Nedokážu se vyrovnat s rozchodem

9
28.3.21 15:14

Nedokážu se absolutně vyrovnat s rozchodem

Ahoj, jsem zoufalá a absolutně si nevím rady, ráda uslyším názor z venku…za rok mi bude 40, jsem od začátku sama se dvěma dětmi, vždy jsem byla sebevědomá, soběstačná a relativně šťastná máma. Chlap mi vždy chyběl, ale netlačila jsem na pilu a pár krátkodobých vztahů měla, sice nevyšly, ale byla jsem spokojená sama s dětmi, vždy jsem se uměla radovat i bez chlapa…no a teď k tématu…před třemi lety v mých 36 letech jsem vlastně poprvé potkala lásku, opravdový, tedy při mě opravdový vztah, chlap, který byl ochotný se mnou být dýl než měsíc, byl pozorný, hodný, zdál se ideální a já byla nadšená. Nikdy jsme spolu nebydleli, kvůli dětem, jsou zvyklé žít tam kde jsou, zároveň jsem ho nechtěla kamkoliv tlačit, vídali jsme se každý víkend, jezdili na dovolenou, pracujeme spolu. Po cca půl roce jsem přišla na to že zas tak ideální není, má trošku problém s alkoholem, byva poté nevyzpytatelný a prudký, ale byla jsem ochotná vše přejít a na vztahu pracovat. Cca po roce přišla krize kdy mě zničehonic odstřihnul a dodnes nevím proč…má složitou povahu, není ochotný se bavit o problémech, nechce nic řešit, ale já to brala zas tak že je prostě svuj a já ho nechám v klidu a nebudu ho nikam tlačit. Krize pominula, chtěla jsem vztah zachranit a po 14 dnech se ke mě vrátil. Pak bylo vše dobré, občas když se opil byl nepříjemný, to ano…ale vždy jsem vše přešla. Nyní je to měsíc, ano už měsíc či mi ze dne na den po třech letech dal kopačky…jeden den byl naprosto v pohodě, mluvil normálně, byl milý, plánovali jsme víkend a druhý den mi jen napsal že chce být sám, že mu mám dát pokoj, že nehodlá nic řešit a už se mnou mluvit. Pracujeme v jedné firmě, já se snažila a prosila o vysvětlení, ale on už mě k sobě nepustil…už mi nedal ani šanci ho vidět a mluvit s ním, cokoliv řešit, vysvětlit, bojovat za vztah a lasku. Po 14 dnech tohoto utrpení mi beze slova poslal po kolegovi z práce mé věci, tři roky života smrsknute do tří tašek a bylo. Nevím jestli je v tom jiná ženská, nevím vůbec nic, už se mnou nepromluvil, nenapsal, jako bych opravdu přestala existovat. V práci se mi vyhýbá a pro mě je to neskutečně těžké se s tím vyrovnat. Tahle kapitola je pro mě neuzavřená, já přes všechno co udělal cítím jen to, že mi chybí a nejsem absolutně schopná se vzchopit a jít dál…jsem nervózní, zhroucena, na dně a to už měsíc. Nejhorší je to, že jsme spolu v práci… sice se mi vyhýbá, ale ten pocit, že vím, že je ode mě kousek a stačí aby přišel a objal mě, ten pocit je naprosto zničující…prosím o radu…děkuji

Příspěvek upraven 29.03.21 v 18:00

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9542
28.3.21 15:28

Alkoholici bývají hodně náladoví, navíc si uvědom, že jste se za ty roky nikam neposunuli.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28.3.21 15:29

@Ami38 Spíš by jsi měla být ráda, že to takhle dopadlo. Chlap může mít chyby a dá se na vztahu pracovat, ale to, co popisuješ jsou zrovna věci, které bych za drobné chyby rozhodně nepovažovala. Evidentně měl nějaký problém, nedokázal o něm mluvit a tak vzal kramle. Fakt chlap do života. Nechápu tě, měl problém s alkoholem a ty jsi chtěla i přesto na vztahu pracovat…ale chápeš, že práce na vztahu je v tomto případě úplně mimo! To je práce se závislostí, která začíná vždy u toho závislého. Neřešit problémy, nemluvit o nich - to je průser každého vztahu a vždy někde vyplave na povrch. Pomohlo by ti, kdyby jsi ho začala vnímat realisticky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9542
28.3.21 15:33

@Kazimíra Olejovka V ČR se problém s alkoholem hodně bagatelizuje, proto to lidi zas tak neřeší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9
28.3.21 15:43

Ano, tohle je realita a myslím že to vím od začátku…jen si to nechci připustit, jeho chování je průser, ale já to prostě nechci vidět a namlouvám si, jak ho vztah se mnou změní… katastrofa

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9
28.3.21 15:49
@Sany80s píše:
Alkoholici bývají hodně náladoví, navíc si uvědom, že jste se za ty roky nikam neposunuli.

Nikdy nechtěl o ničem mluvit, budovat společnou budoucnost, moje děti ho moc nezajímaly, většinu času jsme trávili bez dětí…a já před tím zavírala oči a byla taková ta tolerantní, co chlapa nikam tlačit nehodlá, nakonec se mi míra tolerance vymstila

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
742
28.3.21 15:59

Ahojky,
je to pro tebe neuzavřené, protože ti nevysvětlil proč. Proč to udělal a nedal ti ani šanci se nijak obhájit. Protože tohle udělal už podruhé, snažila bych se na něj co nejdřív zapomenout, protože tohle je schopen udělat ti zase a zase.
Bude jiný a lepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
30195
28.3.21 16:01

@Ami38
Jestli je to alkoholik, ušetřil ti hodně proplakaných nocí. Nestav svoje štěstí v životě jen po boku chlapa. Máš zdravé děti, dokážeš se o sebe postarat. To je hlavní.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
742
28.3.21 16:02

Nemyslím si, že by se ti míra tolerance vymstila. Když ten druhý nechce, tak můžeš tolerovat, vyčítat, dávat ultimáta, nadávat, podstrojovat mu a nic se stejně nezmění.
Musel by chtít on sám. Třeba má i nějaké dluhy. Buď ráda, že šel pryč sám.
Je to teda ten nejblbší rozchod, ale časem to bude lepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9542
28.3.21 16:05
@Ami38 píše:
Nikdy nechtěl o ničem mluvit, budovat společnou budoucnost, moje děti ho moc nezajímaly, většinu času jsme trávili bez dětí…a já před tím zavírala oči a byla taková ta tolerantní, co chlapa nikam tlačit nehodlá, nakonec se mi míra tolerance vymstila

Tolerance je zabiják spokojeného života.
Byl dobrý v posteli?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9
28.3.21 16:08
@Sany80s píše:
Tolerance je zabiják spokojeného života.
Byl dobrý v posteli?

Jak to říct…snažil se ze začátku…moc mu to nešlo, nevím jestli alkohol, moc cigaret, nízké sebevědomí…ale i to jsem brala tak, že to není to nejdůležitější, ze začátku ho to trápilo, pak to sem tam šlo, tak to vynahrazoval jinak, ale jinak mi přišlo, že to ani nepotřebuje…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9
28.3.21 16:10
@Rosebery píše:
Nemyslím si, že by se ti míra tolerance vymstila. Když ten druhý nechce, tak můžeš tolerovat, vyčítat, dávat ultimáta, nadávat, podstrojovat mu a nic se stejně nezmění.
Musel by chtít on sám. Třeba má i nějaké dluhy. Buď ráda, že šel pryč sám.
Je to teda ten nejblbší rozchod, ale časem to bude lepší.

Nikdy jsem nic nevycetla, věděla jsemy že má své démony, dokonce on sám si občas uvědomil, že to s ním není lehké, ale z mé strany jsem vše přecházela, to byla možná chyba…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
982
28.3.21 16:12
@Ami38 píše:
Ano, tohle je realita a myslím že to vím od začátku…jen si to nechci připustit, jeho chování je průser, ale já to prostě nechci vidět a namlouvám si, jak ho vztah se mnou změní… katastrofa

Chces radu, tady je ta moje:

Pripusti, ze jeho chovani je pruser a prestan s tim, ze to nechces videt. Strkanim hlavy do pisku realita jeste nikdy nezmizela, ani se nezmenila.

A hlavne upust od myslenky, ze on se kvuli tobe zmeni… zcela jiste ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9542
28.3.21 16:18
@Ami38 píše:
Jak to říct…snažil se ze začátku…moc mu to nešlo, nevím jestli alkohol, moc cigaret, nízké sebevědomí…ale i to jsem brala tak, že to není to nejdůležitější, ze začátku ho to trápilo, pak to sem tam šlo, tak to vynahrazoval jinak, ale jinak mi přišlo, že to ani nepotřebuje…

Já se stále snažím přijít na to, co je na něm tak úžasného, že ti to stálo za tu toleranci, když ti ten vztah vlastně v hodně věcech nevyhovoval.
Já bych pochopila, kdyby sis už nechtěla tahat muže domů, že jsou určité aspekty, které jsou méně důležité. Ale u chlapa, kterého si nechci tahat domů, musí fungovat trávení volného času a sex.
Co je na to tak vyjímečného, že jsi z toho tak zoufalá.
Kromě nějakých dobrých vlastností přes míru pije, kouří(ty třeba taky, takže to třeba není problém), nezajímá se o tvoje osobní věci a je mu úplně jedno nějaké přiměřeně slušné chování-poslat ti věci po kolegovi je teda dost humus.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9
28.3.21 16:25
@Sany80s píše:
Já se stále snažím přijít na to, co je na něm tak úžasného, že ti to stálo za tu toleranci, když ti ten vztah vlastně v hodně věcech nevyhovoval.
Já bych pochopila, kdyby sis už nechtěla tahat muže domů, že jsou určité aspekty, které jsou méně důležité. Ale u chlapa, kterého si nechci tahat domů, musí fungovat trávení volného času a sex.
Co je na to tak vyjímečného, že jsi z toho tak zoufalá.
Kromě nějakých dobrých vlastností přes míru pije, kouří(ty třeba taky, takže to třeba není problém), nezajímá se o tvoje osobní věci a je mu úplně jedno nějaké přiměřeně slušné chování-poslat ti věci po kolegovi je teda dost humus.

U mě to způsobila změna mého stavu, najednou jsem prostě měla partnera, tři roky a chytla se toho no…najednou jsem se bála samoty a toho být zase úplně sama s dětmi, nějakým způsobem mě prostě na začátku přesvědčil o tom, že nam spolu bude dobře a že mi nikdy neublíží, i přesto jaký je…no to byla asi má chyba, nejspíš to měl ty tři roky nastavené jinak než ja, ale to mi dochází až teď…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat