Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Takže když milujete toho druhého, nemilujete partnera?
Me se toto stalo..byla jsem proti nevere a vsemu a najednou jsem k tomu prisla jak slepej k houslim. Prvni setkani a bylo to tam. To stejne bylo na druhe straně, on vztah 13let, nikdy nemel potrebu podvadet, ja tehdy 6..Nebyli vtom z moji strany jeste deti teda.. Ale vzhledem k tomu, ze manžel byl pro me prvni a ja pro neho, tak to bylo takovy lakadlo, jake to asi je.. Noo nejdriv jen pismenka a pak nebylo cesty zpet.. Byl z toho vztah na 1,5roku.. Ale nechtela jsem opustit manzela(tehdy ještě pritele) Az jsem si jednoho dne řekla dost, ze mu to nemuzu delat… Dotycny to zkousi dodnes, prosel si nekolika vztahy, s puvodni zenou uz neni..takze za me ano jde milovat dva lidi najednou, ale jak uz nekdo psal vyse, tak nejak jinak. Prej stale ceka na me.. Ja ho mam rada moc, ale jako kamarada, kteremu muzu rict fakt cokoliv.. Ted uz mam 5lete dite i ja a pres to vlak nejede, ani kdybych chtela.. Tenkrat „o nic neslo“ ted rodinu nerozbiju.. Nejradeji bych si za to nafackovala, ale stalo a neplanovane..
@Anonymní píše:
@Pavla 46 Mě by zajímalo, za jak dlouho to přejde u mě, když s ním udržuji milostný poměr![]()
![]()
U mě to najednou přišlo samo
ta stopka..
@Anonymní píše:
Mám ho ráda jako příbuzného, ale víc bohužel ne.. Potomek je ještě malý a já asi potřebuji právě nějaké to nakopnutí z třetí strany, abych odešla… Manžel nikoho nemá, nechce. Kdyby se zamiloval on a rozseknul to, asi bych byla nejraději, ale prý stále miluje mě.
Ja se mu spíš divim, že ceka, když o tom vi
to te musi fakt milovat az za hrob..
@Anonymní píše:
Já jsem platonicky zamilovaná prakticky pořád…. Nedávno jsem se z ničeho nic pobláznila víc, ale bylo to opravdu platonické, on neměl ani tušení, prakticky jsme se ani moc neznali. Navíc byl zadaný a věděla jsem, že bych si s ním určitě nerozuměla tak, jako s manželem. Takže to opravdu bylo jen takové hormonální
.
Být v v bouři hormonů pořád, tak to by mě asi zabilo
.
@Anonymní píše:
Ano jsem vdaná a stejně mi z jednoho typka, s kterým jsme jakoby kamarádi, hormonálně tak trochu hrabe… Líbí se mi a rozumíme si, ale z jeho strany v tom nic víc není. Zato já bych si to „něco víc“ uměla představit dost dobře! Pro jistotu jsem je proto raději i s mým manželem seznámila, byl u nás na návštěvě s prckem, co se o něj stará sám, kamarádila jsem se spíš s jeho ženou dřív, dokud spolu byli. Bohužel ne moc dlouho, přišla jsem o dobrou kamarádku a malej o maminku. Tak nás to docela sblížilo. Přitom dokud spolu byli, vůbec mě nezajímal, nepřipadal mi nějak atraktivní. Nevím co mi na starý kolena cvaklo, ale s mužem spolu skoro nespime, on sám od sebe zájem neprojevil už ani nepamatuju a mě nebaví se doprošovat…i to určitě hrálo nějakou roli, ale co oba s tím kamarádem chodíme do práce, času už tolik není a vidíme se max 1× za měsíc, větsinou i s dětma, úplně bez nich jednou a jednou jen já a jeho malej spal - navštěvujeme se i doma, já mu na malýho dávala nějaký oblečení, píše mi když si s něčím neví u něj rady nebo i jen tak.Prosím anonym, je to přece jen citlivé téma a netýká se to jenom mě. Děkuji za zachovani.
Myslím, že kombinace nedostatku intimity ve vztahu a sympaťák, co je sám s dítětem je vražedná kombinace. Ve mě by se k tomu všemu probudila Matka Tereza
@Anonymní píše:
@Pavla 46 a ten muz je taky z prace nebo odkud?
Ano, je to kolega. Takže sejde z očí, sejde z mysli, tady moc nefunguje. I když je pravda, že bych mohla kontakty omezit.
@Pavla 46 píše:
Myslím, že kombinace nedostatku intimity ve vztahu a sympaťák, co je sám s dítětem je vražedná kombinace. Ve mě by se k tomu všemu probudila Matka Tereza
@Anonymní píše:![]()
![]()
Ježíš kdybys ho znala a viděla. První setkání s ním jsem absolutně na chlapa nemyslela, a najednou on a jeho oči. Z neho jsem si nic nepamatovala, jen oči. A s ženou mu to skripalo až se rozvedli a jak jsem ho viděla s detma, věčně pořád samotného(já taky s detma pořád samotná, i když mám manžela), tak to bylo. Já hrozně dlouho nevěděla, jak vypadá, protože jsem vnímala jen oči. A průšvih je, že on je i moc krásný, hodný. A jak není intimita s manželem, tak ano, mlatily se mnou i hormony a hrozně jsem ho chtěla. Což bylo ještě fajn, průšvih pro mě nastal, když to u mě přerostlo ve víc. Já ho mám moc ráda a nevím, co se musí stát, aby mě to přešlo. Je to utlumené, rozumem vím, že on o mě nestojí, vyhýbám se mu, nemyslím na něj atd, přesto ho mám moc ráda a kdyby jen prstem kývl, tak podvedu. Já mu po tom vyznání šla totálně z cesty, už je to rok a půl. Z celého srdce mu přeju, ať je šťastný, i kdyby měl mít jinou. Jen si myslím, že jsem se mu zhnusila, ženská s malýma deckama a takhle blbne…
nemyslím, že Zhnusila, ale šla jsi MOC s kůží na trh, to vždy není úplně dobré a pro muže přitažlivé.. evidentně ho miluješ pořád..
no nemáte to lehký, holky ![]()
já se vybouřila hrozně moc (opravdu MOC
) a cítím, že asi není nic, co bych ještě nezažila a po 40 se díky bohu i ty hormony upravily (dřív jsem mohla sex i 3× denně
po té 40 stačí 2× za týden..), takže pohoda, klídek, tabáček ![]()
a hlavně - ony ty platonické ideály pak v reálu vůbec nefungují tak ideálně, jak se jeví, a věř, že já taky viděla na dotyčném velmi dlouhou dobu jen brutálně modré nádherné oči - no a až se projevila reálná pravda (viz. mé první příspěvky), tak jsem velmi rychle dopadla nohama na zem ![]()
@Lucy75 píše:jo, běžné…
pokud to zvládáš držet v platonické rovině a neděláš z manžela debila, tak proč ne
do hlavy a srdce nám nikdo nevidí…
třeba tě to léty přejde (a třeba taky ne)
hlavně se netrap.. stávají se daleko horší věci..PS : párkrát jsem byla taky brutálně zamilovaná, A jednou dokonce moooc i platonicky..
až s ním přišlo po letech na Akci, tak se zjistilo, že ho má velkého 2CM (a proto se celou dobu bránil vztahu..),
někdy si ty své idoly fakt idealizujeme víc, než je potřebamne to tehdy přešlo teda celé ve vteřině a jen si říkám, že škoda těch provzdychaných let
Taky jsem zjistila, ze v praxi to porekadlo, ze i s malym kasparkem se da hrat velke divadlo…ne vzdycky funguje ![]()
@Pavla 46 píše:
A myslíte, že to tak mají i chlapi? Nebo je tohle poblouznění a nekritičnost specialitou žen?
Chlapi podle mě platonicky zamilovaní, být neumí… Většinou se zamilovávají až po sexu a ani to není jisté ![]()
Nevím, zda tu psal reakci nějaký chlap.
Já se přiznám, že za dvacet let, co jsem se ženou jsem do jiné zamilovaný nebyl.
A ne, že bych si neuměl představit sex s jinou
.
Možná že máte pravdu, že u nás přichází zamilovanost až po sexu.
Jsem si celkem jistý, že jedna kamarádka byla zamilovaná do mě. Ale z mé strany to bylo opravdu jen hodně dobré kamarádství. Nevím zda zafungoval rozum (ona mladá - rodina teprve před sebou), nebo to, že bych to ženě neudělal.
Docela mě překvapilo, jak často se zamilováváte. Nečekal jsem to.
Cítím se u tohoto vlákna jako štastěná. Dvacet let, dvacet dlouhých let dennodenního povídání si. Sdělování si jak po mne touží a ja po něm. Pravidelné milování se převážně touhy milování se s ním. Experimenty různorodého charakteru skončily, jelikož se ta druhá strana stavěla k věcem ne z lásky, ale z pudů „swingers“. Již léta v sexualitě vyrovnání a vše co sdílíme je rodina. Neříkám, ze jsme neměli konflikty, ale ty byly spíše o věcech spojených s praktickou stránkou „věcí“ a ne lásky. Děti mame odrostlé. 42 ja a manžel 47. Možná to budete vnímat jako něco sterilního, ale v životě jsme si stanovili vždy program společný plán společné cíle a v této snaze se vždy něco děje. Bez plánování stanovování si společných horizontů se vše zvrátí do rutiny a nudy. Zkoušeli jsme nechat věci plynout samotné a vždy se komfort ničeho stával důvodem hloupostí. Neměla jsem důvod být zamilovaná jinde ve chvíli, když nam náš život závidí nejedná sokyně
![]()
@pouzitychlap píše:
Nevím, zda tu psal reakci nějaký chlap.Já se přiznám, že za dvacet let, co jsem se ženou jsem do jiné zamilovaný nebyl.
A ne, že bych si neuměl představit sex s jinou![]()
.
Možná že máte pravdu, že u nás přichází zamilovanost až po sexu.Jsem si celkem jistý, že jedna kamarádka byla zamilovaná do mě. Ale z mé strany to bylo opravdu jen hodně dobré kamarádství. Nevím zda zafungoval rozum (ona mladá - rodina teprve před sebou), nebo to, že bych to ženě neudělal.
Docela mě překvapilo, jak často se zamilováváte. Nečekal jsem to.
To je fakt zajímavý, víte, že mě to mnohokrát napadlo, že chlapi to prostě neumí, že to prostě vnímají jinak
Ahoj nedá mi to a musím reagovat.
Zakladatelko ahoj, já ho miluju už 6 let. Zdálo se mi, že i jemu nejsem lhostejná. Oba zadani… A protože pro mě to bylo k nesnesení, vše jsem mu řekla. Než jsem mu to řekla, změnili se některé věci okolo nás a už jsem ho nepotkávala. Takže jsem mu to řekla, on pry si mého zájmu vsiml, ale on nic… A od té doby se nepotkávám, když jo, jen kolem v autě. Já mám pokaždé srdce až janevimkde, jeho pořádně nevidím, jen naposled a to se tvářil vražedně. Rozumím ti, taky bych chtěla vědět, jak na mě myslí. Jestli na tu šílenou hroznou vtěrku??? Jo a my teda manželství bez jakýchkoli intimnosti, manžel odmítá a já už se nedoprošuju.