Nezvládám to, plácám se ve výchově 2,5letého dítěte

Anonymní
5.12.18 23:24

Nezvládám to, plácám se ve výchově 2,5letého dítěte

Čím dál víc se plácám v soužití se synem. Byl a je hodně temperamentní dítě, dalo by se říct, že všechno je u nás problém, ale nechci to brát až tak černě…Než popíšu situaci u nás, chci ještě zdůraznit, že se snažím aplikovat výchovu domluvou, porozumět mu, najít kompromis, ne si jen hrát na vůdce, ale asi nevím jak tomu dítěti přijít na kloub…
Prý se má dítěti důvěřovat, že ví co chce nejlíp, praví nevýchova, naše dítě by nejradši jen sedělo u počítače a jedlo čokoládu, případně strkalo prsty do zásuvky, což mu bohužel neumožňuju, proto jsem dlouhodobě v nemilosti a teď - co teda s takovým dítětem pořád dělat, skoro u všeho na mě ječí, že maminku nemá lád, chce za tatínkem…Když to teda mlčky přejdu a dám mu vybrat - chceš tam nebo jinam, řekne ani tam, ani jinam, co chce dělat už ale neřekne. Nechce se obléct, nechce jít, doma je ale na zbláznění, hraní ho nebaví (asi to neumím podle jeho představ, přestože se snažím, prostě nemám „herecký“ talent na děti, nebaví mě dokolečka stavět tunely a jezdit s vláčky a dělat huhůů (obrazně řečeno), ale snažím se). Jenom vymýšlí lumpárny, vylívá vodu, vyhazuje věci, skáče z kuchyňské linky, prostě naschvály - chci tedy, aby se vybil venku…Není schopen říct co chce, ale nic nabízeného nechce - les nenávidí, ničeho se ani nedotkne, chodit nebude, ke každému kroku ho musím motivovat, na hřišti se párkrát sklouzne a je to, bazén ho baví první 3 minuty a pak chce jen běhat po kluzkých kachličkách, na kroužku pro děti visí na klice a chce utíkat - evidentně ho to tam tedy ohromně baví..Jezdit do zábavních center jaksi 3× za den nejde, že jo… :zed:
Na nočník v žádném případě nepůjde (už půl roku chodil), ani když mu dám zase možnost výběru wc nebo nočník, radši tvrdí, že se mu nechce a čurá na zem - mám mu vrátit plínky?
Uspat po obědě se nenechá, nebo jen nějakým úmorným ježděním s kočárkem tak na půl hodiny, spát tedy už nechodí - už v pět sotva kouká, je o to víc na ránu, ale večer stejně neusne a dvě hodiny s tam s ním i s manželem moříme.
Kdy jste s vašimi dětmi začali zase fungovat trochu normálněji? :zed: Je to všechno moje chyba? Věnuji mu vlastně všechen bdělý čas, vařím a uklízím až spí, ale on jakoby pořád strhává pozornost, nebo co to je? Vlastně jediné, co na něho opravdu platí je zařvat nebo plácnout, což je mi jasné, že nebude platit věčně, proto se snažím toho nezneužívat, ale veškeré mé snahy o komunikaci absolutně ignoruje, asi se nudí, ale já už nevím, co víc mu ještě vymyslet. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
5.12.18 23:29

U nás to přešlo cca ve 3 letech. Teď to mám podruhé. Doufám, že to přejde zas taky tak.

  • Nahlásit
  • Citovat
1515
5.12.18 23:38

No já jsem s dětmi nikdy moc nediskutovala. Nakupuju s nima, ven se chodí dopoledne i odpoledne, v létě skoro celý den, v zimě vždy aspoň na chvíli, ale jde se. Jsou zvyklé od mala, tak jim to nepřijde. Mám na tohle jiný názor, s pětiletým už diskutuji, ale o věcech, co si vezme na sebe, kam třeba chce jít, ale ne, jestli se půjde. Mam ještě 2,5 a nějak si neumím představit, co bych s ním jako měla vydiskutovat, vždyť takhle malé dítě pořádně nic nechápe. Takže když musím nakoupit, natankovat, do práce, jdou prostě se mnou. Cvičit bych s ním nechodila, když ho to nebaví. A abych uklízela, až jde spát? Tak to tedy ne, to si dávám nohy na stul. Vyklidit myčku, pomoct složit prádlo že sušičky, vyluxovat(vezme si dětský vysavač), to dělá 2.5 letý vše se mnou. Hází prádlo do pračky, vždyť tohle většinou děti baví. Malej asi bude náročnější, tak ale holt půjde ven, nemáte tam zoo nebo něco, kde by se mu venku líbilo?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.12.18 23:42

Mám kamaradku, která na děti totálně prdí. Celý den sedí v ušáku a tvoří (kreslí, vyšívá obrazy… milion dalších tvůrčích věci, u toho čumí na telku, resp. poslouchá telku. Obě její děti si zázračně umí hrát sami, protože jim nic jiného nezbyva. Nic jim nedava vybrat, žádné možnosti, žádná diskuze. Doma ma tedy bordel, ale tak nějak uzpusobene, že vše vecer nachází do krabic a pak je to celkem uklizene. Děti jsou celý den šťastné,vysmate. Když se někam jde, je to pro ne takový svátek, že se chovají vzorně. Jako u ní je to extrém. Na druhou stranu, já občas její strategii mega ignorantskeho rodiče úspěšně používám a dobrým. Prosím o anonym, ona sem hodně pravděpodobně chodí, tak aby se nepoznala.

  • Nahlásit
  • Citovat
z92
245
5.12.18 23:43

Tohle díky Bohu neznám, mám stejně staré dítě. Z toho jak píšeš, mi přijde, že nemá jasně stanovené mantinely co ano a co nikoli, žádný režim na který by byl zvyklý a bez problémů ho vykonával, např. ty procházky, že nechce chodit… A evidentně se to u vás točí jen kolem malého co chce a co nechce, což taky není úplně v pořádku. A do domácích prací bych ho směle vtahla taky, malá třeba miluje když mi může pomáhat a má radost když spolu např. Uvaříme oběd, pak chodí a říká, že to vařila ona :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.12.18 23:45

Ještě dodám, že kolem sebe slyším samé nadšené příběhy, jak začaly ženské na mateřské podnikat a jak si pořizují xté dítě, protože děti jsou super a já už mám z dětí úplně alergii a za celý den jsem ráda, že se stihnu napít a potom uklízím jenom půl zničeného bytu, netuším kde bych vzala energii jenom na myšlenku o podnikání. Na jednu stranu mám pocit, že se mu málo věnuju a asi se nudí, ale prakticky se mu vlastně věnuju celé dny a nic z toho nemáme ani jeden. Když mu nechám chvilku, ať si dělá co chce, leze manželovi do pracovny a likviduje mu počítač, nebo ničí něco důležitého, což ho baví ze všeho nejvíc, takže jsem vlastně v začarovaném kruhu… už aby bylo o pár let víc a šla jsem do práce. :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
604
5.12.18 23:54
@Anonymní píše:
Ještě dodám, že kolem sebe slyším samé nadšené příběhy, jak začaly ženské na mateřské podnikat a jak si pořizují xté dítě, protože děti jsou super a já už mám z dětí úplně alergii a za celý den jsem ráda, že se stihnu napít a potom uklízím jenom půl zničeného bytu, netuším kde bych vzala energii jenom na myšlenku o podnikání. Na jednu stranu mám pocit, že se mu málo věnuju a asi se nudí, ale prakticky se mu vlastně věnuju celé dny a nic z toho nemáme ani jeden. Když mu nechám chvilku, ať si dělá co chce, leze manželovi do pracovny a likviduje mu počítač, nebo ničí něco důležitého, což ho baví ze všeho nejvíc, takže jsem vlastně v začarovaném kruhu… už aby bylo o pár let víc a šla jsem do práce. :roll:

Ja mela presne takovy pocit, ze se muj syn zacina nudit, uz kolem jeho 2 let. Pritom jsme take byli porad na zahrade, na hristi, navstevovali se s kamaradkami a jejich detmi, do zoo atd. No a ve 2,5 letech sel do skolky a musim rict, ze super. Ma tam milion aktivit a podnetu, ktere bych doma v zivote sama nevymyslela, ja se vratila po case na polovicni uvazek do prace a myslim, ze jsme vsichni spokojeni.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.12.18 23:56

No režim má právě každý den skoro stejný, jde se 2× až 3× denně ven + klasika - v poledne oběd atd. To není o tom, že bych s ním diskutovala a řekla si, aha, on nechce jít, tak si z toho sednu na zadek a všechno se bude točit kolem něj. Spíš mi přijde, že on nechce nic, jenom dělat naschvály a jinak se vzteká a já nevím, co s ním, aby spolupracoval. Moje vysvětlování ho vůbec nezajímá. A když to vezmu silou, navlíknu do oblečení a jde se, vzteká se celou dobu, což se mi nechce poslouchat. Samozřejmě ho zapojuju do domácích prací, ale když s ním chci vařit, než mu podám misku s vajíčkama na šlehání, už je vysypaných dalších 50 věcí, než mu dám hadr, už je v kýblu nalitý můj šampon atd. Je jak neřízená střela, proto uklízím i bez něj, ale samozřejmě dělám běžné věci i s ním, nevím, co bysme jinak celé dny dělali. :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
1515
6.12.18 00:17

A jaká má tahle nevychova tresty? Dostal vůbec někdy na zadek? Nebo jak se chováš, když neposlouchá a provokuje? Necháš si to všechno líbit? Možná by jedná dobře mířená na pr.el pomohla víc než všelijaké vysvětlování. Takhle se chová i s manzelem, babičkou?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
946
6.12.18 02:08

Tvrdsiho přístupu se neboj. Dnes je sice moderni dětem jen domlouvat, ale sama bych skončila leda v blázinci a dcera ve vězení, kdybych na ni nebyla přísná, občas hodne tvrdá. Důrazný hlas, rána pres zadek nebo ruku, bez toho to neslo. Moralisty neposlouchej, obi tvé dítě vychovávat nemusi. To se pak rozdávají rady o naslouchání a selhání pokud použijes sílu, leda kulový :P

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
69308
6.12.18 05:34

uplatňuješ nevýchovu, nechceš být vůdce a podobne, promiň mi ten výraz, kecy. Čímž ale kladeš na dvouleté dítě tak velké požadavky, že je těžko zpracovává. Chceš po něm v rámci své představy, že jste parťáci něco, co jeho meozeček těžko zpracovává. Nejste parťáci, ty jsi dospělák, a on malé dítě. Nemám mantinely, chce se po něm, aby se samo rozhodoval, čímž jsi ho vystavila životu v nejistotě. Tak to je.Proto se od výchov typu nevýchova tam, kde to bylo zavedeno, už dávno ustupuje- Píšeš, že jen říká že tohle neche, tamto nechce, ale co chce neřekne. No jistě, on to neví, je mu dva a půl. Přesto je tvým přístupem nucen se rozhodovat. A je to pro tvůj pocit, že jsi dítěti parťákem a ne jeho vůdcem.a tohle je zcestná myšlenka. Nastav mu mantinely, uber mu toho prostoru pro rozhodování a uvidíš, že až to přijme, tak se to zlepší.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.12.18 05:49

Hele a nemůže mít poruchu pozornosti a hyperaktivity? Jak se třeba chová k ostatním dětem? Zkus kouknout na přednášky lidmili Pekařove :)

  • Nahlásit
  • Citovat
7572
6.12.18 06:01

Já si někdy říkám, jak my jsme mohli přežít a zůstat psychicky normální… Když jsme se vztekali, rodiče nás ošplouchli studenou vodou, když jsem přišla pozdě, dostala jsem zaracha, když jsem fakt něco provedla, dostala jsem na zadek. Své rodiče miluju a nezůstaly ve mně žádné křivdy. Když nechci, aby mi dítě vylévalo šampony a podobně, mám to uklizeno tak, aby se na to nedostal. To samé s potravinami, nádobím a podobně. Aby nelezl tatínkovi na počítač, co takhle pracovnu zamknout, když to s ním nejde po dobrém? Až s ním bude rozumná řeč, tak tyhle opatření zrušit. Jinak, pro anonym výše, taky převážně nechávám hrát své dítě samotné. Je schopný se takhle zabavit od svých 8 měsíců i na 2 hodiny. Když chce, přijde se pomazlit a já si třeba háčkuji, nebo uklízím. A nemám pocit, že je dítě odstrkované. Když chce, hraju si s ním ale to je fakt málokdy,nechce mě u toho.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
61114
6.12.18 07:15
@Anonymní píše:
Hele a nemůže mít poruchu pozornosti a hyperaktivity? Jak se třeba chová k ostatním dětem? Zkus kouknout na přednášky lidmili Pekařove :)

Spise proste nevychovane dite bez stanovenyh hranic.

Zapomen na Nevychovu a pouzivej normalne lidsky rozum.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2219
6.12.18 07:35
to není vždy pravda, můj syn 2 letý má hranice, vychováváme ho přísně, ale s respektem, přesto je od mala prostě jiný než ostatní děti, nevydrží u ničeho, je divoký, přecitlivělý a hrát si sám prostě pořádně neumí. Je to i o povaze bohužel. :oops:
@blumen píše:
Spise proste nevychovane dite bez stanovenyh hranic.Zapomen na Nevychovu a pouzivej normalne lidsky rozum.
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama