Nemiluji manžela- zůstat či odejít?

Anonymní
21.7.21 18:31

Nemiluji manžela- zůstat či odejít?

Máme dvě malé děti, ještě nechodí do školy, mladší má teprve 2 roky…ale vím že manžela nemiluji…
Nevím, zda zůstat kvůli dětem či odejít. Nic zlého se mi neděje, manžel je sporadany člověk chodí do práce, vydělává, zabezpečí nás dobře. Mohu se plně věnovat dětem. Je tedy cholerik a často se na mě urve kvůli úplné kravine, před dětmi, úplně zbytečně, ale jinak je ok. Jenže já už ho prostě nemiluji…nějak jsme se odcizili, už není můj nejlepší přítel, není má spřízněná duše. Do sexu se musím nutit. Upřímně jsem ráda, když mě dítě odvolá…
No, jsem na životní křižovatce. Opravdu nevím, co dělat. Zdá zůstat jen kvůli dětem a možná taky kvůli mému strachu z toho to rozseknout anebo prostě jít s pravdou ven a udělat to…blbé je, že barák byl chlapa ještě dříve než jsme se potkali. Děti tu mají domov. Miluji "svůj domeček " mají trampolínu, pisek, dřevěný domeček…a opravdu je to kouzelné místo v horách, ale kousek od města. Dům postavil jeho otec, tudíž je prostě jeho. Já s dětmi bych pravděpodobně šla do svého bytu (teď tam mám nájemníky), ten je ve městě na sídlišti 40km od našeho momentálního bydliště…
Upřímně to mě brzdí asi nejvíc…ten venkov se s bytem v 10.patre nedá srovnat… ale přeci s ním nezastanu jen kvůli baráku.
Navíc si říkám, že možná pro děti je lepší udělat to hned, jak jsou ještě malé a nechodí do školy třeba…
No nevím…
Jsem z toho smutná, ale nemůžu za to, co cítím.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
13525
21.7.21 18:42
@Anonymní píše:
Máme dvě malé děti, ještě nechodí do školy, mladší má teprve 2 roky…ale vím že manžela nemiluji…
Nevím, zda zůstat kvůli dětem či odejít. Nic zlého se mi neděje, manžel je sporadany člověk chodí do práce, vydělává, zabezpečí nás dobře. Mohu se plně věnovat dětem. Je tedy cholerik a často se na mě urve kvůli úplné kravine, před dětmi, úplně zbytečně, ale jinak je ok. Jenže já už ho prostě nemiluji…nějak jsme se odcizili, už není můj nejlepší přítel, není má spřízněná duše. Do sexu se musím nutit. Upřímně jsem ráda, když mě dítě odvolá…
No, jsem na životní křižovatce. Opravdu nevím, co dělat. Zdá zůstat jen kvůli dětem a možná taky kvůli mému strachu z toho to rozseknout anebo prostě jít s pravdou ven a udělat to…blbé je, že barák byl chlapa ještě dříve než jsme se potkali. Děti tu mají domov. Miluji "svůj domeček " mají trampolínu, pisek, dřevěný domeček…a opravdu je to kouzelné místo v horách, ale kousek od města. Dům postavil jeho otec, tudíž je prostě jeho. Já s dětmi bych pravděpodobně šla do svého bytu (teď tam mám nájemníky), ten je ve městě na sídlišti 40km od našeho momentálního bydliště…
Upřímně to mě brzdí asi nejvíc…ten venkov se s bytem v 10.patre nedá srovnat… ale přeci s ním nezastanu jen kvůli baráku.
Navíc si říkám, že možná pro děti je lepší udělat to hned, jak jsou ještě malé a nechodí do školy třeba…
No nevím…
Jsem z toho smutná, ale nemůžu za to, co cítím.

Ahoj,

dle popisu jsi rozhodnutá, jen tě brzdí bydlení. Pokud bych byla finančně zajištěná tak, abych i v případě rodičovské rodinu zajistila (resp. tipuji, že jsi na rodičovské, když malému jsou 2 roky)… To, že máš byt je skvělé, je to tvá jistota. Přemýšlela jsi i třeba o tom byt prodat a koupit domeček? Malinkatý domeček s malou zahrádkou, nebo dvorkem pro vyblbnutí dětí?

Osobně si myslím, že jsi na tom lépe, jak většina holek, které tady řeší rozchody a nemají kam jít, nejsou finančně zajištěné, bojí se boje o děti (a že ty boje pak jsou hodně na krev), splácí dluhy (a mnohdy nejsou jejich), apod.

Když si dáš na misku vah 3 věci proč zůstat a proč odejít co by tam stálo?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1675
21.7.21 18:46

Já bych se tedy snažila na vztahu zapracovat. Přijde mi, že to vzdavas moc brzy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.7.21 18:56

Když se narodila dcera, měli jsme velkou krizi, když jí bylo půl roku až rok a čtvrt tak jsem měla dokonce partnera bokem a s pokračováním manželství jsem do budoucna vůbec nepočítala. Jenže jak malá rostla, tak mi najednou bylo líto vzít jí tátu, vzdávat to jen proto, že já manžela nemiluju a nebaví mě sex. Přišlo mi to jako malicherný důvod. S partnerem jsem se rozešla a začala postupně pracovat na vztahu s manželem. Dokonce to náš vztah ve finále posílilo, už je to pár let a pořád jsme spokojeně spolu. Prosím anonym.

  • Citovat
  • Nahlásit
2395
21.7.21 18:57

Souhlasím s @Nicole 1234.

Proč vlastně manžela už nemiluješ, proč jste se odcizili? Nejde na tom zapracovat?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5246
21.7.21 18:57

No… v dlouholetých vztazích se láska často takhle vytrácí, mění se…
ale žít celý život bez lásky a vyhýbat se sexu to stejně nejde se zdravou myslí vydržet..

já jsem na kompromisy ve vztahu (velké!!) zvyklá, ale jsem už dost stará a jedu druhé kolo a nechce se mi můj život od základu měnit (ačkoliv taky nežiju v ideálním manželství)…

ty jsi ale mladá, děti maličké, můžeš se zamilovat a najít toho opravdu pravého a být opravdu šťastná i s dětmi.. byt se dá vyměnit za maličký domek v okolí (byty jsou dnes drahé a někde na vesničce nemusí být 3+1 o moc dražší než ten byt.. )

manžel ale rád nebude, připrav se i na obstrukce typu střídavá péče apod., bude mít pocit „zrady“ a že „přece se nic nedělo“…
nešlo by váš vztah ještě restartovat??

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.7.21 19:23

Byt mám zatíženy hypotékou na dalších 10 let… takže to není tak, že ho můžu prodat a budu mít peníze… bojím se jak to zvládnu financne. Manžel podniká, ale oficiálně vydělává 12000 a to je to, co soudy zajímá. V tomhle určitě bude dělat obstrukce.

  • Citovat
  • Nahlásit
1549
21.7.21 19:39

Odejít

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33092
21.7.21 19:45
@Anonymní píše:
Máme dvě malé děti, ještě nechodí do školy, mladší má teprve 2 roky…ale vím že manžela nemiluji…
Nevím, zda zůstat kvůli dětem či odejít. Nic zlého se mi neděje, manžel je sporadany člověk chodí do práce, vydělává, zabezpečí nás dobře. Mohu se plně věnovat dětem. Je tedy cholerik a často se na mě urve kvůli úplné kravine, před dětmi, úplně zbytečně, ale jinak je ok. Jenže já už ho prostě nemiluji…nějak jsme se odcizili, už není můj nejlepší přítel, není má spřízněná duše. Do sexu se musím nutit. Upřímně jsem ráda, když mě dítě odvolá…
No, jsem na životní křižovatce. Opravdu nevím, co dělat. Zdá zůstat jen kvůli dětem a možná taky kvůli mému strachu z toho to rozseknout anebo prostě jít s pravdou ven a udělat to…blbé je, že barák byl chlapa ještě dříve než jsme se potkali. Děti tu mají domov. Miluji "svůj domeček " mají trampolínu, pisek, dřevěný domeček…a opravdu je to kouzelné místo v horách, ale kousek od města. Dům postavil jeho otec, tudíž je prostě jeho. Já s dětmi bych pravděpodobně šla do svého bytu (teď tam mám nájemníky), ten je ve městě na sídlišti 40km od našeho momentálního bydliště…
Upřímně to mě brzdí asi nejvíc…ten venkov se s bytem v 10.patre nedá srovnat… ale přeci s ním nezastanu jen kvůli baráku.
Navíc si říkám, že možná pro děti je lepší udělat to hned, jak jsou ještě malé a nechodí do školy třeba…
No nevím…
Jsem z toho smutná, ale nemůžu za to, co cítím.

Manželská poradna. Není mi jasné, jak se odcizí dva lidi, co spolu před dvěma lety přivedli na svět dítě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9439
21.7.21 19:54
@Anonymní píše:
Máme dvě malé děti, ještě nechodí do školy, mladší má teprve 2 roky…ale vím že manžela nemiluji…
Nevím, zda zůstat kvůli dětem či odejít. Nic zlého se mi neděje, manžel je sporadany člověk chodí do práce, vydělává, zabezpečí nás dobře. Mohu se plně věnovat dětem. Je tedy cholerik a často se na mě urve kvůli úplné kravine, před dětmi, úplně zbytečně, ale jinak je ok. Jenže já už ho prostě nemiluji…nějak jsme se odcizili, už není můj nejlepší přítel, není má spřízněná duše. Do sexu se musím nutit. Upřímně jsem ráda, když mě dítě odvolá…
No, jsem na životní křižovatce. Opravdu nevím, co dělat. Zdá zůstat jen kvůli dětem a možná taky kvůli mému strachu z toho to rozseknout anebo prostě jít s pravdou ven a udělat to…blbé je, že barák byl chlapa ještě dříve než jsme se potkali. Děti tu mají domov. Miluji "svůj domeček " mají trampolínu, pisek, dřevěný domeček…a opravdu je to kouzelné místo v horách, ale kousek od města. Dům postavil jeho otec, tudíž je prostě jeho. Já s dětmi bych pravděpodobně šla do svého bytu (teď tam mám nájemníky), ten je ve městě na sídlišti 40km od našeho momentálního bydliště…
Upřímně to mě brzdí asi nejvíc…ten venkov se s bytem v 10.patre nedá srovnat… ale přeci s ním nezastanu jen kvůli baráku.
Navíc si říkám, že možná pro děti je lepší udělat to hned, jak jsou ještě malé a nechodí do školy třeba…
No nevím…
Jsem z toho smutná, ale nemůžu za to, co cítím.

Osobně bych nikdy nezůstávala s někým koho nemilují, to vůbec! Máš svůj byt, buď ráda… muž ať si nechá svůj"domeček"

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9439
21.7.21 19:57
@Nicole 1234 píše:
Já bych se tedy snažila na vztahu zapracovat. Přijde mi, že to vzdavas moc brzy.

To musí oba…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
497
21.7.21 19:57
@Russet píše:
Manželská poradna. Není mi jasné, jak se odcizí dva lidi, co spolu před dvěma lety přivedli na svět dítě.

Podle mě docela snadno, my s manželem měli největší krizi když byl první dceři rok a půl …
Jinak s manželskou poradnou jako prvním krokem souhlas, pokud má zakladatelka dostatečnou vůli to zkoušet dál a vztah zachránit. A ta vůle musí byt samozřejmě na obou stranách.

Zakladatelko, jestli už ted cítíš ze s mužem zůstáváš v podstatě jen kvůli dětem a financím (bydlení ), můžeš to vydržet chvíli, možná pár let, ale na dlouho to stejně nebude.
Za mě je potřeba na vztahu furt pracovat.
Ale jestli je na tebe manžel hrubý i před dětmi, to je jiná, tam těžko říct jestli se zapracovat vůbec dá

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
817
21.7.21 22:18

Ma manzel vubec tuseni, ze je mezi vami nejaky problem a ze zvazujes odchod?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.7.21 22:25

Mne se teď s manželem taky nechce spat. Mám 3 měsíce po porodu a jsem unavená jak blázen. Navíc mám pocit citové vyprahlosti. Dokonce je cholerik. Není to ani můj nejlepší přítel. Na svěřování mám kamarádky. Uvnitř je jiný než já. Pojem zpriznena duše je dost zavádějící. Přesto ho miluju a respektuju. V manželství jsou různá období. Jsme rodina. Máme společně cíle, vize, deti s lásku. Na tvém místě se sverim partnerovi a pokusím se o to, aby jste zase našli lásku, i když to třeba bude jiné než dřív.

  • Citovat
  • Nahlásit
45
22.7.21 00:19

Tak já si myslím, že i pro tu poradnu je na místě, milovat se,… a chtít být spolu z obou stran.. jinak ani ta práce na vztahu nemá moc význam, protože nebudete oba dva chtít…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat