Osamělost ve vztahu, přítel se mi nevěnuje. Jak se mám zachovat?

Anonymní
16.5.21 18:17

Osamělost ve vztahu, přítel se mi nevěnuje. Jak se mám zachovat?

Ahoj všichni, jsem teď v takové nepříjemné situaci a úplně nevím, jak ji řešit, jelikož se mi tohle ještě nestalo.
S partnerem jsme se dohodli, že se k němu přestěhuji. Poslední dobou tak naléhal, abych odešla dříve z práce, že se o mně postará a budu mít klid se učit. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jsem se tedy rozhodla ke dřívějšímu sestěhování. Abych to upřesnila, změnila jsem bydliště dost razantně, tedy druhý konec republiky.
Práci teď nemám, zde se dost těžce shání a tak se celé dny jen učím, uklízím a zase se učím. Přítel je samozřejmě každý den v práci, ale když v ní není, tak stále někde lítá. Buď je u kamarádů, nebo ani nevím, kde všude je. Jeho přátele neznám, Každý den nevím, kde tráví čas, většinou jen tak zhruba. Prý je to jeho věc a nechce, ať ho „dusím“. Vesměs je mi jedno kde je, ale potíž je v tom, že jsem od rána do večera zavřená sama doma a takhle to trvá už několik měsíců. A tak se učím a učím. Když je venku hezky, dívám se z otevřeného okna a to je jediná možnost, jak se aspoň trochu dostat ven. Nikoho tady totiž pořádně neznám, nemám zde přátelé, on mě se svými neseznámil, nikam mě nebere. Já se dost těžce sama s někým seznamuji (dlouhý příběh)..
Jednoduše mi nasliboval modré z nebe a teď se cítím osaměle. Mluvit se s ním o tom nedá, prý řeším blbosti a on na to nemá náladu, nebo to řeším furt dokola a je to pro něj nepodstatné.
Když přijde domů, lehne si vedle mně a každý si děláme svoje - on čumí do telefonu, jednou za čas řekne, že chce sex a to je vesměs jediná chvíle, kdy se mi věnuje (a to zpravidla jen pro své uspokojení). Jemu přijde, že to, že vedle mně leží, stačí.
Jenomže já z toho začínám docela šílet, horší nálada atd., jsem otrávená ze samého učení, nemám jak se odreagovat a to je pro mně teď důležité, odreagovat se, bavit se, vyvážit ten den, kvůli již zmíněnému špatnému zdravotnímu stavu.
Docela nechápu co to má znamenat a jak z toho ven. Nechci si ani představit, jak to bude vypadat po pár letech vztahu. Chci po něm, ať spolu něco děláme, ať si pěstujeme společné zájmy (a to nás stejné věci zajímají, jen je dělá sám, nebo je nedělá z lenosti vůbec), jenomže to z jeho strany prostě nějak nejde.
A to si představte, že takový nebyl. To si ještě on stěžoval, že jsem vůči němu chladná a nedávám mu najevo lásku, že se nemazlím, nedržím za ruku a tak dále. Jako by to bylo včera, když mi naznačil, že pokud se nebudeme chovat k sobě více jako partneři a milenci a méně jako „pouhý kamarádi“, tak to takhle dál nepůjde. A já teď toužím po doteku, po kontaktu a je to tak, jak to je no. Tak co s tím holky? Popřípadě kluci? Třeba i vaše rada bude užitečná. Napadlo mě, změnit „taktiku“ a chovat se jako on, prostě žít svůj život a uvidíme, jak na to zareaguje. Jenže to by chtělo tady někoho znát. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
13
16.5.21 18:26

Sbal se a vrať se odkud jsi přijela. Možná s ti to nezdá, ale je to určitý způsob manipulace, opustila jsi všechno a teď nemáš nic.
Měla jsem možnost zažít něco podobného, naštěstí jsem se těsně před tím s partnerem rozešla, ale myslím, že bych tenkrát dopadala úplně stejně. Daleko od rodiny, přátel, dobré práce, v zajetí baráku, kde nikoho neznám, s partnerem, který je celý den v práci nebo pomáhá kolegům.
Všechno mi to došlo až zpětně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
72
16.5.21 18:28

Taky jsem měla jako mladá vztah, kdy přítel po práci odvlal někam s kamarády (aniž by se obtěžoval dát vědět) a když byl doma, seděl u PC a nekomunikoval se mnou.. Když jsme spolu byli někde sami, neměl to rád, že ho nebaví, co mu říkám.. Dovolenou jsme třeba trávili u jeho máti na chalupě, kde nevylezl z dílny a vyrobil si vlastnoručně nůž.. Byla jsem tak blbá, že jsem to všechno snášela, hopkala kolem něj, až se se mnou konečně rozešel on.. Slepá ulička, totálně. Ale než jsme se sestehovali, byla jsem úžasná, skvělá a nejlepší.
Co poradit, no.. Můžete si sednout a pojmenovat svoje očekávání, ale nemyslím si, že to někam povede..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9111
16.5.21 18:33

Vrátila bych se zpátky a vztah ukončila.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9660
16.5.21 18:33

Chceš žít s člověkem, pro něhož jsou tvoje pocity nepodstatné?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
300
16.5.21 18:45

Taky jsem měla podobný vztah.. Říkal mi, že pokud společně bydlet tak jedině v jeho městě.. Protože by ztratil kamarady a nechce se mu daleko od rodiny… Tak já vše opustila, našla si školu tam kde on (to jsme ještě nebydleli spolu, až po Bc. po 4 letech vztahu).. A on trávil čas po škole, pak práci s kamarady a mě říkal, že ho citově vydírám, že chci být s ním :mrgreen: a že on chce být s kamarady :mrgreen: Nebo že jeho máma něco potřebuje, ta taky potřebovala pořád něco… A já byla mezi cizími lidmi, v cizím městě, bez nikoho… Najít si přátele lusknutím prstu taky není jen tak.. A rozcházet se kvůli tomu mi přišlo blbý, když jsem pak práci a vše přizpůsobila jemu.. NAvíc jsem ten byt domluvila já, vše zařídila a sebrat se po půlroku „spolubydlení“ kvůli tomu, že on byl děcko, které nebralo náš vztah vážně… je to těžký, ale najela jsem jako ty na režim.. tak já si taky budu žít vedle tebe svůj život… To ale nejde pořád pokud máš někoho opravdu ráda… Skončilo to do půl roku a velice nehezky… Má rád tedy on vůbec tebe? protože to vypadá, že přestal… Ty se akorát ponižuješ…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
22820
16.5.21 18:47

Doufám, že se máš kam vrátit? vrať se, tohle lepší nebude, jen horší,
ale beztak nechápu, proč nejdeš ven sama a jen se díváš z okna? jsi nějak postižená? - nicméně i když ano a i když ne, vrať se a rozejdi se s ním,
pořídil si šukac. í pannu a uklízečku - tebe, nic víc

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
30
16.5.21 18:51

Napiš do SZ

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
64330
16.5.21 18:54

Odstěhovala bych se zpět. Jsi jen služka a baba na sex? Minimálně to tak vypadá

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1806
16.5.21 19:26

Otevři oči! toto je manipulace jak vyšitá, dostal tě tam, kde tě chtěl mít.. :cert:
Když ptáčka lapají.. :roll:
Být tebou se sbalím a vrátím se zpět, nebo určitě aspoň tam, kde máš větší výběr zaměstnání, rodinu a nějaké přátele ;)
Už jen to, že shazuje ze stolu všechny tvé námitky, prosby, sdělení, je varovný signál… :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1253
16.5.21 19:31

Máš se kam vrátit?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11106
16.5.21 19:41
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, jsem teď v takové nepříjemné situaci a úplně nevím, jak ji řešit, jelikož se mi tohle ještě nestalo.
S partnerem jsme se dohodli, že se k němu přestěhuji. Poslední dobou tak naléhal, abych odešla dříve z práce, že se o mně postará a budu mít klid se učit. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jsem se tedy rozhodla ke dřívějšímu sestěhování. Abych to upřesnila, změnila jsem bydliště dost razantně, tedy druhý konec republiky.
Práci teď nemám, zde se dost těžce shání a tak se celé dny jen učím, uklízím a zase se učím. Přítel je samozřejmě každý den v práci, ale když v ní není, tak stále někde lítá. Buď je u kamarádů, nebo ani nevím, kde všude je. Jeho přátele neznám, Každý den nevím, kde tráví čas, většinou jen tak zhruba. Prý je to jeho věc a nechce, ať ho „dusím“. Vesměs je mi jedno kde je, ale potíž je v tom, že jsem od rána do večera zavřená sama doma a takhle to trvá už několik měsíců. A tak se učím a učím. Když je venku hezky, dívám se z otevřeného okna a to je jediná možnost, jak se aspoň trochu dostat ven. Nikoho tady totiž pořádně neznám, nemám zde přátelé, on mě se svými neseznámil, nikam mě nebere. Já se dost těžce sama s někým seznamuji (dlouhý příběh)..
Jednoduše mi nasliboval modré z nebe a teď se cítím osaměle. Mluvit se s ním o tom nedá, prý řeším blbosti a on na to nemá náladu, nebo to řeším furt dokola a je to pro něj nepodstatné.
Když přijde domů, lehne si vedle mně a každý si děláme svoje - on čumí do telefonu, jednou za čas řekne, že chce sex a to je vesměs jediná chvíle, kdy se mi věnuje (a to zpravidla jen pro své uspokojení). Jemu přijde, že to, že vedle mně leží, stačí.
Jenomže já z toho začínám docela šílet, horší nálada atd., jsem otrávená ze samého učení, nemám jak se odreagovat a to je pro mně teď důležité, odreagovat se, bavit se, vyvážit ten den, kvůli již zmíněnému špatnému zdravotnímu stavu.
Docela nechápu co to má znamenat a jak z toho ven. Nechci si ani představit, jak to bude vypadat po pár letech vztahu. Chci po něm, ať spolu něco děláme, ať si pěstujeme společné zájmy (a to nás stejné věci zajímají, jen je dělá sám, nebo je nedělá z lenosti vůbec), jenomže to z jeho strany prostě nějak nejde.
A to si představte, že takový nebyl. To si ještě on stěžoval, že jsem vůči němu chladná a nedávám mu najevo lásku, že se nemazlím, nedržím za ruku a tak dále. Jako by to bylo včera, když mi naznačil, že pokud se nebudeme chovat k sobě více jako partneři a milenci a méně jako „pouhý kamarádi“, tak to takhle dál nepůjde. A já teď toužím po doteku, po kontaktu a je to tak, jak to je no. Tak co s tím holky? Popřípadě kluci? Třeba i vaše rada bude užitečná. Napadlo mě, změnit „taktiku“ a chovat se jako on, prostě žít svůj život a uvidíme, jak na to zareaguje. Jenže to by chtělo tady někoho znát. :nevim:

Jejada, holka zlatá neměnˇtaktiku, změnˇsvůj život, od základů a bez něj. Svět je plnej kluků, hchlapů, mužů. Nezasekni se u jednoho, co ti do života nic nedá :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4517
16.5.21 19:51
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, jsem teď v takové nepříjemné situaci a úplně nevím, jak ji řešit, jelikož se mi tohle ještě nestalo.
S partnerem jsme se dohodli, že se k němu přestěhuji. Poslední dobou tak naléhal, abych odešla dříve z práce, že se o mně postará a budu mít klid se učit. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jsem se tedy rozhodla ke dřívějšímu sestěhování. Abych to upřesnila, změnila jsem bydliště dost razantně, tedy druhý konec republiky.
Práci teď nemám, zde se dost těžce shání a tak se celé dny jen učím, uklízím a zase se učím. Přítel je samozřejmě každý den v práci, ale když v ní není, tak stále někde lítá. Buď je u kamarádů, nebo ani nevím, kde všude je. Jeho přátele neznám, Každý den nevím, kde tráví čas, většinou jen tak zhruba. Prý je to jeho věc a nechce, ať ho „dusím“. Vesměs je mi jedno kde je, ale potíž je v tom, že jsem od rána do večera zavřená sama doma a takhle to trvá už několik měsíců. A tak se učím a učím. Když je venku hezky, dívám se z otevřeného okna a to je jediná možnost, jak se aspoň trochu dostat ven. Nikoho tady totiž pořádně neznám, nemám zde přátelé, on mě se svými neseznámil, nikam mě nebere. Já se dost těžce sama s někým seznamuji (dlouhý příběh)..
Jednoduše mi nasliboval modré z nebe a teď se cítím osaměle. Mluvit se s ním o tom nedá, prý řeším blbosti a on na to nemá náladu, nebo to řeším furt dokola a je to pro něj nepodstatné.
Když přijde domů, lehne si vedle mně a každý si děláme svoje - on čumí do telefonu, jednou za čas řekne, že chce sex a to je vesměs jediná chvíle, kdy se mi věnuje (a to zpravidla jen pro své uspokojení). Jemu přijde, že to, že vedle mně leží, stačí.
Jenomže já z toho začínám docela šílet, horší nálada atd., jsem otrávená ze samého učení, nemám jak se odreagovat a to je pro mně teď důležité, odreagovat se, bavit se, vyvážit ten den, kvůli již zmíněnému špatnému zdravotnímu stavu.
Docela nechápu co to má znamenat a jak z toho ven. Nechci si ani představit, jak to bude vypadat po pár letech vztahu. Chci po něm, ať spolu něco děláme, ať si pěstujeme společné zájmy (a to nás stejné věci zajímají, jen je dělá sám, nebo je nedělá z lenosti vůbec), jenomže to z jeho strany prostě nějak nejde.
A to si představte, že takový nebyl. To si ještě on stěžoval, že jsem vůči němu chladná a nedávám mu najevo lásku, že se nemazlím, nedržím za ruku a tak dále. Jako by to bylo včera, když mi naznačil, že pokud se nebudeme chovat k sobě více jako partneři a milenci a méně jako „pouhý kamarádi“, tak to takhle dál nepůjde. A já teď toužím po doteku, po kontaktu a je to tak, jak to je no. Tak co s tím holky? Popřípadě kluci? Třeba i vaše rada bude užitečná. Napadlo mě, změnit „taktiku“ a chovat se jako on, prostě žít svůj život a uvidíme, jak na to zareaguje. Jenže to by chtělo tady někoho znát. :nevim:

Upřímně nechápu, jak si se mohla odstěhovat někam, kde nemáš práci a zároveň víš, že se tan těžko shání. I když ještě studuješ. Chování "přítele " Nekomentuju, ale velice rychke bych se s ním rozloučila. Kol7k vám je?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1027
16.5.21 20:01

Vem nohy na ramena a běž. Jinak budeš pořád nešťastná. On za to nestojí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
486
16.5.21 20:20

Holka zlatá, jaký byl ten debiI na začátku a po jaké době ses k němu nastěhovala?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat