Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak ona si tatínka moc neužila no
tak jí hlídejte, když je u vás, aby nezvládla ubližovat miminu nebo psovi…předpokládám, že na syna ještě stejně musíš dohlížet, tak ať s ním není o samotě…ona chce pozornost a prosí o ni takovým zoufalým způsobem… problém nefunkčních otců no ![]()
A co bys chtěla od dítěte, které vlastní otec opustil a teď vidí, že má tatínek jinou rodinu a mimino jen pro sebe. Kolik času příťa tráví jen se svými dcerami? Nebo s touhle malou?
Jen drobnost, pokud sis nestihla vsimnout, tak te hajzlik je JEHO dite.
@Zeoli píše:
Bože muj, je to dítě!! Rozejdi se s nim a nech je žìt.
To by šlo, kdyby už nezasel. Dvě rozvrácené rodiny a tři děti. To už je moc.
@Russet píše:
A co bys chtěla od dítěte, které vlastní otec opustil a teď vidí, že má tatínek jinou rodinu a mimino jen pro sebe. Kolik času příťa tráví jen se svými dcerami? Nebo s touhle malou?
Presne tak.
Hlavně že si taticek musel nap… cat dalsi dítě. No co, hajzlik jako hajzlik.
@Anonymní píše:
Zdravím maminky. Partner má dvě dcery ta starší 16leta je v pohodě holka, ale ta 6ti léta je slušný hajzlik. Parrner se s ex rozešel když se mladší narodila, když ji bylo 2,5 poznali jsme se.Uz od samého začátku to s ní bylo k nevydrzeni, hrozná zarlivka i když jsme dělali vše možné aby tomu tak nebylo, vyzkoušeli jsme opravdu všechny dostupné rady.Uz v té době byla rozmazlena a vymyslela vše od jídla až po spaní. Peklo začalo když se nám narodil syn.Od miminka ho nemůže vystát. Dela vše pro to, aby na něj partner ani nesahl, ubližuje mu, ale takovým způsobem že před námi je na malého hodná a jakmile má příležitost, praští ho. Ublizuje našemu psovi, ona prostě chce aby byl u ní tak ho násilím drží a třeba tahá za uši, došlo to tak daleko, že pejsek se pocurava a začal útočit na děti. Naš syn se bojí děti, díky ji.Ona jakmile cítí že malý nebo já chceme se pritulit k partnerovi, tak k němu přibehne a je u něj klidně i půl dne, usmívá se na nás a jakmile se patrner nediva, hází na nás odporne pohledy.Kdyz si partner vezme syna, v tu chvíli ona něco potřebuje jen aby ho odložil. Ja už z ni nemůžu, nemůžu ji už ani cítit. Partner i když našeho syna zhodila tak, že měl bouli přes půl hlavy, tak ji jen domlouva, a přede mnou ji omlouvá že je malá a že neví co dělá! Poslední dobou se jen hádáme kvůli ní. Ona začíná lhát, manipulovat, nemá žádné výčitky že bráchovi nebo psovi ublíží, jak kdyby v ní nebyl kousek empatie.Ja už nemůžu, nebudu se koukat jak nějaký hajzlik ubližuje mému synovi! Jak tohle může být partnerovi jedno? Co by jste dělali když partner to řešit nechce? Rozchod?
Souhlasím s Tebou - kdybych byla chlapem, tak bych se také nemohla dívat, jak nějaký hajzlík takhle mluví o některém z mých dětí.
Takže bych Tě vyhodila (nebo odešla sama, dle majetkových poměrů), následně si zažádala o svěření svého nejmladšího dítěte do střídavé péče a starala bych se dle svých nejlepších možností o všechny tři své děti.
Pořiď si další dítě a uvidíš, jací hajzlíci se stanou z tech tvých vlastních vůči vlastnímu sourozenci. ![]()
A což teprve ty ksifty, co na mě třták hází, když musí jtř vyklidit myčku nebo když nepovolím další půlho´dku na telefonu či PC. A počítám, že s příchodem puberty bude hůř. To bud samozřejmě ta nejtrapnější matka pod sluncem a nikdo už blbější rodiče mít nebude. ![]()
By to chtělo trochu dospět. Je to to dítě, ne jen nějaká oddoba do bytu, co vás jednou za 14 dní na víkend poctí svou přítomností. ![]()
Jak nějaký hajzlik ubližuje tvému synovi? Měla by sis uvědomit, že je to jeho dcera, ne nějaké cizí dítě. Ona prostě žárlí.
Cítila jsi někdy dlouhodobou a naprosto stravující žárlivost jako dospělá? Jestli jo, tak si dokážeš představit jen zlomek tý hrůzy, kterou prožívá malé dítě, které ještě neumí pracovat s vlastními emocemi. Chybí jí jedno jediné… bezpodmínečná láska a úplná rodina. Svět je bohužel hnus a tvůj muž opustil tuto holčičku zrovna když se narodila. Ani nic špatného neudělala a už se na ni vykašlal nejbližší člověk a ona teď jenom bojuje o jeho pozornost. To, co prožíváš je daň za to, koho sis vybrala s je mi tě líto taky. Musí to být pekelný. Ale aspoň jsi dospělá a máš nějakou možnost volby, to ta malá nemá.
Zdravím maminky. Partner má dvě dcery ta starší 16leta je v pohodě holka, ale ta 6ti léta je slušný hajzlik. Parrner se s ex rozešel když se mladší narodila, když ji bylo 2,5 poznali jsme se.Uz od samého začátku to s ní bylo k nevydrzeni, hrozná zarlivka i když jsme dělali vše možné aby tomu tak nebylo, vyzkoušeli jsme opravdu všechny dostupné rady.Uz v té době byla rozmazlena a vymyslela vše od jídla až po spaní. Peklo začalo když se nám narodil syn.Od miminka ho nemůže vystát. Dela vše pro to, aby na něj partner ani nesahl, ubližuje mu, ale takovým způsobem že před námi je na malého hodná a jakmile má příležitost, praští ho. Ublizuje našemu psovi, ona prostě chce aby byl u ní tak ho násilím drží a třeba tahá za uši, došlo to tak daleko, že pejsek se pocurava a začal útočit na děti. Naš syn se bojí děti, díky ji.Ona jakmile cítí že malý nebo já chceme se pritulit k partnerovi, tak k němu přibehne a je u něj klidně i půl dne, usmívá se na nás a jakmile se patrner nediva, hází na nás odporne pohledy.Kdyz si partner vezme syna, v tu chvíli ona něco potřebuje jen aby ho odložil. Ja už z ni nemůžu, nemůžu ji už ani cítit. Partner i když našeho syna zhodila tak, že měl bouli přes půl hlavy, tak ji jen domlouva, a přede mnou ji omlouvá že je malá a že neví co dělá! Poslední dobou se jen hádáme kvůli ní. Ona začíná lhát, manipulovat, nemá žádné výčitky že bráchovi nebo psovi ublíží, jak kdyby v ní nebyl kousek empatie.Ja už nemůžu, nebudu se koukat jak nějaký hajzlik ubližuje mému synovi! Jak tohle může být partnerovi jedno? Co by jste dělali když partner to řešit nechce? Rozchod?
Příspěvek upraven 06.12.21 v 16:26