Odhodlání k druhému porodu

Anonymní
14.4.20 13:52

Odhodlání k druhému porodu

Zdravím :mavam:, chci se zeptat těch z vás, co jste měly těžký první porod, po kterém jste se dlouho vzpamatovavaly, hlavne psychicky. Co vám nejvíce pomohlo, že jste se rozhodly mít druhé dítě? Po jaké době? Zajímá mě i zkušenost těch, co se nakonec rozhodly druhé dítě nemít. Dekuji za příspěvky :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

5971
14.4.20 14:10

Nikdy jsem nechtěla děti blízko sobě, takže je mám od sebe 6 let, pro mě totální ideál. První porod katastrofa, která málem skončila tragédií, za to druhý relativně na pohodu - cosi budem, bolí to vždycky.

ttt

Mikina

fda 180 Kč
  • 40, 42

Lodičky

fda 200 Kč
  • 40

Maxi sukně

fda 400 Kč
  • 42, 44
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
59251
14.4.20 14:10
@Anonymní píše:
Zdravím :mavam:, chci se zeptat těch z vás, co jste měly těžký první porod, po kterém jste se dlouho vzpamatovavaly, hlavne psychicky. Co vám nejvíce pomohlo, že jste se rozhodly mít druhé dítě? Po jaké době? Zajímá mě i zkušenost těch, co se nakonec rozhodly druhé dítě nemít. Dekuji za příspěvky :kytka:

Hrozný byl druhý porod.. Je to 6 let.. Řekla jsem si, že je velmi malá šance, že se to bude opakovat.. A odhodlala se.. A navíc když už, tak to celé trvalo 25 hodin.. To se přežít dá :think: ale jasně, je to v hlavě, co by, kdyby.. Mal kriseny, já masivní krvácení.. :think: jsem teď 13 tt :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.4.20 14:26
@kve-tinka píše:
Nikdy jsem nechtěla děti blízko sobě, takže je mám od sebe 6 let, pro mě totální ideál. První porod katastrofa, která málem skončila tragédií, za to druhý relativně na pohodu - cosi budem, bolí to vždycky.

Já vždycky říkala, že mám představu 5 let rozdíl, ale teda všichni v okolí mi tvrdí, že je to moc. Ze je jsou to už dva jedinacci a je lepší když jsou více u sebe, že se vyhrají. Když teda pominu porod, tak si myslím, že bych 2 deti brzy po sobě nezvládala tak, jak bych chtěla. Ale jsem ráda, že někdo napsal, že 6 let rozdíl je fajn :)

  • Nahlásit
  • Citovat
14.4.20 14:58
@Anonymní píše:
Já vždycky říkala, že mám představu 5 let rozdíl, ale teda všichni v okolí mi tvrdí, že je to moc. Ze je jsou to už dva jedinacci a je lepší když jsou více u sebe, že se vyhrají. Když teda pominu porod, tak si myslím, že bych 2 deti brzy po sobě nezvládala tak, jak bych chtěla. Ale jsem ráda, že někdo napsal, že 6 let rozdíl je fajn :)

Asi se to nedá paušalizovat, ale na tom, že 5 let dlouho od sebe, něco je. My to tak máme se sestrou, máme dobré vztahy, ale prostě se zatím absolutně nedokážeme dostihnout a tím vzniká řada konfliktů. Resp. ona se věkově, životné fázi dostane do určité etapy a já z ní vycházím. Ona začala pubertu, já byla na jejím konci. Ona byla na začátku VŠ, já ji měla čerstvě dokončenou…prostě mezi námi byly věčně nějaké propasti, ona si myslela, že ji moc mentoruji až to někdy přeháním já se zas často nedokážu už vžít do ní a výsledkem je to, že se moc nevyhledáváme, často si nemáme co říct. Co jsem tam odpozorovala, tak nejlepší vztahy mají sourozenci, kteří jsou max 3 roky od sebe a pak ti s velkým věkovým rozdílem, třeba 20 let…

Ale je jasné, že to tak nefunguje, stejně si to každý udělá, jak chce a je to tak dobře :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.4.20 15:05

Já prostě chtěla dvě děti dva roky od sebe, tak jsem do toho šla a dopadlo to dobře. První porod byly kleště, druhý byl ok a hezký zážitek. Po 22 měsících, nechtěla jsem čekat dýl…

  • Nahlásit
  • Citovat
20744
14.4.20 15:24

Me pomohla nezmerna touha po druhem dítěti. Kdyz uz jsem byla tehotna, tak jsem mudrovala, jestli si nezkusim domluvit císaře, ale moje skvela doktorka mi tak skvele podala, jak to uděláme, ze jsem ji duverovala a dobre jsem udelala. Druhy porod jsem mela za odměnu, vse vyslo tak, jak melo, pohoda, klid, za par hodin, bez nastrihu, bez poraneni. Udelej vse, abys mela pocit, zes udelala vse. Ja jsem i s Aniballem cvicila, i ldyz iz to vypadalo, ze na toho cisare pujdu. Vyplatilo se.

Drzim moc palce, hlavni je fakt psychika, nespechej, netlac na sebe, nic si nevycitej :hug: :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2340
14.4.20 16:15

Dcera se mně tehdy držela jak klíště, nakonec akutní CS ( porod vyvolávaný, dlouhý a bolestivý :roll: ). No mlelo se to ve mně, nechtěla sem další, pak zase chtěla. Tak jako tak s rozestupem, nejideálněji těch 6 - 7 let sem chtěla případně… Dala sem si tělísko s tím, že pokud se rozhodnu pro další dítě, tak prostě tělísko vytáhnu, no a jaksi tady asi chce chlapeček s námi opravdu moc být, protože sem přes to tělísko otěhotněla. TP mám hned začátkem léta a nebudu lhát, že jediný co mně od počurání testu děsí je právě ten samotný porod :nevim: Je pravda, že mně lidi uklidňují, že podruhé už to může být fajn a rychlý atd. Do toho roušky a zákaz otců, no snažím se na to nemyslet a budu doufat, že prcek půjde hezky :kytka: Neboj se, mysli na miminko :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.4.20 11:18

Já měla první porod (podotýkám, že je to již dávno) vyvolávaný po více než dvou týdnech přenášení, kdy lékař stále jen čekal. Nakonec mi praskla voda, ale porod nepostupoval, měla jsem 24 hodin kapačku a bolesti nepřetržitě. Pak jsem měla začít rodit, ale nešlo to, dívat se postupně přišla půlka personálu z celé nemocnice, nakonec jsem skončila pod kyslíkem, křeče v celém těle, prostě strašný bolesti, ale co bylo mnohem horší, když se lékaři dohadovali, jak vytrhají dítě po kusech, aby zachránili alespoň mě, protože císař už není možný, jelikož dítě je zaklíněný v porodních cestách. Tak se ho nakonec zase snažili dostat zpět, strašný. No nakonec akutní CS a hrozná vzpomínka na celý život. Nicméně druhé dítě jsme nakonec chtěli, za žádnou cenu jsem nechtěla jedináčka. Doufala jsem, že smůlu jsem si už vybrala. Zase jsem přenášela, ale jen pár dní, pak do porodnice, píchnutá voda a nic. Já se psychicky zhroutila. Až dva dny po píchnutí vody mi porod opět vyvolávali - a teď nastává happyend, po hodině kapaček a na první zatlačení byl syn venku. Takže se neboj a přeji, aby to vyšlo.

  • Nahlásit
  • Citovat
5971
15.4.20 13:34
@Anonymní píše:
Já vždycky říkala, že mám představu 5 let rozdíl, ale teda všichni v okolí mi tvrdí, že je to moc. Ze je jsou to už dva jedinacci a je lepší když jsou více u sebe, že se vyhrají. Když teda pominu porod, tak si myslím, že bych 2 deti brzy po sobě nezvládala tak, jak bych chtěla. Ale jsem ráda, že někdo napsal, že 6 let rozdíl je fajn :)

více si vyhrají? Ale prosím tě… mě tu kolem stolu leze po 4 skoro 7 letý kluk a 10m dcera a jak jsou šťastni. :mrgreen: Dám třeba příklad: musím vysát a vytřít - dám je do pokoje a jdu na to, vím, že ten straší pohlídá. To samé, když musím za pošťačkou…doma, či v pokoji bez dozoru bych nenechala tří letí a jeho mladšího sourozence.

ttt

Mikina

fda 180 Kč
  • 40, 42

Lodičky

fda 200 Kč
  • 40

Maxi sukně

fda 400 Kč
  • 42, 44
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
149
15.4.20 18:29

Ahojky já mám na první porod špatné vzpomínky nebyli žádné komplikace apod. Ale prostě co si budeme povídat na tu bolest nás asi nikdo připravit nemůže přeci jen privadime na svět nový život… Mám syna (14 měsíců) a teď jsem v 10tt i když pro mě byl ten první porod náročný a když pomyslím že mě čeká druhý porod tak mám už teď vyrážku :lol: ale myslím že malý mi tu celou bolest vynahradil a mám díky němu radost ze života nebudou mu ani dva roky když budeme mít doma miminko a přesně takhle brzy po sobě jsem děti chtěla budou pak alespoň dobří parťáci i když si uvědomuji že to bude dost náročné :joy:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2218
15.4.20 18:36
@Anonymní píše:
Já měla první porod (podotýkám, že je to již dávno) vyvolávaný po více než dvou týdnech přenášení, kdy lékař stále jen čekal. Nakonec mi praskla voda, ale porod nepostupoval, měla jsem 24 hodin kapačku a bolesti nepřetržitě. Pak jsem měla začít rodit, ale nešlo to, dívat se postupně přišla půlka personálu z celé nemocnice, nakonec jsem skončila pod kyslíkem, křeče v celém těle, prostě strašný bolesti, ale co bylo mnohem horší, když se lékaři dohadovali, jak vytrhají dítě po kusech, aby zachránili alespoň mě, protože císař už není možný, jelikož dítě je zaklíněný v porodních cestách. Tak se ho nakonec zase snažili dostat zpět, strašný. No nakonec akutní CS a hrozná vzpomínka na celý život. Nicméně druhé dítě jsme nakonec chtěli, za žádnou cenu jsem nechtěla jedináčka. Doufala jsem, že smůlu jsem si už vybrala. Zase jsem přenášela, ale jen pár dní, pak do porodnice, píchnutá voda a nic. Já se psychicky zhroutila. Až dva dny po píchnutí vody mi porod opět vyvolávali - a teď nastává happyend, po hodině kapaček a na první zatlačení byl syn venku. Takže se neboj a přeji, aby to vyšlo.

Tak tohle je příšerný. To nevim jestli bych druhé dala.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.4.20 19:29

Ahoj, já se stále odhodlávám, ale nemůžu to zatím zlomit. Zatím mi nepomohl ani psycholog, První dítě mělo odhad o kilo menší, než jaká byla pak skutečnost. Následně VEX, dystokie ramének a šílené šití. Jestli to překonám zatím netuším, ale ráda bych.

  • Nahlásit
  • Citovat
3163
15.4.20 19:32
@Anonymní píše:
Zdravím :mavam:, chci se zeptat těch z vás, co jste měly těžký první porod, po kterém jste se dlouho vzpamatovavaly, hlavne psychicky. Co vám nejvíce pomohlo, že jste se rozhodly mít druhé dítě? Po jaké době? Zajímá mě i zkušenost těch, co se nakonec rozhodly druhé dítě nemít. Dekuji za příspěvky :kytka:

Ahoj já dostala odvahu po 4 letech kdy jsem zjistila že u nas začli na přání dávat epidural! porod nesrovnatelný… první noční mura…druhy za odměnu! psala jsem během kontrakcí sms :mrgreen: :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.4.20 20:09

Děkuji za reakce. Obdivuju vás všechny. Malý má rok a nejsem pořádně schopna ani žádných intimit :oops: vždycky jsem chtěla alespoň 2 deti, ale ten první porod zatim nedokážu vůbec zpracovat. Uvidime…

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama