Nejsem štastná z těhotenství
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Tak pokud jsi dítě chtěla, můžou to být hormony. I když nechápu,proč si se vracela k takovému hulvátovi,ale to je vcelku tvoje věc. Myslim si,že máš podvědomý strach,co zase může přijít. Pokud si otěhotněla neplánovaně,tak co na to říct…asi si se měla chránit,když víš,s kým žiješ..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj, velký problém je, že ses vrátila k manželovi násilníkovi.
Druhé dítě už je na cestě. Snad bys nešla na potrat, když už druhé
dítě čekáš a víš, jak dlouho ti trvalo počít to první. Zažila jsi,
jaký velký dar těhotenství je a že to není samozřejmé. Se starší
holčičkou si to časem sedne, do budoucna mohou být s mladším sourozencem
skvělí parťáci. A porodu se neboj. Ty další bývají o hodně
rychlejší než první.
Spíš bych pouvažovala, jestli zůstat s agresivním mužem. Změnil se od
doby, kdy působil jako agresivní hulvát? Svěřil se do péče odborníkovi?
Nebo to bylo takové to vracení se k násilníkovi s falešnou nadějí, že
to bude lepší a změní se mávnutím kouzelného proutku. Jestliže na sobě
nebude pracovat, nenavštíví odborníka, neuzná, že se nesmí chovat
špatně - spíše bych hledala bydlení třeba dočasně u rodičů, máš-li
tuto možnost. Pozor - násilník se nezmění porodem jednoho ani bohužel
druhého dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
„s manzelem jsme od sebe odesli, byl to ale hodne osklivy rozchod a musela nas i navstivit policie ( z manzela se stal agresivni hulvat).Nedavno jsme se k sobe vratili a ja ted s nim cekam 2 miminko“
tak adopce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nemyslím si, ze budeš mít strach z porodu. Spíše bych se na tvém místě podvědomě bála toho, ze manžel se bude chovat jako předtim a ty budeš v ještě horší situaci s miminkem. Těžko neco radit, když ses k němu dobrovolně vrátila a otěhotněla si. Snad jen mít rezervy bokem, kdyby mu zase hráblo. Starší bych zavedla přísnější režim, ať se z ni nezbláznis po porodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Napsala jsi tady takovou hormonální a emocionální smršť. 
Je to pochopitelné, tvoje situace je určitě
na nervy. Tak si to po pořádku ujasni, nejdřív sama, kdyby to nešlo, tak
s nějakou dobrou kamarádkou, rodinným příslušníkem, případně
psychologem. Čeho se bojíš? Porodu? Na to kašli, nějak to ven půjde, to je
to nejmenší. 
Vztahu s násilníkem? Tam je ten
strach oprávněný, i když pokud se po léta choval jako milující manžel,
možná by to chtělo navštívit nějakou manželskou poradnu, proč se tak
vztah změnil a proč došlo k nějakým incidentům? Nebudu soudit ani
hodnotit, kolikrát se může i vztah, kde k nějakému násilí mezi partnery
došlo, urovnat. Takže nejdřív řešení s manželem a odborníkem, pak bych
teprve uvažovala o tom, jestli od něj odejdu. A nakonec, jestli to dítě
skutečně chceš nebo ne? Co na to otec dítěte? Ví o tom? Je toho na tebe
moc, zkus jako první pomoc napsat o radu do této psychologické poradny
pro maminky. Držím palce, ať je brzo líp. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Jinak za sebe musím napsat, že mě tyto pocity také kdysi potkaly, ač
manžel není a nikdy nebyl násilník nebo něco podobného 
Důvody byly asi kombinované, můj věk, celkové vyčerpání a zdravotní
problém, velké emoční konflikty v širší rodině, a samozřejmě hormony!
Vůbec mi nedocházelo, jaký zázrak ve mě vzniká
Naštěstí ta láska propukla po porodu, dítě je nádherné a veliký
miláček 
Kdybych mohla vrátit čas, užiju si
každičký den, kdy mi rostlo v břiše
Ale nevadí - užíváme si ho celá rodina a on cítí, jak moc je
milován
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Bubla_Bučková píše:
„s manzelem jsme od sebe odesli, byl to ale hodne osklivy rozchod a musela nas i navstivit policie ( z manzela se stal agresivni hulvat).Nedavno jsme se k sobe vratili a ja ted s nim cekam 2 miminko“tak adopce?
Já být v této pozici, tak druhé dítě nenechám narodit. Netýrala bych
se tak, že bych ho donosila a rodila a pak odevzdala.
Zakladatelko, jestli to nechceš, tak ho neměj. Ale pokud je za tím pouze
strach z porodu, tak ono to podruhé stejné asi nebude.
Mělo by jít o to, zda to stavu, v jakém žiješ, máš mít to druhé
dítě, zda ho zvládneš, až budeš zase sama. Nějak mám pocit, že ta
nejistota jde i tímto směrem… zamysli se a rychle jednej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Bubla_Bučková píše:
„s manzelem jsme od sebe odesli, byl to ale hodne osklivy rozchod a musela nas i navstivit policie ( z manzela se stal agresivni hulvat).Nedavno jsme se k sobe vratili a ja ted s nim cekam 2 miminko“tak adopce?
Jo, dát k adopci manžela 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Stres a těhotenství
- Svědění zad v těhotenství
- Těhotenství, endometrioza a pochybnosti
- Otoky v těhotenství a po porodu
- Fraxiparine v těhotenství a kontrolní odběry krve
- Dopegyt a clexane 0.6 v těhotenství . Mate někdo zkušenost ??
- Těhotenství po očkování na covid
- Zánět zubu v těhotenství, velký strach
Ahoj holky, pred par dny jsem zjistila ze jsem po 2 tehotna. Prvni dite bylo,,vymodlene" snazili jsme se o Lucinku dlouhych 7 let a kdyz jsem otehotnela byla jsem opravdu nejstastnejsi clovek na svete…Mela jsem i dlouholete stastne menzelstvi ale po nejkake dobe nam to prestalo klapat a s manzelem jsme od sebe odesli, byl to ale hodne osklivy rozchod a musela nas i navstivit policie ( z manzela se stal agresivni hulvat).Nedavno jsme se k sobe vratili a ja ted s nim cekam 2 miminko, nejhorsi je ze z toho nemam radost ???? ale vubec nevim proc, mam jen hrozny strach..asi to bude tim ze prvni porod trval 46hod a po te zkusenosti jsem rikala ze dalsi dite uz nechci, navic Lucika je strasnej,,certik" vubec neposloucha a ani nechce chodit spat, porad vsechno nici a vzteka se. Nevim co mam delat ale strasne me mrzi ze nemam vubec zadnou radost z toho ze jsem tehotna, nesnasim se za to.