Nejsem spokojená se svým životem

Anonymní
9.4.21 15:51

Nejsem spokojená se svým životem

Dobrý den, je to celkem zvláštní téma, ale musím se vám vypsat. Mno, jak začít. Minulý rok jsem odmaturovala nástavbové studium a mám teď práci co mě baví a je slušně placená. Dělám závodně koníčky co mě baví, (jízda na koni, tanec) takže s tím není problém, ale..Jsem člověk co hledí a myslí hrozně do budoucna a nemyslí na to, co je teď. Koukám se své já za pár let, a nedokážu vnímat sebe tady a teď. Napíšu to po lopatě…mám černé myšlenky že skončím jako ženská sama s děckem, mizernou prácí, v dluzích, a vše bude špatně. Vím že to je dost nepravděpodobné a to rozhodně není vše na co myslím, ale nemohu to dostat z hlavy. Jsem hrozný perfekcionista a musím mít život perfektně naplánovaný a vše mít pod kontrolou. Bojím se že zklamu sama sebe a budu litovat svých kroků. Akorát tím přemýšlením plýtvám svůj čas tady a teď, a to mě štve nejvíc.
Co pomohlo vám pokud jste na tom byl někdo stejně? Nebo nějaké doporučení alespoň, jelikož si myslím že to na psychologa není, už taková prostě budu no. Děkuji všem předem za odpověď :kytka:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
685
9.4.21 16:04

Kdyz zaverem pises ze uz takova budes tak nevim co resis. Jestli nejsi spokojena zvedni zadek a delej neco. Budoucnost neres. Nevis co prijde a neprijde. Kdyz uz tak res co chces po sobe zanechat

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
605
9.4.21 16:17

Perfekcionismus velmi negativně ovlivňuje perfekcionistův život. Nechceš zkusit terapii se zaměřením na toto téma?
Tohle nastavení s sebou nese nevyhnutelné zklamání, protože život nikdy není takový, jak bychom chtěli nebo plánovali.
Taky mi přijde, že když máš práci, co tě baví (což podle mne znamená, že do ní dáváš hodně energie) a pak 2 koníčky na závodní úrovni, tak ani nemůžeš mít čas si ten život nějak uvědomit. Doporučila bych ti se naučit nějaké relaxační techniky, které ti umožní si uvědomovat život tady a teď, celkově zvolnit, dovolit si lenošit, dovolit si dělat chyby.
A je velké nebezpečí, že se pro rodinu obětuješ, sebe tím zničíš a rodina se akorát kvůli tobě cítit pod tlakem - proto pracuj na tom, abys ten perfekcionismus vymýtila. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1365
9.4.21 16:22

Jo, ve tvém věku jsem na tom byla stejně, i na tom koni jsem závodila :mrgreen: Já si myslím, že touhle neblahou fází - vyrostla jsem, dodělala školu, a vlastně vůbec nevím, co s životem, a vlastně je to celý naprd - jsme si prošli skoro všichni. Ono v životě spousta věcí záleží na tom, jak se k nim budeš sama stavět. Osud osamělý matky žijící v plesnivým sklepení ze sociálních dávek, tě nemusí potkat, když nebudeš pitomá, neupleteš si mimíska těsně po maturitě s fešným, nicméně nemajetným odmítačem závazků. Pak samozřejmě život může naservírovat různý překvápka, o kterých by se nám ani v nejčernějších snech nesnilo, a proti kterým jsou tvoje katastrofický představyještě slabý kafe. Takže rada na závěr, svůj život máš ve svých rukou, a jak s ním naložíš, je vesměs na tobě… a s čím se nehne, nad tím nemá smysl dumat, to stejně nevymyslíš

Příspěvek upraven 09.04.21 v 16:28

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2508
9.4.21 16:27

Až si uvědomíš, jak ten čas letí, začneš vnímat současnost. Stačí pár zážitků, které takto přežiješ, až nebudou možné a vzpomeneš si na ně, že jsi si je neužila, nevnímala ty pocity, bude ti to líto a budeš se snažit vnímat přítomnost. Protože ten čas nevrátíš

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
581
9.4.21 16:34

Stejně tak můžeš skončit v 45 sama a bezdětná s hromadou koček :lol:. Ne, promiň, ale nikdo nikdy nevíme, co si na nás život přichystá, takže nemá smysl ztrácet čas stresováním z něčeho nereálného. Dělej, co tě aktuálně dělá šťastnou, přemýšlej, kam by ses chtěla třeba do pár let dostat a k tomu směřuj, víc udělat nemůžeš. To podstatné podle mne stejně nijak neovlivníme. Koho potkáme a kdy, jestli je nám souzeno mít děti či ne, kdy se kdo narodí a kdy kdo zemře. Jak pevné budeme mít my a naši blízcí zdraví. To jsou ty nejpodstatnější momenty v životě a ve většině případů, pokud nebude osud příznivě nakloněn, můžeme se na hlavu stavět. Ale to všechno jsou věci, které mohou potkat naprosto každého a za smutek stojí až když se nám v životě opravdu vyskytnou. Do té doby si užívej mladí, a říkej si, že krom pár výše zmíněných, jdou všechny problémy v životě řešit :hug:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24197
9.4.21 16:50

@Altavista souhlas. Tohle asi přijde se zkušenostmi. Ve dvaceti má člověk pocit, že pořád musí řešit budoucnost a najednou je ti pětatřicet a zjistíš, ze pořád žiješ v předstihu a život ti protéká mezi prsty.
Ono to nejde jen tak naučit, žít dneškem. Někdo je tak nastavený od přírody, někdo k tomu dojde, až kdyz už to nemá, když mu někdo umře, když ho dožene nějaká nemoc nebo nehoda nebo tak něco.
Jinak obecně, zkus si dělat jen krátkodobý plány. Fakt teď nemá smysl řešit, co bude, až ti bude čtyřicet. Možná tě za týden přejede auto. Zkuz každej den nebo každej tejden udělat něco, kvůli čemu si řekneš, jo, kvůli tomu byl dobrej důvod dneska vylézt z postele ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
34491
9.4.21 17:19
@Anonymní píše:
Dobrý den, je to celkem zvláštní téma, ale musím se vám vypsat. Mno, jak začít. Minulý rok jsem odmaturovala nástavbové studium a mám teď práci co mě baví a je slušně placená. Dělám závodně koníčky co mě baví, (jízda na koni, tanec) takže s tím není problém, ale..Jsem člověk co hledí a myslí hrozně do budoucna a nemyslí na to, co je teď. Koukám se své já za pár let, a nedokážu vnímat sebe tady a teď. Napíšu to po lopatě…mám černé myšlenky že skončím jako ženská sama s děckem, mizernou prácí, v dluzích, a vše bude špatně. Vím že to je dost nepravděpodobné a to rozhodně není vše na co myslím, ale nemohu to dostat z hlavy. Jsem hrozný perfekcionista a musím mít život perfektně naplánovaný a vše mít pod kontrolou. Bojím se že zklamu sama sebe a budu litovat svých kroků. Akorát tím přemýšlením plýtvám svůj čas tady a teď, a to mě štve nejvíc.
Co pomohlo vám pokud jste na tom byl někdo stejně? Nebo nějaké doporučení alespoň, jelikož si myslím že to na psychologa není, už taková prostě budu no. Děkuji všem předem za odpověď :kytka:

Klid. Zítra tě může srazit auto a je to vyřešené.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8
25.4.21 01:48

Přílišné zaměření na dalekou budoucnost často vyvolává úzkost… to jsem jednak někde vyčetla a mám to i vyzkoušené sama na sobě… jenže my nevíme, co bude za hodinu natož za několik let. Je teď a tady a to je jediná jistota. Užívejte si, co teď máte, protože jiná jistota neexistuje. A každý máme nějaká + a nějaká -.
Ale většinou to, co je v extrému, je kontraproduktivní. A život nám často přináší situace, které nás mají naučit i druhému extrému tak, abychom se dostali do jakéhosi středu. Svého extrému jste si vědoma, což je skvělé, protože si to přiznáváte a tudíž máte velkou šanci s tím pracovat a změnit. Zkuste uvolnit svůj přetlak perfekcionismu, možná se uvolní i úzkost a obavy a bude se Vám žít klidněji ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat