Reklama

(Ne)žárlení staršího dítěte na mladší

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
xixi
Povídálka 18 příspěvků 24.09.10 00:26
(Ne)žárlení staršího dítěte na mladší

Ahoj holky,
zajímalo by mě, jakou máte zkušenost s (ne)žárlením prvorozeného dítěte na mladšího sourozence. Mám dvě dcery, cca 2 roky od sebe a starší na mlaší žárlí.
Všechny kamarády a známé mi tvrdí, že jejcih prvorozené dítko na mladší VŮBEC nežárlí, jak ho má strašně rádo a je šťastné, že má sourozence. Zdá se mi docela divné, že by to staršímu dítku, které bylo dosud zvyklé na výhradní pozornost vůbec nevadilo, že přibyl „vetřelec“, se kterým se musí o rodiče a jejich pozornost dělit.
Já ty matky podezírám, že to říkají jen proto, aby to „nevypadalo blbě“, že je jim to trapné, nebo třeba mají pocit, že nezvládají výchovu, nebo tak něco.
Vždycky si připadám jako exot, že moje děti na sebe žárlí a všechni ostatní sourozenci se zbožňují a nevědí, co to žárlivost vůbec je.

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

Reakce:
 
Halka
Ukecaná baba ;) 1760 příspěvků 24.09.10 00:46

Být tebou, tak si z toho nedělám hlavu. Já si také myslím, že je přirozené, že děti žárlí a to nejen ty starší. U nás to tak rozhodně je.
Nejhorší období bylo, když bylo starší 2.5 a mladší ten půlrok. Začala se pohybovat a ničit na co přišla a starší pochopila, že to není jen to mimino, co jen spí, jí a občas řve.
Pak se to samozřejmě zlepšilo, teď jsou kámošky a umí si krásně hrát, ale i se mlátit, kousat atd.
 Halka

 
doriang
Kelišová 5579 příspěvků 24.09.10 07:07

Kdybyu se me nekdo zeptal jestli na sebe moje deti zarli tak taky vypalim ne :lol: protoze se maji rady, opravdu rady, a toto je prvni co bych vypalila od boku bez premysleni, ale samozrejme ze i zarli. Ale prijde mi ze tak nejak zdrave a v ramci mezi a ja se snazim byt spravedliva (akorat se to pokazde nedari :oops: ).
Jenze ono nejde o takovy to klasicky zarleni jak se popisuje v knizkach… Moje deti se treba maji fakt hodne, hodne rady, vsechny tri, ale zarli na sebe jako kazdej jinej, nejstarsi na mladsi, pac v obchode se o ne proste stara on a ja relativne v klidu nakupuju, doma je lehce upozaden bo holcicky proste jeci hlasiteji, prostredni zarli, na starsiho, ze ledacos muze a ona ne, na mladsi segru, ze to co projde Elisce neprojde ji a nejmladsi zatim nevi co to zarleni je, ale nedelam si iluze, zjisti rychle :wink:
Rekla bych ze i deti tvych znamych na sebe zarli, ale to nevylucuje, ze se maji rady, a ze zarli neznamena, ze se rubou jak kone nebo cely den nonstop jeci…
Myslim, ze zarlit na mladsi ci starsi sourozence v rozumne mire je i zdrave, kdyby to tak u nas nebylo, bala bych se, ze je s detma neco emocne v neporadku.

 
Novire
Neúnavná pisatelka 19823 příspěvků 24.09.10 07:15

Tak já tě uklidním chceš?
Všechyn starší děti žárlí a pokud nežárlí, je něco špatně. Teda, abych to upřesnila, mám namysli sourozence s poměrně malým věkovým rozdílem (tak max. pět let) a taky záleží na pohlaví prvního sourozence - zdá se, že holčičky to přijímají o něco líp (ale samozřejmě ne všechny).
A taky víc na sebe žárlí sourocenci stejného pohlaví, dvojice kluk-holka to má jednodušší v tom, že každý je jiný a každý si může najít trochu jiné svoje místo v rodině.

U nás to celkem bylo v pohodě, dokud Aňula nezačala lozit - jak začala bráchovi šahat na hračky, brát mu je a rozebírat mu duplo, začal solidní řev. A není to samozřejmě jen tohle… Dost často napodobuje chování Aňuly (že nemumí chodit, že neumí mluvit…), chce se chovat, chce stejné jídlo, co má ona, stejné hračky, co má ona…
Snažíme se mu věnovat co to jde, chodíme ven jen s ním, koupu se jen s ním, nosím ho (v šátku)… všechno tohle pomáhá, ale stejně si tím musí projít.
V poslední době se to trošku lepší, taky Aňula si nenechá všechno líbit a sem tam ho majzne kostkou, to je pak řevu :roll: A občas ječí i proto, že se na něj Aňula dívá :lol:
No jo no, je tu veselo, ale stejně jsem ráda, že jsou takhle po sobě…

Pokud tě to zajímá, doporučuju knížku Kevina Lemana Sourozenecké konstelace, pro minimalizaci škod pak Sourozenci bez rivality (Adele Faber, Elaine Mazlish) a dobrá je i Prvorozené dítě (Jiřina Prekopová - ale o něco málo se hůř čte).

 
BohunkaP
Extra třída :D 14935 příspěvků 24.09.10 08:00

Na sourozence žárlí každé dítě… nevěřím, že některé ne.

Rozdíl je jen v tom, jak se to projevuje. Některé ječí, vyvádí, bije mladšího… jiné se navenek neprojevuje, ale uvnitř v dušičce si to přebírá stejně tak. A změní se u něj třeba jen něco zdánlivě malicherného, třeba začne kreslit smutné obrázky, začne se počurávat, přestane vyhledávat společnost dětí, cokoli. A rodiče si to často s příchodem sourozence nespojí…

 
Lakynka
Neúnavná pisatelka 17031 příspěvků 24.09.10 08:11

Tak moje děti žárlí. Teda starší na mladší. A to rozhodně. Tom to řeší i počůráváním a dalšími projevy:(. Asi s tím ani nejde nic dělat, protože ať se snažím, jak chci, stejně to nemá účinek. JE na Verču zlý, často. Plácá ji, strká, shazuje na zem, fackuje, bouchá ji hračkama… Neustále jen okřikuju, vysvětluju. Nedělám nic jinýho. Začalo to taky v tom období, kdy se začala „hýbat“:). A ještě to neskončilo, takže netuším, jak dlouho to bude trvat. Někdy si spolu i hrajou, ale to je tak minimálně… Tom má Verču určitě taky rád, mazlí ji a pusinkuje a objímá a hladí. Jeenže… To je taky minimálně. Pořád je to jen někdo, s kým si dělí maminku..

 
mroe
Extra třída :D 14315 příspěvků 24.09.10 08:14

Ale zarli… Jen nektere vice a nektere mene… Moji starsi dceru zastihl mladsi sourozenec zrejme ve chvili, kdy mela zrovna nejakou citovou bouri… zacalo to asi po mesici od narozeni a bylo to fakt maso…ale co vim, tak ve skolce se zrovna takhle narodily sourozenci nekolika detem a zarlily vsechny. U nas je rozdil 4,5 roku a zarlila hrozne, delala sceny, kdykoli jsem ji v necem hned nevyhovela nasledoval hysterak hodny Narodniho, kdyz byl manzel mesic na sluzebce, do skolky jsem ji obcas tahla i po zemi a u babicky treba tyto prazdniny nechtela byt ani den, vsude jedine se mnou… porad je rada, kdyz mladsi ted obcas hlida babicka a ona si muze uzivat vyhradni moji pozornosti…

 
dagmar10
Závislačka 3799 příspěvků 2 inzeráty 24.09.10 08:35

Já mám děti od sebe přesně 3 roky a starší dcera nežárlí. Nebo žárlí po svém a jinak. Bráchu miluje, nesnese, když pláče, i když si zrovna hrajeme spolu, tak mě za ním posílá, nesmím na něj zvýšit hlas, nesmím udělat hluk, abych nevzbudila nebo nerozplakala Kryštůfka.

Zezačátku jsem se snažila, co to šlo, abych byla i s dcerkou sama jako to bylo dřív. Mívá chvilky (a to je asi způsob žárlení), kdy něco dělám s Kryštůfkem (přebaluju, krmím) a ona si zrovna chce hrát se mnou - tak to potom odchází se slovy:„Nikdo mě tady nemá rád.“ A to ví, že za ní vždycky přijdu a budu ji utěšovat :lol: Ale to je opravdu málokdy.

Jak třeba některé maminky píšou, jak starší dítko žárlilo u kojení, tak to u nás taky nebylo - Emi chápala, že teď je prso pro mimi a basta. Ono ve 3 letech to už jde docela dobře vysvětlit.

Ale v okolí znám JEN případy žárlení. Vždy je ale mezi dětmi rozdíl 2 roky nebo míň.

Nechci tady dělat z dcerky anděla, je to nědy taky pěkný lupm a zlobivý uvztekanec, ale jako starší ségra je zatím na jedničku! :wink:

 
Novire
Neúnavná pisatelka 19823 příspěvků 24.09.10 08:44

Lakynko, vydrž… Máme zhruba stejný rozdíl, ještě před třema týdnama to byl děs a hrůza, nemohla jsem je nechat samotné, okamžitě se něco semlelo a řvali oba.
Vysvětlování nepomáhá, prostě je hlídám… Ale pomalinku se to lepší, za obrovský pokrok považuju, že ju hned nemlátí, akorát řve „plácnout chci Aňulku“, když ho naštve… S tím už se dá nějak pracovat…

 
Lucci
Neúnavná pisatelka 15043 příspěvků 24.09.10 08:53

Nasi taky zarli. :roll: Tedy starsi na mladsiho. Samozrejme to nerekne, ale placani, miminkovske chovani, brani hracek mladsimu, odnaseni mladsiho starsim pryc… atd… to vsechno mame doma. :roll:
Projela tu nedavno podobna diskuze …

Ja akorat nevim, jak to proste resit. Starsi mladsiho bit nesmi, ale nejake tresty a zakazy jsou k nicemu. :-?

 
Lucci
Neúnavná pisatelka 15043 příspěvků 24.09.10 08:54

Jo Sourozenci bez rivality jsou fajn, mam tu knizku doma. Akorat metody nejde moc aplikovat na tak male deti, mi prijde. Jenda jeste neumi poradne vyjadrit pocity. :nevim:

 
Lakynka
Neúnavná pisatelka 17031 příspěvků 24.09.10 09:12

Já se teda teď snažím jet ve stylu vcítění se do pocitů syna. Když vidím, že je naštvaný, tak hned zakročím a říkám: ty jsi naštvaný, Verča tě něčím rozčílila? a zeptám se čím. On mi to řekne a já buď vysvětlím, že se rozčilovat nemusí, že se nic nestalo, nebo naopak s ním soucítím. Třeba, když mu vezme hračku, nebo zboří most z kolejí:D. Tak mu říkám, že chápu, že ho to naštvalo, když on se s tím tak stavěl. Docela to funguje, jak kdy teda. Ale je to na palici i tak a mnohdy tohle použít nejde. V případech, kdy on dělá naschvály jí. Sice taky říkám, jak ona se cítí, ale jemu je to ukradený.

 
Novire
Neúnavná pisatelka 19823 příspěvků 24.09.10 09:21

Lakynko a nemáš pocit, že právě vysvětlování, že se rozčilovat nemusí není moc vciťující se? … to není rýpání, jen se ptám, protože v tomhle právě nemám moc jasno.
Já se tomu snažím spíš vyhnout. Takže když ječí, že ju chce plácnout, tak se ptám: „co se stalo?“ … nepoužívám „Co ti Aňulka udělala“ (stejně tak naopak, když řve A, ptám se zase „co se stalo“, ne „co jsi udělal Aňulce“).
On řekne „zbožila mi garáž“ … Já na to „jejda, to tě muselo hodně naštvat“ a on na to zas něco a já „tak já ti pomůžu ji znovu postavit…“
Prostě nevím, co je lepší :nevim:

 
doriang
Kelišová 5579 příspěvků 24.09.10 09:26
dagmar10 píše:
Já mám děti od sebe přesně 3 roky a starší dcera nežárlí. Nebo žárlí po svém a jinak. Bráchu miluje, nesnese, když pláče, i když si zrovna hrajeme spolu, tak mě za ním posílá, nesmím na něj zvýšit hlas, nesmím udělat hluk, abych nevzbudila nebo nerozplakala Kryštůfka.

Zezačátku jsem se snažila, co to šlo, abych byla i s dcerkou sama jako to bylo dřív. Mívá chvilky (a to je asi způsob žárlení), kdy něco dělám s Kryštůfkem (přebaluju, krmím) a ona si zrovna chce hrát se mnou - tak to potom odchází se slovy:„Nikdo mě tady nemá rád.“ A to ví, že za ní vždycky přijdu a budu ji utěšovat :lol: Ale to je opravdu málokdy.

Jak třeba některé maminky píšou, jak starší dítko žárlilo u kojení, tak to u nás taky nebylo - Emi chápala, že teď je prso pro mimi a basta. Ono ve 3 letech to už jde docela dobře vysvětlit.

Ale v okolí znám JEN případy žárlení. Vždy je ale mezi dětmi rozdíl 2 roky nebo míň.

Nechci tady dělat z dcerky anděla, je to nědy taky pěkný lupm a zlobivý uvztekanec, ale jako starší ségra je zatím na jedničku! :wink:

Jeee, nemas ty moje deti??? :wink: :lol: U nas zarleni probiha hooodne podobne :wink:
Jo a k tomu lepsimu snaseni holcickama, tak u nas je to presne naopak, prostredni devcatko to snasi ze vsech nejhur… Nejstarsi bracha je proste BigBrother, hlida je, stara se o ne, vola me mamko ona breci, pojd ji pochovat, pofoukat bebino…rano ve skole jsme pomalu atrakce, jak se louci se segrou :mrgreen:

 
Novire
Neúnavná pisatelka 19823 příspěvků 24.09.10 09:29

Doriang, ale u vás je to přece jasné. První kluk, druhá holka a pak přibyla další holka - tak pro koho je to konkurence?
Kluk je pořád jeden, ten o svou pozici bojovat nemusí, ale holky už máte dvě :wink:

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

 Váš příspěvek
Reklama

Reklama

Poslední články

České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum

Jak před pár dny informoval portál iDNES.cz, porodnice by podle UNICEF a... číst dále >

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem... číst dále >

Články z Expres.cz

Nejlepší dietou je tanec! Tomicová hubne tak, že kostymérky nestíhají

Herečka Pavla Tomicová (56) před časem kvůli zdravotním potížím zhubla... číst dále >

Slováková si říká o článek sdílením „intimča“ ve vaně. Prý je to skandál. Není

Tomuhle se říká účelová provokace! Nela Slováková si s přítelem udělala... číst dále >

Články z Ona Dnes

Jsem zvědavá, do světa mě to táhne pořád, říká Marta Jandová

Její kapela Die Happy patřila k nejpracovitějším v Německu, za pětadvacet let... číst dále >

Příběh Jaroslava: Svatba, nebo rozchod. Nedokážu se rozhodnout

V životě by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy si nebudu vědět rady... číst dále >