozhodnout se z rozumu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 13:20
@barcanov 
tak dcerku mas vychovavanou s rozumem a ze bys nemilovala druhy dite, toho se vubec neboj. Ver mi, stejne pocity a realita je uplne jinde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.17 13:27
Měla jsem to podobně, ale jakmile jsem druhé narodilo, věděla jsem, že se mateřská láska a radost v rodině násobí a neubývá!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
24.11.17 13:28
Můžu ti říct jen jedno. Taky jsem další dítě nechtěla a přišlo samo. Ještě v těhotenství jsem měla depku. A je to krásný, nemiluji jen jedno dítě, teď miluju dvě a je to neskutečně nádherný. Po porodu přišel zlom. Teď si nedovedu představit, že bych měla jen jedno. Tvoje pocity chápu, ale věř mi, že všechno bude jinak.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.11.17 13:31
Jsem neplánovaně těhotná a vůbec se na to netěším. Manžel nechtěl abych šla na ukončení. Do konce prvního trimestru jsem doufala, že o to třeba přijdu spontánně. Teď začínám 25 tt a vůbec se dobře necítím, jedno dítě máme a další se mi vůbec nehodí 
Nedělej to když se na to necítíš
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
