Nejistota v manželství..

Anonymní
8.7.15 21:25

Nejistota v manželství..

Holky, omlouvám se, že už i já.. Ale já už si nevím rady. Nevím, zda se potřebuji vypsat či potřebuji dostat od někoho „facku“..
S manželem jsme spolu přes 4 roky, máme krásnou 2 letou princeznu.
Tenkrát jsem k manželovi utíkala před matkou, před nedořešeným vztahem-nevztahem, prostě pryč. Šli jsme do všeho po hlavě, rychle.. přestože jsme oba věděli, že já nemám minulost (citově ) vyřešenou a uzavřenou. Jednu dobu jsem si už myslela, že je to uzavřené a passé. Ale teď poslední půl rok, mám zase plnou hlavu „své minulosti“. Moje minulost je muž do kterého jsem se tenkrát bezhlavě zamilovala,4 roky jsem neviděla, neslyšela(ale byly to ty nejkrásnější roky v mém životě)..Pak jsme se potkali s nynějším manželem. Byl milý, pozorný, věděl jak na ženy a tenkrát mě dostal. V manželství se samozřejmě vybarvil, jaký je vztekloun, neumí řešit krizové situace, neumí se postarat o nic.. Nevezme do ruky vysavač, nepohlídá dítko, pořád všechno kritizuje, jen on je pan dokonalý, který když má problém přiběhne, vyzpovídá se a chce pomoct, ale když přiběhnu já a potřebuji pomoct, tak si to vyřeš sama. Navíc mi „utíkal“na chat s jinými. A důvěra byla ta tam. A já mu nějak už nedokážu věřit. Nejde to.. Během tří let se nám narodila dcerka, zrekonstruovali jsme domeček, stěhovali se dvakrát, řešili spoustu věcí okolo, řešili peníze, rodiče, problémy, průšvihy..(Nezažila jsem toho v životě moc, uznávám, nevím si mnohdy ani rady sama se sebou.. Ale vím, že v tomhle vztahu nejsem šťastná.. Vím, že to takhle nechci nechat do konce života..Vím, že jediné, co mě u něj teď drží je dcerka..I ten sex stojí za prd, když už nějaký je..a je pravda, že se tomu spíš vyhýbám já.) A já si nějak víc uvědomuju, že nejenom ty 4 roky ale i ty další 3 se pořád vracím k minulosti a říkám si, co by bylo kdybych tenkrát (manžela) nechala a byla s tím na kterého jsem čekala.. A já blbec tenkrát přestat čekala. Pořád na něj myslím, vymýšlím, jak se s ním potkat.. Vím, že teď hned odejít nemůžu, jsem na mateřské a finance moc slavné nejsou. A hlavně nevím, zda chci odejít.. (ano, tomu se říká bordel v hlavě nebo v srdci?) Ale takhle to také nechci. Snažila jsem se s manželem mluvit, říkat, ale nic se nezměnilo..Není to naše krize, naše problémy - ale moje krize, moje problémy.. Zastavili jsme se na nějakém „mrtvém“ bodě ve vztahu a nejde se posunout dál. On má pořád práci, práci, práci.. Tak a jen do mě, jaký jsem trdlo, který všem ničí životy :(

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

4657
8.7.15 21:32

To je teda samá lepší diskuze dneska :mrgreen:…Jo holka, když ho nemiluješ, těžko ten vztah zachráníš. Tohle už je začátek konce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.7.15 21:37

Anonymní..

Ale já si nejsem jistá ani tím jestli ho miluju nebo ne.. nevím to, ne, že ho nemiluju..

  • Nahlásit
  • Citovat
1120
8.7.15 21:37

...

Tak srovnat si to všechno v hlavě sis měla před tím, než jsi mu roztáhla nohy, no…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22037
8.7.15 21:40

A kam zmizel ten druhý chlap? Chtěl Tě někdy vidět?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.7.15 21:41

123

Chtěl.. ptal se po mě, a já nepřišla. Před rokem a půl. Nedostala jsem odvahu. Pořád jsem si myslela, že se to doma srovná.

  • Nahlásit
  • Citovat
1874
8.7.15 21:52

V partnerství dostaneš většinou jen 80%. Máš jistotu, pocit bezpečí a lásku. Ano, zamilovanost zmizí ale zůstane tolerance a ten nejdůležitější pilíř, který jste si stavěli. Chceš 80% opustit kvůli 20%(coz je zas ta prvotní poblaznenost a pozornost z druhé strany)? Sedni si a v klidu o tom popremyslej než uděláš něco, co nejde vrátit a můžeš toho do konce života litovat…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2687
8.7.15 22:18

Ten tvuj pribeh nejak nechapu… "Moje minulost je muž do kterého jsem se tenkrát bezhlavě zamilovala,4 roky jsem neviděla, neslyšela(ale byly to ty nejkrásnější roky v mém životě)..Pak jsme se potkali s nynějším manželem. "
Tys jako byla s tim chlapkem a pak si ho opustila kvuli nynejsimu manzelovi a to tvrdis, jak si ho milovala a milujes? :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.7.15 22:24

Nikdy jsme spolu nebyli..

  • Nahlásit
  • Citovat
8.7.15 22:27

Zakladatelko, jak že jsi „přestala čekat“? Pan Božský byl ženatý nebo co?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8.7.15 22:29

Oprava - ty jsi do něj byla 4 roky zamilovaná, byly to ty nejhezčí roky v tvém životě a NIKDY JSTE SPOLU NEBYLI???

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.7.15 23:03

Já zakladatelku docela chápu. Taky jsem se vdala, s manželem jsme byli spolu před svatbou 8 let. Po 8 letech to začalo skřípat, strašně se změnil a ve vztahu jsem se trápila, začal na mě být hrubý, pořád bylo něco přednější než já, hlavně jeho kamarádi, láska a poblázněnost se vytratila a už to nebyl ten člověk, do kterého jsem se zamilovala. Úplně se změnil. V té době se mi připlantal do života jiný muž, který mě dostal a zamotal mi totálně hlavu. Celou dobu jsem stála před rozhodnutím - zůstat s nynějším manželem i když měl hodně chyb, choval se hrubě, kopal kolem sebe, ale měl i hodně pozitivního a já ho pořád milovala nebo se vším prásknout, opustit ho a přestěhovat se k druhému muži, který mě bezhlavě miloval, opustil by kvůli mě manželku a děti… Nechtěla jsem mu zničit rodinu, celou dobu jsem si tloukla do hlavy, že to nemůže fungovat, že je starší než já, že teď by to bylo dobré, ale za nějaký čas by zamilovanost zmizela a nerozuměli bychom si. Párkrát jsme se sešli, chtěla jsem ho více poznat, než učiním pro mě dost vážné rozhodnutí. Milovala jsem svým způsobem oba dva. Napsal manželovi, že si mě bere k sobě, že se stěhuju, že mi sehnal byt a hotovo. Tehdy manžel začal vyvádět, byla to hrůza. Nakonec jsme se s nynějším manželem vzali, s tím druhým jsem to ukončila i když to ani pořádně nezačalo a za 2 roky se nám narodila úžasná holčička a do teď mám chvilky, kdy si říkám, jaké by to bylo, kdyby… Někdy si o něm nechávám zdát. Uvažuju, jestli jsem neudělala chybu, jestli jsem se špatně nerozhodla…

  • Nahlásit
  • Citovat
8.7.15 23:34

Já chci bejt snad na chlapy :zed: :zed: :zed:

Poslední anonymní - že jste spolu s manželem vydrželi přes všechno 10 let do doby, než se vám narodila holčička, je podle mě nejlepší důkaz toho, že jste pro sebe ti správní. Asi bych o rozhodnutí nepochyboval. No ale jasně -
Krátke lásky sú tie najdlhšie
Nikto nikdy ešte pred nimi neušiel
Krátke lásky sa viac nemenia
Napíšu ti zbohom a donevidenia

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14353
8.7.15 23:53

Mně to přijde, že ti to prostě neklape s manželem (chová se k tobě jako deb.il, honí ženský na internetu, stojí za prd v posteli) a ty se bojíš samoty, tak se upínáš k nějakému vysněnému platonickému vztahu z minula. Asi bych si pořádně rozmyslela, co s takto rozes. raným manželstvím, zda to vůbec ještě půjde nějak záplatovat nebo ne a pokud ne, odešla bych bez ohledu na nějakého platonického pana Božského…
To samé ta druhá anonymní. Manželství naprd, strach ze samoty, tak se hohnem rychle upínat k někomu dalšímu, aT nejsem sama…a když nevyjde ten, tak alespoň že zbyl alespoň ten manžel…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.7.15 06:35
@Dirndljager píše:
Já chci bejt snad na chlapy :zed: :zed: :zed:že jste spolu s manželem vydrželi přes všechno 10 let do doby, než se vám narodila holčička, je podle mě nejlepší důkaz toho, že jste pro sebe ti správní. Asi bych o rozhodnutí nepochyboval.

Jo asi na tom něco bude. Ani jeden z nás není dokonalý, ale vždy si dokážeme odpustit, mluvit spolu a vše nějak vyřešit. Hold jsem vsadila na jistotu a je pravda, že teď nás dcerka ještě více dala dohromady a jsem ráda za to, jak jsem se tehdy rozhodla a že jsem nehodila jen tak vše za hlavu. Navíc, když budu upřímná, tak ve mě hloubalo, jak ten druhý může opustit manželku po letech (což ještě pochopím, lidé se mění, už spolu nechtěli být), ale že mu nevadí přijít o děti a jen tak od nich odejít… Taky jsem si říkala, aby to samé neudělal za rok, dva mě… Byl vůdčí osobnost, v tom jsme si nesedli, ale hlavně mi připadalo (teď to vidím s odstupem času), jak mě nenápadně směřoval kam chtěl, připadá mi, že mě spíše chtěl mít jako svou ozdobu a něco s čím by se chlubil - drobnou šikovnou blondýnku s vysokou školou, pracovitou. Když jsem to ukončila, tak začal psát manželovi různé sms, což mě vytočilo a utvrdilo v mém rozhodnutí. Navíc nás to vše dalo s manželem ještě více dohromady, pochopila jsem, že když kopal kolem sebe, tak o mě prostě jen nechtěl přijít a měl mě celou dobu rád. Navíc si mě manžel začal také víc vážit a hlídat si mě.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama