Nerespekt k šéfovi - změnili byste v takovém případě práci?

Anonymní
19.1.21 11:58

Nerespekt k šéfovi - změnili byste v takovém případě práci?

Dobrý den, prosím zachovat anonym.

Ráda bych se vypovídala. V práci jsem už nějaký ten rok a svůj obor beru jako poslání (ne, nejsem zdravotník:)) Myslím, že za tu dobu jsem se dobře zapracovala, sem tam nějakou chybu udělám, ale nic zásadního a jsem dost práce mě ještě donedávna bavila. Kolektiv nic moc. První rok jsme plavala ve vodě, měla jsem nadřízenou, která nic nevysvětlila a nic neřešila…ale někdy se to prostě stane, že se člověk učí za pochodu :)) zase mě to vycvičilo v samostatnosti.
Pak ale mojí nadřízenou udělali z kolegyně, se kterou jsem se dost kamarádila. Měla jsem z toho respekt, bála jsem se, aby tím neutrpělo naše přátelství, a zároveň aby někdo nepojal podezření, že jí lezu do zadku. To celé nějak relativně fungovalo, ona je pracující člověk, ale naprosto neorganizovaný…a v naší práci se to začalo odrážet a s prací z domova víc a víc. Nejasné pokyny, zbytečné průšvihy vzniklé dezorganizací, svoji práci nějakým způsobem dělá, ale jako vedoucí prostě nefunguje. Když potřebuji něco popostrčit, zařídit, vyřešit s vedením, tak si to na 90 % stejně musím nakonec vypořádat sama. Já jí nechci přeskočit, v žádném případě bych o její místo nestála, ale na podzim jsme se kolektivně na oddělení shodli, že je potřeba nějaká reorganizace, že to takhle dál nejde. Na oddělení máme interní a projektové zaměstnance, kteří mají kratší dobu úvazku. Bohužel jsem zjistila (nepídila jsem se), že z těch projektových tam mám nejnižší plat…a jsem tam nejdéle a mám nejvíce práce. Přišla jsem si říci o navýšení osohu (je z čeho brát), který jsem měla již delší dobu slíbený a zatím k tomu nedošlo, byla mi slíbená odměna a nakonec nedostanu ani to, bylo celé otočeno proti mě, že nemám být útočná a že se nemám porovnávat s ostatními…o nichž z mé strany nepadlo ani slovo, i když mám výhrady, ale vím, že to do toho tahat nemůžu a snažila jsem se jednat slušně…a dozvěděla jsem se jen lži.

A bohužel jsem začala pociťovat silný disrespekt. Ne nesnášenlivost, ale jakýsi opor vůči té práci a přišel pocit, že už se téhle taškařice nějak nemůžu účastnit. Je čas změnit práci?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
12746
19.1.21 12:04

Ty jsi ta ze statniho sektoru co ji prisel na email platovy vymer kolegyne?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.21 12:06

@Šarlota4 nebudu zapírat. Ano.

  • Citovat
  • Nahlásit
2680
19.1.21 12:14

A kdo to otočil proti tobě a kdo zamítl navýšení platu? Ta šéfová, co ses ní kamarádila?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.21 12:16

@ZuzaM Ano.

Proběhli tam i jiné věci, například že se dlouhodobě ví, že jedna kolegyně nedělá nic a když, tak seká chyby a pak je napravuje a té se stále ustupuje…a tak dále, však to znáte…a to mě opravdu demotivuje.

  • Citovat
  • Nahlásit
4330
19.1.21 12:17

Vypadá to, že jsi v daném pracovišti došla na konec cesty. Mohla bys svoje zkušenosti prodat jinde, myslím třeba v jiném městě na obdobné pozici. Proč se bojíš vedení lidí? Když máš zkušenosti, vše sama zařizuješ, musela jsi se vypracovat…
Moji rodiče před lety oba v podobné situaci byli. Řešili to oba odchodem, prostě si řekli, že ve svém věku poklonkovat už nebudou.
Vypadá to, že už jsi rozhodnutá, držím palce a hodně štěstí v novém místě :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
15388
19.1.21 12:22

Začala bych si hledat jinou práci. Bez větších gest před tím než budeš mít domluvený nástup.

Zároveń bych trénovala vlastní profesionalitu, tedy odděleování osobního od pracovního - jasně že to co popisuješ není tvoje vina a je to protivné a frustrující a bývalá kamarádka co nezvládá vedoucí roli a vozí se po tobě je prostě nefér. Ale jako je to něco co prostě je a konstruktivnější je hledat cesty jak v tom existovat než si tím přidělávat ještě další peklo ve své hlavě tím že si to budeš brát osobně. Protože to co popisuješ je takový standardtní šlendrián, není to ideál, ale to není nikde. Tipla bych si že výhody budou dost převažovat.

Ale j to trošku knížecí rada, no.

Respektive pokud jsi státní úřednice, tak primárně bych zkusila přeřazení jinam. On návrat na volný pracovní trh v současné situace je docela oříšek. S tím že teoreticky můžeš vyhrát jakcpot, kdy budeš mít fajn kolegy, lepší plat a práci v oboru. Ale taky fakt ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2680
19.1.21 12:29

Chápu tě, to je opravdu demotivující, na druhou stranu existuje vůbec zaměstnání, kde se to v nějaké míře neděje? Už o tom začínám pochybovat. Vždycky jsou nějací oblíbenci šéfa, kterým je tolerováno, že jsou líní a dělají chybu nebo se chovají hnusně v kolektivu. V dnešní době je to navíc blbé, protože je málo volných míst, hodně zájemců o práci. Chce to se zamyslet nad tím, jaká má ta práce výhody a jaké nevýhody. Pokud převáží nevýhody, zkus to jinde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.21 12:30

@Ou výhody…myslíš výhody té dané práce? Ano, jistě jsou, a proto nikoho nešpiním. Ve svém příspěvku nehodnotím povahu nadřízeného a ani kolegů, i když mi nesednou, snažila jsem se hlavně popsat situaci a proč to tak vnímám.
Samozřejmě že v tom hraje roli osobní a profesní ohled, toho jsem si vědoma a dělá to guláš. Ale upřímně to není otázka posledního měsíce, tohle se kumuluje už minimálně půl roku a já si prostě od dotyčné nedokážu udržet odstup, přejít to, a povznést se na to. Nechci říct, že by mě šikanovala, to tak rozhodně není - ale možná tím, jak jsme si byly nejblíž, tak si ke mně nejvíce dovolí. Jsem připomínkovaná za různé nesmysly a i když mám záběr agendy dvakrát tak větší, než polovina oddělení (a to jsme všichni zapracovaní), ani finančně s eto nikde neodrazí.

Vím, že jinde budou zase jiné problémy. Je to prostě práce. Ale osobně nejsem konfliktní, ale zároveň nesnesu očividnou křivdu, které čelím přímo.
Snažila jsem se hledat cesty, jak to tam přežít, ale dospěla jsem k závěru, že se to tam nezlepší. Na podzim ten problém nefunkčnosti vygradoval až k řediteli, ale stejně se nic nezměnilo, nejsem první, kdo měl zaječí úmysly z podobných důvodů.
Prostě už mi tam tak nějak nejde vydržet a doposud jsem řešila, jestli to tam zkusit ještě nějak přežít…anebo se začít rozhlížet.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.21 12:31

Změnila bych práci, nedokázala bych takhle fungovat. Já se po RD budu vracet na místo, kde je vedoucím bývalý kolega, jehož styl práce dobře znám a slyším teď o jeho výkonech na vedoucí pozici přesně to, co bych od něj čekala (dobrého pomálu). Pokud bude možnost, budu se snažit dostat na jinou pozici, já bych pod ním dlouhodobě bez konfliktu být nezvládla… :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
15230
19.1.21 12:33

Už v první diskuzi jsem ti psala, že musíš mít připravené pádné argumenty na zvýšení platu. Už proto, že jsi tam třetí tok a 2× ti přidali. Asi ty argumenty nebyly nic moc.

Běž jinam.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.21 12:34

@ZuzaM je mi to jasné, děkuji za příspěvek. Vím, že jinde budou zase jiné „ale“ :) ale už mě nerozvíjí ani ta práce. Nějakým způsobem jsme se jí naučila, stále je co probírat nového, ale to, jak je to vedené u nás, je totální přichcípání…tam to vlastně funguje jen proto, že kolegové berou zodpovědnost za svoji práci vážně (většinou). Ale je to setrvačnost, práce by mohla být efektivnější, jednodušší, mohlo by být míň zbytečných problémů, kdyby se tomu někdo věnoval. Tuto informaci jsem se snažila předat už dřív, ale nebyla vyslyšena (a nebyl to jen můj názor).

  • Citovat
  • Nahlásit
4723
19.1.21 12:34

Kde se posílají mejlem cizí pásky? :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.21 12:36

@lachtanice86 argumenty jsem měla podstatné, ten den jsme se nedohodli na osohu, ale aspoň na mimořádné odměně, ale druhý den se to nějak rozleželo a bylo to celé shozeno pod stůl.

  • Citovat
  • Nahlásit
10868
19.1.21 12:37

Jako svobodná a bezdětná jsem takhle odcházela 2×, byla jsem v práci úspěšná, ale těžko jsem snášela lajdáctví nadřízených a nechuť věci měnit k lepšímu. Jakmile jsem dala tu vnitřní výpověď v sobě, už nebylo cesty zpátky (a to mě v jednom případě nabídli jiné místo a v druhém případě navýšení mzdy, ale už jsem tu výpověď zpátky nevzala).
Teď se dvěma malými dětmi už vnímám i to lajdáctví nadřízených jinak, prostě věděli, že s některými věcmi stejně nehnou, a nechtěli plýtvat energií na úkor času s rodinou. Teď mám práci, kde vidím spoustu věcí špatně a neefektivně, ale takové to kritické mládí už nechávám za sebou a říkám si, že to je zodpovědnost majitelů firmy a ne moje. Jo, potřebuju za sebou vidět nějaké výsledky, ale že jede firma tak na 50% potenciálu a možností už je mi tak nějak jedno. Odcházet nebudu, mám zkrácený úvazek a dvě malé děti, budu se ho držet, co to půjde :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat