Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechci dítě, přítel ano
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.2.16 11:10
Na tvém místě bych mu normálně řekla co cítíš a nechala ho, ať s tím naloží, jak uzná sám za vhodné. Fakt nesnáším takové tahání za nos.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.16 11:13
@radkka jako určitě by to bylo nejlepší, jen mě ta naše debata zaskočila a nevěděla jsem co na to říct. Mám strach že mě kvůli tomu opustí
- Citovat
- Upravit
Meha
22.2.16 11:15
To je dost důležité téma, na kterém byste se shodnout měli.
Být Tebou, tak bych byla k příteli upřímná.
- Citovat
- Upravit
22.2.16 11:15
Taky bych opustila nekoho kdo deti nechce a ja treba ano. Deti-rodina to ke pro zivot dost zasadni a malo kdo se toho chce vzdat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.16 11:15
@Anonymní píše:
Ahoj holky. Nedávno jsme se s přítelem bavili o dětech. On samozřejmě jednou děti chce, říkal třeba za 3-4 roky ( je nám nyní oběma 22 let ). Já si bohužel svůj život představuji jinak, chtěla bych cestovat, pracovat a bavit se. Moc děti nemusím. Ne že bych na ně byla zlá nebo tak, to vůbec, ale nemám na ně nervy a trpělivost, pořád se na něco ptají, a já to s nimi prostě neumímvím že jsem ještě mladá a třeba na to ještě změním názor, ale v téhle chvíli je mi špatně z toho, kdybych třeba náhodou otěhotněla. Příteli jsem tenkrát řekla že na děti je ještě čas, neměla jsem odvahu říct mu že děti prostě nechci
Co byste dělali na mém místě? Mám strach že nás to rozdělí.
nic, jsi fakt moc mladá, takže pokud vám to klape, tak v klidu fungujte dál.. až na to přijde řeč, tak prostě řekni pravdu - zatím se na to necítíš.. Já vždy tvrdila, že děti fakt ne, ve 22 najednou cvak a hrozně chci 
to může přijít z ničeho nic.. a taky nemusí.. tak je prostě mít nebudeš. Nech to plynout, řiď se svými pocity.. chlapovi řekni, že zatím se na to necítíš a uvidíš za pár let 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.16 11:15
@Šarlota4 no, když už bych měla děti tak rozhodně bych je nechtěla pozdě. Do 35 let ano, potom už ne. To se nám zkracuje na 13 let 
Ale vím jak to myslíš, jen si myslím že názor jen tak nezměním 
- Citovat
- Upravit
22.2.16 11:16
Buď k mateřství časem dojdeš, až něco procestuješ a užiješ si života podle svého, (já ještě na gymplu dítě nechtěla nikdy a žádné) nebo vás to do budoucna jako pár rozdělí. Tohle je totiž jedna ze zásadních otázek parterství/manželství - jestli a kolik dětí. V tomhle se nedá dojednat kompromis typu: já mám raději šunku, manžel sýr, tak si na snídani koupíme oboje nebo jednou bude šunka, jednou sýr.
V tomhle je to buď a nebo. Dá se ještě balancovat s počtem dětí, ale i to může být ve finále problém, jak zde ukazují časté diskuze, kdy jeden z partnerů chce více dětí a druhý už má pocit, že dětí je akorát.
Tvůj názor se ještě může změnit, jsi mladá, nicméně, pokud tvůj chlap s tebou v budoucnu plánuje rodinu a ty cítíš, že nikdy a ani náhodou, pak to není moc fér o tom s ním nemluvit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.16 11:16
@Anonymní píše:
@radkka jako určitě by to bylo nejlepší, jen mě ta naše debata zaskočila a nevěděla jsem co na to říct. Mám strach že mě kvůli tomu opustí
Ale dyť ani nevíš, jestli je náhodou jednou nebudeš chtít. Jestli se na to necítíš v časovém horizontu, který navrhuje on, tak mu to normálně řekni, co je na tom? Pokud po dětech tak touží, tak tě rozchod nemine.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.16 11:16
@martina.se možná to zatím hrotím zbytečně, jen mě straší ta myšlenka že by mě kvůli tomu mohl opustit, protože on děti miluje a chce je…
- Citovat
- Upravit
22.2.16 11:19
Zatím máš dost času na rozmyšlení Já si zase vždy přála být mladá mamina a v poslední době mě to přechází a nějak si nedovedu představit, že budu mít dítě dřív jak v 25 
a to jsem si myslela, jak ve 22 už budu mít první mimčo… člověk i jeho názory se mění
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.16 11:20
@Anonymní píše:
Ahoj holky. Nedávno jsme se s přítelem bavili o dětech. On samozřejmě jednou děti chce, říkal třeba za 3-4 roky ( je nám nyní oběma 22 let ). Já si bohužel svůj život představuji jinak, chtěla bych cestovat, pracovat a bavit se. Moc děti nemusím. Ne že bych na ně byla zlá nebo tak, to vůbec, ale nemám na ně nervy a trpělivost, pořád se na něco ptají, a já to s nimi prostě neumím
Říct mu to narovinu, ať se on sám rozhodně, jak naloží se svým životem a zda chce být s někým, kdo nemá stejné představy o životě!
Tohle fakt nechápu a je to smutné, jak se lidi klamou a nedokáží si říct vše otevřeně bez přetvářky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.16 11:21
@Anonymní píše:
@martina.se možná to zatím hrotím zbytečně, jen mě straší ta myšlenka že by mě kvůli tomu mohl opustit, protože on děti miluje a chce je…
Proto je fér mu to říct. Má kvůli tvojí sobeckosti zahodit několik let, než mu ty narovinu řekneš, že děti nechceš? To pak jsou ti „divní“ nezadaní třicátníci, bez rodiny, znám takových několik a je mi jich neskutečně líto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.16 11:21
@Anonymní píše:
@martina.se možná to zatím hrotím zbytečně, jen mě straší ta myšlenka že by mě kvůli tomu mohl opustit, protože on děti miluje a chce je…
no jo, ale u Tebe neznamená, že když je ve 22 nechceš, tak že se to ještě nemůže za pár let změnit.. kdyby Ti bylo po 30, tak řeknu - mluv s nim na rovinu, ale jsi ještě hodně mladá.. nehroť to, však on je nechce hned, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky. Nedávno jsme se s přítelem bavili o dětech. On samozřejmě jednou děti chce, říkal třeba za 3-4 roky ( je nám nyní oběma 22 let ). Já si bohužel svůj život představuji jinak, chtěla bych cestovat, pracovat a bavit se. Moc děti nemusím. Ne že bych na ně byla zlá nebo tak, to vůbec, ale nemám na ně nervy a trpělivost, pořád se na něco ptají, a já to s nimi prostě neumím
vím že jsem ještě mladá a třeba na to ještě změním názor, ale v téhle chvíli je mi špatně z toho, kdybych třeba náhodou otěhotněla. Příteli jsem tenkrát řekla že na děti je ještě čas, neměla jsem odvahu říct mu že děti prostě nechci 
Co byste dělali na mém místě? Mám strach že nás to rozdělí.