Nenašla jsem se v žádném oboru a táhne mi na 30

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.02.19 13:30
Nenašla jsem se v žádném oboru a táhne mi na 30

Ahoj, asi se potřebuji jen vypovídat. Bude mi 29 letos a trápí mě, že jsem za celý život nenašla práci, ve které bych byla opravdu dobrá a věděla, že je to to, co chci dělat. Například moje sestra během mateřské zjistila, že ji baví práce s dětma a s 2 dětma vystudovala vysokou a teď pracuje v mateřské škole. Já mám jedno dítě, plánuji ještě druhé. Neumím si představit, že bych ještě mohla studovat, nejsem zrovna studijní typ a i kdybych chtěla, nevěděla bych co. Mám střední zdravotnickou školu, bez titulu, s maturitou. Připadám si, že nejsem nic. Dodělat si nějaký konkrétní obor ve zdravotnictví mě neláká a netuším, co jiného bych dělala. Jsem spíš takový přírodní typ než na čísla… Asi je to zmatené. A asi to bude i tou konkurencí všude okolo, že se srovnávám s úspěšnými lidmi. Mrzí mě, že do konce života budu jen podřadný zaměstnanec za pořádný plat, ale nějak nemám vůli to změnit. Nemá to někdo podobně? Jinak jsem šťastná za to, co mám. Rodinu, dítě…

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Marble93
Kecalka 149 příspěvků 26.02.19 13:38

Ahoj. Mám to ve své podstatě stejně. Taky mám jen střední školu, obor kterému se věnovat nikdy nebudu. Vždycky jsem dělala ve fabrice, a nikdy nenašla nic co by mě bavilo. Taky mám první dítě a ráda bych druhé, ale už teď mám deprese z toho, co bude po rodicovske. Kde zase skončím. Protože mám dojem, že na víc než fabriky nemam. Nemám žádné praxe a ani známosti ve slušných firmách. Pořád přemýšlím a doufám.. jen vlastně sama pořádně nevím nad čím

Paola21
Závislačka 3849 příspěvků 26.02.19 13:44

Tak do konce života nemusíš být určitě podřadný zaměstnanec za podřadný plat. Jestli jsi spíš „přírodní“ typ, tak co práce se zvířaty nebo květinami? Nezkoušela jsi?

řeřicha
Kecalka 378 příspěvků 26.02.19 13:47

A co za práce jsi vyzkoušela? Měla jsi nějaké brigády za mlada nebo jsi šla po zdravce rovnou někam do nemocnice? Se zdravkou můžeš i do jeslí, dětských skupin nebo třeba domovy důchodců, ordinace, nemocnice. Myslím, že máš celkem široký výběr s touto školou… A navíc je to zrovna obor, kde pro ty lidi zrovna ty budeš znamenat všechno, pacienti ti budou důvěřovat a pokud budeš pohodová, budeš jim rozjasnovat den, takže žádný řadový zaměstnanec (to si spíš představím někoho v kanclu s papíry), ale můžeš lidem měnit den k lepšímu, povzbudit, dát úsměv. :srdce:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.02.19 13:48

Měla jsem kdysi vizi, že budu veterinářka, proto jsem šla i na zdrávku, že k tomu budu mít potom blízko, ale nějak jsem dala přednost té rodině. Čehož teda v žádném případě nelituji, ale pořád to ve mě hlodá, že jsem vlastně takový nic, který jen za minimální plat vydělává na ty velký šéfy… A i kdybych chtěla něco více dokázat, tak prostě nevím co, měla bych třeba vůli jít studovat, kdybych věděla že „je to ono“ a že v tom budu dobrá.

Paola21
Závislačka 3849 příspěvků 26.02.19 13:50
@Anonymní píše:
Měla jsem kdysi vizi, že budu veterinářka, proto jsem šla i na zdrávku, že k tomu budu mít potom blízko, ale nějak jsem dala přednost té rodině. Čehož teda v žádném případě nelituji, ale pořád to ve mě hlodá, že jsem vlastně takový nic, který jen za minimální plat vydělává na ty velký šéfy… A i kdybych chtěla něco více dokázat, tak prostě nevím co, měla bych třeba vůli jít studovat, kdybych věděla že „je to ono“ a že v tom budu dobrá.

A být sestrou u veterináře? Na to snad není titul třeba. A se SŠ určitě nemusíš mít minimální plat.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.02.19 13:51

Ahoj, měla jsem to podobně, taky mám zdravku, ale dělala jsem to chvilku. Po mateřské jsem pracovala cca 4 roky v soc. službách jako pracovník výchovné péče a až ve dvaatřiceti jsem si našla práci, která mě fakt baví a navíc docela slušně placenou, úplně mimo obor. Taky jsem chvíli dost uvažovala nad studiem, ale pak jsem to vzdala - ne že bych na to neměla, ale už se mi nechce.
Takže to nevzdávej, hledej, zkoušej ;)

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.02.19 13:51

Mám za sebou práci na veterině jako sestra a telefonní operátorka, kde jsem vyřizovala příchozí hovory a to mě moc bavilo. Teď ve spojení se školkou nemám moc na výběr, tak dělám tu sestřičku, protože těch je všude opravdu potřeba, ale já mám pořád pocit, že bych chtela být „něco“, ale nemám na to..

zuzikka
Ukecaná baba ;) 1309 příspěvků 12 inzerátů 26.02.19 13:52

A nemáš nějaké koníčky, ve kterých by ses zdokonalovala? Co tě baví?

Paola21
Závislačka 3849 příspěvků 26.02.19 13:54
@Anonymní píše:
Mám za sebou práci na veterině jako sestra a telefonní operátorka, kde jsem vyřizovala příchozí hovory a to mě moc bavilo. Teď ve spojení se školkou nemám moc na výběr, tak dělám tu sestřičku, protože těch je všude opravdu potřeba, ale já mám pořád pocit, že bych chtela být „něco“, ale nemám na to..

Nejdřív musíš přijít na to, co je to „něco“, nemůžeš vědět, jestli na to máš nebo nemáš, když nevíš na co. Jak píše Anonymní z 13:51, hledej a zkoušej. Není ti ani 30 let, máš skoro celý pracovní život skoro před sebou .).

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.02.19 14:09

No já se bojím že na to možná ani nikdy právě nepřijdu. A je mi jasný, že ještě dlouho pracovat budu, ale zároveň že už nemám tolik času… Koníčky mám spíše tak všeobecně. Čím dál tím víc mě baví sportovat, rodina… Nic v čem bych se uplatnila…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.02.19 14:12
@Anonymní píše:
Mám za sebou práci na veterině jako sestra a telefonní operátorka, kde jsem vyřizovala příchozí hovory a to mě moc bavilo. Teď ve spojení se školkou nemám moc na výběr, tak dělám tu sestřičku, protože těch je všude opravdu potřeba, ale já mám pořád pocit, že bych chtela být „něco“, ale nemám na to..

Podle mě je problém v tom, že nejsi studijní typ. Ja jo a baví mě hrozně moc věcí. Dokážu si predstavit být třeba právnička, stavařka, ..mam celkem 3 vysoké školy a funguje to u mě tak, že když do něčeho studijně/vědomostně proniknu a zacnu tomu rozumět, zacne mě to velice bavit, protože vlastně vše je svým způsobem zajimavé a jsem v tom dobrá. Bavilo mě dělat i hostesku na škole, kde jsem promovala třeba pro Alzu různé produkty. Nastudovala jsem si o tom i nemožné a byla jsem úspěšná. Takže moje rada zní, zacněte studovat a až budete nečemu opravdu dobře rozumět, jsem přesvědčená, že tě to začne bavit.

la_amanita
Kecalka 500 příspěvků 26.02.19 14:17
@Anonymní píše:
Mám za sebou práci na veterině jako sestra a telefonní operátorka, kde jsem vyřizovala příchozí hovory a to mě moc bavilo. Teď ve spojení se školkou nemám moc na výběr, tak dělám tu sestřičku, protože těch je všude opravdu potřeba, ale já mám pořád pocit, že bych chtela být „něco“, ale nemám na to..

Ale zdravotní sestra je super zaměstnání, důležité a znalosti k němu rozhodně potřebuješ, to není žádná podřadná práce. Netočí se v ní velké prachy, to je pravda, ale to neznamená, že si jí lidi neváží. Já osobně si jí vážím více než práce různých social media marketérů, které dělá spousta mých známých, a jakkoli je osobně mám i ráda, o přínosu jejich práce někdy hluboce pochybuju.

Tarjei
Závislačka 4599 příspěvků 26.02.19 14:21

Cenu maj jen věci delany s láskou..
Musi neco byt, co mas fakt rada…
A neboj, kdyz mas zdravý deti, casem budes mit vic prostoru, jen co trochu odrostou. Zivot je leckdy vtipnej. Kdyz jsem cekala prostredni dite, dodelavala jsem si vs. A teď se tomu oboru nemuzu venovat ptz zrovna to prostredni dite je mentalne postižený.
Me uz nic extra nečeká, tak se venuju vecem co mam rada, pokud to jde. Třeba me chytlo pěstování.

chaela
Ukecaná baba ;) 2000 příspěvků 1 inzerát 26.02.19 14:33

Já jsem na tom podobně. Mám teda VŠ v oboru, který mě vždy moc bavil a zajímal. Ale jaksi je téměř nemožné se v něm uplatnit. Tedy alespoň u nás a s dětmi. Docela teď lituju, že jsem tehdy nešla na pajdak, kam jsem se taky dostala. Ale dodělávat si ho teď je téměř nereálné, znamenalo by to spoustu peněz a hlavně času, který budu raději trávit s dětmi. Teď čekám třetí a už dopředu se děsím toho, co jednou budu dělat. Baví mě toho spousta, ale abych se tím mohla život, potřebovala bych na to vzdělání, což nemám. Takže mnohdy ani ten titul moc nepomůže, když je ve špatném oboru.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama