Reklama

Panika z rodičovství

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 09.05.18 13:17
Panika z rodičovství

Raději anonymně, nikdo to ještě neví.
S manželem jsme se dohodli, že už je nejspíš správný čas na pořízení potomstva. Jemu je 32, mně 30 let, máme dům s hypotékou a vede se nám moc dobře. Jenže čím víc jsem nad tím začala přemýšlet, tím víc mě přepadá panika a vnitřní neklid, budu dobrá máma, zvládnu to vůbec? Nikde mi nic netiká, k miminům nemám kdovíjaký vztah, abych se nad každým kočárkem rozplývala, spíš si rozumím s těma 4+, člověk se s nima domluví a užije nějakou tu legraci. Jsem takový spíš šašek, spoustu toho neberu až moc vážně a měla bych být mámou? Říkám si, jestli ještě nepočkat, až budu mít i tu vnitřní touhu po dítěti, a nejenom že z racionálních důvodů usoudím, že teda asi jako jo. Byla jste na tom některá podobně? Moc mi pomohlo o tom jenom napsat :oops:

Stránka:  1 2 3 Další »

Reklama

Reakce:
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 09.05.18 13:21

Taky jsem si spíš racionálně řekla, že je čas, chtěla jsem to stihnou do třicítky. Nad cizími dětmi neplesám dodnes a čím je dítě větší, tím jsem spokojenější, taky jsem nebyla vyplesklá z kojeneckého období, ale to tak rychle uteče nakonec a teď je to fajn :-)

 
Annci
Zasloužilá kecalka 771 příspěvků 09.05.18 13:24

Takto, kdybych já čekala na vnitřní touhu po dítěti, tak žádné dítě nemám. Měla jsem to podobně jako ty, v podstatě mě manžel přesvědčil, že už by to něco chtělo a děti máme dvě. K prvnímu jsem si hledala vztah déle (kvůli těžšímu porodu a mému psychickému stavu po porodu), ale čím víc a déle jsem se starala, tím se náš vztah a moje láska k němu upevňovala. Budeš to muset risknout, aby ses dověděla, jak na tom budeš ty, to se dopředu úplně s jistotou říct nedá :) Za sebe a svoji zkušenost říkám, jdi do toho a neboj, dopadne to dobře :hug:

 
Uživatel je onlinestinga
Závislačka 3446 příspěvků 10 inzerátů 09.05.18 13:25

Mé dítě má smysl pro humor asi od 8 měsíců, no po mně to nemá :nevim:, ale musím se přizpůsobit, teď má rok a půl a denně pořádáme polštářové bitvy, takže jestli bude dítko po tobě srandista, tak nemusíš čekat až do jeho 4 let :mavam:

 
Ou
Závislačka 4984 příspěvků 09.05.18 13:36

Čím méně ultraseriozně budete mateřství brát, tím je pravděpodobnější, že si na sebe neupletete bič supermatky, která se předevší snaží dostát svým perfekcionistickým představám a to i za cenu zničení rodiny.

Rodičovství sebou nutně nese obavy, úzkosti a nejistoty. S postupujícím věkem se ale spíš zhorušjou - nečekejte, že se najednou stane kouzlo a stane se z vás momzilla.

Hlavně se nevrhejte do studia všech těch mamawebů, mamačasopisů a celého toho marketingu založené na jedné straně na vzbuzování pocitu, že čtenářka je špantá matka, pokud nedělá zrovna to, o čem čte a nebo jak je pisatelka dokonalá matka.

Konec konců - člověk s usilovnou touhou po dítěti pak většinou musí řešit, že se dítě jaksi nenamáhá naplnit všechny ty představy, co si o něm toužící vytvořil/a.

 
Bařenka91
Povídálka 25 příspěvků 09.05.18 13:43

Já to mám podobně…jsem ve 32.týdnu těhotenství a čím více se to blíží, tím více se začínám obávat. Dítě jsme si „udělali“ z podobného důvodu…žádné tikání hodin, žádné přehnané rozplývání nad děckama kámošek a známých…naopak, byla jsem přesvědčená, že si ještě dlouho počkám…ale s přítelem se máme rádi, život se točil jen okolo práce, povinností a občasným výletům. Byl čas na změnu. Každý den se obávám, zda to zvládneme finančně, zda se kvůli prckovi neodcizíme, zda výchovu dítěte zvládnu. Ale myslím si, že podobně to má každá nastávající maminka…každá se obává a může se těšit jakkoliv. Až uvidíte první UZ a uslyšíte tikot miminka srdíčka, budete si více jistá, že jste udělala správnou věc :-)

 
Ice79
Závislačka 2567 příspěvků 09.05.18 13:45

Budeš skvělá máma. :kytka: Špatná o těchto věcech vůbec nepřemýšlí.

 
Martha03
Kecalka 375 příspěvků 09.05.18 13:46

Měla jsem to stejně odpurkyne svateb a děti. Děti mě strašně irituji a to dodnes, chápu, že to jsou děti, ale i tak jsem je brala vždycky jako antikoncepci. Jak jsem viděla v nakupaku řvoucí dítě na zemi, řekla jsem si tohle nikdy. Navíc jsem měla ráda svůj život tak jak je, přišlo mi, že se budu muset vzdát všeho co považuji za to „JÁ“…
Nic mi netika ani teď a to jsem těhotná… Šla jsem do toho s tím, že nemladneme s chlapem jsme spolu dlouho on děti moc chtěl. Řekla jsem si, že nebudu sobecká a udělám taky něco pro něj a potažmo i pro sebe, jelikož pak se ti hodiny rozjedou třeba za 5 let a pak už to jít nemusí. Dokud jste v ještě relativně produktivním věku jdi do toho, mimochodem věkově jako ty jsem také a partner jako ten tvůj.
Hlavně si to nepromyslej. Já furt dumala budu se muset vzdát toho a toho, jsem už stará budu dítě zvládat, viděla jsem více negativ než pozitiv a to bych pak neměla děti nikdy. I když chápu ženy, které děti prostě nechtějí a nemají je.
Myslím že mít vlastní dítě je pak úplně něco jiného až se narodí tak si řekneš jak jsem něco tak úžasného mohla nechtit. Ve vztahu s manželem se pak taky posunete bude tu něco co je napůl ty a napůl on. Jestli má rád děti a vychází s nimi jako ten můj, podporuje tě a víš že ti bude oporou tak neváhej.
Přeji hodně štěstí ať se rozhodneš jakkoli. :)

 
Martha03
Kecalka 375 příspěvků 09.05.18 13:47
@Ou píše: Čím méně ultraseriozně budete mateřství brát, tím je pravděpodobnější, že si na sebe neupletete bič supermatky, která se předevší snaží dostát svým perfekcionistickým představám a to i za cenu zničení rodiny.

Rodičovství sebou nutně nese obavy, úzkosti a nejistoty. S postupujícím věkem se ale spíš zhorušjou - nečekejte, že se najednou stane kouzlo a stane se z vás momzilla.

Hlavně se nevrhejte do studia všech těch mamawebů, mamačasopisů a celého toho marketingu založené na jedné straně na vzbuzování pocitu, že čtenářka je špantá matka, pokud nedělá zrovna to, o čem čte a nebo jak je pisatelka dokonalá matka.

Konec konců - člověk s usilovnou touhou po dítěti pak většinou musí řešit, že se dítě jaksi nenamáhá naplnit všechny ty představy, co si o něm toužící vytvořil/a.
:palec: :potlesk: :palec:
 
dedrichov
Závislačka 2696 příspěvků 09.05.18 13:55
@Martha03 píše:

Já nevím, ale všimla sis, že obnovitelka řeší něco jiného? Ona by dítě se svým partnerem chtěla, dokonce má i 12letou dcerku. Jen partner se zatím bojí.
Zase takový mladíček v 28 není. Asi by se mu nelíbilo, kdyby někdo pochyboval o tom, zda zvládne např. řídit auto nebo sehnat slušnou práci.

 
luccifera
Zasloužilá kecalka 991 příspěvků 09.05.18 14:03

Bude to v klidu. Prvni mesice psychoteror a pak legrace a blbnuti :) a cestujeme víc než před miminem

 
Martha03
Kecalka 375 příspěvků 09.05.18 14:05
@dedrichov píše:
Já nevím, ale všimla sis, že obnovitelka řeší něco jiného? Ona by dítě se svým partnerem chtěla, dokonce má i 12letou dcerku. Jen partner se zatím bojí.
Zase takový mladíček v 28 není. Asi by se mu nelíbilo, kdyby někdo pochyboval o tom, zda zvládne např. řídit auto nebo sehnat slušnou práci.

No já nevím ale ty jsi asi úplně jinde… Viz zakladatelka výše, že by měla 12 lete dítě jsem se nikde nedocetla…
Viz.
Anonymní dnes v 13:17
Panika z rodičovství
Raději anonymně, nikdo to ještě neví. S manželem jsme se dohodli, že už je nejspíš správný čas na pořízení potomstva. Jemu je 32, mně 30 let, máme dům s hypotékou a vede se nám moc dobře. Jenže čím víc jsem nad tím začala přemýšlet, tím víc mě přepadá panika a vnitřní neklid, budu dobrá máma, zvládnu to vůbec? Nikde mi nic netiká, k miminům nemám kdovíjaký vztah, abych se nad každým kočárkem rozplývala, spíš si rozumím s těma 4+, člověk se s nima domluví a užije nějakou tu legraci. Jsem takový spíš šašek, spoustu toho neberu až moc vážně a měla bych být mámou? Říkám si, jestli ještě nepočkat, až budu mít i tu vnitřní touhu po dítěti, a nejenom že z racionálních důvodů usoudím, že teda asi jako jo. Byla jste na tom některá podobně? Moc mi pomohlo o tom jenom napsat :oops:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 09.05.18 14:16

Musím přiznat, že tolik povzbudivých komentářů jsem ani nečekala, bála jsem se odsouzení a co si to vymýšlím, moc děkuji :oops: Manželovi jsem ze srandy říkala, že když už jsme neměli sňatek z rozumu, tak budeme mít aspoň dítě z rozumu :lol:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 09.05.18 14:18
@Martha03 píše:
Měla jsem to stejně odpurkyne svateb a děti. Děti mě strašně irituji a to dodnes, chápu, že to jsou děti, ale i tak jsem je brala vždycky jako antikoncepci. Jak jsem viděla v nakupaku řvoucí dítě na zemi, řekla jsem si tohle nikdy. Navíc jsem měla ráda svůj život tak jak je, přišlo mi, že se budu muset vzdát všeho co považuji za to „JÁ“…
Nic mi netika ani teď a to jsem těhotná… Šla jsem do toho s tím, že nemladneme s chlapem jsme spolu dlouho on děti moc chtěl. Řekla jsem si, že nebudu sobecká a udělám taky něco pro něj a potažmo i pro sebe
, jelikož pak se ti hodiny rozjedou třeba za 5 let a pak už to jít nemusí. Dokud jste v ještě relativně produktivním věku jdi do toho, mimochodem věkově jako ty jsem také a partner jako ten tvůj.
Hlavně si to nepromyslej. Já furt dumala budu se muset vzdát toho a toho, jsem už stará budu dítě zvládat, viděla jsem více negativ než pozitiv a to bych pak neměla děti nikdy. I když chápu ženy, které děti prostě nechtějí a nemají je.
Myslím že mít vlastní dítě je pak úplně něco jiného až se narodí tak si řekneš jak jsem něco tak úžasného mohla nechtit. Ve vztahu s manželem se pak taky posunete bude tu něco co je napůl ty a napůl on. Jestli má rád děti a vychází s nimi jako ten můj, podporuje tě a víš že ti bude oporou tak neváhej.
Přeji hodně štěstí ať se rozhodneš jakkoli. :)

Možná jsem schizofrenní a mám tu ještě jeden nick :think: Tohle je úplně o mně :mrgreen:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 09.05.18 14:20
@dedrichov píše:
Já nevím, ale všimla sis, že obnovitelka řeší něco jiného? Ona by dítě se svým partnerem chtěla, dokonce má i 12letou dcerku. Jen partner se zatím bojí.
Zase takový mladíček v 28 není. Asi by se mu nelíbilo, kdyby někdo pochyboval o tom, zda zvládne např. řídit auto nebo sehnat slušnou práci.

Co to? 8o Nemám dvanáctiletou dceru, teda nevím o ní :nevim: A chlapovi je 28 let a 51 měsíců ;)

Stránka:  1 2 3 Další »

Reklama

 Váš příspěvek
Další podobná témata podle názvu

Reklama

Poslední články

Váháte, zda a kdy nechat děti očkovat? Udělejte si vlastní názor

Neublížím svému miminku očkováním brzy po narození? Otázku, kdy začít s... číst dále >

Co zařídit po porodu: Přehled do konce šestinedělí

Už se miminko klube na svět? Příjemnou novinku je potřeba nahlásit nejen... číst dále >

Články z Expres.cz

Zemřel zpěvák Vláďa Štěpánek: Proslavily ho kapely Harlej a Walda Gang

V úterý 18. září zemřel zpěvák Vláďa Šafránek (†46). Fanoušci ho poznali... číst dále >

Kde se vzala kráska od Mareše a Boučka? Začala kariéru u Westa!

Karle Svobodové alias Angeé se povedlo něco, co by nejspíš neprošlo ani Leoši... číst dále >

Články z Ona Dnes

Co s vámi udělala? řvala po Výměně Kristýna na své děti a opustila je

O své minulosti Kristýna (23) z Výměny manželek mluvila málo. A když už, tak... číst dále >

Příběh Soni: Syn s vnoučaty nás odmítá navštěvovat, vadí mu švagr

S manželem jsme již v důchodu, na který jsme se těšili. Nejen na klid a... číst dále >


Reklama