Nedokážu odpustit manželovi

Anonymní
19.4.21 13:21

Nedokážu odpustit manželovi

Ahoj holky, předem se omlouvám za anonym ale mám zde kamarádky a nemusí hned vědět jak to doma je.
Jsme s manželem 6let z toho 2roky svoji. Když jsme se poznali měl a má v rodině neschody. Matka ho nemá rada, protože byl úlet na mejdanu a její máma ji zakázal jít na potrat. Nevlastní otec ho nemá rad. A muž v rodině nikdy nesměl říct svůj názor.
Toď v rychlosti jeho rodina. Teď k problému.
Manžel se mě nikdy neuměl zastat a já jsem to brala i když mě to kolikrát mrzelo, ale říkala jsem si že jsem dost stará se postavit za sebe. Několikrát jsme se o tom bavili a on vždy slíbil že se polepší.
Před 7tydny se nám narodila dcera. Z porodnice jsem šla dřív a tady nastal problém. V porodnici si nás chtěli nechat déle protože malá neprospivala a já šla domu dřív s tím, že sunarem mužů kojit i doma. Jenže manželovo matka volala mé jestli jsme normální, což ji máma poslala do haje že jsme snad dospěli a víme co děláme. A pak volala tedy manzelovi a ten se zalekl a nutil mě abych tam zůstala. Já nakonec odešla. Jenže když jsem vyšla i s malou v sedačce chtěla jsem ji dat manželovi ať si ji odnese a on misto toho volal s tchýni takže to za nej musel vzít můj táta. A tohle je kamen úrazu, nedokážu mu odpustit že když si nás měl odnést zachoval se jako maly harant co poslouchá svoji mámu. Ať se snažím jak se snažím nemůžu se přesto přenést a dost se to odrazí na našem vztahu. Pro mě skončil už jako chlap i jako táta. Dnes jsem mu řekla, že tři roky s nim vydrzim abych pak nastoupila do práce a mohla si s malou najít byt.
Ještě bych chtěla dodat, že tohle není od narození jediná věc. Já malou plně kojim. A tchyně přijede včas když malá odpočívá a začne ji budit. Samozřejmě hrozně pláče a uklidní se pouze na prsu. Jenže když zase usne tak ji zase vzbudí. No a nutila mi sunar, že má určitě hlad. Říkám ji že je jen unavená. A ona jela furt sunar. Manžel než aby ji řekl ze proste ne. Tak se nabídl, že ji ten sunar udela aby viděla že to pít nebude. Prisla jsem si v tu chvíli jako někdo na jim ani krapet nezáleží. A to je furt, že je moc hubena (zato je opravdu dlouhá), že si ji k sobě vezme, že se u ni bude mít lépe. A já už fakt nemůžu. Chci moc aby se za mě postavil? Omlouvám se za svůj vyblitek a chyby (autokorekce).

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Ou
16406
19.4.21 13:27

Chováš se vůči svému muži stejně jako jeho matka. Jakmile se nechová přesně podle tvých představ, tak ho zadupeš.

Proto ti taky tak tchyně vadí - protože se holt nesrovnal s tím, jak mu jeho matka ublížila a jako ženu si vybral někoho dost podobného.

Buď zvláneš trošku sebereflexe a nebo se proměníš ve stejnou osobu jako je tvá tchýně. S tím že to vaše dítě odnese tak, jak to odnesl tvůj muž.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
31256
19.4.21 13:27
@Anonymní píše:
Ahoj holky, předem se omlouvám za anonym ale mám zde kamarádky a nemusí hned vědět jak to doma je.
Jsme s manželem 6let z toho 2roky svoji. Když jsme se poznali měl a má v rodině neschody. Matka ho nemá rada, protože byl úlet na mejdanu a její máma ji zakázal jít na potrat. Nevlastní otec ho nemá rad. A muž v rodině nikdy nesměl říct svůj názor.
Toď v rychlosti jeho rodina. Teď k problému.
Manžel se mě nikdy neuměl zastat a já jsem to brala i když mě to kolikrát mrzelo, ale říkala jsem si že jsem dost stará se postavit za sebe. Několikrát jsme se o tom bavili a on vždy slíbil že se polepší.
Před 7tydny se nám narodila dcera. Z porodnice jsem šla dřív a tady nastal problém. V porodnici si nás chtěli nechat déle protože malá neprospivala a já šla domu dřív s tím, že sunarem mužů kojit i doma. Jenže manželovo matka volala mé jestli jsme normální, což ji máma poslala do haje že jsme snad dospěli a víme co děláme. A pak volala tedy manzelovi a ten se zalekl a nutil mě abych tam zůstala. Já nakonec odešla. Jenže když jsem vyšla i s malou v sedačce chtěla jsem ji dat manželovi ať si ji odnese a on misto toho volal s tchýni takže to za nej musel vzít můj táta. A tohle je kamen úrazu, nedokážu mu odpustit že když si nás měl odnést zachoval se jako maly harant co poslouchá svoji mámu. Ať se snažím jak se snažím nemůžu se přesto přenést a dost se to odrazí na našem vztahu. Pro mě skončil už jako chlap i jako táta. Dnes jsem mu řekla, že tři roky s nim vydrzim abych pak nastoupila do práce a mohla si s malou najít byt.
Ještě bych chtěla dodat, že tohle není od narození jediná věc. Já malou plně kojim. A tchyně přijede včas když malá odpočívá a začne ji budit. Samozřejmě hrozně pláče a uklidní se pouze na prsu. Jenže když zase usne tak ji zase vzbudí. No a nutila mi sunar, že má určitě hlad. Říkám ji že je jen unavená. A ona jela furt sunar. Manžel než aby ji řekl ze proste ne. Tak se nabídl, že ji ten sunar udela aby viděla že to pít nebude. Prisla jsem si v tu chvíli jako někdo na jim ani krapet nezáleží. A to je furt, že je moc hubena (zato je opravdu dlouhá), že si ji k sobě vezme, že se u ni bude mít lépe. A já už fakt nemůžu. Chci moc aby se za mě postavil? Omlouvám se za svůj vyblitek a chyby (autokorekce).

Ty se uklidni a vydýchej to. Tchyni neřeš. Prostě jedním uchem dovnitř a druhým ven. Odpovídej ne, děkuji za radu, my to děláme takhle. Chci to udělat jinak. Je to naše dítě.

Postavit by se za vás měl. Ne jen za tebe. Nejspíš to zavinily ty nedořešené vztahy. Tchyně chce třeba „staráním“ dohnat vlastní hříchy z mládí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8281
19.4.21 13:29

Tak uklidnime trochu poporodni hormony. Tchyni bych slušně požádala ať malou nebudi a kdyby to nezabralo tak bych ji nepoustela když přijde v době spánku dítěte. A k manželovi, byl takový vždycky tak nevím co řešíš. Měla jsi jít o dům dál, když ti to nevyhovovalo před dítětem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
479
19.4.21 13:32

A proč sis s ním dělala děcko, když byl vždycky vůči matky takový podpantoflák a nezastával se tě ani předtím? Najednou je to problém?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19752
19.4.21 13:35
@Anonymní píše:
Ahoj holky, předem se omlouvám za anonym ale mám zde kamarádky a nemusí hned vědět jak to doma je.
Jsme s manželem 6let z toho 2roky svoji. Když jsme se poznali měl a má v rodině neschody. Matka ho nemá rada, protože byl úlet na mejdanu a její máma ji zakázal jít na potrat. Nevlastní otec ho nemá rad. A muž v rodině nikdy nesměl říct svůj názor.
Toď v rychlosti jeho rodina. Teď k problému.
Manžel se mě nikdy neuměl zastat a já jsem to brala i když mě to kolikrát mrzelo, ale říkala jsem si že jsem dost stará se postavit za sebe. Několikrát jsme se o tom bavili a on vždy slíbil že se polepší.
Před 7tydny se nám narodila dcera. Z porodnice jsem šla dřív a tady nastal problém. V porodnici si nás chtěli nechat déle protože malá neprospivala a já šla domu dřív s tím, že sunarem mužů kojit i doma. Jenže manželovo matka volala mé jestli jsme normální, což ji máma poslala do haje že jsme snad dospěli a víme co děláme. A pak volala tedy manzelovi a ten se zalekl a nutil mě abych tam zůstala. Já nakonec odešla. Jenže když jsem vyšla i s malou v sedačce chtěla jsem ji dat manželovi ať si ji odnese a on misto toho volal s tchýni takže to za nej musel vzít můj táta. A tohle je kamen úrazu, nedokážu mu odpustit že když si nás měl odnést zachoval se jako maly harant co poslouchá svoji mámu. Ať se snažím jak se snažím nemůžu se přesto přenést a dost se to odrazí na našem vztahu. Pro mě skončil už jako chlap i jako táta. Dnes jsem mu řekla, že tři roky s nim vydrzim abych pak nastoupila do práce a mohla si s malou najít byt.
Ještě bych chtěla dodat, že tohle není od narození jediná věc. Já malou plně kojim. A tchyně přijede včas když malá odpočívá a začne ji budit. Samozřejmě hrozně pláče a uklidní se pouze na prsu. Jenže když zase usne tak ji zase vzbudí. No a nutila mi sunar, že má určitě hlad. Říkám ji že je jen unavená. A ona jela furt sunar. Manžel než aby ji řekl ze proste ne. Tak se nabídl, že ji ten sunar udela aby viděla že to pít nebude. Prisla jsem si v tu chvíli jako někdo na jim ani krapet nezáleží. A to je furt, že je moc hubena (zato je opravdu dlouhá), že si ji k sobě vezme, že se u ni bude mít lépe.A já už fakt nemůžu. Chci moc aby se za mě postavil? Omlouvám se za svůj vyblitek a chyby (autokorekce).

no, evidentně se za tebe a vaše dítko chlap nepostaví, tak budeš muset vymezit hranice ty. Dávat plně kojenému dítěti UM, aby tchýně viděla, že to nechce? je padlej na hlavu, proč?? a řeči, že si dítko vezme tchýně k sobě a že u ní se bude mít lépe? no, pokud se neohradí on, já bych se ohradila velice důrazně a ta by jela. A pokud by to byl problém, tak i za cenu odstěhování. Tvůj chlap má od ní zničení sebevědomí a dokud nedospěje a nerozhodne se pro tebe a vaše dítě, bude to boj…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1012
19.4.21 13:35

Tchýně nemá ráda tvého manžela, ale vychovala ho a patří jí do života i teď… to je trochu zvláštní?
Ty manželovi nedokážeš odpustit, že nevzal do ruky autosedačku???
Mně je tvého manžela trochu z toho popisu líto, víš. On musí být mezi dvěma mlýnskými kameny a moc asi neví co má dělat. Trochu se zklidni, nech si to sednout, pokud se ti nelíbí, že tchýně budí dítě, řekni razantně ne a odveď jí do jiné místnosti. Nečekej, že to udělá tvůj manžel, když to celých 6 let nedělal, narození dítěte to nezmění. Ty se zlobíš, že manžel poslouchá svojí mámu, ale ty zase teď chceš, aby poslouchal tebe. S tím, abyste zůstali v nemocnici to třeba jen myslel dobře, protože o vás měl strach.
Nezlob se, ale já tam z popisu nevidím u manžela nic špatného. Problém vidím spíš u tchýně a v téhle situaci musíte spolupracovat s manželem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21066
19.4.21 13:36

Hele mas rozhozene hormony po porodu. Ze je muž jaký je jsi vedela než sis s nim dítě udělala, takže nemuzes čekat, ze porodem se z nej stane jiný člověk. Ze se tchyně do všeho motá je taky celkem normální, třeba muži zas vadí názory tvoji matky, jenom ti to porad nepredhazuje. Tak si tchýni domu nepoustej a hotovo, bavit se s ni nemusis. A navíc, ty se k muži chovas stejně jak jeho matka, proste chceš aby jel podle tebe a jak se ti něco nelíbí, tak hned: zůstanu s nim 3 roky, dokud nemám prachy a pak mizim i s deckem, to je od tebe celkem hnusne jednání. Tady je mi toho chlapa fakt lito.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19752
19.4.21 13:37
@lafelay píše:
A proč sis s ním dělala děcko, když byl vždycky vůči matky takový podpantoflák a nezastával se tě ani předtím? Najednou je to problém?

tak dokud nemáš vlastní dítko a nejsi přes něj zranitelná a nejsi hormonama rozhozená mamča v šestinedělí, tak se ty návštěvy a útoky dají dost omezit a přehlížet. Útoky přes dítko už pak míň. A ano, problémy související s dítkem, se dají do budoucna dost těžko odhadnout, hádám, že nemohla počítat s tím, že tchýně bude volat její matce a hubovat ji kvůli nemocnici a UM :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
53132
19.4.21 13:39

Tchyni bych si pořešila sama a to velice rychle. manžela bych se zeptala jestli má vlastní mozek nebo vždy poslechne co mu kdo říká. jak reagoval když jeho máma řekla že u ní se bude mít malá lépe?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
244
19.4.21 13:39

Píšete že jste dost stará na to postavit se za sebe a podle toho co píšete to tak vůbec nevypadá. Tak tchyni zakažte ji budit když spí, utněte řeči o sunaru a nečekejte že to udělá někdo za vás, když jste šli z porodnice, poprosila jste ho, jestli veme autosedačku, nebo jen čekala, že mu to dojde?,…
jinak se nedivim, že rodina měla starost, taky nejsem zastánce toho, že čvěk z nemocnice odejde dřív, než je mu doporučeno, lékaři si to nevymýšlí ken tak z nudy

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.4.21 13:42

Já věděla jaký je můj muž. Ale popravdě vždy jsem byla rázná, když někdo měl se mnou a nebo z mužem problém dokázala jsem se postavit za nás oba. Ale popravdě od porodu jsem vyměkla, přiznávám. Já asi od manžela čekala, že jsem v období kdy se cítím nejvíc zranitelná bouchne do stolu a postaví se alespoň na par dni k tomu čelem. Ale když už od porodu musím “bojovat” za sebe a za malou tak je to dost náročný.

  • Citovat
  • Nahlásit
25474
19.4.21 13:43

Trochu rychle jsi to vzdala ne? Hned vytasit, že za 3 roky odejdeš i s dcerou. Co on na to? Taky by tě mohl vyrazit hned, proč tě 3 roky živit? Nepřeháněj tolik. Tímhle direktivním jednáním si nepomůžes. Naopak. Teď je to období, kdy začínáte spolu jako rodina. Žádný z vás neví pořádně jak. Oba máte právo být nejistí. Je to zvlášť emočně vypjaté období. Překonané těžkosti by vás měly posílit a stmelit. Ne že kvůli jednomu zklamání spalis mosty.
K tchýni..jo, to je obvykle ořech. I v lepších rodinách. Musíte si o tom promluvit a být za jedno. Nezakazovat návštěvy, přece jen je to babička, a hlídání se ti ještě jednou bude hodit, ale korigovat je. Když miminko spí, tak ho nechat. Nenechat si kecat do péče. Stát jako rodiče a partneři při sobě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12343
19.4.21 13:43
@Markéta80 píše:
Tchyni bych si pořešila sama a to velice rychle. manžela bych se zeptala jestli má vlastní mozek nebo vždy poslechne co mu kdo říká. jak reagoval když jeho máma řekla že u ní se bude mít malá lépe?

Za to j8 mel vyhodit. Nebo zakladatelka. Ja bych to udělala. Ja jsem prudká povaha

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25474
19.4.21 13:46
@Anonymní píše:
Já věděla jaký je můj muž. Ale popravdě vždy jsem byla rázná, když někdo měl se mnou a nebo z mužem problém dokázala jsem se postavit za nás oba. Ale popravdě od porodu jsem vyměkla, přiznávám. Já asi od manžela čekala, že jsem v období kdy se cítím nejvíc zranitelná bouchne do stolu a postaví se alespoň na par dni k tomu čelem. Ale když už od porodu musím “bojovat” za sebe a za malou tak je to dost náročný.

Je to náročné. Ale nic jiného asi nejde čekat. Celou dobu je to tak jak to je. A to že jsi po porodu to změní jen málo. Natož na pár dní. Pořád budeš muset být silnější ty. On se tak rychle změnit nemůže. Ale můžeš mu pomoct. Jen to nebude tak rychle a automaticky jak si myslíš. Pro něj to taková změna není jako pro tebe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat