Otěhotnění po 3 potratech - psychika

ekores
22.5.17 10:17

Otěhotnění po 3 potratech - psychika

Ahoj holky,
chtěla bych poradit, nebo spíše uklidnit. Jsem běhěm jednoho roku po třech potratech (respektive zamlklých těhotenstvích). Dali jsme si celkem dost velkou pauzu, ať se z toho vzpamatuji a nyní jsme se chtělli znova začít snažit, ale mi se vracejí stejné pocity jako předtím. Tudíž se hrozně bojím, že to nevyjde. Měly jste takové pocity také? Mimojiné na všech vyšetřeních jsme byli a nikde nic nenašli. Jak jste snášely psychicky případné další těhotenství?
Děkuji

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

4840
22.5.17 11:20

@ekores moc neumím poradit, protože ten strach tam asi bude pořád, já ho alespoň mám a snažím se na to nemyslet, ale úplně to nejde.

Máš i imunologické vyšetření v Praze?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
40474
22.5.17 11:23

@ekores moc moc moc Ti držím palce… Bojuj a strach bohužel bude, psychika je potvora. Snad ti pomůže, že u mě vyšlo to 5té těhotenství :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6465
22.5.17 11:33

U me to same, tri potraty (2 spontanni, 1 ZT) behem roku, pritom vsechna vysetreni (genetika, imuno, hematologie atd) v poradku. Nejvetsi stres jsem mela u toho tretiho, to jsem fakt lezela, brala Utrogestan a pozorovala se jak blazen… a i tak to nevyslo.

A pak se to zlomilo, rekla jsem si, ze takhle zit a nervovat se uz nechci, ze ted uz preziju vsechno a dokud ovuluju, budeme to zkouset a doufat. S otehotnenim problem nebyl, cekat podle dr. take nebyl duvod, takze ja byla pripravena to proste zkouset az do prechodu :)
A ejhle, ctvrte tehotenstvi (druhy cyklus od potratu) probehlo bez problemu a dalsi dve taky. Zadne problemy. Nikdo mi nerekl, proc ty prvni nedopadly. Proste priroda a statistika :nevim:

Edit: jo a to tehotenstvi - asi pomohlo i to, ze jsem celou dobu chodila do prace, doma na rizikaci bych se asi zase pozorovala a silela, takhle mi to pomohlo tolik na to nemyslet. Taky jsem se hodne soustredila na muze a pejsky, ktere jsme meli, planovali jsme dovolene a vylety a tak jsem to prezila celkem bez stresu a strachu. Psychika dela fakt moc! Tak drzim palce :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
253
22.5.17 12:10

Psychika dělá strašně moc. Nejlepší je nic neplánovat. Najděte si nějaký koníček, kterému se budete tak intenzivně věnovat, že na otěhotnění zapomenete. Já jsem třeba začla chodit do posilky. Pak jsem náhle zjistila, že jsem těhotná, tak jsem ubrala a od 3. měsíce jsem musela jen ležet. Dopadlo to dobře :-) Uvidíte, dočkáte se :-) Kamarádka začala studovat VŠ a hned jak na těhotenství přestala myslet a zaměřila se na studium, tak otěhotněla :-) Školu sice nedodělala, ale dítě má. A o to šlo :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2179
22.5.17 13:09

U mě 3 samovolné potraty v 6-8 tt během roku. Teď jsem ve 28 tt a první trimestr byl hrozný. Šíleně jsem se bála, vůbec jsem nevěřila. Neustále jsem čekala, kdy začnu krvácet a potratím.

Po třetím potratu mi na vyšetření přišli na poruchu krevní sráženlivosti a od pozitivního testu si píchám Fraxiparin.

Úplně klidná nejsem ani teď, ale je to lepší. Kolem 20 tt jsem začala věřit, že to dobře dopadne a že nás v létě bude o jednoho víc.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
40474
22.5.17 13:14

@lucka_mac ze mě nervy spadly až když mi rupla voda, hrozně se mi ulevilo a pak už jen huráááá rodim :mrgreen: všude říkám, že jsem měla krásného císaře. Držím palce ať je všechno v pořádku

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
ekores
22.5.17 15:28

@Ginuš Děkuji :-)

  • Citovat
  • Upravit
ekores
22.5.17 15:30

@majdula1 Já vím, já vím. Já jsem si to také řekla, ale když už jsem zase nad tím začala přemýšlet, tak se mi vrátily všechny pocity, a to už jsem byla docela nad věcí a říkala si to samé, že to budu zkoušet a zkoušet, ale když má na to přijít, tak se bojím :-( Ale je to v hlavě, vím.

  • Citovat
  • Upravit
ekores
22.5.17 15:31

@Efka2015 Ano, imunologické vyšetření v Praze taky mám a všechno v pořádku. I hematologie, genetika, hormonální profil, a bůhví co ještě na co si nevzpomínám. Prostě všechno bylo naprosto v pořádku.

  • Citovat
  • Upravit
ekores
22.5.17 15:32

@lucka_mac Moc gratuluji a určitě to dotáhnete do konce, když se u vás přišlo na příčinu.

  • Citovat
  • Upravit
ekores
22.5.17 15:33

@adra1 Děkuji za podporu. On to člověk teoreticky ví, ale praxe je jiná :-)

  • Citovat
  • Upravit
6
22.5.17 15:36

@Lucka mac U mě to bylo úplně stejné. Neboj se všechno bude dobrý.-)
Já se taky po třech potratech bála a k tomu ještě ten Fraxiparin. Úplně se mi klepali ruce, když jsem se píchala. Ale pak si zvykneš a jde to. Na chvíli ti ho pak vysadí a budeš brát pravděpodobně Godasal a pak těsně před porodem cca měsíc znova píchání do stehen. To je trošku horší :-(
takže hurá pohoda, klídek… Venku je hezky, užívej si.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11775
22.5.17 17:50

Musím se přiznat, že mám spousty let tréninku a stejně ve chvíli, kdy si uvědomím, že mám zpožděnou ms, tak špatně spím, skoro nejím a klepu se jak ratlík. Člověk by si řekl, že už bych si mohla zvyknout, ale nezbývá než to jakkoliv přetrpět.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2874
22.5.17 19:09

@ekores mela jsem za sebou taky 3 zt. Pak jsem cekala dvojky, jedno to vzdalo. Ze zacatku jsem se porad stresovala. Tehotenstvi byl pruser za pruserem. Pak jsem si rekla, ze to nema smysl vysilovat, ze to stejne moc neovlvnim. Rekla jsem si, ze budu verit miminku a snazit se si to tehotenstvi uzit. Kdyzjsem zacala panikarit, tak jsem se posadila, nekolikrat se zhluboka nadechla a pak jsem se zamestnala. I tak, byl tam maly cervicek, vybavu jsem kupovala az 38 tt. A sutr, co mi spadl ze srdce po porodu, musel mit snad tunu. Drz se, to zvladnes.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama