Nezvládla jsem samovolný potrat
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Taky jsem nedokázala doma potratit, měla jsem takové bolesti, že jsem lezla po čtyřech, takže jsem si nakonec zavolala sanitku, nevěděla jsem, co se děje, a přišlo mi, že se asi něco pokazilo.
Díky, že to píšeš… Myslela jsem, že jsem jediná, komu se to stalo, a kdo si to takhle bere.
Porodila jsem nicméně (potom) bezproblémově třikrát.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Je mi líto, že jsi potratila. Samovolný potrat sebou nese rizika. To samé
porod. Spoustě žen musí pomoci lékaři ať už s početím, porodem, nebo
bohužel i potratem. Tak to je a není to ničí vina. Máš zvláštní
uvažování. To, že jsi potřebovala lékařskou pomoc, není žádná slabost
a určitě to neznamená, že ti nepůjde porodit přirozeně dítě.
A i kdyby jo, tak co? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Předem je mi to líto. Zažila jsem 5 potratů, 3 zamlklý a 2 samovolny. Při 2 samovolném potratu jsem krvacela asi jako ty, možná trochu víc. Volala jsem dr, ta mě chtěla vidět. Okamžitě mě poslala do nemocnice, protože se bála nějakého průšvihu, klidně velké krevní ztráty. Revizi jsem se nevyhnula. Mám 2 krásné děti, narozené císařem. Někdy to přirozeně nejde, ale existuje císař… Drž se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Na kontrole u gynekologa mi bylo v 9 tt potvrzené těhotenství, ale stáří odpovídalo 7 tt. Na další kontrole se plod nevyvíjel a dohodli jsme se, že počkáme na samovolný potrat. Kdyby nepřišel, tak revize. Těšila jsem se, že to doma zvládnu sama. Budu poprvé cítit kontrakce a bude to příprava na nový začátek. Jen jsem netušila, že to bude můj konec. Ráno jsem začala špinit, pak slabě krvácet a za chvíli se to spustilo a padaly ze mě krevní sraženiny o velikosti dlaně. Po chvíli to přestalo a já myslela, že je po všem. Osprchovala jsem se a po chvíli to začalo na novo. Nevěděla jsem jak samovolný potrat probíhá… Říkala jsem si, že už to jsou asi jen zbytky, protože tolik se toho ve mně nahromadit nemohlo a brzy bude po všem. Celá jsem zbledla, omdlela a pak už jsem byla pod narkózou na kyretáži pro zastavení krvácení. Trápí mě, že jsem to doma nezvládla. Když jsem nedokázala sama potratit, jak bych mohla jednou porodit?!
Podle mě to nic neznamená.
Nic to nevypovídá o tom, jak otěhotníš, jak porodíš, jak budeš kojit…
Prostě to teď bylo takhle. Tečka.
Reprodukční proces se může v každé fázi pokazit. Člověk má pocit, že by všechno mělo být ok, aby byl „správná žena“, ale to prostě neovlivníš.
Příspěvek upraven 28.12.20 v 21:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Potratila jsem třikrát sama, vím, jaké to je. Nic si nevyčítej, stejně
jako je každý porod jiný, tak je to i s potratem, důležité je, že jsi
v pořádku a nestalo se ti nic horšího, někdy je to opravdu riskantní,
může dojít k velké krevní ztrátě.
Nemá to ale nic společného s tím, že bys nedokázala porodit.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Proboha, co blbnes? Sp není sranda, buď ráda, že jsi skončila ve
špitálu a nevykrvacela sama doma.. Neblbni. Zažila jsem opakovaně a fakt to
není nic, o co by člověk stal. Lepší je v tomto případě kyretaz…
Mmchdm, poslední jsme měla v září minulého roku a teď mám
2 měsíčního syna a porod relativně v klidu, kdyby tělo nebylo už
unavené. Sp mám za sebou 15×, kyretaz 2× a vždy to bylo takhle víc
v klidu.. A porod 3× a dobrý.. Neboj, bude to ok 
Příspěvek upraven 28.12.20 v 21:48
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ten tvůj pocit selhani je falesne navozeny tim, jak jsme si zvykli ze vetsina potratu, těhotenství i porodu dnes končí bez nasledku pro matku ci v poslednich dvou pripadech, dite. Jenze jeste sto let zpátky umiralo obrovske mnozstvi zen prave kvuli zamlklemu tehotenstvi a to v jakemkoliv stadiu. Vůbec to neni tvoje selhani jako zeny, ani to nema vliv na dalsi porody. Jen nase těla priroda neudelala dokonale a nebyt lekarske vedy, tolik z nas by tu vubec nebylo. Uplne stejne by mohli o svem selhani psat lide, kteri potrebuji denne inzulin, ci jim nekdy zachranila život antibiotika. Bud rada, ze jsi z toho venku, zkus odvest myslenky nekam jinam a zkus se vratit zpatky k myslence, ze i tenhle osklivy konec je jenom novy začátek. Drz se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Bábrdl píše:
Podle mě to nic neznamená.
Nic to nevypovídá o tom, jak otěhotníš, jak porodíš, jak budeš kojit… Prostě to teď bylo takhle. Tečka.
Přesně tak.
Zakladatelko, potrat je něco úplně jiného než porod. Mám za sebou tři
porody a dva potraty a když to srovnám, tak u toho potratu jsem cítila, že
je to prostě něco patologického. Že se příroda něčemu bránila. Kdežto
porod je přirozená věc a i když to bolelo víc než potrat, brala jsem to
úplně jinak a šlo to vždycky hezky. Možná zčásti i díky tomu, že jsem
si věřila. Věř si taky, bude to dobré.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Doma bych potrat neriskovala ani náhodou, zažila jsem během chvilky
takové masivní krvácení a takové bolesti, které neměly s normálním
porodem nic společného, že jsem zavolala hned sanitku a jela do nemocnice.
Ihned na sál, primář mi po probuzení z narkozy řekl, že přijet o pár
minut později, tak hrozilo vykrvácení.
Fakt kvůli nějaké pseudohrdosti- potratim doma, jsem žena, zvládnu to,–
nebudu riskovat zbytečně svůj další život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Na kontrole u gynekologa mi bylo v 9 tt potvrzené těhotenství, ale stáří odpovídalo 7 tt. Na další kontrole se plod nevyvíjel a dohodli jsme se, že počkáme na samovolný potrat. Kdyby nepřišel, tak revize. Těšila jsem se, že to doma zvládnu sama. Budu poprvé cítit kontrakce a bude to příprava na nový začátek. Jen jsem netušila, že to bude můj konec. Ráno jsem začala špinit, pak slabě krvácet a za chvíli se to spustilo a padaly ze mě krevní sraženiny o velikosti dlaně. Po chvíli to přestalo a já myslela, že je po všem. Osprchovala jsem se a po chvíli to začalo na novo. Nevěděla jsem jak samovolný potrat probíhá… Říkala jsem si, že už to jsou asi jen zbytky, protože tolik se toho ve mně nahromadit nemohlo a brzy bude po všem. Celá jsem zbledla, omdlela a pak už jsem byla pod narkózou na kyretáži pro zastavení krvácení. Trápí mě, že jsem to doma nezvládla. Když jsem nedokázala sama potratit, jak bych mohla jednou porodit?!
Neměla jsem potrat. Ale málem jsem vykrvácela, také to byla hrůza, krev, kusy sraženin a museli mně dělat pod narkózou kyretáž. Předtím jsem byla na pohotovosti a tam mně dali injekci na zastavení krvácení, ale vůbec to nezabralo. Do nemocnice jsem přijela prý za 5 minut dvanáct. Toto se mně stalo asi ve 23 letech. Teď jsem mně o cca 20 let víc. A porody jsem měla 2 a proběhli zcela přirozeně bez problémů. Toto nemá vůbec vliv na průběh porodu.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Já jsem doma potratila dvakrát, podruhé to bylo ve 12tt… kdybych
tušila, co se bude dít, možná bych do toho ani nešla…byl to opravdu
masakr 
Potrat je emocionálně hrozně těžká zkouška…u porodu víš, že,,po,,
bude následovat odměna, miminko v náručí…u potratu je,,po,, jen
obrovské prázdno.
Nic si nevyčítej 
já zas nezvládla porodit a dopadlo to
císařem 
snad si to jednoho dne budu moct
opravit
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Na kontrole u gynekologa mi bylo v 9 tt potvrzené těhotenství, ale stáří odpovídalo 7 tt. Na další kontrole se plod nevyvíjel a dohodli jsme se, že počkáme na samovolný potrat. Kdyby nepřišel, tak revize. Těšila jsem se, že to doma zvládnu sama. Budu poprvé cítit kontrakce a bude to příprava na nový začátek. Jen jsem netušila, že to bude můj konec. Ráno jsem začala špinit, pak slabě krvácet a za chvíli se to spustilo a padaly ze mě krevní sraženiny o velikosti dlaně. Po chvíli to přestalo a já myslela, že je po všem. Osprchovala jsem se a po chvíli to začalo na novo. Nevěděla jsem jak samovolný potrat probíhá… Říkala jsem si, že už to jsou asi jen zbytky, protože tolik se toho ve mně nahromadit nemohlo a brzy bude po všem. Celá jsem zbledla, omdlela a pak už jsem byla pod narkózou na kyretáži pro zastavení krvácení. Trápí mě, že jsem to doma nezvládla. Když jsem nedokázala sama potratit, jak bych mohla jednou porodit?!
Děkuji za ponechání anonymity.
Rozhodně se nemáš z čeho obviňovat. Už to, že těhoteství skončilo
dříve než by člověk očekával je víc než náročné.
Já o jedno mimčo přišla v 17tt, bohudík jsem stačila dojet do nemocnice,
ale byla jsem tak mimo ( prostě hormony pracovaly), že jsem byla jakou loutka
a byla ráda za úžasnou péči lékařů a sester. Další těhotenstí bylo
neprosperující a v podobném týdnu jako ty jsem byla na kyretáži.
Nemocnice vůbec neměla kapacitu mě vzít jako akutní případ, dr nechtěla
čekat 3 týdny, než budou mít oficiální termín, aby mě mohli vzít na
operaci, ale jaksi to zařídila, aby mě vzali a přístup opět úžasný.
Drž se a rozhodně se nemáš proč
cítit jako slaboch.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Podívej se… Nevím jaký máš uvažování.
Nejen člověk ale i zvířata dost často potřebují pomoc jak s potratem
tak s porodem a nebudu mluvit o tom jak lidské tělo se vzdaluje od
přirozenosti.
Hlavně to chce nejdříve v hlavě srovnat…pak se půst do dalšího
dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Souhlasím, že to je nesmysl si to vyčítat - já potratila v 7.tt, rozjelo se mi to taky z ničeho nic doma, já sama s 2letym synem, no než bych sehnala hlídání, raději jsem si zavolala na gyndu, zda by mě vzali akutně, sedla do auta i s klukem, jela k dr., ten už konstatoval jen, že je po všem, ještě jsem krvacela dlouho poté, doktor mě už hnal i na dočištění, naštěstí to nebylo třeba a za půl roku po ukončení „sestinedeli“ jsem přirozeně otehotnela, za 9 mesicu celkem v pohodě porodila a jediný co jsem si na tom potratu vycitala, bylo to, že k němu vůbec došlo, ze kdybych se víc setrila atd., ale pak jsem si řekla, že příroda ví, co dělá a lepší tohle, než muset rodit ve 20.tydnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Potraty kvůli celiakii
- Mohl by to být potrat?
- Uhnízdění vajíčka či potrat?
- Jak probíhá potrat?
- Potrat před Vánoci
- Potrat? Kdo žije s přítelem jen kvůli dětem, funguje vám vztah?
- Těhotenství nebo potrat co chce přítel co dál?
Na kontrole u gynekologa mi bylo v 9 tt potvrzené těhotenství, ale stáří odpovídalo 7 tt. Na další kontrole se plod nevyvíjel a dohodli jsme se, že počkáme na samovolný potrat. Kdyby nepřišel, tak revize. Těšila jsem se, že to doma zvládnu sama. Budu poprvé cítit kontrakce a bude to příprava na nový začátek. Jen jsem netušila, že to bude můj konec. Ráno jsem začala špinit, pak slabě krvácet a za chvíli se to spustilo a padaly ze mě krevní sraženiny o velikosti dlaně. Po chvíli to přestalo a já myslela, že je po všem. Osprchovala jsem se a po chvíli to začalo na novo. Nevěděla jsem jak samovolný potrat probíhá… Říkala jsem si, že už to jsou asi jen zbytky, protože tolik se toho ve mně nahromadit nemohlo a brzy bude po všem. Celá jsem zbledla, omdlela a pak už jsem byla pod narkózou na kyretáži pro zastavení krvácení. Trápí mě, že jsem to doma nezvládla. Když jsem nedokázala sama potratit, jak bych mohla jednou porodit?!