Platonické lásky: Jak z toho ven?

Anonymní
22.7.21 10:52

Platonické lásky: Jak z toho ven?

Dobrý den,
tak jsem se také rozhodla zaregistrovat na emimino a zkusit, jestli se mi dostane případně rad nebo alespoň názorů a poznatků. Jde o to, že už od puberty zažívám platonické lásky, které nikam nevedou a nejsem schopna si najít plnohodnotný vztah. Vždy se mi někdo líbí, ale on je například zadaný nebo jednoduše nemám zájem. Nejsem například jeho typ nebo tak podobně. A já si tak na něj tajně myslím a představuji si, jaké by to bylo s ním být. Vždy to trvá dost dlouhou dobu, než se přes to přenesu a na dotyčného zapomenu. Nějak s tím neumím pracovat. :zed:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1359
22.7.21 11:04

Myslím, že je to povahou. Mám to taky tak, také to trvalo vždycky dlouho.
Vyřešila jsem to seznámením přes seznamku. Ale platonické lásky zůstaly.
No a pak, když už jsem to vůbec nečekala a jednou se taky znovu platonicky zabouchla, tak se ukázalo, že on to cítí úplně stejně.
Záleží, kolik máš roků, jak si představuješ svou budoucnost.
Spřízněnou duši můžeš potkat hned, později nebo také vůbec. Ale až ji potkáš, tak to poznáš, najednou už nebudeš mít potřebu se do někoho zabouchnout platonicky, už bude pro tebe existovat jen on, to poznáš.
Těžko se v tomto radí, když víš, že to vyjít může nebo také nemusí.
Opravdu bych řekla, že tohle je o povaze a pokud umíš milovat platonicky a dlouho, asi ti to zůstane tak dlouho, dokud nepotkáš toho pravého. Jde jen o to, zda se se svou druhou půlkou setkáš nebo ne. A tohle ti dopředu nikdo neřekne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.7.21 11:32

@Rosebery Souhlasím. Moje povaha je opravdu hodně zvláštní. Vím to o sobě, ale nevím, co s tím. :(

  • Citovat
  • Nahlásit
1359
22.7.21 12:18
@Anonymní píše:
@Rosebery Souhlasím. Moje povaha je opravdu hodně zvláštní. Vím to o sobě, ale nevím, co s tím. :(

Ráda bych ti poradila, ale nevím jak. Mně opravdu pomohlo to, že jsem se platonicky zamilovala a on se zamiloval do mě. Prostě jsem čekala tak dlouho, až jsem se konečně dočkala. :)
Než jsme se potkali, myslela jsem, že ty platonické lásky budu mít do konce života jen tak ve své mysli.
Neumím to líp vysvětlit, je to hodně zvláštní. Prostě jsme si tak neuvěřitelně sedli, že se ty moje představy s ním staly skutečností.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7486
22.7.21 12:18

Ahoj,
nepíšeš, kolik ti je a zda máš za sebou vážné vztahy, ale nepřijde mi nic až tak divné na tom prožít za život několik platonických lásek. Jejich problém nespočívá pouze v tom, že nejsou opětované, ale také v tom, že si toho dotyčného či tu dotyčnou idealizujeme. Nevnímáme chování toho člověka při konfliktech, při krizích, v náročných situacích, povětšinou se nám podaří být mu nablízku, kdy nemůžeme jeho projevy při takových věcech poznat.
Jaký je na to lék? Pokud ty lidi svým zájmem neobtěžuješ, tak netřeba se z toho léčit. Ale s příchodem opětovaného citu, s příchodem reálného vztahu, to většinou automaticky odchází…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
17503
22.7.21 12:20

No ono tě to „zamilovávání se“ do nedostupných lidí chrání před rizikem reálného vztahu.

Řešením je najít odvahu a začít aktivně vstupovat do vztahů a učit se je, aktivně překonávat ten strach z odmítnutí, ze zranění a učit se tyhle běžné jevy života zvládat.

A teda rozhodně bych si přibrala na pomoc psychoterapeuta/ku a posléze možná skupinovou terapii.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.7.21 13:01
@Anonymní píše:
Dobrý den,
tak jsem se také rozhodla zaregistrovat na emimino a zkusit, jestli se mi dostane případně rad nebo alespoň názorů a poznatků. Jde o to, že už od puberty zažívám platonické lásky, které nikam nevedou a nejsem schopna si najít plnohodnotný vztah. Vždy se mi někdo líbí, ale on je například zadaný nebo jednoduše nemám zájem. Nejsem například jeho typ nebo tak podobně. A já si tak na něj tajně myslím a představuji si, jaké by to bylo s ním být. Vždy to trvá dost dlouhou dobu, než se přes to přenesu a na dotyčného zapomenu. Nějak s tím neumím pracovat. :zed:

Kolik Vám je a co si mám představit pod Vaší zvláštní povahou? Já si taky spoustu let připadala zvláštní a postupně rozkrývám, že ta zvláštnost pramenila z dětství, výchovy a nedostatku lásky od rodičů. Bohužel se to promítlo i do manželství a s pomocí psycholožky se snažím najít samu sebe…

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat