Nevím zda pokračovat v manželství

9
13.4.20 07:34

Nevím zda pokračovat v manželství

Ahoj, potřebuji se svěřit s mojí současnou situací. Řeším manželskou krizi, potřebuji se z toho asi i vypsat a zajímal by mě Váš názor a rada, jak k tomu přistupovat. S manželem jsme spolu celkem 7,5roku. Máme dvě děti 2,5 a 5,5roku. Manžel je skvělý chlap, bezvadný táta, mame i pár společných zájmů a snů a dobře spolu i vycházíme. Je nekonfliktní typ, umí se o nás postarat, dobře vydělává. Ale od začátku vztahu mě užírá jedna jeho vlastnost a tou je, že komunikaci mezi námi omezuje na nezbytné minimum. A já jsem bohužel zrovna velmi povídavý typ a upřímnosti a sdílnosti si cením i druhých. Několikrát jsem mu říkala, že je mi toto líto, ale myslím že to nedokáže změnit. Zajímavé tedy je, že s kamarády v hospodě bývá naopak středem pozornosti. Se mnou mluví ( nebo spíš nemluví) jako se svojí matkou. Ze začátku jsem byla zamilovaná a snažila se to přehlížet, pak jsem neplánovaně otěhotněla, rychle jsme se vzali a do teď jsem byla zaměřena hlavně na děti. Jednou jsme byli na prodlouženém víkendu bez dětí a nakonec nám děti chyběly, protože jsme si neměli co říct a já byla zoufalá z toho, jak musím neustále vymýšlet, co říct, aby nebylo pořád jen ticho. Dokážu být s někým i potichu, ale toto je na mě moc.
Druhým naším problémem je sex. Na chlapa má poměrně malou potřebu sexu. Ze začátku to ještě šlo, pak s malými dětmi jsem to spíš uvítala, že po mně neloudí sex denně…ale přesto bych se ráda milovala častěji než 1-2× za měsíc. O tom jsme tedy také mluvili, vždy mi řekne že by také rád sex aspoň jednou týdně, ale nakonec pokud nezačnu já, tak prostě sex není a mě nebaví být ten, kdo neustále začíná. A i v této oblasti se samozřejmě projevuje ta jeho nekomunikativnost, asi nikdy jsme si neřekli co máme jak rádi. Protože veškerou moji snahu o povídání na toto téma bojkotuje.
Dokonce už jsem párkrát prohodila, že nejsme zrovna spřízněné duše a že až děti odrostou, tak se určitě rozejdeme…a zdálo se, že s tim souhlasí.
Poslednich pár měsíců mi to vadí víc a víc a nyní možná i pod vlivem té karantény se situace zhoršila natolik, že mě napadlo si najít někoho na popovídání a případně i na sex. Na seznamce jsem se seznámila s rozvedeným mužem, se kterým jsme si velice sedli, je vlastně velmi podobný manželovi právě krom té komunikace a přístupu k sexu. Zatím je to čerstvé, k sexu ještě ani nedošlo, ale jsme v intenzivním kontaktu, zamilovala jsem se a je to oboustranné. Ale vím, že jsem si tímto celé mé rozhodování zkomplikovala, protože v té zamilovanosti bych nyní byla schopna za sebou pálit mosty, ale vím, že by to byla hloupost. Teď ale jsem bezradná, protože milence se nedokáži vzdát, ale zároveň nejsem schopná racionální úvahy.
Díky všem, co dočetli až sem, budu ráda za Vaše příspěvky :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
34508
13.4.20 07:44
@Akinka88 píše:
Ahoj, potřebuji se svěřit s mojí současnou situací. Řeším manželskou krizi, potřebuji se z toho asi i vypsat a zajímal by mě Váš názor a rada, jak k tomu přistupovat. S manželem jsme spolu celkem 7,5roku. Máme dvě děti 2,5 a 5,5roku. Manžel je skvělý chlap, bezvadný táta, mame i pár společných zájmů a snů a dobře spolu i vycházíme. Je nekonfliktní typ, umí se o nás postarat, dobře vydělává. Ale od začátku vztahu mě užírá jedna jeho vlastnost a tou je, že komunikaci mezi námi omezuje na nezbytné minimum. A já jsem bohužel zrovna velmi povídavý typ a upřímnosti a sdílnosti si cením i druhých. Několikrát jsem mu říkala, že je mi toto líto, ale myslím že to nedokáže změnit. Zajímavé tedy je, že s kamarády v hospodě bývá naopak středem pozornosti. Se mnou mluví ( nebo spíš nemluví) jako se svojí matkou. Ze začátku jsem byla zamilovaná a snažila se to přehlížet, pak jsem neplánovaně otěhotněla, rychle jsme se vzali a do teď jsem byla zaměřena hlavně na děti. Jednou jsme byli na prodlouženém víkendu bez dětí a nakonec nám děti chyběly, protože jsme si neměli co říct a já byla zoufalá z toho, jak musím neustále vymýšlet, co říct, aby nebylo pořád jen ticho. Dokážu být s někým i potichu, ale toto je na mě moc.
Druhým naším problémem je sex. Na chlapa má poměrně malou potřebu sexu. Ze začátku to ještě šlo, pak s malými dětmi jsem to spíš uvítala, že po mně neloudí sex denně…ale přesto bych se ráda milovala častěji než 1-2× za měsíc. O tom jsme tedy také mluvili, vždy mi řekne že by také rád sex aspoň jednou týdně, ale nakonec pokud nezačnu já, tak prostě sex není a mě nebaví být ten, kdo neustále začíná. A i v této oblasti se samozřejmě projevuje ta jeho nekomunikativnost, asi nikdy jsme si neřekli co máme jak rádi. Protože veškerou moji snahu o povídání na toto téma bojkotuje.
Dokonce už jsem párkrát prohodila, že nejsme zrovna spřízněné duše a že až děti odrostou, tak se určitě rozejdeme…a zdálo se, že s tim souhlasí.
Poslednich pár měsíců mi to vadí víc a víc a nyní možná i pod vlivem té karantény se situace zhoršila natolik, že mě napadlo si najít někoho na popovídání a případně i na sex. Na seznamce jsem se seznámila s rozvedeným mužem, se kterým jsme si velice sedli, je vlastně velmi podobný manželovi právě krom té komunikace a přístupu k sexu. Zatím je to čerstvé, k sexu ještě ani nedošlo, ale jsme v intenzivním kontaktu, zamilovala jsem se a je to oboustranné. Ale vím, že jsem si tímto celé mé rozhodování zkomplikovala, protože v té zamilovanosti bych nyní byla schopna za sebou pálit mosty, ale vím, že by to byla hloupost. Teď ale jsem bezradná, protože milence se nedokáži vzdát, ale zároveň nejsem schopná racionální úvahy.
Díky všem, co dočetli až sem, budu ráda za Vaše příspěvky :srdce:

S tím pisálkem ze seznamky možná budeš mít pár roků výbušný sex, ale pak to zase bude šeď a nuda. Když s jedním chlapem nevydržíš ani 8 let a při tak malých dětech máš chuť si psát s cizími muži, asi fakt potřebuješ životní lekci. Rozveď se a nastěhuj se k tomu seladonovi. Uvidíš, co se stane :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9
13.4.20 07:46

@Russet a nějaká rada jak vydržet s nekomunikativnim chlapem?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13333
13.4.20 07:47

Ještě jste spolu nespali a už je to milenec? Intenzivní kontakt je v téhle době co? 8o Nebo ses zamilovala do představy?

No a tvého chlapa sis nekomunikativního našla a vzala. On se nezměnil. Proč to po něm chceš? To samé může chtít on po tobě. Aby ses naučila mlčet. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1861
13.4.20 07:50

Ono psát si s někým je jedna věc, ale žít s někým je věc druhá.. Aby ses pak nedivila, co by se z toho pisálka mohlo vyklubat..
co nejdříve bych pisálka stopla a ukončila to.. abys pak nelitovala až k něčemu dojde.. a snažila bych se to napravit s manželem.. říct mu vše narovinu jak to cítíš.. a třeba že pokud se nezmění tak to ukončíte.. ale dala bych určitě tomu ještě šanci

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
34508
13.4.20 07:50
@Akinka88 píše:
@Russet a nějaká rada jak vydržet s nekomunikativnim chlapem?

A je opravdu nekomunikativní? Nechceš třeba důležité věci řešit v době, kdy přitáhne z práce nebo není zrovna naladěný? Jste spolu za 14 dní tejden a ty si vypisuješ s cizím chlapem a na dálku se zamiluješ. To svědčí o tvé hluboké naivitě. Riskuješ hodně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4164
13.4.20 07:52

Tak ze zacatku mi te bylo celkem lito ale pak jsem si rekla, ze jsi jen obycejna zoufalka… :roll: snad jsi na sebe pysna. Vezmes si ho takovy jaky je udelas si s nim dve decka a pak si radeji najdes milence, hotovo, vyreseno.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9
13.4.20 07:54

@Flyingfrog vím milenec to vlastně není, ale přišlo mi jednodušší ho tak nazvat.
Ano, takového už jsem si ho vzala… jak jsem psala, snažila jsem se to nevidět. Ale čím déle spolu jsme, tím se to i zhoršuje (tak nějak přirozeně) a já už si s ním neužiju ani večeři, ani dovolenou bez dětí…mám pocit, že mám vedle sebe kamaráda se kterým si prostě nepokecate.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
34508
13.4.20 07:54

On ti napíše, že by tě obráběl denně a ty z toho stavíš vzdušné zámky. Prober se a dospěj :roll: Beztak to je velký honimír nad tvými fotkami a až budete spolu tváří v tvář, bude to ještě nudnější chlap, než si dokážeš představit. Protože opravdový chlap neoblbuje vdanou ženskou s malými dětmi. Leda prasák, co ti zahne, až bude zase volný počítač a on si bude vypisovat s podobnou naivkou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.4.20 07:55

@Akinka88 můj muž taky není na rozhovory o životě. Tak mám na krafání kamarádky a po večerech místo žvanění koukáme na filmy nebo jen vedle sebe pracujeme… Když je třeba o něčem mluvit nutně, je to prostě moje starost. Jestli je to ideální? Není. Ale já nějak taky nejsem dokonalá bytost, tak to tak beru, že každý máme něco… A s „vadami“ toho druhého je třeba se naučit žít a zacházet.

Já na tvém místě bych si pořídila robertka a kamarádky. Ne milence. (A zvykla bych si, že některé věci jsou na mě.) Ovšem… To záleží na tom, jestli máš svého muže ráda anebo ne.

  • Citovat
  • Nahlásit
33167
13.4.20 07:55
@Akinka88 píše:
Ahoj, potřebuji se svěřit s mojí současnou situací. Řeším manželskou krizi, potřebuji se z toho asi i vypsat a zajímal by mě Váš názor a rada, jak k tomu přistupovat. S manželem jsme spolu celkem 7,5roku. Máme dvě děti 2,5 a 5,5roku. Manžel je skvělý chlap, bezvadný táta, mame i pár společných zájmů a snů a dobře spolu i vycházíme. Je nekonfliktní typ, umí se o nás postarat, dobře vydělává. Ale od začátku vztahu mě užírá jedna jeho vlastnost a tou je, že komunikaci mezi námi omezuje na nezbytné minimum. A já jsem bohužel zrovna velmi povídavý typ a upřímnosti a sdílnosti si cením i druhých. Několikrát jsem mu říkala, že je mi toto líto, ale myslím že to nedokáže změnit. Zajímavé tedy je, že s kamarády v hospodě bývá naopak středem pozornosti. Se mnou mluví ( nebo spíš nemluví) jako se svojí matkou. Ze začátku jsem byla zamilovaná a snažila se to přehlížet, pak jsem neplánovaně otěhotněla, rychle jsme se vzali a do teď jsem byla zaměřena hlavně na děti. Jednou jsme byli na prodlouženém víkendu bez dětí a nakonec nám děti chyběly, protože jsme si neměli co říct a já byla zoufalá z toho, jak musím neustále vymýšlet, co říct, aby nebylo pořád jen ticho. Dokážu být s někým i potichu, ale toto je na mě moc.
Druhým naším problémem je sex. Na chlapa má poměrně malou potřebu sexu. Ze začátku to ještě šlo, pak s malými dětmi jsem to spíš uvítala, že po mně neloudí sex denně…ale přesto bych se ráda milovala častěji než 1-2× za měsíc. O tom jsme tedy také mluvili, vždy mi řekne že by také rád sex aspoň jednou týdně, ale nakonec pokud nezačnu já, tak prostě sex není a mě nebaví být ten, kdo neustále začíná. A i v této oblasti se samozřejmě projevuje ta jeho nekomunikativnost, asi nikdy jsme si neřekli co máme jak rádi. Protože veškerou moji snahu o povídání na toto téma bojkotuje.
Dokonce už jsem párkrát prohodila, že nejsme zrovna spřízněné duše a že až děti odrostou, tak se určitě rozejdeme…a zdálo se, že s tim souhlasí.
Poslednich pár měsíců mi to vadí víc a víc a nyní možná i pod vlivem té karantény se situace zhoršila natolik, že mě napadlo si najít někoho na popovídání a případně i na sex. Na seznamce jsem se seznámila s rozvedeným mužem, se kterým jsme si velice sedli, je vlastně velmi podobný manželovi právě krom té komunikace a přístupu k sexu. Zatím je to čerstvé, k sexu ještě ani nedošlo, ale jsme v intenzivním kontaktu, zamilovala jsem se a je to oboustranné. Ale vím, že jsem si tímto celé mé rozhodování zkomplikovala, protože v té zamilovanosti bych nyní byla schopna za sebou pálit mosty, ale vím, že by to byla hloupost. Teď ale jsem bezradná, protože milence se nedokáži vzdát, ale zároveň nejsem schopná racionální úvahy.
Díky všem, co dočetli až sem, budu ráda za Vaše příspěvky :srdce:

Běžte s manželem do poradny, to je jediná rada.

Ted jsou tady ty malinké děti a snad nevěříš tomu, že z nich bude cizí pán odvařený, navíc milence sis zidealizovala, vždyt jste ještě ani neměli sex, neznáš ho…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
34508
13.4.20 07:56
@Akinka88 píše:
@Flyingfrog vím milenec to vlastně není, ale přišlo mi jednodušší ho tak nazvat.
Ano, takového už jsem si ho vzala… jak jsem psala, snažila jsem se to nevidět. Ale čím déle spolu jsme, tím se to i zhoršuje (tak nějak přirozeně) a já už si s ním neužiju ani večeři, ani dovolenou bez dětí…mám pocit, že mám vedle sebe kamaráda se kterým si prostě nepokecate.

Ale s tíhle kecálkem po imternetu to žádná výhra nebude. Pokud opravdu nedokážeš s manželem existovat, rozejděte se. Ale pak hledej trochu serioznějšího chlapa. Už kvůli dětem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3543
13.4.20 07:57

@Akinka88 já si nemyslím, že 8 let je krátká doba… A vlastně tě chápu… Hele myslím, že jediná možnost je fakt to na něj všechno vybalit, teda až na toho milence… Večer si sednout bez dětí. Trošku sehrát drama, aby to pochopil… Trochu zvýšit hlas, pokud se i rozbrecis, tak by to tomu ťulpasovi mohlo dojít, možná bych se ho i v rámci sebereflexe zeptala, co mu na tobě vadí, proč má problém s tebou komunikovat a možná i na závěr navrhnout manželskou poradnu. Uvidíš, jak bude reagovat…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9
13.4.20 07:59
@Russet píše:
A je opravdu nekomunikativní? Nechceš třeba důležité věci řešit v době, kdy přitáhne z práce nebo není zrovna naladěný? Jste spolu za 14 dní tejden a ty si vypisuješ s cizím chlapem a na dálku se zamiluješ. To svědčí o tvé hluboké naivitě. Riskuješ hodně.

Nejde o řešení běžných věcí, ale o normální povídání… prostě si nepovídá nikdy, ani o víkendu, ani večer před spaním, ani při cestě autem…
S tím novým jsem se 4× sešla, zase tak na dálku to není.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
elibro
13.4.20 08:05

@Akinka88 na chlapa, se kterým jsi byla 4× na kafi a trochu ti vyletěly hormony vsadíš svou budoucnost a budoucnost svých dětí? Fíha.

Rozejdi se s ním, utni to, zapomeň. Takovou děsnou osudovost vůlí ovládneš. A pak se rozhodni. Jestli se musíš rozvést, udělej to. Ale ne kvůli maníkovi z chatu. Tak ti ukázal, že i jiný by měl zájem, pohladil ego, ok. Tím by pro teď měla jeho role skončit.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat