Nevhodné chování, ubližování

Anonymní
29.7.19 20:23

Nevhodne chovani, ublizovani

Dobry den… musim se s Vami poradit. Uz jsem fakt „zoufala“. Mam synka 2,5 let a dceru ktera ma rok. A syn uz cca pul roku je hodne ublizny. Jde treba kolem ni, ale i kolem jinych deti a strci do nich, nebo si na ni lehne. Kdyz hazi balonem hodi to a ni. Kdyz jezdi autama boura do ni. Proste z niceho nic. Bere ji hracky (to ale neresim, to se mi zda normalni). Je strasne divoky, porad skace, beha. S nicim si moc nehraje. Porad u vseho chce mou asistenci. Bojim se chodit na navsevy protoze porad nekoho postuchuje, bezduvodne. A bohuzel uz jsem z nej tak na nervy ze dostane i pres zadek… nevim jestli je to normalni..

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4376
29.7.19 20:26

Možná žárlivost, upoutavani pozornost, zkoušení hranice. Ja při nevhodnem chování navázala oční kontakt, případně chytla a mluvila tiše a rázně. Opakovat. Jeden se podvoli.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
29.7.19 20:31

@Halamka ja uz nevim jak mam reagovat. Proste jsem z toho zoufala. Cely den jen neco zakazuju a na neco ho upozornuju :( bojim se aby za tim nebylo nejake adhd

  • Citovat
  • Nahlásit
3758
29.7.19 20:32
@Anonymní píše:
Dobry den… musim se s Vami poradit. Uz jsem fakt „zoufala“. Mam synka 2,5 let a dceru ktera ma rok. A syn uz cca pul roku je hodne ublizny. Jde treba kolem ni, ale i kolem jinych deti a strci do nich, nebo si na ni lehne. Kdyz hazi balonem hodi to a ni. Kdyz jezdi autama boura do ni. Proste z niceho nic. Bere ji hracky (to ale neresim, to se mi zda normalni). Je strasne divoky, porad skace, beha. S nicim si moc nehraje. Porad u vseho chce mou asistenci. Bojim se chodit na navsevy protoze porad nekoho postuchuje, bezduvodne. A bohuzel uz jsem z nej tak na nervy ze dostane i pres zadek… nevim jestli je to normalni..

Nevím, z takového strohého popisu bych to viděla na poruchu chování, možná nevyzrálost. Jak se angažuje otec dítěte?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
29.7.19 20:33

@Amelie30 funguje na 100%. V tom problem nebude

  • Citovat
  • Nahlásit
3758
29.7.19 20:33
@Anonymní píše:
@Halamka ja uz nevim jak mam reagovat. Proste jsem z toho zoufala. Cely den jen neco zakazuju a na neco ho upozornuju :( bojim se aby za tim nebylo nejake adhd

Tak jsi byla rychlejší. Když na nej mluvíš, otočí se nebo nevidí, neslyší? Rozumí ti? Mluví?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3758
29.7.19 20:35
@Anonymní píše:
@Amelie30 funguje na 100%. V tom problem nebude

Dobře, poslouchá ho nebo vás oba ignoruje? Pokud táta funguje, tak doma si děti rozebrat, syn evidentně potřebuje víc pozornosti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
29.7.19 20:37

@Amelie30 rozumi, podiva se kdyz ho zavolam, vetsinou poslechne (nekdy na popate a s remcanim ale poslechne). Pridava cim dal tim vic slov, sklda vety ale jeste nesklonuje… na kluka si myslim ze ok.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
29.7.19 20:38

@Amelie30 ono kdyz jsem s nim sama a hraju si s nim tak je zlatej. Ale kdyz je ve skupince deti tak proste popichava, strka atd

  • Citovat
  • Nahlásit
3758
29.7.19 20:44
@Anonymní píše:
@Amelie30 rozumi, podiva se kdyz ho zavolam, vetsinou poslechne (nekdy na popate a s remcanim ale poslechne). Pridava cim dal tim vic slov, sklda vety ale jeste nesklonuje… na kluka si myslim ze ok.

Tak to už zní a vypadá lépe, z prvotního popisu to na me působilo úplně jinak, jako neřízená střelaTak pak dokola napomínat a nenechat dětem ubližovat. V opačném případě se sebrat a jít domů. Ono na každé dítě zabírá něco jiného a jak říkám, doma si k dětem sednout oba.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
29.7.19 20:47

@Amelie30 ono nejhorsi je kdyz nekam prijdeme tak to prvni pul hodinu je jak nerizena strela. Beha, skace (asi z radosti) a me prijde ze se k detem neumi chovat a proste je postrkuje ale nevim jestli je to v norme nebo ne

  • Citovat
  • Nahlásit
15503
29.7.19 21:02

Myslím, že tam hraje roli i žárlivost na mladší dceru
jinak moje 2,5 dcera miluje kolektiv dětí, ale v poslední době začala děti taky plácat - hlavně když skáče ve skákacím hradě, který miluje
když vysvětluji,, že nemůže bít jiné děti, odkýve mi to, řekne, že nebacat a začne tam někoho tahat za cop :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10536
29.7.19 21:09

@stinga promiň, musím se smát. Vím, že to není vtipné, ale dcerka si to vyřeší po svém :lol:

K zakladatelce, nepřipadá mi to zatím nijak patologické. Nejsem ale odborník.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15503
29.7.19 21:14

@g.sandova :D no ona je taková vychytralá v případech, které jí nahrávají, šibalka do morku kostí i v situacích, kdy to není vhodné

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
206
31.7.19 17:22
@Anonymní píše:
Dobry den… musim se s Vami poradit. Uz jsem fakt „zoufala“. Mam synka 2,5 let a dceru ktera ma rok. A syn uz cca pul roku je hodne ublizny. Jde treba kolem ni, ale i kolem jinych deti a strci do nich, nebo si na ni lehne. Kdyz hazi balonem hodi to a ni. Kdyz jezdi autama boura do ni. Proste z niceho nic. Bere ji hracky (to ale neresim, to se mi zda normalni). Je strasne divoky, porad skace, beha. S nicim si moc nehraje. Porad u vseho chce mou asistenci. Bojim se chodit na navsevy protoze porad nekoho postuchuje, bezduvodne. A bohuzel uz jsem z nej tak na nervy ze dostane i pres zadek… nevim jestli je to normalni..

Tipuji, že to může souviset s potřebou upoutat na sebe pozornost. Začátek problémů směrujete do období, kdy dcera nejspíš začínala se převracet a lézt. S tím přichází první období objevování světa a starší syn to může vnímat jako své ohrožení. Možná si to ani neuvědomujete a věnujete mnohem více času dceři a syn si může připadat odstrčený.
Popřemýšlejte, kolik času a pozornosti, kterému dítěti věnujete. Najdete si chvilku i na syna? Nebo ho jen „odstrkujete“, nevšímáte si ho a říkáte mu: „počkej, až nakrmím sestřičku; jen co dám sestřičku spát, budu si s tebou hrát“?
Zkuste mu vědomě věnovat více času než doposud, i když se Vám to bude zdát nemožné nebo hodně složité. Zapojte ho do péče o sestřičku, přizvěte ho ke společným činnostem, buďte maximum času společně a komunikujte se synem. Domluvte si s ním pevně vyhrazený čas, kdy se budete věnovat jenom jemu. Každý den. Najděte dobu, kdy dcera spí a řekněte synovi, že když bude sestřička spát, budete se věnovat jenom jemu a budete s ním dělat, co on sám chce. Současně ale musíte stanovit čas, kdy se mu věnovat přestanete, např. až zazvoní budík, tak ještě zahrajeme jednu hru a pak už půjdu uklidit kuchyň. Jestli chceš, můžeš jít pak se mnou a pomoct mi nebo tam jenom se mnou být. Je důležité říct předem synovi, kdy skončí čas vyhrazený jen pro něj, a stejně důležité je neskončit hned, jak zazvoní budík. Jen málokdo má rád nečekané změny programu, obzvláště malé děti, takže je dobré je připravit, co bude následovat. Tenhle přístup navíc tvoří základy dobrého vztahu se synem do budoucna - komunikujete s ním a buďte si jistá, že syn vnímá, že se s ním bavíte, že ho berete jako partnera a ne nějakou nesvéprávnou věc.
A na závěr si dovolím rýpavou otázku. Myslíte si, že tím plácnutím na zadek něco vyřešíte? Přestal syn „zlobit“, když ho plácáte přes zadek? Určitě ne, viďte? Tak si zkuste představit, jak Vám by se líbilo, kdyby Váš partner pořád jenom koukal na televizi a Vás si nevšímal. A Vy byste se určitě začala dožadovat pozornosti, chtěla byste, aby se s Vámi bavil. Když nebude reagovat na Vaše slova, začnete být naštvaná a začnete třeba uklízet, luxovat, třískat dveřmi a nádobím, budete protivná a začnete partnerovi nadávat. A najednou by partner „chytl nervy“ a vrazil Vám facku? :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama