Neplánované (nechtěné) dítě - jak jste ho počali?

8620
4.2.21 09:36

Neplánované (nechtěné) dítě - jak jste ho počali?

Zakládám diskuzi víceméně ze zvědavosti, protože mi to vrtá hlavou. Prosím anonymně, nechtěla bych vystavit negativním postojům lidí, které zmíním, i když nebudu jmenovat. Zároveň prosím přispěvatelky, aby se zdržely odsuzujících komentářů, já zde nechci nikoho soudit, zajímá mě čistě technicky, jak se to stalo.
Abych to uvedla, mám ve svém okolí poměrně dost žen, které otěhotněly neplánovaně, většinou po několika málo měsíční známosti a většinou to dítě přišlo nějakým způsobem nevhod. Buď ty ženy dítě nechtěly vůbec, nebo později, zkomplikovalo jim to kariérní postup nebo studium. Žadná z nich není sociálně slabá, naopak to jsou ženy vzdělané, inteligentní, s dobrou prací, dobrými finančními podmínkami, zajištěním bydlením. S tím, že budou matkami, se smiřovaly celé těhotenství, takže si nemyslím, že by početí proběhlo tak, že by si řekly, že se pro jednou nic nestane. K tomuto typu žen mi to nesedí. Takže by mě zajímalo, jak se to tak stane. Já sama jsem třeba nikdy zneužívala HA, což mnozí považuji za rizikové, se svým mužem jsme už skoro 20 let, od mých 19, sex máme poměrně častý, všechny naše děti jsme počali buď napoprvé nebo po velmi krátkém snažení, takže s plodností problémy nemáme, přesto si nějak nedovedu představit, že bych byla překvapená tím, že jsem těhotná a děti jsme si pořídili až po 9 letech vztahu. Máte někdo zkušenost ať už osobní, nebo z okolí? Nechci se ptát jich samotných, nejsme s žádnou v takovém, vztahu, abych s nimi vedla takto důvěrně rozhovory.
Jen bych ještě ráda uvedla, že všechny tyto ženy se k tomu postavily zodpovědně, vdaly se a jsou dobrými matkami.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
8620
4.2.21 09:37

No nic, tak anonymní to nemám, snad se v tom někdo nepozná a neurazí. :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4343
4.2.21 09:38

Já bych uvedla, že nejsi anonym

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1099
4.2.21 09:41

Prostě se to stalo, když jsme si dali Cinzano a byli radi, že se vidíme. Partner měl předtím desetiletou známost a dítě se jim nepodařilo, já naivně věřila, že to tak bude i se mnou. Když jsem to zjistila, tak jsem se bála, naštěstí můj muž je zodpovědný, i po pár měsíční známosti jsme věděli, co chceme. Dítě jsme si nechali, zrekonstruovali být, svatbu plánujeme, až bude dcera chodit, aby nám mohla jít za družičku. Věk jsme na to měli, zázemí také, ať na ten starší být. Ač jsem se v první chvíli vyděsila, věděla jsem, že si dítě nechám a je to to nejlepší, co mě kdy potkalo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26362
4.2.21 09:42

Jak počali, no byl sex bez ochrany a mysleli jsme, že se nic nestane, nebo se nechali unést okamžikem :nevim: to je celý

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1858
4.2.21 09:44

Ja nikdy nebrala HA. Mirenu mi museli po pul roce vytahnout.
Pouzivali jsme kondomy, prerusovanou souloz a spermicidni gely, nesoulozili pri ovulaci.
Jednou jsme zustali sami doma, hrali zolika a pili legendario.
No a ted jsem v sestnactem tydnu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7210
4.2.21 09:49

Čistě technicky se to stane tak, že buď selže antikoncepce nebo si nedávají pozor. Ale pokud s těmi ženami nejsi v nějakém užším kontaktu a jedná se třeba o kolegyně, pak bych i dost věřila, že neříkají pravdu. A dítě jednoduše chtěly, jen nebudou v práci vykládat, jak jsou šťastné, že jsou těhotné. Třeba kvůli tomu, aby je šéf úplně neodpiskal. Každopádně, pokud se k „nechtěnému“ dítěti oba rodiče postaví čelem a přijmou jej, pak není nic lepšího. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1100
4.2.21 09:52

:think: :think: :think:
Já bych chtěla mít tohle štěstí, na jednu stranu to musí být super, když je to překvapko, teda pokud mas stabilní vztah, zázemí a nemáš už děti 4 :mrgreen:

Příspěvek upraven 04.02.21 v 09:54

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
32181
4.2.21 09:54
@Hoa Mai píše:
Zakládám diskuzi víceméně ze zvědavosti, protože mi to vrtá hlavou. Prosím anonymně, nechtěla bych vystavit negativním postojům lidí, které zmíním, i když nebudu jmenovat. Zároveň prosím přispěvatelky, aby se zdržely odsuzujících komentářů, já zde nechci nikoho soudit, zajímá mě čistě technicky, jak se to stalo.
Abych to uvedla, mám ve svém okolí poměrně dost žen, které otěhotněly neplánovaně, většinou po několika málo měsíční známosti a většinou to dítě přišlo nějakým způsobem nevhod. Buď ty ženy dítě nechtěly vůbec, nebo později, zkomplikovalo jim to kariérní postup nebo studium. Žadná z nich není sociálně slabá, naopak to jsou ženy vzdělané, inteligentní, s dobrou prací, dobrými finančními podmínkami, zajištěním bydlením. S tím, že budou matkami, se smiřovaly celé těhotenství, takže si nemyslím, že by početí proběhlo tak, že by si řekly, že se pro jednou nic nestane. K tomuto typu žen mi to nesedí. Takže by mě zajímalo, jak se to tak stane. Já sama jsem třeba nikdy zneužívala HA, což mnozí považuji za rizikové, se svým mužem jsme už skoro 20 let, od mých 19, sex máme poměrně častý, všechny naše děti jsme počali buď napoprvé nebo po velmi krátkém snažení, takže s plodností problémy nemáme, přesto si nějak nedovedu představit, že bych byla překvapená tím, že jsem těhotná a děti jsme si pořídili až po 9 letech vztahu. Máte někdo zkušenost ať už osobní, nebo z okolí? Nechci se ptát jich samotných, nejsme s žádnou v takovém, vztahu, abych s nimi vedla takto důvěrně rozhovory.
Jen bych ještě ráda uvedla, že všechny tyto ženy se k tomu postavily zodpovědně, vdaly se a jsou dobrými matkami.

Technicky jak se to stalo? :lol:

Byl vášnivý vztah a ještě vášnivější sex, kouzlo okamžiku a spojilo se vajíčko se spermií a za 9 měsíců bylo na světě Miminko… 8)

Zpětně…nejlepší věc, co se mi kdy stala, neplánované Miminko bylo okamžitě víc než chtěné, ono ty těhotenské hormony udělají svoje a tak to má být… :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
400
4.2.21 10:05

S přítelem jsme byli krátce, ja nikdy nebrala antikoncepci a bylo mi dvacet, takže jsem o dítěti rozhodne nepremyslela :D Na jednu stranu jsem byla hodně nezodpovědná a v situaci kdy jsem ani moc nevěděla jak dal, práce mě neuspokojovala, nebylo se v ni kam posunout a ja byla nešťastná z předešlého vztahu. Na druhou stranu jsme se k nastalé situaci postavili oba rekla bych zodpovědně - o potratu jsme neuvazovali ani jednou. V sedmém měsíci jsme sw vzali, přestěhovali jsme se do většího bytu a ted po pěti letech máme už děti dvě a jsme spokojena rodina ;) Ja bych rekla ze dcera, i když přišla neplánovaně a hodně brzo, byla to nejlepší co mě v životě potkalo :srdce: Rozhodne bych si nikdy nemyslela ze v 21 letech budu vdaná a s dítětem ale osud proste nějak funguje a věci se dějí tak jak mají :andel: Jasně ze se našli lidi co mě odsoudili, ale ja se ted určitě nestydím ze mám dítě vlastně,,nahodou “ a jsem spokojena :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
63231
4.2.21 10:13
@Hoa Mai píše:
Zakládám diskuzi víceméně ze zvědavosti, protože mi to vrtá hlavou. Prosím anonymně, nechtěla bych vystavit negativním postojům lidí, které zmíním, i když nebudu jmenovat. Zároveň prosím přispěvatelky, aby se zdržely odsuzujících komentářů, já zde nechci nikoho soudit, zajímá mě čistě technicky, jak se to stalo.
Abych to uvedla, mám ve svém okolí poměrně dost žen, které otěhotněly neplánovaně, většinou po několika málo měsíční známosti a většinou to dítě přišlo nějakým způsobem nevhod. Buď ty ženy dítě nechtěly vůbec, nebo později, zkomplikovalo jim to kariérní postup nebo studium. Žadná z nich není sociálně slabá, naopak to jsou ženy vzdělané, inteligentní, s dobrou prací, dobrými finančními podmínkami, zajištěním bydlením. S tím, že budou matkami, se smiřovaly celé těhotenství, takže si nemyslím, že by početí proběhlo tak, že by si řekly, že se pro jednou nic nestane. K tomuto typu žen mi to nesedí. Takže by mě zajímalo, jak se to tak stane. Já sama jsem třeba nikdy zneužívala HA, což mnozí považuji za rizikové, se svým mužem jsme už skoro 20 let, od mých 19, sex máme poměrně častý, všechny naše děti jsme počali buď napoprvé nebo po velmi krátkém snažení, takže s plodností problémy nemáme, přesto si nějak nedovedu představit, že bych byla překvapená tím, že jsem těhotná a děti jsme si pořídili až po 9 letech vztahu. Máte někdo zkušenost ať už osobní, nebo z okolí? Nechci se ptát jich samotných, nejsme s žádnou v takovém, vztahu, abych s nimi vedla takto důvěrně rozhovory.
Jen bych ještě ráda uvedla, že všechny tyto ženy se k tomu postavily zodpovědně, vdaly se a jsou dobrými matkami.

asi te zajimaji dnešní mladé zeny. Ja uz jsem starší a všechna moje těhotenství byla neplánovana z prerusovane soulože…ale antikoncepce ještě moc nebyla..hlavne pro svobodně, bezdětné…a ani mi neseděla, takže jsem ji brat nemohla

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8620
4.2.21 10:15

@Mediula @pikola no a u vás to byla jen otázka toho, že to dítě přišlo neplánovaně a po prvotním šoku jste byly spokojené, nebo jste měly dlouhodobě negativní postoj k vlastnímu mateřství? Protože ty ženy, o kterých mluvím, jsou ten druhý případ. Děti nechtěly vůbec nebo je spíš nechtěly a když už, tak možná někdy v dálné budoucnosti, ale rozhodně ne teď. Celé těhotenství to vstřebávaly a i teď po pár letech v tom jejich mateřství chybí taková ta spontánní radost. Přistupují k tomu podobně, jako třeba přistupuje manažer ke své práci. Dělá ji zodpovědně, dává do toho hodně, dělá přesčas atd., ale je to takové pragmatické. U žen, které mají děti plánované, nebo třeba neplánované, ale chtěné, toto nepozoruju.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
4.2.21 10:17

To víš no, síla okamžiku… :mrgreen:. Před tím jsme roky měli nechráněnej přerušovanej sex a nic. A po osmi letech fakt překvápko. Jako šok to byl, rozdejchávala jsem to pěkně dlouho…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3346
4.2.21 10:17

V mém okolí - přerušovaná soulož a prasklý kondom. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7210
4.2.21 10:26
@Hoa Mai píše:
@Mediula @pikola no a u vás to byla jen otázka toho, že to dítě přišlo neplánovaně a po prvotním šoku jste byly spokojené, nebo jste měly dlouhodobě negativní postoj k vlastnímu mateřství? Protože ty ženy, o kterých mluvím, jsou ten druhý případ. Děti nechtěly vůbec nebo je spíš nechtěly a když už, tak možná někdy v dálné budoucnosti, ale rozhodně ne teď. Celé těhotenství to vstřebávaly a i teď po pár letech v tom jejich mateřství chybí taková ta spontánní radost. Přistupují k tomu podobně, jako třeba přistupuje manažer ke své práci. Dělá ji zodpovědně, dává do toho hodně, dělá přesčas atd., ale je to takové pragmatické. U žen, které mají děti plánované, nebo třeba neplánované, ale chtěné, toto nepozoruju.

Takhle ale k mateřství přistupuje spousta žen. Znám jednu, která má dítě z nekolikateho ivf, prošli si při tom opravdu peklem, člověk by řekl, že to bude vymodlene dítě a opak je pravdou. Jede se pragmatický přístup. Dokonce takový, že se dítěti v půl roce pořizovala chůva (žijí v ČR, takže to není úplně nutnost). :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat