Odstěhování se, pokračování ve vztahu

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1899
6.5.20 09:33
@Anonymní píše:
@OpportunityNox ano, to je ten důvod proč nechci riskovat, protože už mi takto ublížil a co potom? Bez bytu ve společném domě s hypotékou a bez peněz? Občas si říkám, že jsem nepřizpůsobivá, hloupá a nevážím si toho, co mám. Když jdu na sezení s mojí psycholožkou, tak padne věta: Proboha proč furt setrváváte? Jenze bez emocí se to řekne. Teď nejsem schopná ani uklízet, jsem paralyzovaná.

4 roky jsou docela dlouhá doba, ale psycholožka má asi pravdu. Rozhodně je dobře, že sis pořídila byt. Kolik je příteli?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.5.20 09:40

@OpportunityNox přítelovi letos bude 33 let. Je tam hodně aspektů, které můžou mít vliv na jeho uvažování a chování ve vztahu. Nikdy nebydlel s žádnou přítelkyní. Jeho vztahy byly krátké a vlastně neumí pojmenovat, proč se rozpadly. On problém nevidí. Jinak u párového psychologa jsme byli přímo po tom konfliktu s tím trvalým bydlištěm. Závěr psycholožky byl ten, že ačkoliv přítel je dobrý člověk a miluje met, tak neumí se odpoutat od rodičů a přejít k „nové“ rodině. Po této terapii se vztah zhoršil, protože přítel neuznává tyto odborníky. Já poté skončila na silných antidepresivech a placala jsem se takto rok a půl. Já prostě se jen tak nevzdávám a křísím i mrtvoly. Ale teď už opravdu nemám sílu, je to emočně náročný.

  • Citovat
  • Nahlásit
310
6.5.20 09:45

Ja se ti nedivim, ze nechces bylet s rodici od partnera v baraku. Tohle nedela dobrotu, nemas uplne soukromi, rodice se tam muzou kdykoliv zjevit. Byl jsem v podobne situaci, kdy ex pritelkyne chtela at jdeme zit k jejim rodicum na barak a budeme mit spodni patro pro sebe, ale nesel jsem do toho a nakojec jsme se rozesli, jako prechodna situace mozna ale zit bych takhle nechtel. A pokud se pritel, nechce odstehovat a osamostatnit asi bych premyslel zda ma vas vztah vubec budoucnost.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
310
6.5.20 09:57
@Anonymní píše:
@OpportunityNox přítelovi letos bude 33 let. Je tam hodně aspektů, které můžou mít vliv na jeho uvažování a chování ve vztahu. Nikdy nebydlel s žádnou přítelkyní. Jeho vztahy byly krátké a vlastně neumí pojmenovat, proč se rozpadly. On problém nevidí. Jinak u párového psychologa jsme byli přímo po tom konfliktu s tím trvalým bydlištěm. Závěr psycholožky byl ten, že ačkoliv přítel je dobrý člověk a miluje met, tak neumí se odpoutat od rodičů a přejít k „nové“ rodině. Po této terapii se vztah zhoršil, protože přítel neuznává tyto odborníky. Já poté skončila na silných antidepresivech a placala jsem se takto rok a půl. Já prostě se jen tak nevzdávám a křísím i mrtvoly. Ale teď už opravdu nemám sílu, je to emočně náročný.

On musi udelat ten krok sam, me taky trvalo dele nez jsem se odstehoval a mel jsem naplepku mamanek. Ale to rozhodnuti bylo opravdu zasadni, kdy clovek zacne byt zodpovedny sam za sebe. Sam ted nechapu na co jsem tak dlouho cekal, az ten krok udela on tak uz se taky nebude chtit vracet k rodicum ale ten krok musi udelat sam. Me motivovala k osamostatneni prave ta zenska chtel jsem mit s ni to soukromi a neco s ni zacit budovat, ale ten popud vzesel sam od sebe, ta zneska me k tomu nijak nepremlouvala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1899
6.5.20 09:58
@Corttez píše:
Ja se ti nedivim, ze nechces bylet s rodici od partnera v baraku. Tohle nedela dobrotu, nemas uplne soukromi, rodice se tam muzou kdykoliv zjevit. Byl jsem v podobne situaci, kdy ex pritelkyne chtela at jdeme zit k jejim rodicum na barak a budeme mit spodni patro pro sebe, ale nesel jsem do toho a nakojec jsme se rozesli, jako prechodna situace mozna ale zit bych takhle nechtel. A pokud se pritel, nechce odstehovat a osamostatnit asi bych premyslel zda ma vas vztah vubec budoucnost.

Souhlasím. I kdyby rodiče byli jakkoli hodní a fér (což tady nejsou), tak pokud to není vyloženě nutný, tak s nimi nebydlet, ani pokud máme pro sebe patro.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.5.20 10:00

@Corttez já to také tak zpětně vidím. Občas mě napadá, že kdyby mu opravdu záleželo na tom vztahu, tak nic neřeší a jde do toho bytu. Nic by neztratil. Myslím tím domu u rodičů. Žádné finanční ztráty nebo nezvratné rozhodnutí. Jenže to on si může říkat zrovna tak, kdyby mě milovala, tak by tu zůstala.

  • Citovat
  • Nahlásit
1899
6.5.20 10:01
@Anonymní píše:
@OpportunityNox přítelovi letos bude 33 let. Je tam hodně aspektů, které můžou mít vliv na jeho uvažování a chování ve vztahu. Nikdy nebydlel s žádnou přítelkyní. Jeho vztahy byly krátké a vlastně neumí pojmenovat, proč se rozpadly. On problém nevidí. Jinak u párového psychologa jsme byli přímo po tom konfliktu s tím trvalým bydlištěm. Závěr psycholožky byl ten, že ačkoliv přítel je dobrý člověk a miluje met, tak neumí se odpoutat od rodičů a přejít k „nové“ rodině. Po této terapii se vztah zhoršil, protože přítel neuznává tyto odborníky. Já poté skončila na silných antidepresivech a placala jsem se takto rok a půl. Já prostě se jen tak nevzdávám a křísím i mrtvoly. Ale teď už opravdu nemám sílu, je to emočně náročný.

A jak přítel reagoval na to, že tě po přemlouvání sebou a svou matkou ke zřeknutí se hypotéky na dům pak nechtěla jeho matka a otec ti dovolit se přihlásit u nich? Byla nějaká diskuze, nebo prostě nic neříkal?

Jinak teda moc optimisticky ten vztah do budoucna nevidim :(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1899
6.5.20 10:06
@Anonymní píše:
@Corttez já to také tak zpětně vidím. Občas mě napadá, že kdyby mu opravdu záleželo na tom vztahu, tak nic neřeší a jde do toho bytu. Nic by neztratil. Myslím tím domu u rodičů. Žádné finanční ztráty nebo nezvratné rozhodnutí. Jenže to on si může říkat zrovna tak, kdyby mě milovala, tak by tu zůstala.

To je ale rozdíl, tady „kdyby mě milovala…“ neplatí, protože ty u nich nejsi „doma“, ani trvalý bydliště, který se dá kdykoli změnit, ti tam nedovolili. Navíc ve 33 by už možná měl chtít něco budovat s partnerkou, a nepodmiňovat to bydlením u jeho rodičů. Mohli byste to aspoň zkusit, kdyby to neklapalo, tak se vždycky může vrátit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.5.20 10:11
@OpportunityNox píše:
A jak přítel reagoval na to, že tě po přemlouvání sebou a svou matkou ke zřeknutí se hypotéky na dům pak nechtěla jeho matka a otec ti dovolit se přihlásit u nich? Byla nějaká diskuze, nebo prostě nic neříkal?Jinak teda moc optimisticky ten vztah do budoucna nevidim :(

Já jsem tedy chtěla, abychom se odstěhovali. Že kde nejsem vítána nebudu. A to byla další věta, která ten vztah zabila. Přítel se po mém výroku šprajcl, že dítě nebude, stěhovat se nebude. Konec snažení. Jenže já už hormonálně a emočně jsem byla natěšená na dítě, že jsem jeho zpátečku nedala.

  • Citovat
  • Nahlásit
1899
6.5.20 10:18
@Anonymní píše:
Já jsem tedy chtěla, abychom se odstěhovali. Že kde nejsem vítána nebudu. A to byla další věta, která ten vztah zabila. Přítel se po mém výroku šprajcl, že dítě nebude, stěhovat se nebude. Konec snažení. Jenže já už hormonálně a emočně jsem byla natěšená na dítě, že jsem jeho zpátečku nedala.

Podle mě to nebyla tvá věta, co ten vztah zabilo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.5.20 10:23

@OpportunityNox no asi ne. Je mi to líto, ale už to takhle nejde. Nejhorší je, že se toho konce hrozně bojím. Máme tu být tři měsíce spolu. Pořád se bavíme a tak nějak v symbióze tu existujeme. Jenže on mě pořád přikrývá, posílá vtipná videa. Nesnesu, když bude u stěhování. Máme společného mazlíčka, kterého si beru. Jenže mezi nimi je také pouto. Takový prkotiny mě prostě dusí. Nebo na ledničce fotka, kde jsme byli šťastní. No hrůza.

  • Citovat
  • Nahlásit
310
6.5.20 10:38

Ano vzpomimky je tezke vytesnit, ale partnerstvi je o tom, ze mate hledat spolecnou cestu zivotem a ty nechces nic nerealneho odstehovat se osamostanit se a budouvat spolecny zivot je normalni vec, kterou chceme kazdy a v tomhle se base nazory rozchazi. Takze v tak zasadni veci se neshodnete ono i kdyz je to jinak fajn chlap tak mozna bude lepsi jo nechat jit a zamilovat se jinde, s nekym kdo bude na stejne vlne jako ty. Se odstehuj a dal s nim udrzuj vztah, dej mu nekaky cas pokud se nepohne a nebude delat kroky aby jste budovali spolecnou cestu zivotem, zacni hledat nekoho kdo chtit bude.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
391
6.5.20 11:11

Zakladatelko, podle toho, co píšeš, je tvůj chlap typický mamánek. Připomíná mi toho mého, sice hodný, fajn chlap, ale šílený mamánek. A můžu ti říct jedno. Za těch 14 let společného bydlení s jeho rodiči, je to čím dál tím horší. Kdybych mohla vrátit čas, nikdy bych se k nim do domu nestěhovala. Ale bohužel už spolu máme pár dětí a není to už tak jednoduché (odejít),jako kdysi. Takže tě můžu utvrdit v tom, že jsi se dobře rozhodla, nebydlet s nimi a když tvůj přítel není ochotný udělat krok vpřed, tak bych si být tebou hledala někoho vhodnějšího, dokud spolu nemáte děti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.5.20 11:21

@Sarael díky za slova útěchy. Měla jsem dost vztahu a vždycky blbě šlápla. Mam se ráda a proto to musím udělat. Teď se přítel vrátil z práce a nechápe, proč jsem ještě v pyžamu, nemám náladu. On mi prostě nerozumí.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
26.7.20 18:09

Odstěhování se od rodičů

Chci se zeptat jestli jde se odstehovat od rodicu v 16letech?? Studuji na stredni skole a chci se odstehovat, doma to proste nefunguje…Vydelek na brigade by me ale samotnou urcite neuzivil, chci byt v pronajmu+jidlo+potrebne veci co se tyce hygieny atd, chtela bych od rodicu prispevek, jak se tohle resi? nemam s timhle zadne zkusenosti a nepiste mi neco v tom smyslu ze jsem nezletila a musim bydlet s rodici..vzdycky se to da nejak udelat, treba ze me soud zplnoletni pokud to dovoli, prosim vas o odpovedi ktery mi pomuzou, nepotrebuji tady odpovedi jako treba ze to s nima musim vydrzet atd(oni to se mnou ani nevydrzi, je to vzajemny)potrebuji jen PORADIT, POMOCT, predem diky jestli se tu nekdo takovy najde

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat