Nepřetržitý provoz a antidepresiva

Anonymní
13.1.20 14:27

Nepřetržitý provoz a antidepresiva

Dobrý den, svůj problém objasním hned ze začátku, mám dlouholetý problém, který začal už cca v mých 11-12 letech. V 11 letech se u mě prohloubila deprese a začala jsem v tomhle věku trpět nespavostí, začala jsem chodit k psychiatrovi, a tenhle problém léčit, jelikož mi vážně zasahoval do povinné školní docházky, a už i byly hrozby sociálkou. Léčila jsem to dost nepoctivě, neuvědomovala si v tom věku závažnost mých problémů. Po zlepšení jsem asi po 2 letech byla vyřazena z léčby, tyhle problémy se semnou táhly celou dobu, ale byla to nespavost která byla snesitelná, spala jsem aspoň 4 hodiny, vždy mi dělalo problém vstávat brzy ráno a brzy chodit spát. V 15 jsem si našla přítele, se kterým jsem byla do 18 let. V tom vztahu jsem se psychicky zničila. Deprese se vrátili i s nespavostí, ale o to horší bylo to že jsem chodila do práce, a tak jak mi to zasahovalo do školy, tak i do práce, ale horší. V práci jsem kolabovala, byla jsem troska. Po půl roce trápení a vyšetření to bylo jasné- mám panickou úzkost. Můj doktor mi předepsal Citalopram, na ten jsem dostala alergickou reakci a okamžitě ho přestala užívat. Pak nastal bod zlomu, rozchod, stěhování a změna práce i doktora. Našla jsem si práci jen na ranní 8hodinove směny, problém neustále přetrvával opět ale ve snesitelné míře, postupně jsem se začala lepšit tím že jsem si nastavila přísný režim, jelikož jsem se odmítala léčit, mám jakousi averzi vůči práškům. Pak jsem v téhle práci našla nového přítele, bylo to úžasné půl roční období dokud nepřišla první hádka skrz jistou 3 osobu v našem vztahu, která byla ze strany přítele. Z práce jsem odešla, protože jsem nesnesla ten tlak té 3ti osoby. Našla jsem si novou práci kde pracuji na 12ti hodinové směny ranní a noční. Ten roční stres si vybral svou daň, opět v nové práci, po pár letech panický záchvat po tom, co jsem celou noc nemohla spát a šla do práce na ranní. Samozřejmě jsem sebou sekla na zem. Řekla jsem si dost, začnu se léčit, nechci o tuhle práci přijít jsem v ní spokojená ve všech směrech. Řešila jsem to s lékařem a ten mi napsal Trittico a byla jsem týden na neschopence. Na kontrole mi řekl, že nemohu brát tyhle prášky, byt prostě pacientem který léčbu potřebuje a zároveň pracovat na 12ti hodinové směny, prý je to zakázáno. A buď se budu léčit ale budu se muset vzdát práce, nebo to byl jen přechodný stav, na který dočasné prášky zabraly, a já se nebudu léčit a mohu normálně pracovat ve své práci. Práce nechat nechci, mám úžasný kolektiv, fajn práci která mě baví, a dobré peníze. Takže nevím co mám dělat. Může mi doktor na základě mé léčby zakázat tyhle směny? Byla bych nucena odejít, nejde to nějak skloubit? Nebo je to opravdu zakázané? Předem děkuji za odpovědi.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
799
13.1.20 14:32
@Anonymní píše:
Dobrý den, svůj problém objasním hned ze začátku, mám dlouholetý problém, který začal už cca v mých 11-12 letech. V 11 letech se u mě prohloubila deprese a začala jsem v tomhle věku trpět nespavostí, začala jsem chodit k psychiatrovi, a tenhle problém léčit, jelikož mi vážně zasahoval do povinné školní docházky, a už i byly hrozby sociálkou. Léčila jsem to dost nepoctivě, neuvědomovala si v tom věku závažnost mých problémů. Po zlepšení jsem asi po 2 letech byla vyřazena z léčby, tyhle problémy se semnou táhly celou dobu, ale byla to nespavost která byla snesitelná, spala jsem aspoň 4 hodiny, vždy mi dělalo problém vstávat brzy ráno a brzy chodit spát. V 15 jsem si našla přítele, se kterým jsem byla do 18 let. V tom vztahu jsem se psychicky zničila. Deprese se vrátili i s nespavostí, ale o to horší bylo to že jsem chodila do práce, a tak jak mi to zasahovalo do školy, tak i do práce, ale horší. V práci jsem kolabovala, byla jsem troska. Po půl roce trápení a vyšetření to bylo jasné- mám panickou úzkost. Můj doktor mi předepsal Citalopram, na ten jsem dostala alergickou reakci a okamžitě ho přestala užívat. Pak nastal bod zlomu, rozchod, stěhování a změna práce i doktora. Našla jsem si práci jen na ranní 8hodinove směny, problém neustále přetrvával opět ale ve snesitelné míře, postupně jsem se začala lepšit tím že jsem si nastavila přísný režim, jelikož jsem se odmítala léčit, mám jakousi averzi vůči práškům. Pak jsem v téhle práci našla nového přítele, bylo to úžasné půl roční období dokud nepřišla první hádka skrz jistou 3 osobu v našem vztahu, která byla ze strany přítele. Z práce jsem odešla, protože jsem nesnesla ten tlak té 3ti osoby. Našla jsem si novou práci kde pracuji na 12ti hodinové směny ranní a noční. Ten roční stres si vybral svou daň, opět v nové práci, po pár letech panický záchvat po tom, co jsem celou noc nemohla spát a šla do práce na ranní. Samozřejmě jsem sebou sekla na zem. Řekla jsem si dost, začnu se léčit, nechci o tuhle práci přijít jsem v ní spokojená ve všech směrech. Řešila jsem to s lékařem a ten mi napsal Trittico a byla jsem týden na neschopence. Na kontrole mi řekl, že nemohu brát tyhle prášky, byt prostě pacientem který léčbu potřebuje a zároveň pracovat na 12ti hodinové směny, prý je to zakázáno. A buď se budu léčit ale budu se muset vzdát práce, nebo to byl jen přechodný stav, na který dočasné prášky zabraly, a já se nebudu léčit a mohu normálně pracovat ve své práci. Práce nechat nechci, mám úžasný kolektiv, fajn práci která mě baví, a dobré peníze. Takže nevím co mám dělat. Může mi doktor na základě mé léčby zakázat tyhle směny? Byla bych nucena odejít, nejde to nějak skloubit? Nebo je to opravdu zakázané? Předem děkuji za odpovědi.

Vim co prozivas, trittico secdava hlavne na spani, jsou tonslabsi AD, na uzkost neni to.ta nejlepsi volba. Me pomohl vzdy cipralex, a s tim muzes v pohode normalne pracovat

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
322
13.1.20 14:33

Řeknu ti to že své zkušenosti. Deprese, úzkosti a poruch spánku. Zákaz nočních směn. A jsem za to ráda, směny mi jen vracely problémy.

Je to tvůj život je ti přednější zdraví nebo práce. To si rozhodni sama.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.20 14:34

Teta taky bere různá AD (nevím přesně co, ale spoustu už jich vyzkoušela). Taky dělá 12h, denní, noční. Doktorka ji nikdy nic nezakázala, v nejhorší situaci jen nabízí neschopenku. Prosím anonym.

  • Citovat
  • Nahlásit
5180
13.1.20 14:37

Když je stav k tomu, může zakázat řízení, nebo odebrat zbroják, například

nemůže zakázat noční směny, ty může „zakázat“ jen posuzující lékař při pracovní prohlídce pro zaměstnavatele, kdy pak v posudku zda je dotyčný schopen práce jasně napíše že schopen práce je, ale nesmí na noční směny

jinak ošetřující lékař který pac. léčí může mu jen doporučit režim, tak jak někomu nedoporučí alkohol, jinému kouření, jí nedoporučí práci v noci protože ta zhoršuje její zdravotní stav

zakázat to nemůže – -to jedině lékař který dělá posudek do práce, a ten má své přesné právní důsledky a podmínky

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.20 14:40

@Danielss já mám právě pocit, že je to více problém ve mě než ve směnách, začalo to když jsem chodila do školy, a pokračovalo když jsem rok dělala 8 hodin jen ranní, ale nebylo to tak vážné, spíš jen obtížné dýchání a bušení srdce, ale to umím dostat pod kontrolu. Ale problém byl poté ten stres ve vztahu, kterým se to spustilo znovu. Takže pokud jde i o nespavost tak mi to doktor opravdu může zakázat bez ohledu na můj názor?

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.20 14:43

Ahoj, nejsem doktor, abych ti říkala, co je zakázané a co ne, ale střídání směn pro psychiku opravdu není přínosné. Nejhůř jsem na tom psychicky byla v době, kdy jsem pracovala na večerní/noční směny (od 7 večer, do cca 3 ráno) na hostelu. Zkoušela jsem v tu dobu několik typů antidepresiv, ale žádné mi nesedly. Později mě v psychiatrické nemocnici, když jsem po zkušenostech odmítla jakoukoli medikaci, přemluvili alespoň na třetinku trittica na spaní. Měla jsem to s ním taky tak půl napůl - sice se mi dobře spalo, ale druhý den jsem do oběda byla jak po kvalitní party. Postupem času jsem vysadila, našla jsem si přítele, relativně nestresující práci, měla jsem několik měsíců zázračného klidu. Potom opět přišel relaps, úzkostné ataky, panika a do toho těhotenství. Teď už jsem cca čtvrt roku doma na neschopence, asi půl roku beru Mirtazapin v běžné dávce a kromě pár zaškobrtnutí kvůli hraniční poruše, která sem tam při zvýšeném stresu vykoukne a projeví se, jsem relativně okay.
Omlouvám se za román, jen jsem tím chtěla říct to, co píšu na začátku - důležitý je režim, což podle toho, co píšeš, sama víš. Což samozřejmě moc nesouzní se střídáním denních a nočních směn. Obávám se, že to takhle moc dobrotu dělat nebude, ať ti to doktor zakáže nebo ne. Pokud to jen trochu půjde, zkus se kouknout po nové práci, kde bys mohla pracovat jen na denní směny.
Anonym - info o zdrav. stavu.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.20 14:44

@Borrealis dobře děkuji vám za odpověď. Takže doktor jen spíše strašil a snažil se mě přijmout abych si sama našla vyhovující práci.

  • Citovat
  • Nahlásit
322
13.1.20 14:48
@Anonymní píše:
@Danielss já mám právě pocit, že je to více problém ve mě než ve směnách, začalo to když jsem chodila do školy, a pokračovalo když jsem rok dělala 8 hodin jen ranní, ale nebylo to tak vážné, spíš jen obtížné dýchání a bušení srdce, ale to umím dostat pod kontrolu. Ale problém byl poté ten stres ve vztahu, kterým se to spustilo znovu. Takže pokud jde i o nespavost tak mi to doktor opravdu může zakázat bez ohledu na můj názor?

Ano, může. Tvůj názor v tomhle není tak důležitý. Tam jde o tvojí bezpečnost, samo i jeho a hlavně o zdravotní dokumentaci. Problémy se spánkem nejsou jen tak a není radno si s nimi zahrávat. Ale kdo chce kam pomozme mu tam…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.20 14:52
@Anonymní píše:
Ahoj, nejsem doktor, abych ti říkala, co je zakázané a co ne, ale střídání směn pro psychiku opravdu není přínosné. Nejhůř jsem na tom psychicky byla v době, kdy jsem pracovala na večerní/noční směny (od 7 večer, do cca 3 ráno) na hostelu. Zkoušela jsem v tu dobu několik typů antidepresiv, ale žádné mi nesedly. Později mě v psychiatrické nemocnici, když jsem po zkušenostech odmítla jakoukoli medikaci, přemluvili alespoň na třetinku trittica na spaní. Měla jsem to s ním taky tak půl napůl - sice se mi dobře spalo, ale druhý den jsem do oběda byla jak po kvalitní party. Postupem času jsem vysadila, našla jsem si přítele, relativně nestresující práci, měla jsem několik měsíců zázračného klidu. Potom opět přišel relaps, úzkostné ataky, panika a do toho těhotenství. Teď už jsem cca čtvrt roku doma na neschopence, asi půl roku beru Mirtazapin v běžné dávce a kromě pár zaškobrtnutí kvůli hraniční poruše, která sem tam při zvýšeném stresu vykoukne a projeví se, jsem relativně okay.
Omlouvám se za román, jen jsem tím chtěla říct to, co píšu na začátku - důležitý je režim, což podle toho, co píšeš, sama víš. Což samozřejmě moc nesouzní se střídáním denních a nočních směn. Obávám se, že to takhle moc dobrotu dělat nebude, ať ti to doktor zakáže nebo ne. Pokud to jen trochu půjde, zkus se kouknout po nové práci, kde bys mohla pracovat jen na denní směny.
Anonym - info o zdrav. stavu.

Máte v tom pravdu, všeho si jsem vědoma ale na stranu druhou si myslím, že je u mě největší problém stres a ne směny, ataky mi vždy způsobil stres bez ohledu na mou práci, ale pravda je, že to tomu asi moc nepřidává… A momentálně když jste skončila na neschopence tak jste pracovala i na ty noční směny? Omlouvám se za otázku, jen si to chci lépe přebrat.

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
16003
13.1.20 15:34

Ne - doktor ti nemůže zakázat směny, ale spíš počká až defintiivně zkolabuješ a pak konečně budeš cchotná se přestat ničit a začneš spolupracovat v rámci své léčby.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24400
13.1.20 16:08

Doktor nic nezakazuje, jen doporucuje.Ani to nejde zakazat, protoze uspesna lecba je pouze tehdy, kdyz se lecit chce pacient dobrovolne sam.Ja ti rozumim, jestli jsi v praci spokojena, ale s nespavosti, kterou resis, se to proste bije. Nevyspane telo, ktere nefunguje, neodpociva, tak je nachylne prave na stres, psychicke vycerpani, narustaji ataky, nejsi to ty a otazka casu, kdy se objevi dalsi zdravotni problemy, ty ti na psychice opet jen uskodi.Je to zacarovany kruh potom. Uprimne ti radim, res to, poslouchej doporuceni, poslouchej sve telo…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.20 20:03

@Ou @wildcherry já to chápu ale hledání nové práce bude pro mne další stres. Nemám ráda tyhle změny, a ta hlavní věc… Nejsem žádný maturant, nenajdu si platově fajn práci jen na ranní směny, a už vůbec ne tady v okolí. Jelikož mi život teprve začíná i s bydlením, nemohu si dovolit vzít práci jen na ranní za minimální mzdu. Tady jsou mzdy špatné i ve většině 3 a 12ti hodinových směn. Jediná možnost by byla dojíždění, ale ani řidičák nemám. Je to složité. Kdybych měla možnost jít do práce na 8 hodinové ranní směny, za slušné peníze a ne za úplně minimum, ze kterého by mi po zaplacení nájmu zůstalo prd tak jdu. Ale je to tu momentálně složité ohledně prací… Proto jsem tak ráda za práci kterou mám.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.20 20:16
@Anonymní píše:
Máte v tom pravdu, všeho si jsem vědoma ale na stranu druhou si myslím, že je u mě největší problém stres a ne směny, ataky mi vždy způsobil stres bez ohledu na mou práci, ale pravda je, že to tomu asi moc nepřidává… A momentálně když jste skončila na neschopence tak jste pracovala i na ty noční směny? Omlouvám se za otázku, jen si to chci lépe přebrat.

Nemusíte se omlouvat, ráda poradím, pokud to k něčemu bude. :) Na neschopence jsem kvůli těhotenství a právě problémům s psychikou, hormony to zase hodně rozhodily, ale Mirtazapin mi naštěstí pomáhá. Do práce jsem předtím chodila už cca rok na normálně denní 8 hodinovky, cca 7-15. Takže neschopenka s nočními směnami nijak nesouvisí.
A ještě k tomu, jestli je to stres nebo směny - je to určitě obojí přesně tak, jak píšete. Přijde stres, do toho nespaní, střídání směn a prů*er je na světě. Teď jde o to, abyste věci, které ovlivnit můžete, nastavila tak, aby pro vás byly co nejmenší zátěží, a to práce je (doufám, chápu, že ne vždy je to jednoduché). Ještě mě napadlo, chodíte na psychoterapii? Ono je to sice blbý, ale stres se prostě občas objeví, takže je taky fajn pracovat na tom, jak ho zvládat co nejlépe, když už přijde.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
14.1.20 12:40
@Anonymní píše:
Nemusíte se omlouvat, ráda poradím, pokud to k něčemu bude. :) Na neschopence jsem kvůli těhotenství a právě problémům s psychikou, hormony to zase hodně rozhodily, ale Mirtazapin mi naštěstí pomáhá. Do práce jsem předtím chodila už cca rok na normálně denní 8 hodinovky, cca 7-15. Takže neschopenka s nočními směnami nijak nesouvisí.
A ještě k tomu, jestli je to stres nebo směny - je to určitě obojí přesně tak, jak píšete. Přijde stres, do toho nespaní, střídání směn a prů*er je na světě. Teď jde o to, abyste věci, které ovlivnit můžete, nastavila tak, aby pro vás byly co nejmenší zátěží, a to práce je (doufám, chápu, že ne vždy je to jednoduché). Ještě mě napadlo, chodíte na psychoterapii? Ono je to sice blbý, ale stres se prostě občas objeví, takže je taky fajn pracovat na tom, jak ho zvládat co nejlépe, když už přijde.

Aha já právě myslela, že jste na neschopence skočila kvůli tomu. Přesně tak to je, jak se objeví stres, je to průšvih, a jak nemůžu usnout do 2 hodin, tak se začnu bát že už neusnu a o to je to horší… Uvažovala jsem nad tím, ale nikdy jsem na psychoterapii nebyla. Byla jsem teď s tímhle max u obvodního, ještě jsem nebyla u psychiatra.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat