Plánování miminka - byly jste si 100% jisté?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Laura215
Stálice 55 příspěvků 09.08.18 11:20
Plánování miminka - byly jste si 100% jisté?

Ahoj holky, nevím, zda jsem téma zařadila do správné kategorie, ale vzhledem k tomu, že miminko zatím nemáme a ani se o něj nesnažíme, mi tahle přišla asi nejpříhodnější.
K mému dotazu - začali jste se s manželem snažit o miminko až ve chvíli, kdy jste si byly 100% jisté, že ho chcete?
Já dlouho o dítěti nepřemýšlela (měla jsem spoustu let partnera, se kterým to úplně neklapalo a věděla jsem, že to není ten pravý). Teď co jsem před dvěma lety poznala mého nyní již manžela, jsem si poprvé začala říkat, že u něj si dovedu představit, že by byl otcem mých dětí. Každopádně já pak ještě rok studovala a také jsem si říkala, že nechci určitě dříve než po svatbě.
No… tohle léto jsme se vzali, manželovi je 30, mě bude zanedlouho 27. S manželem o miminku často mluvíme - on by chtěl, řekl mi, že jakmile budu chtít já, on je už připravený. A já nevím, asi to vyzní hloupě, ale občas se ve mně melou pocity, kdy si říkám, že miminko už určitě chci, pak zase ale chvílemi si nejsem vůbec jistá, zda jsem na to už „připravená“.
Vím, že už mám na dítě opravdu věk, vím, že nemusím otěhotnět hned… a to mě právě děsí, že budu dlouho čekat a pak to najednou nepůjde.
Mám zaměstnání, kde je bohužel nezbytný profesní růst a ten je v tomto povolání hooodně časově náročný, mám kolem sebe kolegyně, které sice postupují v práci stále výš a výš, ale je jim třeba 35 a nemají dítě, a toho se bojím, takže se zaměstnáním jsem se rozhodla, že si starosti dělat nebudu, že prostě nějak bude a je jedno, jestli to dokončím ve 30 nebo 40.
Ale prostě co mě trápí - zda čekat, až si řeknu - ano, teď to dítě opravdu 100% chci? Nebo radši do toho jít klidně hned. Protože je mi jasné, že s miminkem spousta věcí na pár let končí (cestování atd), budeme se muset hodně věcí vzdát, ale zas to miminko je v životě mnohem důležitější. Je to pro mě těžké, když ještě nevím, jaká je mateřská láska, takhle si to prostě nedokážu představit.
Nedávno jsem mluvila s o generaci starší bezdětnou kolegyní, která kariérně dosáhla všeho, co chtěla, ale nemá děti a ta mi řekla, že kdyby byla na mém místě, začala by se o dítě pokoušet hned zítra, tak to mě zas tak nalomilo…
Jak jste to měly vy, když jste miminko plánovaly, daly jste tomu volný průběh nebo jste začaly až opravdu ve chvíli, kdy jste si byly jisté, že ho chcete?
A jasně, aby si někdo nemyslel, rozhodně se nebudu o dítěti rozhodovat na základě toho, co mi poradí někdo na internetu :D, jen jsem chtěla vědět váš názor a také, zda jsou tyto pochybnosti normální, nebo to znamená, že bych fakt ještě dítě mít neměla?

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Tichošlápek
Extra třída :D 10912 příspěvků 09.08.18 11:25

Ano, cekala jsem dokud jsem si nebyla jistá

lachtanice86
Kelišová 6645 příspěvků 09.08.18 11:31

Jo až když jsem byla jistá, sebou, chlapem, financema, zabezpečením, atd

Popokatepetla
Závislačka 3189 příspěvků 09.08.18 11:32

Měla jsem to strašně podobně jako ty…manžel chtěl, já po skončení školy chtěla chvíli praxe (taky je v mém oboru důležitá). Nakonec jsem odolávala rok a půl, pak v 27 letech vysadila antikoncepci s tím, že tomu necháme volný průběh, ale uplně jsem se na dítě ještě připravená necítila, ale veškeré zázemí tam bylo tak proč vlastně ne? No po 3 měsících jsem už byla těhotná a navíc s dvojčaty, takže totální panika :mrgreen: Dnes je jim 5 a já jsem neskutečně ráda, že jsem do toho tenkrát šla.

Příspěvek upraven 09.08.18 v 11:34

Russet
Extra třída :D 12167 příspěvků 09.08.18 11:33
@Laura215 píše:
Ahoj holky, nevím, zda jsem téma zařadila do správné kategorie, ale vzhledem k tomu, že miminko zatím nemáme a ani se o něj nesnažíme, mi tahle přišla asi nejpříhodnější.
K mému dotazu - začali jste se s manželem snažit o miminko až ve chvíli, kdy jste si byly 100% jisté, že ho chcete?
Já dlouho o dítěti nepřemýšlela (měla jsem spoustu let partnera, se kterým to úplně neklapalo a věděla jsem, že to není ten pravý). Teď co jsem před dvěma lety poznala mého nyní již manžela, jsem si poprvé začala říkat, že u něj si dovedu představit, že by byl otcem mých dětí. Každopádně já pak ještě rok studovala a také jsem si říkala, že nechci určitě dříve než po svatbě.
No… tohle léto jsme se vzali, manželovi je 30, mě bude zanedlouho 27. S manželem o miminku často mluvíme - on by chtěl, řekl mi, že jakmile budu chtít já, on je už připravený. A já nevím, asi to vyzní hloupě, ale občas se ve mně melou pocity, kdy si říkám, že miminko už určitě chci, pak zase ale chvílemi si nejsem vůbec jistá, zda jsem na to už „připravená“.
Vím, že už mám na dítě opravdu věk, vím, že nemusím otěhotnět hned… a to mě právě děsí, že budu dlouho čekat a pak to najednou nepůjde.
Mám zaměstnání, kde je bohužel nezbytný profesní růst a ten je v tomto povolání hooodně časově náročný, mám kolem sebe kolegyně, které sice postupují v práci stále výš a výš, ale je jim třeba 35 a nemají dítě, a toho se bojím, takže se zaměstnáním jsem se rozhodla, že si starosti dělat nebudu, že prostě nějak bude a je jedno, jestli to dokončím ve 30 nebo 40.
Ale prostě co mě trápí - zda čekat, až si řeknu - ano, teď to dítě opravdu 100% chci? Nebo radši do toho jít klidně hned. Protože je mi jasné, že s miminkem spousta věcí na pár let končí (cestování atd), budeme se muset hodně věcí vzdát, ale zas to miminko je v životě mnohem důležitější. Je to pro mě těžké, když ještě nevím, jaká je mateřská láska, takhle si to prostě nedokážu představit.
Nedávno jsem mluvila s o generaci starší bezdětnou kolegyní, která kariérně dosáhla všeho, co chtěla, ale nemá děti a ta mi řekla, že kdyby byla na mém místě, začala by se o dítě pokoušet hned zítra, tak to mě zas tak nalomilo…
Jak jste to měly vy, když jste miminko plánovaly, daly jste tomu volný průběh nebo jste začaly až opravdu ve chvíli, kdy jste si byly jisté, že ho chcete?
A jasně, aby si někdo nemyslel, rozhodně se nebudu o dítěti rozhodovat na základě toho, co mi poradí někdo na internetu :D, jen jsem chtěla vědět váš názor a také, zda jsou tyto pochybnosti normální, nebo to znamená, že bych fakt ještě dítě mít neměla?

Až jsem skutečně chtěla. Pochybností se nezbavíš asi nikdy, ale ty mi přijdeš ještě hodně váhavá. Pár půl roku to třeba může být jinak.

bartsch
Závislačka 4621 příspěvků 09.08.18 11:38

Ano, až když jsem si byla 100% jistá. O dítěti jsem začala uvažovat, když mi bylo čerstvých 27 let, ale ještě skoro rok jsem to neřešila a neplánovala jsem otěhotnět. Když jsem se rozhodla, že je ten správný čas (manžel to měl stejně jak já, to byla výhoda), antikoncepci jsme zrušili ;) Otěhotněla jsem plánovaně ve 28 letech. Dcera se mi narodila, když mi bylo 29. Tak jak jsem měla v plánu :D Měla jsem dostudováno, dobrou práci, praxi, měli jsme své bydlení, cestování po světě jsme si s manželem také do té doby užili … i vnitřně jsem oba byli připraveni změnit svůj život a posunout ho dál ;) Rozhodně nelitujeme ;)

Uživatel je onlineKriss Tina
Kelišová 6026 příspěvků 09.08.18 11:42

Já první dítě měla neplánovaně, neměnila bych je to zlatíčko, dal mému životu smysl a tím pádem i odpadlo takové to rozhodování jsem připravena nebo mám počkat, prostě tu už byl a nedalo se nic dělat :) Teď chceme druhé a u toho už přemýšlím, věk by mě netrápil času mám snad ještě dost, ideální věkový rozestup co sem chtěla už sem prošvihla, teď mě čeká nová práce, kde se chci aspoň nějak zapracovat než zas zmizím na mateřskou a chceme si zařídit vlastní bydlení než zas pak stavět dům s miminkem v náručí :think: je toho hodně a i když bych miminko chtěla klidně zítra, myslím na budoucnost, aby se mělo dobře a bylo zajištěné. V tvém případě bych pár měsíců počkala, máš fajn že chlap je připraven, většinou je to naopak že ženská chce a chlap se na to necítí :palec: a co se týče kariéry, musíš vědět ty jestli je pro tebe důležitější než rodina. Já osobně práci nad dítě nestavim a mnohem raději budu mít velkou rodinu než vysoké postavení ve firmě, ale každý má ty priority jinde. :mavam:

Bubla_Bučková
Závislačka 4100 příspěvků 09.08.18 11:44

jestli chceš čekat na pověstné tikajíci hodiny, tak se nemusíš dočkat… stejně jako já a to mi teda vůbec nešlo například o kariéru. Šla jsem do toho spíš rozumově až po 30 a svatbě, manžel děti chtěl hodně. Bála bych se u tebe, že tě bude štvát ta kariéra, případně, že mimi odložiš a půjdeš zpátky po půl roce do práce a a neužijes si třeba ani jedno. Klidně bych 2 roky počkala :nevim:

andelka83
Generální žvanilka 20180 příspěvků 09.08.18 11:47

Ne,ani jednou ze čtyř těhotenství jsem si nebyla 100% jistá. Vždycky tam nějaké pochybnosti a obavy byly. Asi je to normální.

jaaaninda
Zasloužilá kecalka 736 příspěvků 09.08.18 11:49

@Laura215 asi nějaké pochybnosti byly, ale dítě jsem chtěla, přítel také, zabezpečení jsme byli, tak jsme se začali snažit před koncem rekonstrukce. Pochybnosti budou vždycky. Jen mě zarazilo ten příklad s koncem cestování na pár let. Proč? V dnešní době možností není takový problém vycestovat i s dítětem. Popravdě mi nepřijde, že bych se s dítětem něčeho vzdala (teda akorát to soukromí nemám ani na záchodě :-D).

sarinka12322
Nováček 09.08.18 11:49

My plánovali až jsme byly rozhodnutí byť v podnájmu ale mabe vše podařilo se po roce otěhotnět bohužel 21tt potrat a moc miminko chci , teď jsme si vzali hypotéku takže vím že teď aspoň chvíli tehu nepřipadá díky fivsbcun v úvahu ale říkala jsem že se vše alespoň zařídí a potom snad moc miminko chci :,(

Uživatel je onlinevjerunqa
Závislačka 3173 příspěvků 09.08.18 11:51

@Laura215 Ahoj, u mne ta touha přišla, když jsem poznala svého teď už manžela, to mi bylo 29. Do té doby jsem si dítě nedokázala představit. Dali jsme tomu volný průběh a užívali života :) Otěhotněla jsem po třech letech.

cataluňa
Stálice 80 příspěvků 09.08.18 11:58

U mě se to zlomilo ve 27, kdy jsem si poprvé dovedla představit už mít dítě. Postupně to pak ve mně uzrávalo a dneska (po 2 letech) už chceme s manželem 110% a snažíme se. Takže jsme taky počkali, až jsme si byli stopro jistí.

Dana V
Kecalka 468 příspěvků 09.08.18 12:02

Ja jsem 100% rozhodnuta teda nebyla. Nikdy jsem nebyla matersky typ, mimina me nikdy nebraly a dodnes moc neberou, zadne biologocke hodiny netikaly. Bylo mi 31 a uz jsem si proste rekla, ze je nejvyssi cas na dite. S manzelem jsme meli postaveny dum, rok pred tim jsme si poridilo pejska, tak vlastne proc ne i dite :mrgreen: Ale vzdycky jsem si rikala, byt tak o 5 let mladsi, tak klidne dalsich 5 let pockam :mrgreen: no kazdopadne jsme se na to vrhli, miminko se podarilo. Ted mame 2,5 leteho rostaka, ktereho miluji nadevse :srdce: no a ted prichazi na radu druhe dite, vzdycky jsem 2 deti chtela, ale opet, zadne tikani ani takova ta touha po miminku. Ale rada bych, aby mel may sourozence. Takze jsme se proste zacali snazit a uvidime, snad se brzy podari. Ale kdybych zas mela cekat na tikani hodin, tak se asi nikdy nedockam :nevim:

bloesty
Kecalka 299 příspěvků 09.08.18 12:12

Ja jsem spis cekala nez si budu jista chlapem, zazemim a tak. Asi by mi nevadilo jeste par let cestovat a uzivat si, ale prislo mi to do jiste miry sobecke. Vzdy jsem vedela, ze rodinu urcite nekdy v budoucnu jednou chci, ale zaroven si uvedomuju, ze proste nechci byt stara matka. Nejake silne rodicovske pudy ani slintani nad miminama jsem nemela a nemam ani ted (za mesic rodim), ale nevim na co bych mela jeste cekat… Je mi 28 a manzelovi 34.

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Diskuze s tatínkem Janem: O hraní i péči o nemocné dítě

Pojďte si popovídat do diskuze na eMiminu s tatínkem, který po narození... číst dále >

Vánoční úklid: Hlavně zůstat v klidu

Vánoce a úklid. Každý rok je to pořád dokola. Víte, že to musíte udělat, ale... číst dále >

Články z Expres.cz

Jan Tuna hledá svědky napadení v SaSaZu: Byl holohlavý a mlátil mi hlavou o zeď!

Hodně živo je v posledních dnech kolem moderátora Jana Tuny (45). Bývalý... číst dále >

Štrasburk, Bamberk nebo Kypr: Hrozí adventní běsnění radikálů i v Česku?

Vkusně vyzdobená města, tradiční trhy, vůně svařeného vína a pečených... číst dále >

Články z Ona Dnes

Žena se po porodu dva týdny mazlila s předčasně narozenou mrtvou dcerou

Emma Woodhouseová musela podstoupit akutní císařský řez kvůli poškozené... číst dále >

Na plastiku jsem šla kvůli šikaně, říká kdysi obézní žena

Annie McManisová (25) z Nového Zélandu od mala zažívala kvůli obezitě šikanu.... číst dále >