Od pohřbu mám bolesti a cítím se mizerně

Anonymní
25.4.18 01:55

Od pohřbu mám bolesti a cítím se mizerně

Ahoj, před pár dny zemřela manželova maminka. Cestu k sobě jsme si našly až když onemocněla, dříve to bylo takové všelijaké. Bylo tam i moc zlého, ale poslední měsíce jsem měla tu nejlepší a nejhodnotnější tchýni na světě. Bohužel jsme se ale nestihly rozloučit :( Na pohřbu jsem maminku viděla, byla otevřená, v duchu jsem jí ještě řekla co jsem jí říct už nestihla. Ale to jsem viděla i jiné mé velmi blízké příbuzné když bylo poslední rozloučení, ale toto se mi ještě nestalo. Den po pohřbu mi začaly silné bodavé bolesti, které mi střílely přes spánky až do hlavy. Nezabíraly mi ani léky na bolest, které normálně když mě něco více bolí beru. Normálně mi Aulin nebo Paralen 500 zaberou na jakkoliv silnou bolest a je to dobré, ale teď mi Aulin zabral tak na 15 min a bolest byla zpět. Po třech dnech jsem navštívila lékaře, který mě kompletně prohlédl, dokonce mi zaváděl i sondu přes nos, prohmatal co se dalo, ale absolutně žádnou příčinu z čeho to může být nenašel. Nakonec to odeznělo samo, ale pořád se cítím divně. První čtyři dny po pohřbu jsem cítila strašnou úzkost a strach. Uklidnila jsem se jedině když si manžel ke mě lehnul do postele a pevně mě držel a hladil. Ale jakmile u mě nebyl bylo to zase zpátky. Navíc mě nic nebaví, na nic nemám chuť a nic se mi nechce. Doma výbuch, na práci (z domova) kašlu, na nic nemám náladu. Dneska jsem ležela s dcerkou a najednou jsem cítila strašně nepříjemné horko a brnění v rukou. Sice to za chvilku přešlo, ale celý den dneska cítím takové divné vnitřní horko. Jako bych měla teplotu, ale jen uvnitř těla. Co se to se mnou děje? Nechci lítat od jednoho doktora k druhému ať nevypadám jak nějaký hypochondr. Prosím o ponechání anonymu, nechci, aby mě tu někdo poznal.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1874
25.4.18 03:53

Není to žádná záhada pro mě. Prostě maminku jste měla ráda a ona… věci mezi nebem a zemí. Měla vás ráda, přišla se s vámi rozloučit, když jste to spolu předtím nestihly. Potřebuje vás, potřebuje abyste jí pomohla odejít. Modlete se. Děkujte jí. Vzpomínejte na ni v dobrém. Ona zůstane pak ve vašem srdci a bude vám pomáhat vždycky, když její pomoc budete potřebovat. Bude vaším andělem strážným. Je to láska, která mezi vámi vznikla. Není důvod k žádným obavám. Pokud se ale pořád budete cítit špatně, napište mi do SZ.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4376
25.4.18 04:50

@poučená Byla bych opatrná v takovém soudu. Láska určitě takovým způsobem neubližuje, neomezuje. A strážným andělem se určitě nestane, ten je daný od narození.

Je možné, že se na vás spíš nalepila nějaká duše a to způsobuje problémy.
Mohu doporučit Janu Skurconákovou, najdete ji ve skupině Světlo duše na FB. Nebojte se ji oslovit, podívá se na Vás a pomůže nasměrovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1874
25.4.18 05:00
@Halamka píše:
@poučená Byla bych opatrná v takovém soudu. Láska určitě takovým způsobem neubližuje, neomezuje. A strážným andělem se určitě nestane, ten je daný od narození.Je možné, že se na vás spíš nalepila nějaká duše a to způsobuje problémy.
Mohu doporučit Janu Skurconákovou, najdete ji ve skupině Světlo duše na FB. Nebojte se ji oslovit, podívá se na Vás a pomůže nasměrovat.

Však ona nechce ublížit. Rozlévá se teplem. Mě, Halamko, nepodceňujte. Milující člověk z druhých lidí anděly dělá a sám jich pak má víc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4376
25.4.18 06:28

@poučená Kde Vás podceňuji? Dobře se odkopáváte :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Verun83
25.4.18 06:36

Nemuze to byt je uvolneny nahromadeny stres po pohrbu? Psychika proste pak nici fyzicke telo. Je to bezne. Clovek se drzi, zarizuje neprijemne veci a pak kdyz je konec, vse se uvolni a clovek se sesype a prijdou fyzicke projevy.

  • Citovat
  • Nahlásit
15533
25.4.18 07:29

Také myslím, ze je to psychika. Za mne je v takovém období nejhorší pasivita. I když se ti nechce, tak neco dělej - život jde dal, pracuj, uklízej, buď s dětmi a také relaxuj nějak aktivně - procházky, plavání, pes - cokoli ti vyhovuje a nebudeš u toho ležet v posteli

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
319
25.4.18 08:59

Vybrečela ses? nezadržuješ emoce? možná by ti pomohlo zavřít se někam do klidu, vzít si třeba fotky, nebo něco, co ti ji připomíná, hezky si s ní „popovídat“, říct všechno, co podle tebe ještě mělo zaznít, a oplakat tu ztrátu

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1874
25.4.18 09:06

@Halamka Já se, Halamko, umím nacítit. Mě to jde úplně samo.
:)
Přeji hezký den.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15880
25.4.18 09:53
@poučená píše:
@Halamka Já se, Halamko, umím nacítit. Mě to jde úplně samo. :)
Přeji hezký den.

Člověk, který v sobě skutečně má určité „méně obvyklé a více duchovní“ schopnosti, je nestaví veřejně na odiv.

To, co tu předvádíš (a okatě se snažíš prezentovat) Ty, je poměrně trapné a vede jen k tomu, že mnoho lidí ztrácí důvěru v osoby, které jsou skutečně, od své podstaty založeny vnímavěji a které mohou leckomu pomoci v nalezení určitých cest, mostů a směrů.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15880
25.4.18 10:00

K dotazu - myslím, že to chce v první řadě čas… a ve druhé aktivitu.

Zkusila bych se, pokud to jen trochu jde, zvednout z té postele a donutit se do nějaké činnosti. Nevím, zda máš děti - ty k tomu člověka donutí přirozeně - pokud ne, bude to samozřejmě náročnější… ale mohlo by to pomoci. Ideálně bych se snažila o sportovní resp. fyzicky alespoň mírně náročnější aktivity, aby se tělo i mysl trochu rozproudily. Netvrdím, že to je zaručený recept - ale mně se osvědčuje, tudíž bych to zkusila. Myšlenky se rozhýbáním těla pohnou, posunou a sama uvidíš, jakým směrem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6824
25.4.18 13:34

Je to stres a je potreba ho odstranit. V tele se hromadi cortizol, stresovy hormon a ten muze zpusobovat fyzicke zdravotni problemy. To horko a brneni rukou muze byt zacinajici zanet v tele, takze co nejrychleji, pracovat na psychice,
snazit se jit mezi lidi, odreagovat se.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
25.4.18 14:18

Moc děkuji za odpovědi. Nechápu co se to se mnou děje… Máte pravdu, musím se zas nějak nastartovat. Třeba teď jsem se pustila do psaní seznamu co chci předělat na bytě, abych měla motivaci se zas pustit do práce, což se mi absolutně nechce i když prostě musím. Od večera je mi zase zle od žaludku… Zítra bych chtěla vzít dceru a udělat si holčičí den. Chce koupit zvířátko tak možná nějakého mazlíka pořídíme. Semlelo se to tak strašně rychle, že doteď jsem to ještě nezpracovala. Navíc mě strašně mrzí ty doby kdy jsme si nerozuměly. Mám pocit, že jsme toho pěkného hodně prošvihly, výčitky vůči manžela když se třeba v hádce postavil na mou stranu… A když vše bylo super tak to rychle a tak naráz skončilo… Chybí mi ty naše rozhovory kdy mi zavolala a i hodiny jsme si povídaly o všem možném. Pořád tak nějak čekám, že ten telefon opět zazvoní a nějak mi ještě mozek nepustil skutečnost, že už to nikdy nebude. Mám vystavené parte a pokaždé když se na něj podívám prostě tomu nevěřím. Možná, že kdyby to nebylo tak rychlé. Večer spolu mluvíme a povídáme si a ráno telefon, že pár hodin po tom co jsme spolu mluvily zemřela.

  • Citovat
  • Nahlásit
4376
25.4.18 16:33
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28734
25.4.18 21:57
@Halamka píše:
@poučená Byla bych opatrná v takovém soudu. Láska určitě takovým způsobem neubližuje, neomezuje. A strážným andělem se určitě nestane, ten je daný od narození.Je možné, že se na vás spíš nalepila nějaká duše a to způsobuje problémy.
Mohu doporučit Janu Skurconákovou, najdete ji ve skupině Světlo duše na FB. Nebojte se ji oslovit, podívá se na Vás a pomůže nasměrovat.

To je prima, že to s tím andělem víš „určitě“. :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama