Nemůžeme mít koho chceme - jak se s tím smířit?

21230
19.1.21 11:23

Nemůžeme mít koho chceme - jak se s tím smířit?

Zdravím vás všechny.
Zrovna včera večer jsem se bavila s kamarádkou, má problém, je zamilovaná do muže, kterého nemůže mít, je jí přes 40 let, má muže a dítě. Svého muže nikdy nemilovala, pouze se jí líbil jako muž. Manželství není šťastné, kamarádka není na svém muži finančně závislá, je dobře situovaná a kdyby jej neměla, dokázala by se o sebe a dítě postarat sama velmi dobře, což hodnotím jako obrovské plus. Ne každá žena má takové štěstí.
Její muž jí dělá problémy, je grázl, i když s věkem se hodně zklidnil a to se údajně špatné vlastnosti s věkem zhoršují.
Svého muže, když mají dobré období, bere jako kamaráda, když špatné, tak ho svým způsobem nenávidí.
Ten muž, kterého miluje, je pro ni nedosažitelný z několika důvodů, nemůže ho mít. Včera mi připadala vyloženě nešťastná a její zpověď mi vrhnula slzy do očí. Řekla jsem jí, že se s tím musí smířit, že ne každý má pěkné manželství a partnerství, ať se podívá kolem sebe, jak to lidé ve vztazích mají, najde se určité procento lidí, kteří jsou opravdu šťastní, ale více je těch, kteří jsou ve vztazích nespokojení, či přímo nešťastní.
Sama být nechce, není takový ten sólo typ, je docela pěkná žena, muži, kteří by ji chtěli s nelíbí jí.
Mám to vlastně velmi podobné. Do svého muže zamilovaná nejsem, nikdy jsem taky nějak extra nebyla, akorát můj muž mi nedělá naschvály a s klidným svědomím o něm mohu říct, že je dobrý člověk.
10 let jsem zamilovaná do muže, kterého nemohu mít. On je svobodný, bezdětný, ode mě starší o více jak 10 let. Oslavil 50. Vzhledově se mi strašně líbí. Je to problémový člověk.
Takže já taky nemohu mít toho, koho bych chtěla.
Jak se s tím lze smířít? Tak, jak jsem radila kamarádce? Poradili byste mi - nám ještě něco? co vám pomohlo od nenaplněné lásky?

Edit: ještě bych dodala, že obě jsme s těmi muži měly vztah, nejde o nenaplněnou lásku.
Kamarádka se svým idolem žila v zahraničí, já tady v ČR s ním měla vztah, nežili jsme spolu.

Příspěvek upraven 19.01.21 v 12:23

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9600
19.1.21 11:33

A není to právě tak, že spoustu lidí si myslí, že miluje právě toho, koho nemůže mít? Takový lov nedosažitelného, přemáhání hranic, výzva… :nevim: může to být dáno i povahou, že někdo je takový dobyvatel, někdo se zas v životě nudí a neví co by, někdo ještě nedostal od života toho správného záušáka a neváží si toho co má…je to prostě život no :nevim: :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15538
19.1.21 11:39

Chtěla jsem napsat totéž, co @Tarinka - podle mě vždycky toužíme po tom, co nemůžeme mít. A pravděpodobně, i kdyby ho nakonec vyměnila, nebyla by opět po čase spokojená ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7072
19.1.21 11:42

Tyhle platonicke lasky a touzeni jsou prave proto tak nedostizne, protoze se nikdy plne nerealizovaly. Nemely moznost se konfrontovat s beznym zivotem, vsednimi starostmi a problemy. Navic maji jeste jednu neopomenutelnou vyhodu, lze si je upravit k obrazu svemu, prizpusobit na miru. Tomu pak kazdodenni realita jen tezko konkuruje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
901
19.1.21 11:43

Vůbec neporadím, snad jen, že se může najít ještě někdo lepší s jinými vlastnostmi, kdo člověka zaujme zase jinak a naplní ho to. Já jsem se dostala do stejné situace, ale přitom jsem byla v naprosto pohodovém manželství se dvěma dětmi. Byli jsme do sebe zamilovaní v 16ti a pak jsme se potkali náhodně v 31 letech na koncertě. No zkrátím to, jsme spolu už deset let, jsme vzatí, máme dítě a můžu říct, že nikdy jsem nikoho tak nemilovala a to i po takové době. Rozvod byl horor, ale naštěstí kluci s ním mají super vztah. Bojovala jsem sama se sebou dva roky, ale nešlo to, byla jsem strašně nešťastná a ubližovala jsem tím manželovi i dětem. Jenže současný manžel to měl stejně, a nakonec on odešel od ženy první s tím, že ať se rozhodnu jak chci, tak že on každopádně od ženy odchází-neměli tedy děti., že nemůže takhle dál žít. No a bylo to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2621
19.1.21 11:45

Podle mě je důležité soustředit se na reálnou situaci tady a teď a nestavět si vzdušné zámky a představovat si život s muži, které nemůžeš mít. To mi přijde podobné, jak když se mladé holky zamilují do zpěváku, herců a mají pokojíček oblepený jejich plakáty.
A taky nechápu Tebe ani kamarádku, proč jste si braly muže, do kterých jste nebyly nikdy zamilované? Ty děti ani nechceš, tak proč jsi se vlastně vůbec vdávala, co Tě na tom tak lákalo, když jsi toho muže nemilovala? Aspoň zase vidíme, kam vedou ty vztahy založené jen na rozumu typu partner má vzdělání, dobrou práci, dobře vydělává a je to slušný člověk. Ano, zdá se to být hodně, ale ke šťastnému životu to očividně řadě žen nestačí (a řadě žen to naopak zase stačí).
Takže já bych se soustředila na muže, kterého mám doma a připomněla bych si důvody, proč jsem si ho vlastně brala, a proč jsme spolu. Nějaké hezké důvody tam asi být musely. To věčné snění a upínání se na nedosažitelné totiž nemá vůbec smysl.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
109
19.1.21 11:48

Pomuze dat tomu cloveku kopacky. Ja to tak mel kdyz v devadesatkach bezela Pobrezni hlidka. Hrozne jsem chtel Pamelu Anderson, ona me nikdy nechtela, tak jsem ji dal kopacky :pankac:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4373
19.1.21 11:49
@Fukitol píše:
Pomuze dat tomu cloveku kopacky. Ja to tak mel kdyz v devadesatkach bezela Pobrezni hlidka. Hrozne jsem chtel Pamelu Anderson, ona me nikdy nechtela, tak jsem ji dal kopacky :pankac:

Musela z toho být zdrcená. :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4373
19.1.21 11:54

@Klopotkova Asi stejně, jako se člověk smiřuje s tím, že není vyšší, hezčí, chytřejší, bohatší…Prostě zapracovat na sebevědomí. Co se týká vztahů je každý strůjcem svého štěstí. Pokud se kamarádka dobrovolně plácá ve vztahu s chlapem, kterého buď snese nebo nenávidí, ale v žádné fázi nemiluje, tak je to jenom ona sama, kdo si šlape po štěstí. Sice nemůže mít tohoto jednoho konkrétního, ale může se osvobodit od toho, který ji brzdí v rozletu. Radím postavit se na vlastní nohy a ten pravý, možná ještě lepší, přijde. Třeba by ji totiž chtěl takový, co by se jí libil, ale může být charakterní a do vdané paničky jít nechce. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
109
19.1.21 11:56
@berusa.m píše:
Musela z toho být zdrcená. :lol:

to asi ne, ale je z ni ted docela jezibaba, takze vse dobre dopadlo a svet je v rovnovaze :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3061
19.1.21 11:59

Tak základ je, udělat si pořádek ve svým životě a pak se třeba ukáže, že můžeš mít někoho úplně jinýho a být s ním šťastná.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16925
19.1.21 11:59

Když čtu tvoje diskuze a problémy, tak myslím, že bys měla víc mastit lachtana, aby ti to pomohlo snadněji zapomenout :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16925
19.1.21 12:01
@Fukitol píše:
to asi ne, ale je z ni ted docela jezibaba, takze vse dobre dopadlo a svet je v rovnovaze :lol:

A teď si představ, že by ty kopačky od tebe nevzala a teď bys musel bejt s takovou ježibabou, chlape, máš obrovský štěstí :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2621
19.1.21 12:04

Taky si říkám, jaké otázky si klade pan Klopotka, jestli taky cítí, že svoji ženu nemiluje nebo že ona nemiluje jeho a ještě ho podvádí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2688
19.1.21 12:08

Chtěla bys problémového muže? Jen proto, že se ti fyzicky libí? Spousta lidi, asi hlavně žen je platonicky zamilovaná do někoho jiného, ale vlastně to není do toho člověka, ale do snu a představ o něm. Pak by byla šeredně zklamaná, kdyby ho měla mít po boku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat