Nevidím smysl života
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Máš rodinu, muže nebo přátelé? Je potřeba o tom s někým
mluvit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mám rodiče a partnera. Děti ještě ne. Je mi 30. A mám hnusné vtíravé myšlenky, strach co když se něco stane rodičům nebo partnerovi (rodičům je přes 60, partnerovi 52)
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Mám rodiče a partnera. Děti ještě ne. Je mi 30. A mám hnusné vtíravé myšlenky, strach co když se něco stane rodičům nebo partnerovi (rodičům je přes 60, partnerovi 52)
Zašla bych za psychologem nebo terapeutem. Čím dřív, tím líp. Není na tom nic špatného. Je to jeho práce, vyslechne, rozebere a pomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
K psychiatricce na kontroly chodím, jsem objednaná až na červenec, ale objednám se dřív.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Už přes týden mám hnusné stavy. Pořád úzkosti, bušení srdce. Jsem víc unavená, nic mě nebaví. Do práce, která mě bavila, chodím na sílu. Pak přijdu a musím se nutit abych umyla nádobí. Ani když se sprchuji nemám z toho už radost. Omlouvám se, za takový pesimistický příspěvek. Pořád od rána do večera vtíravé myšlenky ohledně smrti, strach ze smrti. Život mi nedává už žádný smysl, když můžeme každou hodinu umřít a ten hnusný pocit bezmoci, že se smrti nedá vyhnout a že pak nic není atd.Furt dokola ty myšlenky.Strach hlavně o srdce, že mívám extrasystoly a někdy bušení. Tlak si merim, je OK, ale puls bývá přes 100.
Lékař. Hned v pondělí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Dobře zavolám tam. Díky všem za radu. Musela jsem se už někomu svěřit. Nepomáhá se snažit myslet pozitivně ani alkohol (jen na chvíli) když si dám trochu vína na chvíli pomůže, ale zas nechci pít pořád.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Dobře zavolám tam. Díky všem za radu. Musela jsem se už někomu svěřit. Nepomáhá se snažit myslet pozitivně ani alkohol (jen na chvíli) když si dám trochu vína na chvíli pomůže, ale zas nechci pít pořád.
Jestli bereš léky, alkohol opravdu není rešení!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
To je pravda, a je možné že by AD už nepůsobila a bude třeba vyměnit za jiná?
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
To je pravda, a je možné že by AD už nepůsobila a bude třeba vyměnit za jiná?
Na antidepresiva nepij. Vůbec. Je možné, že ti to zhoršil alkohol. O lécích se domluv s lékařem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Takže už se léčíš s úzkostí nebo depresí?
Nemáš před MS? Nechybí ti nějaké minerály? Co štítná žláza. Nejsi po
Covidu?… Každopádně si zajdi k dr, ať se to ještě víc nerozjede. Co ti
můžu doporučit, nedělej nic na sílu - jakože budu myslet pozitivně když
to nejde je blbost. Přijmi ten stav - jo teď je mi blbě, no a co, ale nebudu
se z toho ještě víc stresovat. Budu dělat věci, které musím a které mi
můj stav dovolí. Pokud už se léčíš s psych. potížemi, zřejmě se
jedná jen o propad tvého stavu. Po propadu může být zase líp, pokud se
amygdala nezatěžuje dalšími stresy.
A jak víš, že po smrti nic není? 
To nevíme přece nikdo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Hlavně se nenech hospitalizovat
Budu ti držet palce. Jsi na tom líp než já. Já jsem věřila doktorům, psychiatrům i psychologům. Nikdo nepomohl. Dokonce jsem se nechala dobrovolně hospitalizovat a tam mě zničili ještě víc. Takže ti držím palce ve výběru doktorů. Snad budeš mít větší štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Život ve městě Litvínov
- Jak se vyrovnat s nemoci a zivotem
- Život na samotě
- Intimní život na bodu mrazu ve 32 tt
- Život na mateřské a psychické vyčerpání
- Proč celý život přitahuji sobecké lidi
- Exmanželka partnera nám komplikuje život skrze děti
- Jak najít zpátky smysl života
Už přes týden mám hnusné stavy. Pořád úzkosti, bušení srdce. Jsem víc unavená, nic mě nebaví. Do práce, která mě bavila, chodím na sílu. Pak přijdu a musím se nutit abych umyla nádobí. Ani když se sprchuji nemám z toho už radost. Omlouvám se, za takový pesimistický příspěvek. Pořád od rána do večera vtíravé myšlenky ohledně smrti, strach ze smrti. Život mi nedává už žádný smysl, když můžeme každou hodinu umřít a ten hnusný pocit bezmoci, že se smrti nedá vyhnout a že pak nic není atd.
Furt dokola ty myšlenky.
Strach hlavně o srdce, že mívám
extrasystoly a někdy bušení. Tlak si merim, je OK, ale puls bývá
přes 100.