Nedokážu si připustit lásku

Anonymní
29.3.21 11:28

Nedokážu si připustit lásku

Dobrý den…mám takovej problém, nedokážu sama sobě připustit, že mě někdo miluje..je mi 23, měla jsem přítele rok ale už spolu nejsme, já si prostě nedokážu připustit že mě někdo miluje, ať mi to vyznává sebevíc. Přijdu si že nejsem chytrá, ani nějak zajímavá a prostě nic, tak jak mě může sakra někdo milovat?! Vím že tu zním jako zoufalá puberťačka a že na tohle mi asi moc neporadíte, ale už si fakt nemohu pomoct..prosim odpusťte si hnusné komentáře, děkuju :( :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
134
29.3.21 11:57

Ahoj :hug:. V první řadě je důležité mít ráda sama sebe a pak si připustíš tu lásku od někoho dalšího. Nejprve získat sebevědomí, že jsi úžasná, vážit si sama sebe. Vím, že to není lehké člověk je sám sobě největším kritikem. Jako první bych doporučila začít se chválit, i když to zní dětinsky. Třeba,, já jsem tak šikovná, že jsem si uvařila takovou skvělou večeři,, nebo,,dneska mi to moc sluší,,. Viděla jsem hezké video o mladé slečně, která v 16 napsala knihu. Povídání s Jaroslavem Duškem video na YouTube stačí zadat Ako prekonať stavy utrpenia. Vím že to není pro každého, mě to oslovilo. Držím palce :kytka: :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
188
30.3.21 20:15

Zkus trochu zapátrat ve své minulosti: Měla jsi hezké dětství? Cítila jsi se milovaná? Nebo jsi zažila nějaké ponížení, nebo urážku od druhého pohlaví a nezpracovala jsi to? Podle toho zkus najít rady na internetu (Youtube, přes Google) - někdy na Youtube poradí líp obyčejný člověk, který zažil stejné, než psycholog.
A pak podle toho zvaž, zdali vyhledáš i odbornou pomoc. Jsi mladá, překonáš to, neboj! :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.3.21 22:35

Ahoj, měla jsem naprosto to samé. Měla jsem těžké dětství a rodina mě místo podpory spíše podrážela a nevěřila mi, i když to nebylo myšleno zle. Ale sebevědomí to nepřidá a místo lásky ze strany rodiny jsem přijímala nejistotu a pocit neschopnosti. Navíc jsme prošla šikanou, to taky neprodá ani sebedůvěre a důvěře celkově. Lásku musí člověk mít první sám k sobě a pak ji může dávat a přijímat. Můj názor.

Prošla jsem si tím samým, neschopná, nic neumím k tomu ještě žádná krasavice. Jak by i mě mohl mít někdo zájem a k tomu mě ještě třeba milovat. Byla jsem uzavřena do sebe a nikomu nedůvěřovala, že by to mohl myslet vážně.

Obrátilo se to v době, když jsem začala chodit na tréninky, kde byly převážně chlapi (byl to bojový sport) ke kterému jsem se dostala přes známého, který byl instruktor. On byl první, kdo mě začal upřímně podporovat a říkat, jak jsem v tom dobrá a když vydržím, tak se někam dostanu. Konečně jsem začala cítit nějaký zajem a lásku. A pomalu si začala připouštět, že můžu být v něčem dobrá.( První krok k úspěchu) začal mě podporovat i v jiných věcech, měla jsem rok do maturity a doma jsme slyšela jen to, že na to kašlu, že to nezvládnu. Začalo mě podporovat i pár ostatních úplně cizích lidí.

Všichni říkali to samé, že musím začít sama u sebea měli pravdu.

Cvičením nejsem získala víc sebevědomí a oklepala se z té šikany. Začala jsem si trochu věřit, připouštět si, že nejsem úplně k ničemu a naopak dokážu co budu chtít. Trvalo to delší dobu. Ale přišlo to

Radim to, začni hledat v sobě. Není to jednoduchý. Nebála bych se navštívít psychologa aby ti pomohl utřídit myšlenky najit a pochopit ten problém. Neber to ve zlém, ale je to cesta, která ti může pomoct z tohohle trápení, které se může táhnout zbytečně dlouho a nedej bože se prohloubit v něco horšího. Jsi ještě mladá.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat