Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Přihodím i jednu svoji. Když jsem chodila první týden na univerzitu, vyhmátl mě na chodbě jeden student, že když jdu na tu a tu katedru, jestli bych tam nemohla vzít nějakej šanon pro jistýho profesora Basedowa. Já kráva blbá jsem souhlasila.
Tak tam přijdu, zaklepu, po vyzvání vejdu a řikám: ,,Dobrý den, já tady nesu něco pro profesora Basedowa…"
Až ve chvíli, kdy jsem uviděla jeho vyvalený oči, v ten moment totálně podlitý krví, jak jsem ho navztekala, došlo mi, že jsem ho zjevně nazvala místní tajnou přezdívkou…
Pro ty, kdo neví, vygooglujte si Basedowovu nemoc a pochopíte ![]()
Nenáviděl mě po celou dobu studia. ![]()
@Laurelin93 ouuu
vysvětlila si mu aspoň to, že si o té prezdivce nevěděla?
@Liliana_24Nina Snažila jsem se něco blekotat, ale moc mě nenechal, řekl ať to položím na stůl u dveří a už vypadnu že má práci. A mě bylo tak trapně, že jsem byla ráda, že můžu zmizet. A další den jsem zjistila, že učí Sfragistiku, která byla celé 4 roky mým povinným předmětem ![]()
Tak dámy, moje story. Jednoho letního dne jsme s mužem vyrazili autem na výlet do lomu Amerika, jenže mě cestou začalo moc bolet bříško, na benzínku už bych to nevydržela, takže mi muž nabídl, že odbočí ze silnice na takovou lesní pěšinu, že si kecnu před auto, aby na mě nebylo vidět ze silnice a tam se vykakám. Zajel tedy na tu pěšinu co nejdál od silnice, až k závoře, dál to nešlo. Já vylítla z auta, zasedla na bobek a konám. No a jak si tak seu (slušněji to říct nejde, fakt šílenej průjem, ledovej pot, pocity na omdlení…), tak slyším z té hlavní silnice: „tak pánové a tady všichni zahneme doprava, to je zkratka na Ameriku“ - abyste rozuměly, ze silnice směrem k nám přijížděl peleton cyklistů, cca 30 kousků. Já teda utřela zadek, ubrouskem jsem se snažila tu obří kupici smradlavýho průjmu schovat, ale marně, bylo toho nějak moc. Ten bílej ubrousek působil spíš jak vlajka na hradě
No tak letím do auta, jenže v tom už peleton za kufrem, pěšina úzká, navíc ta závora, takže začali sesedat z kol aby obešli auto a závoru, u který na ně čekalo nechutný překvápko, který každej z nich musel s kolem na rameni překročit. Ujet se nedalo, před námi závora, za námi dav cyklistů. Já hanbou rudá, jelikož jak začali překonávat tu „překážku“ tak to někteří i komentovali - tyvoe fůůůj, no to je síla, to jako vys*ala ta holka jo? to je puch..atd. Tak jsme s mužem potupně seděli v autě a čekali, až nás obejde i poslední z 30ti cyklistů, znechuceně se za mnou ohlídne, a vydali jsme se zpět domů. Na Ameriku už jsem nechtěla. Anonym, neb se stydím i po pěti letech ![]()
@Anonymní píše:
Tak dámy, moje story. Jednoho letního dne jsme s mužem vyrazili autem na výlet do lomu Amerika, jenže mě cestou začalo moc bolet bříško, na benzínku už bych to nevydržela, takže mi muž nabídl, že odbočí ze silnice na takovou lesní pěšinu, že si kecnu před auto, aby na mě nebylo vidět ze silnice a tam se vykakám. Zajel tedy na tu pěšinu co nejdál od silnice, až k závoře, dál to nešlo. Já vylítla z auta, zasedla na bobek a konám. No a jak si tak seu (slušněji to říct nejde, fakt šílenej průjem, ledovej pot, pocity na omdlení…), tak slyším z té hlavní silnice: „tak pánové a tady všichni zahneme doprava, to je zkratka na Ameriku“ - abyste rozuměly, ze silnice směrem k nám přijížděl peleton cyklistů, cca 30 kousků. Já teda utřela zadek, ubrouskem jsem se snažila tu obří kupici smradlavýho průjmu schovat, ale marně, bylo toho nějak moc. Ten bílej ubrousek působil spíš jak vlajka na hraděNo tak letím do auta, jenže v tom už peleton za kufrem, pěšina úzká, navíc ta závora, takže začali sesedat z kol aby obešli auto a závoru, u který na ně čekalo nechutný překvápko, který každej z nich musel s kolem na rameni překročit. Ujet se nedalo, před námi závora, za námi dav cyklistů. Já hanbou rudá, jelikož jak začali překonávat tu „překážku“ tak to někteří i komentovali - tyvoe fůůůj, no to je síla, to jako vys*ala ta holka jo? to je puch..atd. Tak jsme s mužem potupně seděli v autě a čekali, až nás obejde i poslední z 30ti cyklistů, znechuceně se za mnou ohlídne, a vydali jsme se zpět domů. Na Ameriku už jsem nechtěla. Anonym, neb se stydím i po pěti letech
Smutný příběh.
Kdo bude další?
@Liliana_24Nina píše:
Není se za co stydět![]()
![]()
![]()
Ale wow
Tohle bych zažít nechtěla
To asi nikdo. Tak snad do toho nikdo nešláp. ![]()
Pokuď je tohle poslední příspěvek, půjdu spinkat. Děkuji všem zúčastněným za pobavení vašich trapasů, který v daný moment nepůsobil vesele, ale po určité době je humorný. Dobrou noc! ![]()
Seděli jsme s partnerovo rodinou u grilu a já odnášela nádobí. Cestou mi vypadly příbory, rychle jsem se pro ně sehla, ale zapomněla jsem, že mám poměrně krátké šaty a na všechny přítomné ukázala nahatý zadek. Babička to komentovala tím, že je můj zadek moc pěkný
.
Jinak mě celá jeho rodina mě považuje za voyera. Nevnímala jsem upozornění, že koupelna je obsazená a dvakrát načapala partnerova bratra, když se sprchoval a jednou jeho tátu, když byl na velké
.
Teď nedávno hrál partner s kamarádem hru a volali si přes Skype. Seděla jsem vedle a hrozně nahlas si prdla. Vůbec mi nedošlo, že mě uslyší D.
Na brigádě musíme mít tlačítko sos, často ho zmáčknu omylem v tašce klíčema. Vyplácela jsem poukázku a tlačítko začalo vyzváněty ozval se pověřený pracovník. Tlačítko jsem nemohla najít, tak jsem si dala tašku k puse a mluvila do tašky ![]()
@AnnieTRoj Tchána bych na velké fakt vidět nechtěla
Ale to jak sis prdla, mně dostalo nejvíc
![]()
@AnnieTRoj píše:
Seděli jsme s partnerovo rodinou u grilu a já odnášela nádobí. Cestou mi vypadly příbory, rychle jsem se pro ně sehla, ale zapomněla jsem, že mám poměrně krátké šaty a na všechny přítomné ukázala nahatý zadek. Babička to komentovala tím, že je můj zadek moc pěkný.
Jinak mě celá jeho rodina mě považuje za voyera. Nevnímala jsem upozornění, že koupelna je obsazená a dvakrát načapala partnerova bratra, když se sprchoval a jednou jeho tátu, když byl na velké
.
Teď nedávno hrál partner s kamarádem hru a volali si přes Skype. Seděla jsem vedle a hrozně nahlas si prdla. Vůbec mi nedošlo, že mě uslyší D.
Na brigádě musíme mít tlačítko sos, často ho zmáčknu omylem v tašce klíčema. Vyplácela jsem poukázku a tlačítko začalo vyzváněty ozval se pověřený pracovník. Tlačítko jsem nemohla najít, tak jsem si dala tašku k puse a mluvila do tašky