Nemám tě rád, chtěl bych jinou mámu!

18633
13.10.09 13:52

Nemám tě rád, chtěl bych jinou mámu!

Tak…tohle jsem se dneska dověděla před obědem od svého staršího syna (4r4m).
Jsem na prášky, vyhrkli mě slzy jak hrachy a chtělo se mi odevšeho utéct… Copak se přihodilo?
Syn chtěl na oběd krupicovou kaši a když jsem mu ji odmítla udělat s tím že už mám uvařeno, tak jsem se dověděla jak strašná jsem máma a že každá druhá by byla lepší :cry: :cry:
Jak se v takové situaci ale správně zachovat? Slzy asi nebyli úplně nejlepší řešení (ale hormony jsou s.iňa). Ignorovat tu poznámku? Nebo vést přednášku na téma, buť rád že máš aspoň nějakou maminku? Myslíš že jinde by to bylo lepší?

Mám toho upřímně plný zuby…Od začátku prázdnin je mám doma oba, protože byli nemocný a v září se ve školce jen otočili. Manžel jde ráno v 6 a přijde večer v 18hod., když to dobře jde, jindy i ve 20hod. Lítám jak pako a přijde mi že se prostě těm rozcapeným smraďochům nejde zavděčit…

Uff pardon za výlev, ale potřebovala jsem to někomu říct bo doma ještě dlouho nikdo nebude kdo by to chtěl poslouchat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

9867
13.10.09 14:03

My vedli nedávno debatu s Pepi - jako že je druhorozená. Parádně mi to vyčetla.

Tak jsem jí oznámila, že maminka a tatínek si mohou miminko přát a mohou po něm toužit, ale miminko samo si vybírá kdy a kam se narodí. To miminko si vybírá. Takže si za to může sama. Měla se narodit dřív. A hele, vzala to a máme klid.

Zkuste to taky použít, tiu naši chytráci jsou stejně staří. Prostě si měl teda vybrat jinak, když je to tak strašné.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3492
13.10.09 14:04

Nechala bych malého tak a třeba večer až se uklidní on i ty tak bych na to nahodila řeč a myslím, že mu to nakonec bude líto víc než tobě :wink: Jojo jinou mamku. Jen si ho zkus představit kdybys ho strčila jiné mamině a zabouchla za sebou dveře. To by byl řev co :wink: u oběda byl hrdina, ale jsem si jistá, že ho to přejde a bude ho to mrzet. Večer se pomazlíte, popovídáte a bude fajn.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
614
13.10.09 14:20

No, mě se stalo něco podobnýho. Je to tak rok, rok a půl zpátky, mladej se vztekal, že mě nemá rád, že už mě nechce. Nejspíš jsem mu nechtěla pustit pohádku nebo tak něco :roll: Tak jsem mu podala batůžek, ať si sbalí, a že si může jít hledat jinou maminku, když se mu tahle nelíbí… Bylo trochu řevu, ale pochopil.
Pak, když jsme se oba uklidnili, jsme si to vysvětlili a od tý doby je klid.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14597
13.10.09 14:48

Lacenko , vím, že to je nepříjemný, zvlášť když jsi navíc těhotná, ale myslím, že to je naprosto normální reakce v tomhle věku…chce ti prostě v tu chvíli co nejvíc ublížit, protože podle něj tys mu taky strašně ublížila :wink: …chtělo by na to zareagovat nejlépe s vtipem (něco, jak psala Lesina), ale je mi jasný, že na to kolikrát člověk nemá to správný ‚psychický rozpoložení‘ :wink:

Moje kamarádka si v 6ti letech sbalila kufr a odešla asi půl kilometru z domu k nějakýmu lesejku :lol: :lol: :lol: …tam nevěděla co dál, tak se zase splihle vrátila :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5495
13.10.09 14:52

Jo, holky a bude hůř. Můj nejstarší syn má 10 let, teď je doma asi 45 minut a už jsem si vyslechla, že ničemu nerozumím (vytkla jsem mu zbytečné chyby ve školním opisu), pak byl děsně otrávený a náležitě vztekle okomentoval, když jsem mu uložila, ten opis udělat hned znovu. Ještě teď to vydýchávám, v uších mi zní včerejší věta trenéra z hokeje: „ten Ondra je takový hodný a klidný kluk..“ Ježišmarja, kde a kdy. A puberta před námi......

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6545
13.10.09 14:55

je asi něco ve vzduchu? Bára vydírá tímto stylem taky…včera to zkoušela aj u doktorky (jako scény ,co dělá, jsou hodné tak malého batolete, ale aby se mi 5letý - v tu chvíli doslova hajzlík - válel vzteky po zemi, tahal se se mnou apodobné hovadiny…)

upřímně řečeno jsem jednou v afektu po hodně dusné scéně (kterých je u nás ale opravdu hodně) holce řekla, aby si našla jinou maminku, kterou bude mít radši :? nebylo to samozřejmě vhodné a ani ten afekt mě neomlouvá, s Bárou je to fakt masakr a stěhování to dorazilo

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14597
13.10.09 14:59

Moje teta před lety v návalu vzteku po nějakém bratrancově výstupu (byly mu asi 4 roky) mu v afektu řekla, aby jí už neříkal ‚mami‘ a vyšoupla ho z pokoje…on tam za chvilku strčil hlavu zpátky se slovy: ‚A jak ti mám teda říkat?‘…naprosto notřesen, v dobré náladě :roll: :lol: :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18633
13.10.09 15:02

Uff no tak jsem to snad malinko strávila, moc díky za povzbuzení, trochu jsem se bála že jsem asi vážně špatná máma… Moc to s s nima neumím a někdy to fakt trochu skřípe, ale to chce cvik a mít jich 10 tak už to jistě neuslyším :lol:
No upřímně, puberta bude zatraceně těžký období a jsem zvědavá zda to s dekórem přežijeme oba dva… Když si vzpomenu na ty svoje opičí léta…Taky jsme mámě vyčetla že jsem se neměla vůbec narodit, atd…a věřím že ji tehdy taky hodně mrzelo, no tak teď to nejspíš dostanu zpátky i s úrokama…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
684
13.10.09 15:19

Lacenko, vubec se nevzrusuj, v tomhle veku je to fakt normalni. Taky jsem od syna slysela, ze me nechce, nema me rad atd. (obvykle je za tim neco, co jsem mu nedovolila), tak na to mu vzdycky rikam, ze ja ho mam rada moc a at si teda zkusi vybrat jinou mamku, jmenuju svoje kamosky, se kteryma se zna - A chtel bys treba tetu Sylvu za maminku nebo tetu Pavlinku, nacez se vzdycky zklidni a rekne, ze chce jen me :lol:, fakt se nenech rozhodit, oni to tak nemysli, neumi proste jeste vyjadrit, to co je nastvalo, tak ti reknou tohle.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13117
13.10.09 15:42

holky kdyz to vidim, tak se budu muset domluvit se sousedkou a kdyz se neco takovyho stane, zapakuju jim, zazvonim a dam ji je :lol: :lol: :lol: :lol: :lol: :lol: :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
13.10.09 16:35

Tak mě moje dcera, když jí bylo 6, žduchla z chodníku na cestu zrovna, když jelo auto, prý proto, že chtěla, abych umřela a ona si mohla nechat všechny moje věci!!!!!! Skoro jsem se z toho zhroutila, vůbec nevím, kde se to v ní vzalo, tak si s ní tenkrát promluvil manžel, jak na ni nikdy nekřičel, tak tehdy jo. Za čas se mi sama přišla omluvit. Teď už je jí 14, puberta v plném proudu a to už je zase jiný level:-( Docela se těším, až z toho vyroste a budeme si zase rozumět i za cenu toho, že už budu stará:-)
Nepřihlášená Kiera

  • Nahlásit
  • Citovat
4270
13.10.09 16:42

Laci pevné nervy a hlavu vzhůru, u nás to je taky, ničemu nerozumím, dělám to špatně, apod. Co chodí ten měsíc do školky, tak ty věty jsou fakt síla. :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1837
13.10.09 16:56

Laci -
snaž se dělat, že nic takového neřekl.
Ony to ty malé děti tak nemyslí.
já jednou mamce řekla, že kamarádka Péťa má lepší mámu. Doslova si pamatuju, jak jsem říkala „Ona je lepší máma než ty - ona dělá pořád samou legraci a říká vtipy“ -a mamce vyhrkly slzy. Naprosto přesně vím, že jsem NECHÁPALA, proč mamka brečí. Připadalo mi to prostě normální, prostě jsem jí řekla, že péti mamka je lepší máma.
Dnešníma očima už to taky nechápu, že jsem to tak klidně řekla, ale tehdy jsem to brala úplně jinak a mamka mi přišla, že se chová jak blázen, když brečí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1837
13.10.09 16:58

A funguje to i opačně.
Naprosté banality, které nám připadají neškodné, mohou malé děti vnímat jako strašnou křivdu. Často se zkouším vžít do dcery, a vzpomenout si na to, jak jsem věci vnímala jako malá.
Třeba neskutečně, neskutečně líto mi přišla taková kravina, jako: žádala jsem dědečka, aby si šel se mnou hrát pexeso. On měl asi nějakou práci, a řekl mi „hraj si sama“. Mně to bylo TAK líto - nepopsatelně (kravina co???).
Takže na to se snažím vzpomenout, když odháním malou, pokud mě prosí, abych si s ní hrála.
Ale je to těžký, člověk toho musí (prostě musí) tolik za odpoledne udělat, když přijde z práce :cry: :cry:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama