Netěším se na třetí miminko

1342
11.10.21 11:18

Netěším se na třetí miminko

Ahoj, jsem v 30 TT a vubec se netesim na svoje miminko.Mam už 2 děti 8 a 6 let a nějak jsem si zvykla, že už jsou samostatne a nemusím u nich pořád stát. A už mám vlastně čas na sebe. Treti dítě jsem vždy moc chtěla, ale nejvíce asi tak před 2 roky…Teď jsme si jednou nedávali pozor a ono se to stalo. V prvním trimestru mi bylo strašně zle a všichni mi říkali, jak se to zlomi a začnu se pak těšit…ale nepřišlo to. Netesim se a nevím, co s tím dělat. Dokonce uvažuji o adopci.Je mi hrozně a sama v sobě se nevyznám, jen vím, že tři roky doma už nezvládnu…je mi 38…nevím, co dál…a prosím, neodsuzujte mě…já se za ty pocity taky stydím…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
2751
11.10.21 11:20

Počkej po porodu, pak dělej nějaké závěry s adopci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7787
11.10.21 11:21

A proč jsis to dítě nechala? :think: Zase si ber jako velky plus že máš dvě starší děti, co ti s miminem pomůžou.. hrou je můžeš zapojit. Spousta starších sourozenců hlídá mladší. Jak se k tomu staví partner?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11271
11.10.21 11:21

Však nemusíš být doma 3 roky. Může být i otec dítěte a nebo si sežeň chuvu a bez do prace. Jinak by ti doporučila nějakýho psychologa.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8218
11.10.21 11:23

Je mi to moc líto :srdce: ono to naskočí. Strach je normální. A neboj zvládnete to. Kdyby to šlo hned by si ho vzala do břicha. Ja zase resiim opacny problém.
Mluv o tom s manželem. Pomůže ti překonat strach o tom jak to zvládnete.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3228
11.10.21 11:24

Hele počkej na porod. To je takovej chemickej koktejl, že se to může otocit o 180 stupňů. Já mám třetí porod v živé paměti a můžu rict, ze laska prisla postupne do pár dní. Z porodnice jsem odchazela už zamilovana :srdce: a rostlo to vic a vic. Neboj, bude to dobrý :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
923
11.10.21 11:25

Tak adopce je fakt úlet ale tak holt hned do práce…a chuvu…
Mám doma čerstvě třetí…kluky 6a 4 a 2mesicni holčičku..já si třeba vztah vždycky pěstovala až po porodu, kdyz jsem ty děti viděla…to že jsou v břiše bylo takový neuchopitelny…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2378
11.10.21 11:26

Nedivim se ti, taky bych ve 38 už nechtěla další mimino, ale stalo se, uvidíš, třeba se to porodem změní a toho prcka si zamiluješ, jinak nemusíš výt tři roky doma, může být doma manžel, nebo být doma jen na dobu nezbytně nutnou a pak jesle:chůva a zpátky do práce - to dítě v už v břiše máš, s tim už nic neuděláš :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26506
11.10.21 11:27

Proč xta stejná diskuze? :zed: Na koňovi několik a stejně ti nikdo už nic jiného neřekne. Vzpamatuj se a nerypej se v tom už. Děláš si to horší sama. Ty obavy a nechuť si pestujes snad schválně? Změnit se to nedá, počkej a uvidíš po porodu. Jaké si to uděláš, takové to budeš mít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20589
11.10.21 11:31

Chápu tě, mám podobně staré děti a asi by mi teď ruplo počít další, i když jsem taky vždycky chtěla 3 a nejsem ani tak stará, co ty. Asi bych vážně uvažovala o potratu zavčas.
A co manžel na to? Adopce je totální blbost - to bys jako dětem řekla, že ses rozhodla jejich sestru/bratra dát někomu cizímu? 8o Po porodu se to zlepší. Teď si můžeš říkat, že přece 3 roky doma být nemusíš. Nemusíš kojit, můžete sehnat chůvu a pracovat můžeš klidně pár měsíců po porodu. Nebo ať je s prckem doma manžel. Ale dám ruku do ohně za to, že na nic z toho nakonec nedojde a ještě ráda si užiješ poslední rodičák.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
11.10.21 11:32

Já jsem na tom byla před časem stejně, 37 a nechtěně se povedlo těhotenství ( naše blbost, vím, teď se chráníme jak nejlíp to jde), děti už větší, přede mnou vidina navrátu do práce a více času na partnera..a hlavně už jsem vnímala, že nemám kapacity, fyzické a hlavně psychické. No tak jsme si ho nenechali. Už je to skoro rok a nelituji, neumím si to představit. ALE..vy jste se rozhodli jinak. Tak seberte odvahu a postavte se k tomu v souladu s tím rozhodnutím. Zapomeňte na adopci ( jak bys to vysvětlila starším dětem?) a vytvořte prostor pro nového člena rodiny. Chce to vidět i pozitiva, ne se jen utápět v negativech.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
11.10.21 12:19

Ahoj, já na tom byla před teď už pěti lety pozdě. Jenže těhotenství jsem zjistila na začátku druhého trimestru, jinak jsem normálně měla MS. Abych pravdu řekla - syna miluju. Jsem na něj neskutečně pyšná, jak je šikovný, chytrý..je to mazel. Ale.. stále bývají chvíle, kdy si říkám, že kdyby nepřišel, bylo by vše mnohem mnohem snazší.

  • Citovat
  • Nahlásit
6584
11.10.21 12:33

No a musíš být doma 3 roky? Tak přemýšlej, jak to udělat, aby ses mohla co nejdřív vrátit do práce- babičky, manžel, chůva, dětské skupiny atd. dej si limit být doma třeba rok a půl a pak už je to snažší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
11.10.21 13:45
@Lucista píše:
Ahoj, jsem v 30 TT a vubec se netesim na svoje miminko.Mam už 2 děti 8 a 6 let a nějak jsem si zvykla, že už jsou samostatne a nemusím u nich pořád stát. A už mám vlastně čas na sebe. Treti dítě jsem vždy moc chtěla, ale nejvíce asi tak před 2 roky…Teď jsme si jednou nedávali pozor a ono se to stalo. V prvním trimestru mi bylo strašně zle a všichni mi říkali, jak se to zlomi a začnu se pak těšit…ale nepřišlo to. Netesim se a nevím, co s tím dělat. Dokonce uvažuji o adopci.Je mi hrozně a sama v sobě se nevyznám, jen vím, že tři roky doma už nezvládnu…je mi 38…nevím, co dál…a prosím, neodsuzujte mě…já se za ty pocity taky stydím…

Ahoj, nevim, jestli ti to pomize, ale jsem ve stejne situaci…blbe mi bylo prvních par mesicu, hledala si praci, mela jit na pohovor, nebylo z toho nic. Po 8 letech na rodicaku uz mi hrabe…ale na mimco se nakonec tesim. Je mi taky 38, bohuzel pristich pet let zabitych, nemoci ve skolce mi znemoznili najit normalni praci dosud, tak uz to beru, jak to je. Ale jako uz se taky citim stara a unavena, ale muzu si za to sama. Snazim se najit pozitiva, zas to obohati rodinu snad, ale jako chapu te.

  • Citovat
  • Nahlásit
49
14.10.21 09:31

To prejde:-) Ono taky se dvema detmi, domacnosti a postupujicim tehu neni vzdycky uplne energie se tesit. Ve 30.tydnu tretiho tehu jsem uz nemela silu se tesit na nic, miminko bylo velike a podle toho muj stav vypadal-vorvan vyvrzeny na breh🙄. Taky se mi spatne spali, coz celkove kondici a naladeni neprospiva. Oproti predchozim uplne jine tehotenstvi, a i kdyz chtene, tak to bylo dost obtizne. Po porodu se ulevi a miminko je proste uzasna bytost, budes ho zboznovat. Ja osobne taky mela delsi pauzy mezi detma, po 6 letech uz to pujde dobre, starsi budou ve skolce, skole, druzine…posledni rok to bylo obzvlast narocne kvuli zavreni skol a nakonec i skolek…to uz snad nebude. Ja hlavne a pokud mozno resim situaci ted a tady, to dost pomaha i pri nevyspani, nemocech (vsech tri deti vcetne miminka cele zari😂) apod. Proste nepremyslim, co budu delat za mesic, za rok, kolik mi bude let, jak to budu zvladat atd.😁 Resim zodpovedne akutni a soucasny stav veci, to me zamestnava i tak naplno. Takze nechat se prevalcovat premyslenim o vzdalenejsi budoucnosti a tim, jak preziju jeste tolik let pece o deti a vsechny okolo(rodice, prarodice), jak budu „stara“ na hledani zamestnani a vubec celkove „co bude“ neni napomocne. Bude to takove, jske si to udelame-takze minimalne dobre😁. Preji Ti hodne sil a drzim palce, at jde vse co nejlepe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat