Reklama

Panická ataka, aneb budu zase někdy normálně žít?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Madeleine96
Povídálka 37 příspěvků 01.05.18 16:41
Panická ataka aneb budu zase někdy normálně žít?

Zdravíčko! Není to ani tak dávno, co jsem zde prosila o rady ohledně panické ataky, musím říct, že ataky mě doprovází od dětství..například z bouřky, cestování s našima do neznáma atd. Loňský rok v říjnu jsem už pochopila o co asi jde, když jsem dostala v centru takový záchvat, až musela přijet rychlá. V sanitce nic nezjistili, vše bylo ok co se týkalo tlaku, EKG a teploty. Další ataka se mi opakovala za měsíc, kdy jsem volala příteli aby mě vyzvedl v práci a raději mě zavezl do nemocnice. (tlaky v hlavě, návaly horka, bušení srdce, únava) V nemocnici mi opět nic nezjistili a to mě posílali i na vyšetření a internu, kde byli opravdu moooc milý…Obvoďačka mi předepsala Escitalopram, který beru půlku na noc. Půl roku jsem nemohla vylézt z baráku, sejít se s přáteli, jít do práce, no prostě děs. Nejhorší stavy byly však v noci, usínala jsem k ránu, pocity jak při menopauze, když to tak řeknu (je mi 22). Dnes mi je už sice o něco lépe, jenže stále musím jezdit do centra s partnerem, spím stále špatně a do toho se přidala i noční dušnost..sama už ani nevěřím, že budu zas někdy normální. Máte i vy nějaké zkušenosti s atakou, popřípadě rady, jak jste se z toho dostali apod.? Díky a klidně piště i zprávy, ráda prohodím pár slov :)

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

Reakce:
 
Bábrdl
Generální žvanilka 21186 příspěvků 01.05.18 16:46
@Madeleine96 píše:
Zdravíčko! Není to ani tak dávno, co jsem zde prosila o rady ohledně panické ataky, musím říct, že ataky mě doprovází od dětství..například z bouřky, cestování s našima do neznáma atd. Loňský rok v říjnu jsem už pochopila o co asi jde, když jsem dostala v centru takový záchvat, až musela přijet rychlá. V sanitce nic nezjistili, vše bylo ok co se týkalo tlaku, EKG a teploty. Další ataka se mi opakovala za měsíc, kdy jsem volala příteli aby mě vyzvedl v práci a raději mě zavezl do nemocnice. (tlaky v hlavě, návaly horka, bušení srdce, únava) V nemocnici mi opět nic nezjistili a to mě posílali i na vyšetření a internu, kde byli opravdu moooc milý…Obvoďačka mi předepsala Escitalopram, který beru půlku na noc. Půl roku jsem nemohla vylézt z baráku, sejít se s přáteli, jít do práce, no prostě děs. Nejhorší stavy byly však v noci, usínala jsem k ránu, pocity jak při menopauze, když to tak řeknu (je mi 22). Dnes mi je už sice o něco lépe, jenže stále musím jezdit do centra s partnerem, spím stále špatně a do toho se přidala i noční dušnost..sama už ani nevěřím, že budu zas někdy normální. Máte i vy nějaké zkušenosti s atakou, popřípadě rady, jak jste se z toho dostali apod.? Díky a klidně piště i zprávy, ráda prohodím pár slov :)

Mám takovej hloupej dotaz, ale proč se neléčíš? :think:

To je jako mít nemocný ledviny, dvakrát do řešit na kardiologii a pak to vzdát. :nevim:

Přišlo by mi normální zajít si na psychiatrii. Zvláště, když tě to tak omezuje.

 
Madeleine96
Povídálka 37 příspěvků 01.05.18 16:58

@Bábrdl beru léky a k psychiatrovi jsem docházela ale nepomohlo mi to :nevim:

 
Bábrdl
Generální žvanilka 21186 příspěvků 01.05.18 17:08
@Madeleine96 píše:
@Bábrdl beru léky a k psychiatrovi jsem docházela ale nepomohlo mi to :nevim:

Aha, to jsi nepsala.
Tak bych zkusila jinýho, třeba byl neschopnej.

Většina lidí, co se z toho vyhrabala (a měla to takhle špatný), to musela vzít fakt přes doktora. :think: Je blbý, že ti ty léky asi nezabírají ideálně.

 
Emimin7
Echt Kelišová 8842 příspěvků 01.05.18 17:09
@Madeleine96 píše:
@Bábrdl beru léky a k psychiatrovi jsem docházela ale nepomohlo mi to :nevim:

Ono nekdy je potreba vystridat aspon troje, nez narazis na ty spravne. Pak uz ale bude jen lip.

 
jenny.fields
Generální žvanilka 24743 příspěvků 01.05.18 17:12
@Madeleine96 píše:
@Bábrdl beru léky a k psychiatrovi jsem docházela ale nepomohlo mi to :nevim:

Psychoterapie je zaklad. Pochopit proc.

 
Bábrdl
Generální žvanilka 21186 příspěvků 01.05.18 17:12
@Emimin7 píše:
Ono nekdy je potreba vystridat aspon troje, nez narazis na ty spravne. Pak uz ale bude jen lip.

Bať. Mozek je složitá věc. A ten @Madeleine96 začal blbnout.

 
Bábrdl
Generální žvanilka 21186 příspěvků 01.05.18 17:13
@jenny.fields píše:
Psychoterapie je zaklad. Pochopit proc.

To je taky důležitý. To by měl právě ten psychiatr nastavit a zařídit terapii u psychologa, ale moc to nefunguje, chce to hledat. :,(

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.05.18 17:24

No ono někdy první léky nezaberou, takže toho člověk musí vyzkoušet více.
Tohle bez léčby zvládnout nejde a většinou je potřeba spolupráce psycholog a psychiatr.
Klidně bych si šla i do léčebny, tam to většinou nastaví z hlediska medikace slušně.
Já bych bez léků už možná ani nebyla mezi živými, natož abych si byla schopna zachovat funkční vztah.

 
nonina
Závislačka 4033 příspěvků 01.05.18 17:39

No ono hlavně panická ataka ukazuje na to, že nepracuješ sama na sobě. To totiž není angína, která se vyléčí podáním ATB. Já mám za sebou 6 týdenní pobyt v PL v rámci kompenzování agorafobie. Šla jsem tam dobrovolně po asi půlročních návštěvách u psycholožky. Samostatná sezení u ní nevedla k upravení a pomohl až ten pobyt v PL.
V rámci pobytu procházíš intenzivní psychoterapií, a nácviky, kdy se učíš zvládat své pocity sama. naučíš se používat autogenní treninka různé techniky k potlačení a zvládnutí atak. Hlavně zjistíš, že to prostě je ve Tvé hlavě, není to bacil, ale špatné nastavení vnímání sama sebe i okolí a zjistíš, že jedině TY sama to můžeš zlepšit. Tvá tvrdá práce na sobě.
Bez toho všeho bych nebyla kde jsem. Je to více jak 20 let, ihned po návratu z PL jsem změnila zaměstnání a začala pracovat v obchodě - kde jsem cíleně šla mezi lidi, abych na sobě dál makala.
Samu sebe vnímám jinak, lidi kolem vnímám jinak a nepoložily mne ani životní situace, které mi život naložil (a komu ne, že).
Ano, v uplynulých několika letech jsem se krátkodobě vrátila k AD ( ne k vůli atakám, ale k vůli jiným peripetiím), ale už jsem zase bez nich a makám dál. Lidem se nevyhýbám, naopak, nyní pracuji ve školství a ten kdo se orientuje, ví, že je to velmi psychicky náročná práce - a víš co, zvládám bez jakéhokoliv hroucení.

Takže za mne, jde to, i když nyní ti příjde, že je to nereálné. Musíš najít správný způsob, snad má zkušenost může pomoci.

 
Madeleine96
Povídálka 37 příspěvků 01.05.18 17:44

@nonina moc děkuju že jste se podělila o své zkušenosti nad PL přemýšlím už delší dobu a nejspíš ji i vyzkouším..

 
ragnar
Kecalka 168 příspěvků 01.05.18 18:11

@Madeleine96 Ma exkolegyne mela sileny ataky a byla na tom strasne spatne-silene zhubla, klepala se, nemohla dychat, zila ve vecnym strachu… byla u dvou psychiatru, kteri ji nacpali leky a tim to haslo. Pak u psycholozky, ktera s ni pul roku plkala o tom, jak se snazit na to nemyslet atd, a efekt byl nula. Pak se dostala k terapeutce, ktera se na to specializuje, a zacaly se dit neuveritelny veci.. cilem totiz neni ty ataky zlikvidovat a vyhnout se jim, ale prestat se jich bat-prekonat strach. Pak se pocet atak zacne snizovat a ustoupi uplne. Napriklad na sezeni musela behat po schodech a co nejvice srdce rozbusit a dr s ni potom situace nacvicovala, chodila s ni i do metra atd. Zni to logicky a efekt uzasnej! Dnes ma dve deti, nebere zadny antidepresiva a je ok. Chodila k ni asi pul roku nekam v Praze. Zalezi strasne moc na terapeutovi… zkus nekoho najit, kdo bude mit tento pristup a verim tomu, ze ti to pomuze, je to cely „jen“ v hlave…

 
lagherta
Kecalka 114 příspěvků 01.05.18 18:42

@nonina @ragnar Moc krasne napsano! :D Toto tema jsme brali kdysi ve skole v psychologii. Dokonce je to tak, ze panickou ataku aspon jedenkrat za zivot zazije 70% lidi!!! Nejde o zadnou nemoc, ale o pretizeni organismu- reakce na dlouhodobou nespokojenost, stres atd. Srdce poradne zabusi, prijdou navaly, nekdo to prejde a jede dal (jako napriklad muj svagr a je uplne ok 8o ), nebo se toho hodne zalekne (ma kamaradka) a rozjede se to ve velkym. To zalektnuti a strach mi prijde jako prirozenejsi reakce. Stava se to take vetsinou lidem citlivejsim, puntickarum, co na sebe kladou velke naroky, top managerum, po smrti milovane osoby atd. Ale presne, jak je tady zmineno, je nutna terapie, ktera pod spravnym vedenim muze velmi pomoci, a tyto stavy uplne zmizi. Dobra je pry i mala knizecka „Odvahu! Knizka o preziti Okamzita pomoc pri strachu, uzkosti a panice“ autorka Dr. Claudia Croos Muller- je tam navod, co zacit delat ihned pri atace- napriklad muzes zacit luskat prsty- mozek zapne kvuli teto cinnosti jinou svou cast a odvede pozornost od ataky atd. Ale podle me opravdu nejvice pomaha terapie zalozena na principu prestat se toho bat- to mela i ma kamaradka a jako jedina ji pomohla. Musela ale soucasne zacit na radu terapeutky cvicit relaxacni cviceni, a taky denne si aspon na 5 minut doma sednout na zidli, klidnea pomalu dychat a koukat jen tak bezmyslenkovite na veci v mistnosti (denni zklidnovani, ikdyz ataku nemas) Moc ti preji, aby ti bylo dobre, ale pro to musis opravdu neco udelat. PL urcite velmi pomuze, ale asi bych zkusila nekam nejdrive dochazet- k nejake terapeutce se spravnym pristupem. :hug:

 
Bábrdl
Generální žvanilka 21186 příspěvků 01.05.18 21:44
@ragnar píše:
@Madeleine96 Ma exkolegyne mela sileny ataky a byla na tom strasne spatne-silene zhubla, klepala se, nemohla dychat, zila ve vecnym strachu… byla u dvou psychiatru, kteri ji nacpali leky a tim to haslo. Pak u psycholozky, ktera s ni pul roku plkala o tom, jak se snazit na to nemyslet atd, a efekt byl nula. Pak se dostala k terapeutce, ktera se na to specializuje, a zacaly se dit neuveritelny veci.. cilem totiz neni ty ataky zlikvidovat a vyhnout se jim, ale prestat se jich bat-prekonat strach. Pak se pocet atak zacne snizovat a ustoupi uplne. Napriklad na sezeni musela behat po schodech a co nejvice srdce rozbusit a dr s ni potom situace nacvicovala, chodila s ni i do metra atd. Zni to logicky a efekt uzasnej! Dnes ma dve deti, nebere zadny antidepresiva a je ok. Chodila k ni asi pul roku nekam v Praze. Zalezi strasne moc na terapeutovi… zkus nekoho najit, kdo bude mit tento pristup a verim tomu, ze ti to pomuze, je to cely „jen“ v hlave…

To zní super.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.05.18 22:10

@Madeleine96 Ja mela stavy uzkosti jiz v detstvi, ale panicka porucha mi naplno vypukla kolem 25. roku…bylo to po dost dlouhem obdobi plnem stresu.. no a pak zacly zachvaty, pocity na umreni, zname to;)… no a ze sve zkusenosti ti chci napsat, ze zas BUDES NORMALNE ZIT… ja nemohla nekolik mesicu sama z domu pomalu, hrozne zhubla, nejedla, nespala a nebavilo me zit…pridala se mi k tomu slusna deprese a nebylo nic, co by mi pomohlo citit se lip… osklive obdobi…Pak jsem se konecne dostala ke skvele psychiatre, napsala mi leky na miru - antidepresiva a leky proti uzkosti, kt. JSem pravidelne uzivala nez mi zabrala naplno AD.. (cca mesic a pul)… pak prisly psychoterapie. Nicmene pak je ta prace na tobe, zacit se pomalu vystavovat situacim, kterych se bojis.. ale pomaloucku.. ne hned vlitnout do centra, ale dojet treba tramvaji par zastavek apod… tyhle nemoci chtej cas… ja brala AD neco pres rok.. a teprv ted skoro po 2 letech od vypuknuti nemoci, bych rekla, ze jsem uplne OK.. i kdyz samozrejme horsi chvile, nebo sem tam zachvatek je.. ale vzacne… nemoc mi dost vzala, ale zaroven toho hodne dala a ucila me vazit si malickosti v zivote.. prestan hlavne resit ot. Typu proc ja, ale ptej se jaky to ma vyznam a jak s tim muzes zacit pomalu zit a fungovat… bude lepe, uvidis. Chce to jen cas a nevzdavat se…❤️ M.

Stránka:  1 2 Další »

Reklama

 Váš příspěvek
Reklama

Reklama

Poslední články

Jak probíhala stavba rodinného domu na klíč pro čtyřčlennou rodinu?

Čtyřčlenná rodina pana Nového toužila vyměnit byt v panelovém domě za vlastní... číst dále >

Do plavek s eMimino.cz: Zdravá budoucnost před námi

Všechno jednou končí... Nebo začíná? V posledním díle naší výzvy Do plavek s... číst dále >

Články z Expres.cz

Ovčáčkovi tleskali v Máte slovo: Prezident už nebude nikam kandidovat, uklidnil

Je to muž, který miluje záři reflektorů a projevy na veřejných místech.... číst dále >

Nejlepší dietou je tanec! Tomicová hubne tak, že kostymérky nestíhají

Herečka Pavla Tomicová (56) před časem kvůli zdravotním potížím zhubla... číst dále >

Články z Ona Dnes

Sedm tipů, jak vypadat v práci co nejlépe. Pozor na světlo i vůni

V práci trávíme významnou část dne, a proto je i náš vzhled důležitou... číst dále >

OBRAZEM: Třiašedesátiletá žena chtěla vypadat na pětadvacet. Povedlo se?

Manželka ruského moderátora Gauguina Solnceva by mohla být jeho matkou. Dělí... číst dále >