Nic mě nebaví a nemá smysl

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.07.19 13:32
Nic mě nebaví a nemá smysl

Anonymně prosím, chodí sem rodina a nerada bych s nimi tohle rozebírala.

Letos je všechno takové divné… Připadá mi, že se strašně nudím, když nemám na obzoru nějaký plán, sebeblbější, jako že pojedeme v sobotu na krátký výlet nebo večer skočíme na pivo, tak jsem z toho celá špatná. Těšila jsem se na dovolené co jsme teď měli, že si odpočinu, pobavím, odreaguju, uvidím přátele. Nakonec to stejně bylo blbý až neutrální, musela jsem se nutit abych nebyla neustále negativní a protivná. Akce na které jsem se těšila, mě nebaví. Sedět v novém bytě, na který jsem se těšila, mě k smrti nudí, je pořád stejný - hezký, ale stejný. Když pracuju z domu, tak se nudím a rozčiluje mě nudící se dítě (skoro tři, už snad půjde do školky) a manžel, který je doma na rodičáku. Když jsem v práci, vytáčí mě to prostředí a lidi až k nepříčetnosti.
Změnila jsem práci, lepší peníze, příšerný kolektiv, nudná práce (všechno je jinak než slibovali na pohovoru), naštěstí pracuji hodně z domu, jinak bych ty připitomělé kolegyně už asi přetáhla pravítkem. Mám pocit, že mi tu houfně odumírají mozkové buňky.

Nebaví mě nic, na nic se netěším, už ani na ty plány co neustále obsesivně vyrábím, abych se nenudila, stejně mě to nakonec nebaví, jak už jsem psala. Loni bylo všechno skvělý - náročná a stresující práce, ale měla jsem zodpovědnost, bavilo mě to, skvělá parta kolegů, všechny dovolený vyšly na jedničku a vzpomínám na ně dodnes. Letos je to takový šedý, unavuje mě už i dívat se na sebe do zrcadla.

Uvědomuju si, jak jsem povrchní, že bych měla být ráda, že jsme všichni zdraví a nic nás netrápí - a taky jsem. Ale hrozně se nudím. Nic mě nebaví. Nic se mi nechce. Všechno na co se těším, je nakonec nemastný neslaný.

Máte to taky někdo tak? Kudy z toho ven?
Díky že jste to aspoň přečetli :)

Stránka:  1 2 3 Další »
Reakce:
Russet
Neúnavná pisatelka 17998 příspěvků 16.07.19 13:36
@Anonymní píše:
Anonymně prosím, chodí sem rodina a nerada bych s nimi tohle rozebírala.

Letos je všechno takové divné… Připadá mi, že se strašně nudím, když nemám na obzoru nějaký plán, sebeblbější, jako že pojedeme v sobotu na krátký výlet nebo večer skočíme na pivo, tak jsem z toho celá špatná. Těšila jsem se na dovolené co jsme teď měli, že si odpočinu, pobavím, odreaguju, uvidím přátele. Nakonec to stejně bylo blbý až neutrální, musela jsem se nutit abych nebyla neustále negativní a protivná. Akce na které jsem se těšila, mě nebaví. Sedět v novém bytě, na který jsem se těšila, mě k smrti nudí, je pořád stejný - hezký, ale stejný. Když pracuju z domu, tak se nudím a rozčiluje mě nudící se dítě (skoro tři, už snad půjde do školky) a manžel, který je doma na rodičáku. Když jsem v práci, vytáčí mě to prostředí a lidi až k nepříčetnosti.
Změnila jsem práci, lepší peníze, příšerný kolektiv, nudná práce (všechno je jinak než slibovali na pohovoru), naštěstí pracuji hodně z domu, jinak bych ty připitomělé kolegyně už asi přetáhla pravítkem. Mám pocit, že mi tu houfně odumírají mozkové buňky.

Nebaví mě nic, na nic se netěším, už ani na ty plány co neustále obsesivně vyrábím, abych se nenudila, stejně mě to nakonec nebaví, jak už jsem psala. Loni bylo všechno skvělý - náročná a stresující práce, ale měla jsem zodpovědnost, bavilo mě to, skvělá parta kolegů, všechny dovolený vyšly na jedničku a vzpomínám na ně dodnes. Letos je to takový šedý, unavuje mě už i dívat se na sebe do zrcadla.

Uvědomuju si, jak jsem povrchní, že bych měla být ráda, že jsme všichni zdraví a nic nás netrápí - a taky jsem. Ale hrozně se nudím. Nic mě nebaví. Nic se mi nechce. Všechno na co se těším, je nakonec nemastný neslaný.

Máte to taky někdo tak? Kudy z toho ven?
Díky že jste to aspoň přečetli :)

Začni dělat něco, co tě bude bavit. Já třeba vyšívám, hezky si u toho odpočinu. Moc času ale na to nemám. Hraju na piano. Něco se synem vyrábíme. Kdyby bylo na světě nové mimino, háčkuju mu deku. Snažím se udržovat si angličtinu. Nebo se raduju, když mám hodinu jenom pro sebe, prázdný byt. Žádné mamíííí, jen co začnu něco dělat.

7.straka
Zasloužilá kecalka 983 příspěvků 16.07.19 13:37

To všechno vychází z tvé hlavy. Musíš si to srovnat sama a naučit se žít v tom a s tím, co máš. Neřešit se furt na „něco tam vpředu“, ale naučit se užívat si, to co je teď a tady. Je to těžký, ale dá se.

krukynka
Kecalka 279 příspěvků 16.07.19 13:39

A mě se manžel diví, že se pořád na něco těším. Jsou to vesměs kraviny, ale dělají mi radost z každého dne. Proč si neudělaš radost něčím jiným, než prací? Koupit si něco hezkého na sebe, naplánovat výlet, objednat na internetu něco do bytu. Já si každý večer píšu do notýsku, co se mi ten den povedlo (a co ne). Teď učím syna 3 roky na kole, je to děsný- furt se vzteka, že to nejde- ale ty pokroky, to je úžasné… Nechci tě poučovat, ale každý den se najde malá maličkost ze které mít radost, obzvlášť s dětmi

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.07.19 13:40

@Russet což o to, koníčků mám hodně, obvykle čtu, sportuju, píšu pro jeden blog, dívám se na filmy, normálně právě nejsem vůbec zvyklá se nudit, jen posledního půl roku mě vůbec nic z toho nebaví a nechce se mi. Když se přinutím, stejně si to neužiju. Nebo mě to sice nerozčiluje, ale nemám z toho radost.
@7.straka Ale co s tím, když mě ani to, co je tady a teď, nebaví? Každej večer co sedím na gauči a relaxuju, si říkám, že bych si měla užít že je klid, dítě spí, manžel si něco dělá a je taky potichu, a já bych si to měla užívat. A přitom nic necítím, jen sedím.

Lucy75
Ukecaná baba ;) 1062 příspěvků 16.07.19 13:41

Žít se má Teď, užívat si to, co JE, ne žít stále jen proto, co Bude.. pak si neužiješ nikdy nic.. zní to, jako bys byla vyhořelá, mrkni na syndrom vyhoření, může to být i počínající deprese, nechci strašit, ale takovéto pocity marnosti dlouhodobě nejsou normální… popátrej na netu.. možná i nějaké bylinky by pomohly.. tohle nevypadá jen na „blbou náladu“

Russet
Neúnavná pisatelka 17998 příspěvků 16.07.19 13:41
@Anonymní píše:
@Russet což o to, koníčků mám hodně, obvykle čtu, sportuju, píšu pro jeden blog, dívám se na filmy, normálně právě nejsem vůbec zvyklá se nudit, jen posledního půl roku mě vůbec nic z toho nebaví a nechce se mi. Když se přinutím, stejně si to neužiju. Nebo mě to sice nerozčiluje, ale nemám z toho radost.
@7.straka Ale co s tím, když mě ani to, co je tady a teď, nebaví? Každej večer co sedím na gauči a relaxuju, si říkám, že bych si měla užít že je klid, dítě spí, manžel si něco dělá a je taky potichu, a já bych si to měla užívat. A přitom nic necítím, jen sedím.

A někam vypadnout z šedi všedních dnů?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.07.19 13:43

@krukynka ale jo, já objektivně vidím, že je super že jedeme na výlet, že jsem si koupila hezké boty, že se dítko naučilo novou písničku - ale nic to se mnou nedělá. Já vím, že ty hezký věci jsou, akorát mě už nebaví. Pořád si dělám tyhlety drobné radosti, vidím je, akorát z nich nemám tu radost :mrgreen:

Uživatel je onlineHeivka
Závislačka 4243 příspěvků 16.07.19 13:47

S prominutím máte h*vno co na práci, asi budete typ jako můj manžel když nemá aspoň pět hořících termínů, tak se nudí. Odpočívat umí tak na 3 dny. Z toho co píšete vám chybí nějaký mentální stimul. Tak se přihlašte na dálkové studium VŠ (určitě se najde obor který by vás zajímal i když to třeba v praxi nebude k ničemu).

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.07.19 13:47

@Russet teď jsme byli několik víkendů za sebou pryč s rodinou, a jako docela dobrý, aspoň jsem se chvíli koukala na jiný okolí, ale vůbec to nebylo to, jak jsem byla vždycky zvyklá prožívat dovolený. Možná že jsem se celej život měla moc dobře a všechno si skvěle užívala, a teď už se mi to přejedlo a všechno co není nějak extra skvělý, už vnímám jako samozřejmost?
@Lucy75 no to já vím, že žít se má teď, já jsem sice byla vždycky víc plánovač, ale nevadilo mi ani žít každým momentem, a teď se snažím jenom prokousat každým dnem dokud se nestane něco, co mě nebude nudit. Deprese i vyhoření mě napadly, ale nevím, myslela jsem si, že u toho lidi víc trpějí - já ani netrpím, já jenom nic moc nepociťuju :nevim:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.07.19 13:50

@Heivka já si taky myslím, jestli to není tou nudnou prací, že mě nic nedrží v poklusu, tak prostě vypínám :nevim: školu (mgr) jsem dokončila loni a docela jsem ráda že je to pryč, mě to nebavilo nikdy, ani zamlada, jenom jsem chtěla mít titul kvůli lepší práci.
Vim že řešim fakt problémy prvního světa a stydim se za to, tudíž ten anonym žejo…

Russet
Neúnavná pisatelka 17998 příspěvků 16.07.19 13:50
@Heivka píše:
S prominutím máte h*vno co na práci, asi budete typ jako můj manžel když nemá aspoň pět hořících termínů, tak se nudí. Odpočívat umí tak na 3 dny. Z toho co píšete vám chybí nějaký mentální stimul. Tak se přihlašte na dálkové studium VŠ (určitě se najde obor který by vás zajímal i když to třeba v praxi nebude k ničemu).

Oni to chlapci mají asi společné. Já klidně doma nedělám nic, prostě čučím do zdi. On se nudí a vymýšlí, kam pojedem na výlet. Na dovolené plánuje každý den. Chce ho maximálně využít. Já se nechám strhnout, ale někdy jsem ráda, že mám vyloženě flákací a bezplánovitý den.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 16.07.19 13:54
@Anonymní píše:
Anonymně prosím, chodí sem rodina a nerada bych s nimi tohle rozebírala.

Letos je všechno takové divné… Připadá mi, že se strašně nudím, když nemám na obzoru nějaký plán, sebeblbější, jako že pojedeme v sobotu na krátký výlet nebo večer skočíme na pivo, tak jsem z toho celá špatná. Těšila jsem se na dovolené co jsme teď měli, že si odpočinu, pobavím, odreaguju, uvidím přátele. Nakonec to stejně bylo blbý až neutrální, musela jsem se nutit abych nebyla neustále negativní a protivná. Akce na které jsem se těšila, mě nebaví. Sedět v novém bytě, na který jsem se těšila, mě k smrti nudí, je pořád stejný - hezký, ale stejný. Když pracuju z domu, tak se nudím a rozčiluje mě nudící se dítě (skoro tři, už snad půjde do školky) a manžel, který je doma na rodičáku. Když jsem v práci, vytáčí mě to prostředí a lidi až k nepříčetnosti.
Změnila jsem práci, lepší peníze, příšerný kolektiv, nudná práce (všechno je jinak než slibovali na pohovoru), naštěstí pracuji hodně z domu, jinak bych ty připitomělé kolegyně už asi přetáhla pravítkem. Mám pocit, že mi tu houfně odumírají mozkové buňky.

Nebaví mě nic, na nic se netěším, už ani na ty plány co neustále obsesivně vyrábím, abych se nenudila, stejně mě to nakonec nebaví, jak už jsem psala. Loni bylo všechno skvělý - náročná a stresující práce, ale měla jsem zodpovědnost, bavilo mě to, skvělá parta kolegů, všechny dovolený vyšly na jedničku a vzpomínám na ně dodnes. Letos je to takový šedý, unavuje mě už i dívat se na sebe do zrcadla.

Uvědomuju si, jak jsem povrchní, že bych měla být ráda, že jsme všichni zdraví a nic nás netrápí - a taky jsem. Ale hrozně se nudím. Nic mě nebaví. Nic se mi nechce. Všechno na co se těším, je nakonec nemastný neslaný.

Máte to taky někdo tak? Kudy z toho ven?
Díky že jste to aspoň přečetli :)
Ty jo mam to taky tak. Sem zdrava, mam zdravy dite ale sem ze vseho tak otravena, nic me netesi, prijdu si ze sedim pod dekou uz nekolik tydnu…
Ernais
Kecalka 427 příspěvků 16.07.19 13:54

A neni to cely zpusobeny neuspokojujicim zamestnanim? Aspon ja to takhle mam, jakmile si pripadam v praci nedostatecne vytizena a nezdolavam cile tam, propadam presne temhle stavum, nic me nebavi, vsechno mi leze krkem, mam pocit zmaru a neustale si vymyslim nejake cile a projekty, abych se zabavila-nova skalka, vyssi sportovni vykony, cesta do dalsi zeme,..a stejne mi dosazeni techto nahradnich cilu uspokojeni neprinasi nebo je to jen chvilkove..a cele to u me vychazi jen z toho, ze me dostatecne neuspokojuje a nezamestnava soucasna prace

Cizinka 999
Zasloužilá kecalka 504 příspěvků 16.07.19 13:57
@Anonymní píše:
@Russet což o to, koníčků mám hodně, obvykle čtu, sportuju, píšu pro jeden blog, dívám se na filmy, normálně právě nejsem vůbec zvyklá se nudit, jen posledního půl roku mě vůbec nic z toho nebaví a nechce se mi. Když se přinutím, stejně si to neužiju. Nebo mě to sice nerozčiluje, ale nemám z toho radost.
@7.straka Ale co s tím, když mě ani to, co je tady a teď, nebaví? Každej večer co sedím na gauči a relaxuju, si říkám, že bych si měla užít že je klid, dítě spí, manžel si něco dělá a je taky potichu, a já bych si to měla užívat. A přitom nic necítím, jen sedím.

To vypada na rozjizdici depresi, jsi hodne unavena?

Stránka:  1 2 3 Další »
Váš příspěvek
Reklama