Nerespekt k šéfovi - změnili byste v takovém případě práci?
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Nerespekt k šéfovi - změnili byste v takovém případě práci?
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Reakce:
Ty jsi ta ze statniho sektoru co ji prisel na email platovy vymer kolegyne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A kdo to otočil proti tobě a kdo zamítl navýšení platu? Ta šéfová, co ses ní kamarádila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@ZuzaM Ano.
Proběhli tam i jiné věci, například že se dlouhodobě ví, že jedna kolegyně nedělá nic a když, tak seká chyby a pak je napravuje a té se stále ustupuje…a tak dále, však to znáte…a to mě opravdu demotivuje.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Vypadá to, že jsi v daném pracovišti došla na konec cesty. Mohla bys
svoje zkušenosti prodat jinde, myslím třeba v jiném městě na obdobné
pozici. Proč se bojíš vedení lidí? Když máš zkušenosti, vše sama
zařizuješ, musela jsi se vypracovat…
Moji rodiče před lety oba v podobné situaci byli. Řešili to oba odchodem,
prostě si řekli, že ve svém věku poklonkovat už nebudou.
Vypadá to, že už jsi rozhodnutá, držím palce a hodně štěstí v novém
místě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Začala bych si hledat jinou práci. Bez větších gest před tím než budeš mít domluvený nástup.
Zároveń bych trénovala vlastní profesionalitu, tedy odděleování osobního od pracovního - jasně že to co popisuješ není tvoje vina a je to protivné a frustrující a bývalá kamarádka co nezvládá vedoucí roli a vozí se po tobě je prostě nefér. Ale jako je to něco co prostě je a konstruktivnější je hledat cesty jak v tom existovat než si tím přidělávat ještě další peklo ve své hlavě tím že si to budeš brát osobně. Protože to co popisuješ je takový standardtní šlendrián, není to ideál, ale to není nikde. Tipla bych si že výhody budou dost převažovat.
Ale j to trošku knížecí rada, no.
Respektive pokud jsi státní úřednice, tak primárně bych zkusila přeřazení jinam. On návrat na volný pracovní trh v současné situace je docela oříšek. S tím že teoreticky můžeš vyhrát jakcpot, kdy budeš mít fajn kolegy, lepší plat a práci v oboru. Ale taky fakt ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Chápu tě, to je opravdu demotivující, na druhou stranu existuje vůbec zaměstnání, kde se to v nějaké míře neděje? Už o tom začínám pochybovat. Vždycky jsou nějací oblíbenci šéfa, kterým je tolerováno, že jsou líní a dělají chybu nebo se chovají hnusně v kolektivu. V dnešní době je to navíc blbé, protože je málo volných míst, hodně zájemců o práci. Chce to se zamyslet nad tím, jaká má ta práce výhody a jaké nevýhody. Pokud převáží nevýhody, zkus to jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Ou výhody…myslíš
výhody té dané práce? Ano, jistě jsou, a proto nikoho nešpiním. Ve svém
příspěvku nehodnotím povahu nadřízeného a ani kolegů, i když mi
nesednou, snažila jsem se hlavně popsat situaci a proč to tak vnímám.
Samozřejmě že v tom hraje roli osobní a profesní ohled, toho jsem si
vědoma a dělá to guláš. Ale upřímně to není otázka posledního
měsíce, tohle se kumuluje už minimálně půl roku a já si prostě od
dotyčné nedokážu udržet odstup, přejít to, a povznést se na to. Nechci
říct, že by mě šikanovala, to tak rozhodně není - ale možná tím, jak
jsme si byly nejblíž, tak si ke mně nejvíce dovolí. Jsem připomínkovaná
za různé nesmysly a i když mám záběr agendy dvakrát tak větší, než
polovina oddělení (a to jsme všichni zapracovaní), ani finančně s eto
nikde neodrazí.
Vím, že jinde budou zase jiné problémy. Je to prostě práce. Ale osobně
nejsem konfliktní, ale zároveň nesnesu očividnou křivdu, které čelím
přímo.
Snažila jsem se hledat cesty, jak to tam přežít, ale dospěla jsem
k závěru, že se to tam nezlepší. Na podzim ten problém nefunkčnosti
vygradoval až k řediteli, ale stejně se nic nezměnilo, nejsem první, kdo
měl zaječí úmysly z podobných důvodů.
Prostě už mi tam tak nějak nejde vydržet a doposud jsem řešila, jestli to
tam zkusit ještě nějak přežít…anebo se začít rozhlížet.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Změnila bych práci, nedokázala bych takhle fungovat. Já se po RD budu
vracet na místo, kde je vedoucím bývalý kolega, jehož styl práce dobře
znám a slyším teď o jeho výkonech na vedoucí pozici přesně to, co bych
od něj čekala (dobrého pomálu). Pokud bude možnost, budu se snažit dostat
na jinou pozici, já bych pod ním dlouhodobě bez konfliktu být
nezvládla… 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Už v první diskuzi jsem ti psala, že musíš mít připravené pádné argumenty na zvýšení platu. Už proto, že jsi tam třetí tok a 2× ti přidali. Asi ty argumenty nebyly nic moc.
Běž jinam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@ZuzaM je mi to jasné,
děkuji za příspěvek. Vím, že jinde budou zase jiné „ale“ 
ale už mě nerozvíjí ani ta práce. Nějakým
způsobem jsme se jí naučila, stále je co probírat nového, ale to, jak je
to vedené u nás, je totální přichcípání…tam to vlastně funguje jen
proto, že kolegové berou zodpovědnost za svoji práci vážně (většinou).
Ale je to setrvačnost, práce by mohla být efektivnější, jednodušší,
mohlo by být míň zbytečných problémů, kdyby se tomu někdo věnoval. Tuto
informaci jsem se snažila předat už dřív, ale nebyla vyslyšena (a nebyl to
jen můj názor).
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@lachtanice86 argumenty jsem měla podstatné, ten den jsme se nedohodli na osohu, ale aspoň na mimořádné odměně, ale druhý den se to nějak rozleželo a bylo to celé shozeno pod stůl.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Jako svobodná a bezdětná jsem takhle odcházela 2×, byla jsem v práci
úspěšná, ale těžko jsem snášela lajdáctví nadřízených a nechuť
věci měnit k lepšímu. Jakmile jsem dala tu vnitřní výpověď v sobě,
už nebylo cesty zpátky (a to mě v jednom případě nabídli jiné místo a
v druhém případě navýšení mzdy, ale už jsem tu výpověď zpátky
nevzala).
Teď se dvěma malými dětmi už vnímám i to lajdáctví nadřízených
jinak, prostě věděli, že s některými věcmi stejně nehnou, a nechtěli
plýtvat energií na úkor času s rodinou. Teď mám práci, kde vidím
spoustu věcí špatně a neefektivně, ale takové to kritické mládí už
nechávám za sebou a říkám si, že to je zodpovědnost majitelů firmy a ne
moje. Jo, potřebuju za sebou vidět nějaké výsledky, ale že jede firma tak
na 50% potenciálu a možností už je mi tak nějak jedno. Odcházet nebudu,
mám zkrácený úvazek a dvě malé děti, budu se ho držet, co to
půjde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Mateřská a úřad práce dotaz
- Pojišťovna 211 a úřad práce
- Pomalejší tempo a přehnaná pečlivost v práci
- Podpora v nezaměstanosti a práce
- Gyn problémy a prací prášek
- Nástup do práce s malými dětmi
- Pořád mám pocity že v práci něco pokazím a přijde reklamace.
- Dotazník home office - bakalářská práce
Dobrý den, prosím zachovat anonym.
Ráda bych se vypovídala. V práci jsem už nějaký ten rok a svůj obor beru jako poslání (ne, nejsem zdravotník:)) Myslím, že za tu dobu jsem se dobře zapracovala, sem tam nějakou chybu udělám, ale nic zásadního a jsem dost práce mě ještě donedávna bavila. Kolektiv nic moc. První rok jsme plavala ve vodě, měla jsem nadřízenou, která nic nevysvětlila a nic neřešila…ale někdy se to prostě stane, že se člověk učí za pochodu
zase mě to vycvičilo v samostatnosti.
Pak ale mojí nadřízenou udělali z kolegyně, se kterou jsem se dost kamarádila. Měla jsem z toho respekt, bála jsem se, aby tím neutrpělo naše přátelství, a zároveň aby někdo nepojal podezření, že jí lezu do zadku. To celé nějak relativně fungovalo, ona je pracující člověk, ale naprosto neorganizovaný…a v naší práci se to začalo odrážet a s prací z domova víc a víc. Nejasné pokyny, zbytečné průšvihy vzniklé dezorganizací, svoji práci nějakým způsobem dělá, ale jako vedoucí prostě nefunguje. Když potřebuji něco popostrčit, zařídit, vyřešit s vedením, tak si to na 90 % stejně musím nakonec vypořádat sama. Já jí nechci přeskočit, v žádném případě bych o její místo nestála, ale na podzim jsme se kolektivně na oddělení shodli, že je potřeba nějaká reorganizace, že to takhle dál nejde. Na oddělení máme interní a projektové zaměstnance, kteří mají kratší dobu úvazku. Bohužel jsem zjistila (nepídila jsem se), že z těch projektových tam mám nejnižší plat…a jsem tam nejdéle a mám nejvíce práce. Přišla jsem si říci o navýšení osohu (je z čeho brát), který jsem měla již delší dobu slíbený a zatím k tomu nedošlo, byla mi slíbená odměna a nakonec nedostanu ani to, bylo celé otočeno proti mě, že nemám být útočná a že se nemám porovnávat s ostatními…o nichž z mé strany nepadlo ani slovo, i když mám výhrady, ale vím, že to do toho tahat nemůžu a snažila jsem se jednat slušně…a dozvěděla jsem se jen lži.
A bohužel jsem začala pociťovat silný disrespekt. Ne nesnášenlivost, ale jakýsi opor vůči té práci a přišel pocit, že už se téhle taškařice nějak nemůžu účastnit. Je čas změnit práci?