Nespavost a přetažení při péči o miminko

161
28.6.13 21:44

nespavost a přetažení při péči o miminko

Ahoj,

chci se zeptat, zda jste měl někdo podobný problém a jak ho lze řešit. Mám doma téměř půlročního chlapečka a v poslední době se nám krásně už upravil režim. Každý den je vše ve stejném čase a harmonogramu. Časy kojení a příkrmů, koupání, usínací ritál…vše každý den stejně. Malý taky už spí od skoro celou noc. Kojím jen ve 23ho a pak až kolem páté až šesté, někdy i později a dopoledne se nám pak sjednotí jídlem v 10 hod. Měla jsem z toho velkou radost, protože se konečně mohu od něčeho odpíchnout a naplánovat si co potřebuju. V noci se prospat. Večer, kdy spí od osmi do těch jedenácti, mohu v klidu dělat co chci. Jenže já nedokážu vypnout. V noci spím hůř a hůř. Přes den mi nejde usnout. Malý ted vyžaduje hodně pozornosti, tak toho moc nenaspí, ale i když ho někdo pohlídá, tak mi nejde spát. V posledních dnech jsem měla stavy hrozné zimnice a únavy a i přes to jsem neusla…jsem asi nějaká přetažená. Tělo je zcela unavené, ale nejde mi spát, nevím proč? Mám strach, protože předevčírem, jsem byla opravdu uplně hotová a myslela jsem, že se o něj snad nedokážu postarat, jak mi bylo zle. Stejně jsem usla až půl jedné a každou hodinu se budila. Nechci, abych pak z únavy něco zanedbala, když jsem s prckem :(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
8151
28.6.13 21:55

@iva-svist já to mám stejně, nedokážu spát i když malý spí jen proto že mám strach aby se mu nic ve spánku nestalo, spím tak 5-6 hodin denně víc ani ťuk

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.6.13 21:57

z pochopitelných důvodů anonym - Eliška

Já bych řekla, že je to psychické, měla jsem to taky tak. :? Deprese. Bohužel se to strašně zhoršilo a bez prášků a psychologa se to neobešlo. Radím to nepodceňovat. :? V noci jsem se už nenáviděla, jak to, že jsou 3 ráno a já nespím. Byla jsem jakoby pocitově naprosto vyspalá, přestože jsem spala strašně málo hodin. :,(

Ale už jsem v pořádku a je to za mnou. Není to žádná hanba, myslím, že je toho na tebe moc. Na mě to paradoxně dolehlo v době, kdy se aktuálně nic nedělo. :? Držím ti palce, ať to brzy vyřešíš. Radím si říct obvoďákovi o TRITTICO, ani nemusíš pro recept k psychiatrovi. To je na tohle skvělý, zabere první den a není návykové :palec:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
28.6.13 22:00

anonymní 2

@Anonymní píše:
Já bych řekla, že je to psychické, měla jsem to taky tak. :? Deprese. Bohužel se to strašně zhoršilo a bez prášků a psychologa se to neobešlo. Radím to nepodceňovat. :? V noci jsem se už nenáviděla, jak to, že jsou 3 ráno a já nespím. Byla jsem jakoby pocitově naprosto vyspalá, přestože jsem spala strašně málo hodin. :,(Ale už jsem v pořádku a je to za mnou. Není to žádná hanba, myslím, že je toho na tebe moc. Na mě to paradoxně dolehlo v době, kdy se aktuálně nic nedělo. :? Držím ti palce, ať to brzy vyřešíš. Radím si říct obvoďákovi o TRITTICO, ani nemusíš pro recept k psychiatrovi. To je na tohle skvělý, zabere první den a není návykové :palec:

já nad psychologem už pár dní uvažuju, jsem si vědomá že to už nezvládnu sama, ale z léků mám strach když kojím tak nevím jestli má smysl tam chodit

  • Citovat
  • Nahlásit
161
28.6.13 22:12

No já právě prášky žádné nemůžu. Pořád hodně kojím, takže jsem se neodvážila ani žádné čaje. Je pravda, že před pár lety, kdy jsem měla 2 zaměstnání se mi stalo něco podobného a musela jsem brát AD, ale pak už to se to srovnalo. Asi jsem na to náchylná. Jen ted si prášek vzít nemůžu. No asi zkusím zajít za doktorkou, uvidíme, co mi řekne. Psychiatra svého mám, právě z doby, kdy jsem brala AD, ale přímo k němu mi to přijde přehnané. To zkusím ještě chvilku počkat :?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2854
28.6.13 22:22

@iva-svist Já měla malého od narození velmi náročného uřvaného nespavce, byla jsem na něj téměř stále sama, prvních 7 měsíců jsem spala pouze po 2,5h (dnes nechápu, jak jsem vůbec mohla fungovat) a pak když začal lépe spát, tak můj spánek byl stejně děs, přesně jak píšeš, pomaloučku, ale opravdu strašně pomalu, se to začalo zlepšovat, pak jsme se navíc stěhovali, tže cizí prostředí, hluční sousedé, prostě změna k horšímu, opět se mi to zhoršilo ještě víc a po x měsících se mi to teprve urovnalo a nyní se mi podaří spát někdy i 8h. denně, trvalo to šílených měsíců, ale zvládla jsem to bez prášků ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.6.13 22:33

anonymka Eliška

No, já jsem si řekla, že nebudu trápit sebe i okolí a budu to řešit. Neumím si představit, že bych se v tom plácala sama. Díky pomoci jsem se z toho taky dostala hodně rychle, troufám si říct. A rozhodně to nebyl žádnej šolich, jak mi bylo. Deprese jako fakt ta skutečná, to je nezapomenutelný. Toho se hodlám vyvarovat. A nikomu to nepřeju. (Ani svojí švagrový :mrgreen: )

Myslím, že se AD můžou i při kojení, stačí to probrat s kvalifikovaným lékařem. Nebo i mrknout do příbalovýho letáku :palec: TRITTICO se může v těhu, čili tuším, že by mohlo i při kojení, nevím.. :think:

  • Citovat
  • Nahlásit
2454
28.6.13 22:39
@iva-svist píše:
Ahoj,chci se zeptat, zda jste měl někdo podobný problém a jak ho lze řešit. Mám doma téměř půlročního chlapečka a v poslední době se nám krásně už upravil režim. Každý den je vše ve stejném čase a harmonogramu. Časy kojení a příkrmů, koupání, usínací ritál…vše každý den stejně. Malý taky už spí od skoro celou noc. Kojím jen ve 23ho a pak až kolem páté až šesté, někdy i později a dopoledne se nám pak sjednotí jídlem v 10 hod. Měla jsem z toho velkou radost, protože se konečně mohu od něčeho odpíchnout a naplánovat si co potřebuju. V noci se prospat. Večer, kdy spí od osmi do těch jedenácti, mohu v klidu dělat co chci. Jenže já nedokážu vypnout. V noci spím hůř a hůř. Přes den mi nejde usnout. Malý ted vyžaduje hodně pozornosti, tak toho moc nenaspí, ale i když ho někdo pohlídá, tak mi nejde spát. V posledních dnech jsem měla stavy hrozné zimnice a únavy a i přes to jsem neusla…jsem asi nějaká přetažená. Tělo je zcela unavené, ale nejde mi spát, nevím proč? Mám strach, protože předevčírem, jsem byla opravdu uplně hotová a myslela jsem, že se o něj snad nedokážu postarat, jak mi bylo zle. Stejně jsem usla až půl jedné a každou hodinu se budila. Nechci, abych pak z únavy něco zanedbala, když jsem s prckem :(

Dojdi si k obvoďačce pro něco na uklidnění, určitě ti poradí. Vzala bych cokoli i za cenu toho, že bys musela přestat kojit. Dítěti je půl roku, už klidně může být na UM.

Určitě se to bez problémů spraví, žádný strach. Ale takhle to asi dál nepůjde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8937
28.6.13 22:45

Tady máš odkaz na příbalový leták, tak si to zkus pročíst: http://pribalove-letaky.cz/trittico

A spí malý s vámi v ložnici nebo ve svém pokoji? Já jsem moc nemohla spát, když jsem spala s malým v pokoji, přesto, že jsem měla monitor jsem furt poslouchala jestli dýchá, při každém zavrtění jsem čekala, zda nezačne plakat nebo jsem aspoň koukala, zda bliká monitor. Potom jsem ho napojila na chůvu a spala v ložnici a najednou jsem byla úžasně vyspaná. Já teda neměla problém jako ty, protože já pak na úkor noci usínala přes den. Jak malý usnul, hned jsem si lehla taky :oops:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2854
28.6.13 22:49

No, já jsem sice psala, že jsem to zvládla bez prášků, ale netvrdím, že kdybych se do té situace dostala podruhé, že bych to za každou cenu potřebovala zvládnout opět sama, naopak, podruhé už bych to řešila a možná klidně i AD, když by to muselo být.

Tenkrát jsem prostě ani nevěděla, že potřebuju pomoct, tak nějak jsem na sebe byla moc tvrdá a že to mateřství, změnu a vše okolo musím prostě zvládnout, že život prostě lehký není, ale nyní s odstupem sama nad sebou svým způsobem kroutím hlavou, skutečně jsem se v tom nějakou dobu plácala a nejhorší na všem bylo, že jsem neměla vůbec žádnou podporu manžela, to bylo na všem to nejkrutější :(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
161
29.6.13 20:13

@elchirk ahojda, tak prcek je s námi v ložnici. Mám ho před postelí abych na něj viděla. Vím o každém pohybu. Zatím se bojím ho osamostatnit, je mu jen půl roku. Máme to v ložnici pak připravené. Je tam příčka vedle postele a tam bude v budoucnu jeho koutek…bude tedy s námi, ale ne tak na očích. Ted by se mi ani nechtělo k němu ještě běhat, zatím se jen nahnu přes postel. Ale určitě to člověka nutí k větší ostražitosti :/
@mismurka Ahojky, jsi dobrá, že jsi to dala. Máš můj respekt. Já naštěstí na to tak sama nejsem. Sice v noci a ráno je manžel nepoužitelný, ale jinak se snaží jak může a když potřebuju pohlídá, vezme ven, abych si odfrkla, ale já stejně neusnu a když mi to nejde, tak jdu raději něco dělat (prádlo, uklid), jenže to zrovna není nejlepší. Už jsem v životě jeden kolaps z vyčerpání měla a projevil se stejně. Ale to jsme byli s manželem sami a šlo jen o mě. Ted mám strach, když se starám o malýho. Nechci to nechat dojít tak daleko.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8937
29.6.13 22:31
@iva-svist píše:
@elchirk ahojda, tak prcek je s námi v ložnici. Mám ho před postelí abych na něj viděla. Vím o každém pohybu. Zatím se bojím ho osamostatnit, je mu jen půl roku. Máme to v ložnici pak připravené. Je tam příčka vedle postele a tam bude v budoucnu jeho koutek…bude tedy s námi, ale ne tak na očích. Ted by se mi ani nechtělo k němu ještě běhat, zatím se jen nahnu přes postel. Ale určitě to člověka nutí k větší ostražitosti :/

Nám do ložnice nevejde postýlka, takže malý šel hned po příchodu z porodnice do pokojíčku. Já jsem tam byla s ním do konce šestinedělí, pak jsem šla do ložnice. První noc jsem teda vydržela v ložnici do dvou do rána a pak jsem šla do pokojíčku za malým (mám v pokojíčku velkou postel) a druhou noc už tam byl sám a mě to fakt osvobodilo. Přesto, že jsem k němu musela chodit (a to musím jít přes chodbu a obývák, protože ložnice s pokojíčkem sousedí stěnou, ale nejsou tam dveře), tak jsem se vyspala líp, než u něj. A asi i já jsem ho budila svým převracením a tak, protože jk jsem byla v ložnici, budil se mnohem míň a taky jsem časem zjistila, že na každé zamručení, nemusím vstávat, on si někdy chvíli mručel a zase usnul, nebo se i vzbudil, povídal si a za chvíli usnul. Takže nám to prospělo oběma, každé dítě je jiné a každá maminka je jiná, prostě si každý musí najít to, co je pro něj nejlepší.
Hlavně se dej nějak do kupy, protože spokojená maminka = spokojené miminko :hug: :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
161
1.7.13 21:54

@elchirk …jo, tak máš určitě pravdu, že ho v noci rušíme. Hlavně manžel. Je to celkem velký somnambulik - trpí dost náměsíčností a mluví ze spaní a tak a nelze ho probudit. Hodně tím v noci budí malýho a já ho pak uspávám. A máš pravdu, že mnohdy by se asi uspal zase sám. Třeba se vzbudí chvilku kouká a pak usne a už si taky občas říkám, že jsem u něj nemusela ani asistovat. No uvidíme, stejně jsme to s manželem plánovali až mu bude tak těch 8 měsíců, že to zkusíme ho dát do pokojíku, tedy toho koutku, tak uvidíme :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8937
2.7.13 13:11
@iva-svist píše:
@elchirk …jo, tak máš určitě pravdu, že ho v noci rušíme. Hlavně manžel. Je to celkem velký somnambulik - trpí dost náměsíčností a mluví ze spaní a tak a nelze ho probudit. Hodně tím v noci budí malýho a já ho pak uspávám. A máš pravdu, že mnohdy by se asi uspal zase sám. Třeba se vzbudí chvilku kouká a pak usne a už si taky občas říkám, že jsem u něj nemusela ani asistovat. No uvidíme, stejně jsme to s manželem plánovali až mu bude tak těch 8 měsíců, že to zkusíme ho dát do pokojíku, tedy toho koutku, tak uvidíme :)

Tak zkus a uvidíš, však když ti to nebude vyhovovat, můžeš přestěhovat postýlku zpět, to je to nejmenší :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat