Nemám ráda svou rodinu

Anonymní
10.5.20 20:33

Nemám ráda svou rodinu

Takže, je mi 15(takže de*ilní puberťačka kterou řídí hormony a ničeho si neváží) a za tu spoustu let, co žiju, jsem si vybudovala dost nenávistný vztah k mé rodině. Ne, nebijí mě každý den ani nic takového.
Nerespektují můj osobní prostor, mé názory a myšlenky odbývají něčím jako: „Až vyrosteš, tak nad něčím takovým ani nebudeš mít čas přemýšlet“, jsou dost majetničtí(matka mě jednou seřvala kvůli protržené matraci, která přitom slouží perfektně, dárky=štěstí,…), jsou strašně hluční, omluvy pro ně neexistují. Neukazuju před nima emoce, nechci vypadat slabá(vím, že to není slabost, ale u nich mi to tak připadá) Dotyky a objímání mi přijdou nechutné. Hádáme se kvůli blbostem, samozřejmě je tu má strana a pak ta jejich, nic mezi. Já jsem občas hnusná i když nemusím, a nebudu se vymlouvat na své emoce nebo na ženský cyklus, protože se vždycky jde zachovat s klidem. Dělám hlouposti, oni taky, ale jak s nimi vycházet? Nedovedu si představit, že bych na ně měla být milá. Nikdy je nebudu mít ráda, ale vážím si toho, že se o mě starají, jednou jim to snad oplatím. Pokud chcete, ptejte se mě, neřekla jsem toho moc, klidně rozepíšu různé situace, nebo mi můžete vynadat, či navrhnout, jak bych se měla chovat nebo si rovnou najděte lepší příspěvek nebo diskuzi.

Rodina pro mě neznamená to, že má někdo stejné geny. :jazyk: :P

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

20080
10.5.20 20:34

A význam toho výlevu?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8372
10.5.20 20:35

Jo, takže rodina pro tebe znamená, že bude vždycky po tvém, že ti nikdo nebude rozkazovat a budeš si moct dělat, co ty chceš. V tvém věku jsem smýšlela úplně stejně. Dneska sedím se dvěma dětmi doma, nemůžu nikoho z rodiny vidět, protože bydlím kousek za hranicemi a stýská se mi po nich. Až budeš starší, tak to sama poznáš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
M-A
655
10.5.20 20:37

Hele buď ráda, že nemáš ráda vlastní rodinu, horší by bylo, kdybys neměla ráda časem tu manželovo :mrgreen: :lol: :P
Ne nechci to zlehcovat, taky sem si jako puboška nevazila svojich rodicu dost, ted pred 30 uznavam ze jsem mela super detstvi a jsem rada i za ty negativni veci, a nebylo jich moc.
Vsem nam bylo 15, je to tezkej vek. Ve 30 to neni lehci :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4810
10.5.20 20:56

Já myslela vlastní rodinu-jako manžel, syn a dcera. :oops:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16360
10.5.20 21:05

Neboj děvče, do 30 z toho vyrosteš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.5.20 16:20

Někdy si už i mladší, než ty všimnou, že rodiče neovládají sami sebe, a nejsou to normální rodiče.
Moje matka afektovaná panovačná hádavá megera, zbyl jí z chlapů jen takový ňouma, můj otec, ani slovem chlap se nazvat nedá. Lakomý hnusný nezralý odporný chlapeček, co se k naprosto hysterické manželce choval jako dítě. Dodnes dva nemožní lidi.
Jsem ráda, když se vidíme jen za čas. Máti každého poučuje, má hloupé kecy, otec je cvok, co potřebuje jen své zájmy a divné řeči, až ho chlapi poslali kamsi.
Neumí si ani hrát se svým vnukem.
Neuměli si hrát ani s námi.
Matka je hloupá nafoukaná mrcha, otec má nějakou poruchu osobnosti, nebo je jen pokřivený výchovou, takový posránek, co má nevhodné kecy.
Návštěvy k nám nechodily, oba rodiče dělali už na veřejnosti i za meho dětství ostudu. Pomlouvání sousedů, oni chytřejší, prostě přízemní hloupí chudáčci.
Jsem ráda, že je skoro nevídám.
Syn nepotřebuje afektovanou drzou babičku ani lakomého dědka.
Takže ti docela rozumím. Někdy jsou rodiče jak za trest.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama