Partner je štastnější s kamarády

Anonymní
2.5.21 06:04

Partner je štastnější s kamarády

Ahoj všem, přicházím se sem svěřit s něčím co mě dlouho trápí. Seznámila jsem se s přítelem na seznamce a jsme spolu rok (a skoro 9 měsíců spolu bydlíme). Já jsem introvert, vždycky jsem měla jsem pár kamarádů, se kterými jsem občas někam zašla, ale žádné večírky, domácí party, grilovačky, to pro mě prostě nebylo zábava. Věnovala jsem se koníčkům a měla jsem v minulosti štěstí na partnery podobného ražení. Ten současný je v tomhle hodně jiný.
Jinak je skvělý, plánujeme budoucnost a myslím, že jinak si vážně rozumíme (je nám 31 a 32).
Ale jak čas postupuje, narážím čím dál více na tenhle propastný rozdíl mezi námi.
Zvláště teď v koronavirové situaci, kdy byla řada víkendů kdy jsme museli být jen spolu doma se to projevilo - on byl neskutečně protivný, nedalo se to s ním vydržet -což mu nemám za zlé, ale já si tak uvědomila, že já takové víkendy dokázala mít naprosto normálně, když jsem si zrovna nic nedomluvila, prostě jsem doma nad něčím hloubala a nějak se zabavila.
Ale tedy to hlavní - několikrát jsem s ním byla mezi jeho kamarády (občas mi to nevadí, ale tak často jako jemu mi jejich akce nevyhovují). Zjistila jsem, že i když byla situace taková, že jsme v létě spolu jezdili na výlety a měli možnost nesedět doma, nikdy se mnou nebyl a není takový jako s nimi, energický a veselý. Už při zmínce nějakého plánu s nimi je najednou štastný, i když se to dozví uprostřed toho co jsme na zahrádce a pozorujeme západ slunce, kdy by třeba mohl být štastný už předtím..obecně ho znám často takového zasmušilého.
Jemu to, jaká jsem nevadí, nic mi nevyčítá, opakovaně mě ubezpečil, že mu je to jedno a že je se mnou štastný. To je sice hezké, ale já bych ráda měla partnera, jehož veselou stranu si mohu užívat i já.

Částečně si myslím, že je to i trochu o tom, že na to, že mu je 32 měl pouze kdysi jeden asi 3/4 roční vážný vztah a s těmi kamarády prostě pořád „blbnul“.
Já mu v ničem nebráním, někdy ho k tomu ještě „nutím“, aby šel i beze mě a já když prostě nemám program, tak si vystačím sama.
Pořád ve mě ale hlodá ten pocit, jak by mu asi bylo s holkou, která je jako on, se kterou může trávit většinu víkendů ke spokojenosti obou…a mě s někým, kdo je veselý i jenom se mnou..a jestli může dlouhodobě takové soužití rozdílných osob fungovat..

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4838
2.5.21 06:23
@Anonymní píše:
Ahoj všem, přicházím se sem svěřit s něčím co mě dlouho trápí. Seznámila jsem se s přítelem na seznamce a jsme spolu rok (a skoro 9 měsíců spolu bydlíme). Já jsem introvert, vždycky jsem měla jsem pár kamarádů, se kterými jsem občas někam zašla, ale žádné večírky, domácí party, grilovačky, to pro mě prostě nebylo zábava. Věnovala jsem se koníčkům a měla jsem v minulosti štěstí na partnery podobného ražení. Ten současný je v tomhle hodně jiný.
Jinak je skvělý, plánujeme budoucnost a myslím, že jinak si vážně rozumíme (je nám 31 a 32).
Ale jak čas postupuje, narážím čím dál více na tenhle propastný rozdíl mezi námi.
Zvláště teď v koronavirové situaci, kdy byla řada víkendů kdy jsme museli být jen spolu doma se to projevilo - on byl neskutečně protivný, nedalo se to s ním vydržet -což mu nemám za zlé, ale já si tak uvědomila, že já takové víkendy dokázala mít naprosto normálně, když jsem si zrovna nic nedomluvila, prostě jsem doma nad něčím hloubala a nějak se zabavila.
Ale tedy to hlavní - několikrát jsem s ním byla mezi jeho kamarády (občas mi to nevadí, ale tak často jako jemu mi jejich akce nevyhovují). Zjistila jsem, že i když byla situace taková, že jsme v létě spolu jezdili na výlety a měli možnost nesedět doma, nikdy se mnou nebyl a není takový jako s nimi, energický a veselý. Už při zmínce nějakého plánu s nimi je najednou štastný, i když se to dozví uprostřed toho co jsme na zahrádce a pozorujeme západ slunce, kdy by třeba mohl být štastný už předtím..obecně ho znám často takového zasmušilého.
Jemu to, jaká jsem nevadí, nic mi nevyčítá, opakovaně mě ubezpečil, že mu je to jedno a že je se mnou štastný. To je sice hezké, ale já bych ráda měla partnera, jehož veselou stranu si mohu užívat i já.Částečně si myslím, že je to i trochu o tom, že na to, že mu je 32 měl pouze kdysi jeden asi 3/4 roční vážný vztah a s těmi kamarády prostě pořád „blbnul“.
Já mu v ničem nebráním, někdy ho k tomu ještě „nutím“, aby šel i beze mě a já když prostě nemám program, tak si vystačím sama.
Pořád ve mě ale hlodá ten pocit, jak by mu asi bylo s holkou, která je jako on, se kterou může trávit většinu víkendů ke spokojenosti obou…a mě s někým, kdo je veselý i jenom se mnou..a jestli může dlouhodobě takové soužití rozdílných osob fungovat..

To, ze je extravert, ktery ma rad kamarady atd, chapu. Ale rozhodne by ho meli naplnovat vylety i akce s tebou. Jasne ted je korona, ale jextli ho nebavi vylety, wellnes jen s tebou, tak to neni ten pravy..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2.5.21 06:54

Přemýšlím, jaké by to bylo, když byste měli děti. Obávám se, že bys často byla s dětmi (a na děti) sama a extrovertni táta by byl šťastný na akci se svými kamarády.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8000
2.5.21 07:05

On si musí uvědomit a srovnat se se situací, že holt kamarádi nejsou na prvním miste, na prvním je rodina. Pokud to nezvládne, tak to bude pořád stejný a prohloubí se to ještě s dětma. Ale ono i ti jeho kamarádi nezustnou navždy takto free

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14613
2.5.21 07:38

Bud se smiris s tim, ze nejprve kamaradi, potom ty a casem deti. Anebo to neprijmes jako jeho soucast a hledej si jineho partnera.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1365
2.5.21 07:44

Z pohledu člověka podobného ražení (mě): Řada introvertů má toho „svého“ člověka, chtějí chodit na výlety jenom s ním, koukat na hvězdičky jenom s ním, doma proválet víkend jenom s ním, a jsou fakt reálně spokojení. Nicméně pak zas existuje opačný pól, a to jsou společenští lidé, kterým jenom jeden člověk nestačí, potřebují kolem víc lidí, protože více lidí = více zábavy, víc témat k hovoru, víc her, zkrátka víc srandy :nevim: Je to tak, že množství zábavy je determinováno množstvím lidí, kteří ji vytvářejí = je lepší, když je jich více než jeden.

My jsme s tímhle s manželem v začátcích našeho vztahu dost bojovali, a taky padaly výčitky, že mi nestačí, že jsem šťastnější s jinými, a že mě nebaví koukat s ním na západy slunce, takže ho nemiluju. Krize vztahu nastala, když jsem s ním odmítla jet na třítýdenní dovolenou s tím, že prostě nevydržím být tři tejdny jenom s ním, což byla pravda, jeden z nás by tu dovolenou nepřežil. No už jsme spolu pár let a všechny tyhle hrany se obrousily. Na dovolený, výlety a podobně jezdíme s partou, a když si chceme udělat romantiku ve dvou, tak se trhnem. Manžel nakonec taky zjistil, že je to spartou lepší :mrgreen: Tak třeba to s příťou taky vyřešíte

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10997
2.5.21 08:09
@Anonymní píše: ............ on byl neskutečně protivný, nedalo se to s ním vydržet -což mu nemám za zlé...........

Ono je asi normalni, co naplnuje extroverta a introverta.
Ale pokud se clovek dostane do nejake situce, kdy musi vystoupit z nejake te svoji komfortni zony - tak je rozhodujici, jak se zachova. S tvym se nedalo vydrzet. To neni moc dobre. I extrovert muze vydrzet leccos, kdyz je potreba.
Predstav si mit dite, krize po porodu, padate na hubu, a s nim se jeste neda vydrzet.
Tohle byl „jenom“ lockdown…

A jeste neco. Cim jsem starsi, tim si myslim, ze by clovek nemel byt prehnane tolerantni (taky jsem byvala).
Jestli ti je neprijemne, jak je protivnej, neni ti v tom dobre, tak se vuci tomu ohrad. Nema ti co delat tak velke dusno.

Jako cekat od nej, ze bude padat stestim pri zapadu slunce, to je blbost, o nic nejde.
Ale nedava pouze tvoji pritomnost na blbej vikend, no, to je na prusvih zadelano.

Příspěvek upraven 02.05.21 v 08:13

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
62286
2.5.21 08:12
@Cenarius píše:
On si musí uvědomit a srovnat se se situací, že holt kamarádi nejsou na prvním miste, na prvním je rodina. Pokud to nezvládne, tak to bude pořád stejný a prohloubí se to ještě s dětma. Ale ono i ti jeho kamarádi nezustnou navždy takto free

pokud ti jeho kamarádi jsou adepti na vztahy a děti v budoucnu, tak by se v tom mohl najít a jezdit na společně akce a děti sebou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
232
2.5.21 08:51

Tak my to takhle s manželem máme už 8 let co jsme spolu. Já introvertka které stačí knížka a je ráda i sama… manžel extrovert co má hodně kamarádů a rád s nimi tráví čas. A díky tomu, jaké máme povahy nám to šlape a ještě spolu jsme (a šťastní). Manžel je rád, že nejsem semetrika, co ho nikam nepouští jako jiné ženy a já jsem zase šťastná, že nemám bábovku co by mi furt zacláněla doma :lol:. Není to teď tedy o tom, že by to teď bylo nějak extra často (máme už děti) ale jednou týdně, jednou za 14 ho sama někam pošlu + dělá sport takže 3× týdně trénink. Jen tedy nemám ten pocit jako ty, že by se mnou nebyl manžel tak šťastný. On je samozřejmě s klukama jiný, ale potom je mu blbě a je rád za ten náš klid.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2.5.21 08:54

Anebo se můžete vzájemně obohatit přístupem toho druhého, jak píše @Pruhovaný_mýval (i když tam mám malinkou obavu, jestli manžel spíš nebyl převálcován :lol:).
Drtivou většinu času stejně každý trávíme, když už ne sami, tak aspoň po svém. Podle mě je v každém vztahu, nebo vlastně v každé situaci, nejdůležitější mít možnost přizpůsobit si věci svému naturelu. Dokážu si představit, že například zrovna lockdown musí být pro extroverty, kteří žijí z vnějších podnětů, úplný očistec.
Ale jinak nevidím problém, když si jeden často vyráží s kamarády, zatímco druhý si často čte. Extrovert vnáší do klidu introverta vzruch a podněty, introvert zase vnáší hloubku a zklidnění do víru života extroverta.
Myslím, že ani sebevíc extrovertní partnerka by nebyla pro extroverta dostačující, naopak si nemyslím, že introvert nutně potřebuje druhého introverta, kdy jsou oba schopni celý den hloubat a mlčet.
Otázka je, zakladatelko, co ti doopravdy vadí. Připadáš si nedostatečná? Není důvod. Připadá ti, že on není kluk do nepohody? Možná svým způsobem ano, ale dej mu vyžití a vrátí se ti spokojený a rád si u tebe odpočine jako v bezpečném přístavu… Prostě využijte svých odlišností v oboustranný prospěch.
Teď vidím, že přesně totéž píše Agnes. To je ono.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1350
2.5.21 08:58

My to doma máme stejné. Já jsem spíše introvert, který si rád zaleze a vystacim si. Manžel naopak k životu potřebuje společnost a kamarády jako sůl. Je to jeho relax. A když ho občas vynechá, nutim ho jít, nebo ho překvapim a pozvu je k nám, aby se s ním dalo vydržet :lol:

Žijeme takhle už dvacet let, máme tři děti a stále je nám fajn. Nikdy jsem neměla pocit, že by musel muž být doma jen proto, že máme děti. Zároveň když jsem si jednou za uherský rok chtěla vyrazit já, také to problém nebyl. I když už i kamarádi mají rodiny a usazují se, vždy se naštěstí někdo najde, s kým může někde pobýt a odpočinout si :lol:

Takže za mě, pokud to Ty přijmeš jako fakt, nevadí Ti to a nebudeš z toho dělat vědu, mohlo by to být fajn. Navíc jako bonus budeš mezi jeho přáteli opěvovaná partnerka, protože jak pozoruji jinde, málokdo je schopen takové „tolerance“. Dávám do uvozovek, protože pro mě to není něco, co musím tolerovat, je to pro mě fakt, který jsem časem a koloběhem života začala naopak využívat sama pro sebe. Protože se třemi dětmi si nějaký ten čas ukrást je často nadlidský výkon a když konečně usnou, nebo nejsou doma a muž je s kamarády..to je blaho :lol: :lol: :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1365
2.5.21 09:21
@Sedmnactnulajedna píše:
Anebo se můžete vzájemně obohatit přístupem toho druhého, jak píše @Pruhovaný_mýval (i když tam mám malinkou obavu, jestli manžel spíš nebyl převálcován :lol:).

Jednoznačně byl :mrgreen: Ale aby to nevypadalo, strávili jsme spoustu času i jen spolu, dokonce jsem se kvůli němu odstěhovala do cizí země, kde jsem vůbec žádný kamarády neměla. Takže ony byly velké kompromisy na obou stranách. Plus teď už taková ta první majetnická a vášnivá láska pominula, a manžel je taky poměrně společenskej tvor, takže konečně nastala rovnováha sil :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.5.21 10:33
@Cenarius píše:
Ale ono i ti jeho kamarádi nezustnou navždy takto free

To si také myslím, ale kdo ví…ono totiž většina jeho kamarádů jeho věku (30+) už jsou ženatí, pár jich má děti a žijí tedy jinak a jinde a čas mají zřídka.

Ale on se jak byl roky sám přidal do party mladších -tohle je parta lidí věku 18-25, včetně jeho o 8 let mladší sestry a bratra a přijde mi, že se s nimi snaží udržet tempo, jenže oni vážně jenom bezstarostně někde poletují a žijí s rodiči.

Ale to jsem odbočila, ono to asi nebude jenom o věku, takhle společensky se lidi scházejí klidně i v 50.

  • Citovat
  • Nahlásit
1350
2.5.21 10:41
@Anonymní píše:
To si také myslím, ale kdo ví…ono totiž většina jeho kamarádů jeho věku (30+) už jsou ženatí, pár jich má děti a žijí tedy jinak a jinde a čas mají zřídka.

Ale on se jak byl roky sám přidal do party mladších -tohle je parta lidí věku 18-25, včetně jeho o 8 let mladší sestry a bratra a přijde mi, že se s nimi snaží udržet tempo, jenže oni vážně jenom bezstarostně někde poletují a žijí s rodiči.

Ale to jsem odbočila, ono to asi nebude jenom o věku, takhle společensky se lidi scházejí klidně i v 50.

Však i oni se postupně budou usazovat a opadne to. Muž si zase našel nové přátele z opačného spektra. Tedy po čtyřicítce, s odrostlými dětmi a ženami, se kterými si po letech nemají co říct a to je možná náročnější varianta :lol: :lol: :lol: plus sem tam přibude někdo z původních, kdo se rozešel a děti má jen každý druhý víkend..

Ale pokud Tě tak trápí, že vedle sebe nemáš usedlého partnera, pak to asi smysl nemá. protože tyhle typy se skutečně neusadi nikdy, není to jejich přirozenost.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.5.21 10:42
@Sedmnactnulajedna píše:
Otázka je, zakladatelko, co ti doopravdy vadí. Připadáš si nedostatečná? Není důvod. Připadá ti, že on není kluk do nepohody? Možná svým způsobem ano, ale dej mu vyžití a vrátí se ti spokojený a rád si u tebe odpočine jako v bezpečném přístavu… Prostě využijte svých odlišností v oboustranný prospěch.
Teď vidím, že přesně totéž píše Agnes. To je ono.

Jo, připadám si někdy nedostatečná, protože ta jeho evidentní nespokojenost s více partnerským životem se promítá do celkové nálady ve vztahu a mě pak nebaví chodit kolem něj po špičkách. Samozřejmě mi bylo v této oblasti milejší, když jsem měla vztahy kde ten partner si se mnou vystačil, bylo to o hodně jednodušší.
Takhle to totiž funguje tak, že já buď svolím a jsem s ním někde, kde to není pro mě, nebo jede sám, nebo jsme doma a on neví co by..A mě se zdá, že prostřední varianta, ke které pro jeho dobrou náladu dochází často, je docela smutná.

On mě v určité oblasti určitě obohacuje a jak bylo řečeno, určitě se někdy vrací ke mě do klidu a rád. Ale já s ním chci žít a něco zažít, ne být jenom přístav.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat