Panický strach z porodu, mamka zemřela

126
20.11.19 10:17

panický strach z porodu, mamka zemřela

Ahoj, jsem úplně s nervama na dně. Mám panický strach z porodu, moje maminka po porodu zemřela na poporodní poruchu srážlivosti krve. Jsem v pátém měsíci a včera jsem se ptala doktorky, jestli je to dědičné a ona řekla, že ano a že pak jsem v ohrožení života. To cituji… Nic víc mi k tomu neřekla, dala papír na odběr krve a prý uvidíme. Celou noc jsem nespala, mám hrozný strach, že umřu a vykrvácím. Má někdo podobnou zkušenost? Uvažuju, že zajdu do krizového centra… Chtěla bych slyšet, že to může dopadnout dobře.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3165
20.11.19 10:21

Neboj nenechali by na sobě nic, ještě máš spoustu času do porodu takže to určitě nějak budou řešit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
126
20.11.19 10:25

Děkuji, snad ano, třepu se (doslova) strachy. Vím, že ten stres je pro miminko hrozný, ale nezvládám to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2755
20.11.19 10:29

Kdyz to doktori budou vedet dopredu, ohlidaji te! Pokud z toho jsi opravdu hodne spatna, zkus kontaktovat psychologa (mozna lepe zenu nez muze). Treba by ti to alespon trochu pomohlo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
126
20.11.19 11:00

Děkuji, snad to dopadne dobře. Psycholog je na místě… musím čekat měsíc na výsledky krve, do té doby budu v nervech. Snažím se utěšovat, že lékaři zachránili už tolik případů, i když vím, že vždy se to nepovede. Asi vyhledam to krizové centrum…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
15433
20.11.19 11:05

Jo - zajdi do krizového centra. Nejsi blázen a nebo poroucaná/nemocná, ale táhneš sebou docela velkou zátěž, za kterou nemůžeš a je potřeba najít prostor kde o tom budeš mluvit. A to krizové centrum to řeší hned.

REspektive můžeš klidně zavolat na nějakou linku důvěry.

Jak v krizáči, tak na lince ti budou navrhovat, jestli by sis nechtěla najít terapeuta/ku, se kterou se tomu tématu budeš věnovat dlouhodobě. A já myslím že to je dobrý nápad - hlasuju pro nějakou terapeutku ženu, zhruba ve věku, který by teď měla tvoje máma. Někoho kdo má třeba rogeriánský, sattirovský a nebo gestalt výcvik, možná i analytickou terapii. Prostě někdo, kdo není zaměřen na výkon, ale na přijetí klienta.

Dokážu si představit, že když teď zajdeš do krizáče, pak budeš u někoho v terapii a tak po 4-5 setkání zajdeš k někomu na rodinné kostalace, tak by to mohlo celé docela usnadnit. (nechoď na konstalace pokud nebudeš mít někoho, kdo tě opraví, pokud by tě konstalace moc porouchaly - tedy psychoterapeuta/ku, které už věříš)

Adresáře tady
Rogeriáni žádný centrální nemají, hledej "na klienta orientovaná psychoterapie/PCA/rogeriánská terapie)

http://www.satir-institut.cz/spolek
http://www.satirova.cz/kdo-jsme/
http://www.csap-cz.eu/clenove
http://csgt.cz/#…

V krizáči a nebo na lince která působí ve tvém okolí budou mít nějaké přímé kontakty.

Výhodou je, že současná medicína je výrazně jinde a doktoři o riziku vědí, takže hlavnám problémem je ten nezpracovaný strach, ne tvoje zdravotní situace jako taková.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
15433
20.11.19 11:06
@Mandragora13 píše:
Děkuji, snad ano, třepu se (doslova) strachy. Vím, že ten stres je pro miminko hrozný, ale nezvládám to.

Neboj, mimino to zvládne. Děti se umí narodit zdravé i uprostřed koncetračních táborů - takže troška strachu jim neublíží.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
126
20.11.19 11:27

@Ou Děkuji za Váš příspěvek, úplně mě to rozbrečelo. Podívám se na ty odkazy, co jste napsala. :kytka: :kytka: :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6453
20.11.19 11:44

Nevím kolik ti je, ale předpokládám že mezi 20-30 lety co se to mamce stalo a zdravotnictví je za tu dobu zase úplně jinde. A když o tom víš, tak tě doktoři určitě ohlidaji.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
126
20.11.19 12:20

Je mi 33. Tu poruchu zatím potvrzenou nemám, musím počkat měsíc na výsledky odběrů krve, ale jelikož jsem po mamce podědila kde co, tak se bojím (jsem z dvojčat, sestra je po otci, má po něm krevní skupinu, já zase po mamce, včetně té krevní skupiny). Ona mě složila i ta doktorka svým přístupem. Budu doufat a věřit v lékaře. A vyhledám tu pomoc, asi mám nezpracované trauma, které dosud spalo, protože jsem zatím nebyla těhotná a nemusela mu čelit, i když jsem tak trochu tušila, že tam někde bude. Všem moc děkuji za příspěvky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
15433
20.11.19 12:58
@Mandragora13 píše:
@Ou Děkuji za Váš příspěvek, úplně mě to rozbrečelo. Podívám se na ty odkazy, co jste napsala. :kytka: :kytka: :kytka:

Hele pláč je dobrej - čistí a otvírá věci, které je potřeba dostat ven. A obávám se, že toho bude potřeba vyplakat docela dost.
Velmi pravděpodobně se taky někdy objeví taky vztek - vcelku oprávnění, protože to co se vám v rodině stalo prostě je kruté a nespravedlivé a nejde to na nikoho svést a je potřeba to jen umět snášet. Ani toho vzteku se pokus neleknout a projít jím (s psychoterapeutkou v zádech to jde snáz). Von pak přejde a celá ta věc sice nezmizí, ale nebude to tak citlivé.

držím palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6716
20.11.19 17:16
@Mandragora13 píše:
Je mi 33. Tu poruchu zatím potvrzenou nemám, musím počkat měsíc na výsledky odběrů krve, ale jelikož jsem po mamce podědila kde co, tak se bojím (jsem z dvojčat, sestra je po otci, má po něm krevní skupinu, já zase po mamce, včetně té krevní skupiny). Ona mě složila i ta doktorka svým přístupem. Budu doufat a věřit v lékaře. A vyhledám tu pomoc, asi mám nezpracované trauma, které dosud spalo, protože jsem zatím nebyla těhotná a nemusela mu čelit, i když jsem tak trochu tušila, že tam někde bude. Všem moc děkuji za příspěvky.

Ta doktorka mohla být mnohem citlivější. Já vím, že se strašně bojíš a chápu tě. Ale třeba si tu poruchu nezdědila. Jinak chápu, proč z toho máš trauma. Medicína je vážně jinde, navíc pokud bys tu poruchu měla, určitě lékaři udělají veškerá opatření, aby se miminko dostalo na svět bezpečně a ty si byla v pořádku :hug: :hug: Nebuď sama buď s někým, kdo tě dokáže uklidnit a najdi si pak v klidu psychologa.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.11.19 18:44

Zkuste se uklidnit. Já měla taky strach, hlavně z druhého porodu, protože už na mě jedno děťátko doma čekalo… Moje matka měla po porodu plicní embolii, ale přežila to, má taky poruchu srážlivosti. Mě vyšetřovali (dokonce až v druhém těhotenství, protože v tom prvním se nad tím lékařka nepozastavila) a bylo to v pořádku a obě těhotenství a porody dopadly dobře. Tak buď trochu v klidu. I kdyby se to potvrdilo, nasadí ti léčbu, která je v těhotenství možná a budou tě samozřejmě víc hlídat.
Drž se a zkus trochu uklidnit. I když ten stres chápu.

  • Citovat
  • Nahlásit
126
20.11.19 19:17

Moc Vám všem děkuju za reakce, hrozně mi to pomáhá. Přítel je se mnou, snaží se, ale… prostě není ženská a některé věci nechápe. Děkuji moc! Ta psychologická pomoc je potřeba. Plus konzultace s lékařem, jak se postupuje v takových případech. Jste úžasné! :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3160
20.11.19 20:56

@Mandragora13
Chápu ze je to stres. Drž se a určitě vyhledej nějakou pomoc.

Jde o poruchu krevní srazlivosti? Možná by tě měli začít uz preventivně řešit teď.

Ja na svoji mutací krve přišla plicní embolii, měla jsem štěstí a přežila jsem to a taky jsem díky tomu věděla, že těhotenství bude potíž a jsem od začátku sledována a ředena… A hádej co… Jednoho 21 měsíčního broučka teď uspavam a druhý má brzy přijít na svět. Tyhle věci jsou nejvíc nebezpečne, když se o nich neví a neřeší se… Teď se vědět bude a i kdyby se to prokázalo, tak si tě ohlidaji…

Tam Tfuj Tfuj Tfuj. A o empatii nekterycjch lékařů si myslím své… Mě zas po ty embolce kapacita v oboru rekla:„Máte deti? Ne? A chcete je? Tak na to zapomente“ :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat