Peníze (NE)jsou všechno? Aneb rozdílný pohled na život

Anonymní
5.8.20 00:16

Peníze (NE)jsou všechno? Aneb rozdílný pohled na život

Zdravím. Ráda bych se tu anonymně vypovídala a popřípadě přečetla názory jiných, klidně i případných pánů. Mám několikaletý vztah, malé dítě. Já na rodičáku, partner dvě podnikání ( pracuje 7 dní v týdnu). Já klidný, hodně citově založeny člověk, smysl života je rodina. On ambiciózní workoholik, kariérista. Na začátku vztahu neměl nic, vše si vybudoval postupně během našeho vztahu. Ale čím víc se mu v podnikání daří, tím min si rozumíme. Čím víc peněz má, paradoxně chce víc a víc. Nabral si hodně práce ( dobrovolně, finančně jsme to nepotřebovali) a je pořad ve stresu, protivny, nervózní, téměř žádný čas. Říká, ze na prvním místě je rodina, ze vše děla pro nás, přitom nás ty peníze paradoxně ničí. Časově i chutí do života. Proč? Proč někdo dobrovolně chce víc a víc a zapomíná si vážit toho, co už má doma? Jsem skromný člověk. Nechci hromadu peněz, chci si užit život a dítě, společne trávit čas a tak, financne jsme nikdy nestradali. On vidí jen peníze. Už nevidí to, ze se změnil. Ze vidí dítě málo. Ze cele jeho myšlení je v tom podnikání a rodina je někde vzadu. Připadám si jak ve filmu, chci zpět svého chudšího, ale za to šťastnějšího a milujiciho chlapa. Prý jsem ovce, co klidně čeká každý mesic na výplatu a nevadi ji to. On chce od života víc. Ale neuvědomuje si, že ten čas už dítěti nikdy nevrátí.. Zacinam si připadat jak ve filmu Klik, život na dálkové ovládání :roll: bojím se, že to jednou bude příčina rozchodu. Rozdílný pohled na život, který přišel až po několika letech soužití… já chci ať zvolní, on si toho nabere ještě víc :( on bude bohatý, ale rodina se rozpadne

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
265
5.8.20 00:49
@Anonymní píše:
Zdravím. Ráda bych se tu anonymně vypovídala a popřípadě přečetla názory jiných, klidně i případných pánů. Mám několikaletý vztah, malé dítě. Já na rodičáku, partner dvě podnikání ( pracuje 7 dní v týdnu). Já klidný, hodně citově založeny člověk, smysl života je rodina. On ambiciózní workoholik, kariérista. Na začátku vztahu neměl nic, vše si vybudoval postupně během našeho vztahu. Ale čím víc se mu v podnikání daří, tím min si rozumíme. Čím víc peněz má, paradoxně chce víc a víc. Nabral si hodně práce ( dobrovolně, finančně jsme to nepotřebovali) a je pořad ve stresu, protivny, nervózní, téměř žádný čas. Říká, ze na prvním místě je rodina, ze vše děla pro nás, přitom nás ty peníze paradoxně ničí. Časově i chutí do života. Proč? Proč někdo dobrovolně chce víc a víc a zapomíná si vážit toho, co už má doma? Jsem skromný člověk. Nechci hromadu peněz, chci si užit život a dítě, společne trávit čas a tak, financne jsme nikdy nestradali. On vidí jen peníze. Už nevidí to, ze se změnil. Ze vidí dítě málo. Ze cele jeho myšlení je v tom podnikání a rodina je někde vzadu. Připadám si jak ve filmu, chci zpět svého chudšího, ale za to šťastnějšího a milujiciho chlapa. Prý jsem ovce, co klidně čeká každý mesic na výplatu a nevadi ji to. On chce od života víc. Ale neuvědomuje si, že ten čas už dítěti nikdy nevrátí.. Zacinam si připadat jak ve filmu Klik, život na dálkové ovládání :roll: bojím se, že to jednou bude příčina rozchodu. Rozdílný pohled na život, který přišel až po několika letech soužití… já chci ať zvolní, on si toho nabere ještě víc :( on bude bohatý, ale rodina se rozpadne

To zvýrazněné by mě naštvalo, zamrzelo.

Za zbytek bych byla vděčná. Píšeš, že jste nikdy finančně nestrádali, věř mi, že kdyby ano, věděla bys, že bez financí bohužel ani to štěstí nepřichází.

Z dalších řádků to na mě působí, jako že si tě zrovna moc neváží. S tím bych se snažila něco dělat. Vymyslet si nějakou aktivitu, kterou bych mu imponovala. Zabavila bych se a možná by mi ani tolik nevadilo, že na mě nemá tolik času.

Ale asi nikdy nepochopím starosti zelených vdov a omlouvám se za připomínky výše.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7594
5.8.20 01:45

To je jak heroin.
Dokud nepadne na dno, nepřestane, a ani potom možná ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
255
5.8.20 02:00

Penize urcite nejsou vsechno, ale jiste je, ze s penezma je vsechno snazsi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
572
5.8.20 02:31
@Anonymní píše:
Zdravím. Ráda bych se tu anonymně vypovídala a popřípadě přečetla názory jiných, klidně i případných pánů. Mám několikaletý vztah, malé dítě. Já na rodičáku, partner dvě podnikání ( pracuje 7 dní v týdnu). Já klidný, hodně citově založeny člověk, smysl života je rodina. On ambiciózní workoholik, kariérista. Na začátku vztahu neměl nic, vše si vybudoval postupně během našeho vztahu. Ale čím víc se mu v podnikání daří, tím min si rozumíme. Čím víc peněz má, paradoxně chce víc a víc. Nabral si hodně práce ( dobrovolně, finančně jsme to nepotřebovali) a je pořad ve stresu, protivny, nervózní, téměř žádný čas. Říká, ze na prvním místě je rodina, ze vše děla pro nás, přitom nás ty peníze paradoxně ničí. Časově i chutí do života. Proč? Proč někdo dobrovolně chce víc a víc a zapomíná si vážit toho, co už má doma? Jsem skromný člověk. Nechci hromadu peněz, chci si užit život a dítě, společne trávit čas a tak, financne jsme nikdy nestradali. On vidí jen peníze. Už nevidí to, ze se změnil. Ze vidí dítě málo. Ze cele jeho myšlení je v tom podnikání a rodina je někde vzadu. Připadám si jak ve filmu, chci zpět svého chudšího, ale za to šťastnějšího a milujiciho chlapa. Prý jsem ovce, co klidně čeká každý mesic na výplatu a nevadi ji to. On chce od života víc. Ale neuvědomuje si, že ten čas už dítěti nikdy nevrátí.. Zacinam si připadat jak ve filmu Klik, život na dálkové ovládání :roll: bojím se, že to jednou bude příčina rozchodu. Rozdílný pohled na život, který přišel až po několika letech soužití… já chci ať zvolní, on si toho nabere ještě víc :( on bude bohatý, ale rodina se rozpadne

Peníze nejsou vše… to je pravda, ale bez nich se nedá fungovat. Je to dnešní dobou. Prostě máš víc volného času přemýšlet a v hlavě vymýšlet. Podnikání není jednoduché a když ho děláš na 50% tak se nikam neposuneš a nakonec zkrachuješ. Nevím v čem tvůj muž podniká…možná když mu pomůžeš a on na to nebude sám…tak vám zbyde víc času pro vás. Materiálně jsi zajištěná a tak Ti nic nechybí…ale zkus si představit, že budeš žít od výplaty k výplatě…podělá se ti pračka a ty si budeš muset půjčit. Začni něco dělat a nehledej jen negativa. Píšeš…on bude bohatý…ty snad nežiješ z vydělaných peněz??? Nebo on si těch vydělaných peněz užívá sám??? A ty strádáš s dítětem sama doma o vodě a suchém chlebu??? Nemůžeš mít vše… Vždy je něco za něco. Píšeš jen on čím víc má, snad máš i Ty! Nebo chodíš o žebrotě??? On si koupí boty a ty chodíš bosá???On má jen peníze? Podle mého Ti na mateřské prdlo v hlavě jako u většiny žen...… Nedělá to jen pro sebe jak píšeš, že ON, jen On má. On kariéra co zatím Ty jsi doma a musíš se starat o dítě. Nebuď negativní a jak jsem psal…zaměstnej hlavu. Chápu, že ženským na mateřské začne v hlavě hrabat z toho jak se starají o prcka a každý den dělají to samé a mají pocit toho, že je to nenaplňuje, jsou vyhořelé, nedůležité, to co dělají nemá váhu. Jste důležité a to, že se staráte o domácnost má velkou váhu…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
600
5.8.20 03:28

Práce může být vášeň a Tvůj partner je velký bojovník. Buď časem dozraje k jinému systému hodnot, nebo ne. Je na Tobě, jak s tím naložíš…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
311
5.8.20 06:37

Já půjdu trochu proti proudu, chápu Té mám finanční gramotnost, ale když partner pracuje 7 dní v týdnu, tak je jasný, že je pak totálně vyšťaveny. Prijde domu kouká do blba, je protivný a pak jde spát. Ty chceš, aby jste žili jako rodina, aby si nechal alespoň 1,5 dne v týdnu na Vás. Pul dne si odpočine a 1 den budete všichni spolu.
Pro rypalky, mám děti už velké, sama být umím, chlap dojíždí za práci do Německa, podle práce jede večer domů, nebo tam přespí. Ale víkendy jsou naše společné chvile, kdy si týden vynahradíme. Kdyz jsem byla na mateřské byl pryč 18 dní v kuse, ale pak byl zase 9 dní doma s námi. Je důležité najít kompromis, mezi penězi a rodinou. Horsi varianta je, když je chlap nemakačenko, je sice pořád doma, ale rodina nemá na pořádné jídlo, natož na ostatní věci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1858
5.8.20 06:44
@Anonymní píše:
Zdravím. Ráda bych se tu anonymně vypovídala a popřípadě přečetla názory jiných, klidně i případných pánů. Mám několikaletý vztah, malé dítě. Já na rodičáku, partner dvě podnikání ( pracuje 7 dní v týdnu). Já klidný, hodně citově založeny člověk, smysl života je rodina. On ambiciózní workoholik, kariérista. Na začátku vztahu neměl nic, vše si vybudoval postupně během našeho vztahu. Ale čím víc se mu v podnikání daří, tím min si rozumíme. Čím víc peněz má, paradoxně chce víc a víc. Nabral si hodně práce ( dobrovolně, finančně jsme to nepotřebovali) a je pořad ve stresu, protivny, nervózní, téměř žádný čas. Říká, ze na prvním místě je rodina, ze vše děla pro nás, přitom nás ty peníze paradoxně ničí. Časově i chutí do života. Proč? Proč někdo dobrovolně chce víc a víc a zapomíná si vážit toho, co už má doma? Jsem skromný člověk. Nechci hromadu peněz, chci si užit život a dítě, společne trávit čas a tak, financne jsme nikdy nestradali. On vidí jen peníze. Už nevidí to, ze se změnil. Ze vidí dítě málo. Ze cele jeho myšlení je v tom podnikání a rodina je někde vzadu. Připadám si jak ve filmu, chci zpět svého chudšího, ale za to šťastnějšího a milujiciho chlapa. Prý jsem ovce, co klidně čeká každý mesic na výplatu a nevadi ji to. On chce od života víc. Ale neuvědomuje si, že ten čas už dítěti nikdy nevrátí.. Zacinam si připadat jak ve filmu Klik, život na dálkové ovládání :roll: bojím se, že to jednou bude příčina rozchodu. Rozdílný pohled na život, který přišel až po několika letech soužití… já chci ať zvolní, on si toho nabere ještě víc :( on bude bohatý, ale rodina se rozpadne

On má takový ten typický „zabezpečovací“ mužský mód, může se bát, že v konkurenčním prostředí neobstojí a „selže“. Může si to táhnout z původní rodiny a nevysvětlíš mu, že to není důležitý. Pro něj ano. Avy si připadal jako chlap, obstál před sebou i před ostatními
Abyste na něj třeba ty a děti byli hrdí. Množství peněz je až druhotné.
Někoho po letech zastaví infarkt či jiná choroba, případně třeba smrt někoho blízkého. Pak se může zamyslet.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
23976
5.8.20 07:10
@akavi píše:
On má takový ten typický „zabezpečovací“ mužský mód, může se bát, že v konkurenčním prostředí neobstojí a „selže“. Může si to táhnout z původní rodiny a nevysvětlíš mu, že to není důležitý. Pro něj ano. Avy si připadal jako chlap, obstál před sebou i před ostatními
Abyste na něj třeba ty a děti byli hrdí. Množství peněz je až druhotné.
Někoho po letech zastaví infarkt či jiná choroba, případně třeba smrt někoho blízkého. Pak se může zamyslet.

Přesně. Pak nevidí, neslyší…a i kdyby ho neprobudilo až nedej bože něco tak hroznýho, co píšeš na konci, tak se po čase i bude mj. divit tomu, že jeho dítě „najednou“ vyrostlo nebo se k němu skoro nemá (hmm, když ho skoro nezná…),a jeho polovička by nejraději s ním VČAS chtěla nějak zatřást, a zároveň říct, že sice zrovna nemusí začít „Malovat zase obrázky“,ale ať, sakra, brzdí…no je to těžký, když člověk najednou k tomu přičichne, ale fakt to tak v těchto případech většinou bývá, že až se minim. sesype, tak… :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1618
5.8.20 07:16

A ty mu nemůžeš z rodicaku nějak pomoct, aby tam netrávil celé dny? Znám to, chlap taky chodí pozdě u práce, alespoň víkendy je s námi, ale stejně. Sednout si v klidu a promluvit si o tom. Pokud už vydělává slušně, může si přece na část práce najmout už lidi. :nevim:
Ale jo, no, je to paradox, přečti si teď paralelně probíhají diskusi o paní, která nemá ani na zmrzlinu pro děti a zamysli se, kdo je na tom líp.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5.8.20 07:18

Každý ať žije tak, aby byl šťastný. Chápu, že ti to vadí, mě by to štvalo strašně. Mám životní filozofii vydělat přesně tolik, abychom mohli spokojeně žít, a víc se v práci nehodlám dřít. Není nic vzácnějšího, než čas, a já ho nehodlám promarnit chramostěním majetku a peněz. Snad na to manžel taky přijde, než budou děti velké a ten čas s ním už nebudou chtít trávit

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.8.20 07:32

Chápu tě, zazivala jsem to samé. Kdo nezažil nepochopí, vždy jsem jen slyšela, buď ráda, že nás peníze nebo v horším případě závist.
Pomohlo to, že jsem začala také pracovat. Relativně brzy, ještě na rodicaku. Potřebovala jsem kolem sebe normální lidi. Nejprve pár hodin, postupně jsem to navysovala, k tomu jsem začala studovat VŠ. Prostě jsem se začala realizovat sama. A přitom se starala o rodinu. Na manžela jsem se nemohla spolehnout v hlídání, tak mi pomáhali babičky. Časem jsme došli do strašně krize, kdy jsme se rozhodovali, zda se rozejít nebo ne. Pomohla nám až odborná pomoc a pohled zvenčí. Vše jsme překonali a fungujeme dal, máme jeden pro druhého pochopení, ale nikdy nebudeme rodina, která se sejde odpoledne po práci doma, protože jsme v práci. Je pravda, že oba máme s manželem HO, takže se přes den občas vidíme. Já už teď dělám plný úvazek, dokončují doktorát na VŠ a rozhodují se, jak to využiji a co dál. Děti dorostly do puberty, dcera jde na soukromou střední školu, druha dokoncuje základní školu.
Děti manžela nikdy nebrali tak, že na ně nemá čas, on se snad i snažil, ale prostě chtěl nás finančně zabezpečit, ačkoliv mi chtěli jeho volný čas. Sám je z dětského domova, svoji biologickou rodinu nezažil, tak nemá vzory v dětství. Snažila jsem se to pochopit a nějak se s tím naučit žít. K dětem si našel kamarádky vztah až teď, když jsou v pubertě, což mne mrzí, protože ho preferuji. Vidí na něm, že je hodný a udělal by pro ně vše, zatím co já se vždy snažila o nějaký režim a pořádek, tudíž pro puberťáky jsem ta zlá. Postupem času manžel tak nějak sám začal méně pracovat, už má občas volný víkend. Snažíme se vypadnout pryč, někam na výlet, s dětmi nebo i bez nich. Prostě být daleko od počítače a mobilu. Mimochodem jeho bratr je stejný a jeho sestra žije na ulici a všichni mají rodiny. Zůstali v nich stopy z dětství, kdy nezažili funkční rodinu a v dospělosti si s některými věcmi nedokáži poradit, resp. řeší to po svém.

  • Citovat
  • Nahlásit
297
5.8.20 07:33

Zakladatelko, tady těžko najdeš zastání. Je tu spousta ženských, co finančně padly na samé dno a pochopitelně jim soužití s workoholikem připadá jako menší zlo než jít večer spát s tím, že nevědí co dát ráno dětem do pusy.

Ze své zkušenosti ti můžu říct, že plánovat si objem práce, pokud podnikáš, je hrozně těžký. Tobě každý měsíc přijde na účet stejná částka, víš, kolik můžeš čekat a i jak dlouho ti to musí vydržet, než přijdou další prachy. Ale jako podnikatel? V lednu vyděláš 200.000 a pak ti třeba do června nepřijde žádná zakázka. Kdyby ses v lednu “spokojila” s 50.000 a zbytek zakázek odmítla, budeš na konci června louskat chrousty. Nikdy, vůbec nikdy netušíš, jestli z toho, co tenhle měsíc vyděláš, budeš muset žít měsíc nebo půl roku. Navíc jak začneš odmítat zakázky, lidi si to mezi sebou řeknou a ten tok poleví tak jako tak. Pak přijde COVID, tři měsíce bez příjmů a lidi budou řvát: “Kde máš vatu, aha?”

Já jsem se sama strašně dlouho učila, že si třeba můžu pořídit nové boty, hrozně jsem se bála, že mi ty tři tisíce budou za měsíc, dva, pět, chybět na hypotéku.

Když podnikatel onemocní, je doma bez příjmů. Když přijde o zakázky, je doma bez příjmů. A taky se muže změnit tržní prostředí… můj známý v 90. letech vyráběl takové ty figurky čarodějnic, některé se chechtaly, když jsi zatleskal. Nadělal na tom barák, audinu… a pak čarodějnice vyšly z módy. Barák fuč, audina fuč, manželka fuč. Podnikatel pořád musí počítat s tím, že jeho obor podnikání půjde do kytek a být schopen rozjet nový. A to stojí money.

Na tvém chlapovi visí rodina, má obrovskou zodpovědnost, hodně chlapů tohle nedává a zdrhne. Jiní to nedávají a mohou se udřít.

Stručně řečeno, pokud nemáte úspory alespoň na dva roky života, rozhodně bych bych na místě tvého partnera neměla klidné spaní.

Chápu, že vám to ničí vztah, protože tomu nevidíš konec. A že dostat v 35 infarkt z přepracování není žádná hitparáda. Jak z toho ven, ale nevím. To musí chtít on sám, k tomu ho nepřinutíš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
693
5.8.20 07:49

Tak já nevím, ale to už je dneska i špatně, když chlap vydělává a ženská s dítětem doma se mají dobře? :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5168
5.8.20 07:53
@Monikap3 píše:
Tak já nevím, ale to už je dneska i špatně, když chlap vydělává a ženská s dítětem doma se mají dobře? :nevim:

Jistě že je, když pracuje 7 dní v týdnu, přijde domů unavený naštvaný a nevěnuje se rodině vůbec a ještě nechápe, kde je problém.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama