Odkládání svatby a následné problémy ve vztahu

Anonymní
14.1.21 15:53

Odkládání svatby a následné problémy ve vztahu

Ahoj,

ráda bych znala Váš názor na mou aktuální situaci. S přítelem spolu budeme tři roky a už to bude víc než rok, co jsme se zasnoubili. Já jsem brala automaticky, že po zásnubách se začne řešit svatba. Nicméně když jsem to pár týdnů po zásnubách nadhodila, že by bylo fajn začít řešit alespoň místo a termín, jestli se chceme třeba do roka vzít, což mi přišlo jako rozumný termín. V ten moment začal ale přítel couvat, že mu to přijde moc rychlé. Tak jsem si řekla, že mu nechám trošku prostor a nebudu ho do ničeho tlačit. Během toho roku se to několikrát vytáhlo, jednou jsme už se byli podívat na místě, kde by šlo svatbu udělat a domlouvat termín, ale místo neodpovídalo našim představám, takže to šlo k ledu. Několikrát slíbil, že zavolá faráři kvůli přípravě, ale vždy z toho vycouval (výmluvy typu: byl jsem unavený, měl jsem moc práce, zrovna jsme se pohádali, takže jsem neměl náladu…).
Ptala jsem se přítele na důvody a říkal, že má ze svatby iracionální strach, že si na jednu stranu říká proč do toho nejít hned, na druhou stranu že se prostě bojí, hlavně rozvodu prý. Což na jednu stranu chápu, protože rozvádět bych se taky nechtěla, na druhou stanu to, že manželství vydrží přece nezaručí nikdy nikdo a musí se na tom prostě pracovat. Několikrát jsem mu navrhovala, jestli si o tom nechce promluvit s nějakým odborníkem, což nechce…
Dokonce mi při jednom z rozhovorů řekl, že ta žádost vlastně proběhla jen proto, že měl pocit, že se to od něj čeká…
Každopádně s ubíhající měsíci ve mě začala dloubat nejistota a obavy a s tím začala narůstat moje nervozita. Navíc je přítel docela kritik. Vím, že je i kritika potřeba, a když je oprávněná, tak se v té oblasti snažím aspoň nějak zlepšit. Na druhou stranu jsem slabší kus na seběvědomí a potřebuju hodně pozitivní motivace, což znamená, že když se v něčem zlepšuju, tak potřebuju pak pro změnu hodně chválit, což přítel moc neumí.
Nějak jsem neustála tu kombinaci kritiky a odkládání svatby a začínám kolem sebe kopat. Snažila jsem se příteli několikrát říct, že potřebuju z jeho strany trošku podpory, že se snažím přijmout fakt, že se necítí na svatbu a že dokud se na to nebude cítit, tak si ho ani brát nechci, ale že je to pro mě těžké a pak v poslední době sklouzávám až k hysterii, což je pro něj zase argument proč neplánovat svatbu.

Omlouvám se za úplný román, ale mám pocit, že nějak nevím kudy kam..co byste dělali na mém místě? Napadlo mě ještě zkusit přítele přemluvit na párovou terapii a asi zkusím psychologa já sama…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7646
14.1.21 15:58

Myslím, že to moc prožíváš. Zasnuby proběhly, tak začni chystat svatbu, ne? Proč od něj chtít aktivní zapojení? Někteří chlapi na tohle nejsou.
Zeptej se ho, do čeho chce mluvit, to s ním konzultuj a zbytek zařiď sama.

A že potřebuješ hodně chválit, to mě pobavilo - jsi dospělá ženská, nebo malé dítě?

Já byla požádána 31. srpna, 25. října byla svatba. A díky za to, uvažovali jsme o tom, že to necháme na jaro, to propukl covid a kdybychom to neudělali hned, nejspíš nejsme svoji doteď.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.1.21 16:06
@kacz píše:
Myslím, že to moc prožíváš. Zasnuby proběhly, tak začni chystat svatbu, ne? Proč od něj chtít aktivní zapojení? Někteří chlapi na tohle nejsou.
Zeptej se ho, do čeho chce mluvit, to s ním konzultuj a zbytek zařiď sama.

Ale problém není v tom, že by se nechtěl účastnit příprav svatby. Ale to, že se necítí na svatbu připravený. To ho mám k oltáři dotáhnout násilím? Takhle si svatbu nepředstavuju…

@kacz píše:
A že potřebuješ hodně chválit, to mě pobavilo - jsi dospělá ženská, nebo malé dítě?

Dospělá ženská si nezaslouží pochvalu, když se snaží a fakt na něčem maká :)?

  • Citovat
  • Nahlásit
6406
14.1.21 16:09

No me by hlavně zarazila věta, že tě požádal, protože měl pocit, že se to od něj čeká. Po téhle větě bych teda žádnou svatbu nechtěla a nechala bych tomu čas, samozřejmě v závislosti na vašem věku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6552
14.1.21 16:11

A ty by jsi si chtěla vzít někoho kdo tě požádal o ruku, protože se to od něho čekalo. Já teda ne. Asi jsem staromódní, ale vdavala jsem se z lásky a protože jsem oba chtěli.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20453
14.1.21 16:13

Nevávala bych se, o ruku tě nepožádal upřímně jen z povinnosti

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1171
14.1.21 16:25

Tak řada těch obav by se dala probrat právě v rámci té přípravy na faře, jestli to teda správně chápu, že chcete katolický obřad. Proč tam má vlastně volat přítel a nemůžeš to udělat sama?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5057
14.1.21 16:30

Pokud by mi někdo řekl, že mě požádal, protože se to od něj čeká… Tak by byl pravděpodobně konec vztahu. Sama vidíš, že pokud se chceš vdát, tak ztráciš čas. Navíc mám pocit, že se k sobě ani moc nehodíte.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14.1.21 16:35

Já to chápu, je to jako takovej začarovanej kruh: frustrace - snaha se ovládnout a netlačit - výbuch - demotivace partnera k čemukoliv, máme to doma podobně akorát ne kvůli svatbě :D A z kruhu se asi nejlíp vylejzá nějakým odstupem, chce to zkusit něco udělat jinak (protože z definice toho začarovanýho kruhu opakování stejnýho postupu dokola dosáhneš zas jen stejných výsledků…)

Ať je to ale s kruhem jakkoliv, upřímně bych takové zásnuby, které ženich vlastně nemyslel upřímně, zrušila a našla si někoho, kdo si mě chce doopravdy vzít. :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.1.21 16:51
@Jeremi píše:
Tak řada těch obav by se dala probrat právě v rámci té přípravy na faře, jestli to teda správně chápu, že chcete katolický obřad. Proč tam má vlastně volat přítel a nemůžeš to udělat sama?

Přítel chce konkrétního faráře, ktetý je dlouholetý přítel jeho rodiny, a proto to chtěl zařídit on…

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
15536
14.1.21 16:51

Podle toho co mi píšeš tak se nějak zasekáváte ve vzájemné snaze neotvírat bolavá témata a nenechat se zranit, případně neublížit tomu druhému.

Což je časté, běžné a tak nějak vlastně přirozené, ale vztah to umí úplně rozklžit, pokud po vztahu chceme něco jako otevřenost, důvěru a aktivní řešení věci.

zároveň pokud chceš aby se věci staly, tak je zařiď, nenuť aby druhý dělal to co chceš ty. Opravdu nemusí faráři volat on…

U té svatby na které on má navázané nějaké svoje úzkosti a ty máš navázané svoje úzkosti to je ovšem celkem složité, protože ten závazek to chce aby byl z obou stran procítěný A promyšlený.

Ale jestli hledáš nejjednodušší řešení, kde nepotřebuješ nikoho druhého do ničeho tlačit a jít proti tomu co ten druhý chce či nechce, tak začni ošetřovat vlastní úzkosti a nejistoty. Což nejlépe jde v individuální psychoterapii. Tím že budeš mít sama v sobě víc jisto a budeš mít víc odvahy testovat takové věci jako otevřené vyjadřování a tak, najednou se bude muset proměnit i on, protože vystoupíte ze zajetých vzorců, kterými se v současné chvíli dostáváte do sice relativně bezpečné a ne moc bolestivé, ale slepé uličky…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7646
14.1.21 16:58
@Anonymní píše:
Dospělá ženská si nezaslouží pochvalu, když se snaží a fakt na něčem maká :)?

Zaslouží, ale nemělo by to být tak, že ji POTŘEBUJE, což jsi původně napsala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16925
14.1.21 16:59

Sebevědomá ženská nepotřebuje pro svou sebeúctu to, že si jí nějakej chlap chce vzít, zapracuj na sebelásce a seběvědomí, tvůj přítel opravdu nemůže za to, že jsi v této oblasti porouchaná

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1171
14.1.21 17:11
@Anonymní píše:
Přítel chce konkrétního faráře, ktetý je dlouholetý přítel jeho rodiny, a proto to chtěl zařídit on…

Aha. Tak to ale zní dobře, ne? Jestli je to rodinný přítel a někdo, ke komu má důvěru, tak by mu s těmi jeho obavami mohl právě pomoct i líp než psycholog. :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2265
14.1.21 17:13

On ti svým jednáním ublížil a tím, že tvoji reakci shazuje a využívá proti tobě v tom pokračuje. A ty jsi ve stavu kdy tu svatbu nechceš, ale zároveň tě to bez dní drásá a ubližuje ti to.

Měla jsem nějaké věci, které mi působily stejně intenzivní směs smutku, vzteku, řešení proč a snaha to utlumit, abych něco nezničila. Mně to v tu chvíli za to stálo. Ten člověk si logicky stál za svým, časem jsem to v sobě zpracovala. Moje emoce bral, že to tak je a čekal.

Tady by mi velmi vadila jedna věc, on působí, že se sebou nijak nepracuje. Jak kdyby si neuvědomoval, že on ubližuje a tím přiživuje tvůj chaos. Je na tobě jak se k tomu postavíš, jaký je to jinak člověk a jestli ti to za to stojí, ale vyrovnat se s tím je náročné a pokud to nedokážeš, může v tobě zůstat mnoho zloby co ti bude ubližovat v budoucnu.

Příspěvek upraven 14.01.21 v 17:15

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat