Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Renti píše:
Dobrý večer.
Pár týdnu po našem rozchodu se sblížil s mojí kamarádkou a cítim se zrazená. Nevím jak reagovat a potřebuji názor nestranného člověka.
Byli jsme spolu 8 let a jak to bývá časem už začal být vztah stereotypní, přítel byl spíše uzavřený a moc o tomhle,,problému" bavit nechtěl. Spíše mlčky přikyvoval a to bylo vše. Snažila jsem se ze všech sil a po všech stránkach.
Kamarádce jsem se už dříve svěřila, že náš vztah není úplně ok. Řekla, že to bývá obyčejná krize.
V březnu už ani nevím jak jsme se kontaktovali s bývalým partnerem a zašli jsme na kafe a popovídali si.Nic víc…žádný sexuální náznak. V jeho blízkosti jsem začala cítit něco, co už dávno ne. Potila jsem se jako puberťačka a srdce mi tlouklo, div mi z hrudě nevylétlo.
Schůzky začali být častější…Odešla jsem a on mně nechal jít. Čekala jsem, že se otelí a přijde za mnou a nic se nedělo dny, týdny…Ani 1 SMS, ani 1 telefonát…
Tak jsem se svěřila bývalému a udělali jsme si hezký večer a pak se to stalo jako tenkrát poprvé. Už jsem věděla, že cesty není zpět.
Mezitím jsem byla s kamarádkou v kontaktu, všechno v pořádku…
Po pár měsících se ozval, že potřebuje dořešit nějaké věci, protože má známost a ta si nepřeje to a to atd…Řekla jsem mu, že se nechci hádat a dohadovat a vše vyřešíme v klidu.
Když se věci dali do pohybu, slyšela jsem různé řeči a říkám si, že je to blbost.On a ona? Vždyť jí nemohl ani cítit a nechtěl abych se s ní bavila kvůli její pověsti. Takže jsem si řekla, že lidi zase šílí a určitě to není pravda…
Nedávno mi tedy přiznal, že to byla pravda…Ač jsem udělala to co jsem udělala, cítím se teď zrazená a zneužitá, hlavně tou,,kámoškou".
Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet.
@Della Street píše:
A?
@Russet píše:
Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet.
Tak například jestli se to už někomu stalo? Chci znát názor lidí, zda je to normální a mám ten hloupý pocit zbytečně…
@Renti píše:
Tak například jestli se to už někomu stalo? Chci znát názor lidí, zda je to normální a mám ten hloupý pocit zbytečně…
Tak ty si děláš příjemný večer s bývalým. A vadí ti, že si začal něco s tvou kámoškou? Asi bych překvapená byla, ale sama bych měla máslo na hlavě ![]()
@Russet píše:
Tak ty si děláš příjemný večer s bývalým. A vadí ti, že si začal něco s tvou kámoškou? Asi bych překvapená byla, ale sama bych měla máslo na hlavě
S bývalým jsme vždy skočili na kafe a pokec to vše. Ten,, hezký večer" nastal, když už jsem byla pryč. Moje reakce byla prý neúměrná, když jsem řekla, že to od ní beru jako zradu.
@Renti píše:
S bývalým jsme vždy skočili na kafe a pokec to vše. Ten,, hezký večer" nastal, když už jsem byla pryč. Moje reakce byla prý neúměrná, když jsem řekla, že to od ní beru jako zradu.
A v čem tě zradila? Ty jsi chlapa opustila už dávno a že si nabrnkl zrovna kámošku, je jeho věc. Nemáš na něj vlastnickou smlouvu, abys rozhodla, s kým si začne.
@Russet píše:
A v čem tě zradila? Ty jsi chlapa opustila už dávno a že si nabrnkl zrovna kámošku, je jeho věc. Nemáš na něj vlastnickou smlouvu, abys rozhodla, s kým si začne.
Ne, smlouvu nemám a ani nechci.Tady jde o tu kamarádku jestli to mám přejít a smířit se s tím nebo prostě ukončit i kamaradství. Tahle situace se mi stala prvně, tak nevím jak s tím naložit.
@Renti píše:
Ne, smlouvu nemám a ani nechci.Tady jde o tu kamarádku jestli to mám přejít a smířit se s tím nebo prostě ukončit i kamaradství. Tahle situace se mi stala prvně, tak nevím jak s tím naložit.
Tak mě taky žádná kamarádka „nepřebrala“ chlapa. Všechno je jednou poprvé. Tak si zanadávej a je to. Kamarádství třeba samo vyšumí nebo přetrvá. Záleží na tom, jak moc jste si blízké. Já bych ji teda nechala, ať se ozve sama. Nedolejzala bych za ní.
@Russet píše:
Tak mě taky žádná kamarádka „nepřebrala“ chlapa. Všechno je jednou poprvé. Tak si zanadávej a je to. Kamarádství třeba samo vyšumí nebo přetrvá. Záleží na tom, jak moc jste si blízké. Já bych ji teda nechala, ať se ozve sama. Nedolejzala bych za ní.
Nedolejzám, spíše naopak. Hlavně on mi teď pořád píše a otravuje. S ní prostě máme mluvící pauzu…Máš pravdu, čas ukáže. Právě nechci vypadat, že žárlím nebo mně to,,žere".Mám ponaučení pro příště ![]()
A žárlíš? Pokud ano, proč, když jsi vlastně vztah ukončila Ty?
@Pan Svobodomyslny píše:
A žárlíš? Pokud ano, proč, když jsi vlastně vztah ukončila Ty?
Nežárlím. Jenom mi je líto, že jsem přišla o kamarádku. Odešla jsem, abych si srovnala city a pocity. A čekala jsem naše vzájemné reakce, jestli si budeme chybět atp.
No, je to asi trochu blbá situace, na druhou stranu, už spolu prostě nejste.
Mě, kdysi dávno, pár měsíců po rozchodu pozval na rande dobrý známý mého bývalého. Byli jsme spolu čtyři roky, s tím bývalým. On se to dozvěděl a přijel mi udělat scénu
A připadal mi jako neskutecnej ubozak.
Kámoška se rozešla s manzelem a za rok si vzala jeho bráchu. ![]()
No podle mě v tobě hlodá cervicek pochybností
a teď když si ho nabrnkla kámoška tak dle mého přemýšlíš jestli přeci jen si neudělala chybu… Kdyby ti byl lhostejný byla by si možná zaskočená ale v podstatě by si byla ráda že i on šel dál… Kord když si vlastně za jiným odešla ty… ![]()
Dobrý večer.
Pár týdnu po našem rozchodu se sblížil s mojí kamarádkou a cítim se zrazená. Nevím jak reagovat a potřebuji názor nestranného člověka.
Byli jsme spolu 8 let a jak to bývá časem už začal být vztah stereotypní, přítel byl spíše uzavřený a moc o tomhle,,problému" bavit nechtěl. Spíše mlčky přikyvoval a to bylo vše. Snažila jsem se ze všech sil a po všech stránkach.
Kamarádce jsem se už dříve svěřila, že náš vztah není úplně ok. Řekla, že to bývá obyčejná krize.
V březnu už ani nevím jak jsme se kontaktovali s bývalým partnerem a zašli jsme na kafe a popovídali si.Nic víc…žádný sexuální náznak. V jeho blízkosti jsem začala cítit něco, co už dávno ne. Potila jsem se jako puberťačka a srdce mi tlouklo, div mi z hrudě nevylétlo.
Schůzky začali být častější…Odešla jsem a on mně nechal jít. Čekala jsem, že se otelí a přijde za mnou a nic se nedělo dny, týdny…Ani 1 SMS, ani 1 telefonát…
Tak jsem se svěřila bývalému a udělali jsme si hezký večer a pak se to stalo jako tenkrát poprvé. Už jsem věděla, že cesty není zpět.
Mezitím jsem byla s kamarádkou v kontaktu, všechno v pořádku…
Po pár měsících se ozval, že potřebuje dořešit nějaké věci, protože má známost a ta si nepřeje to a to atd…Řekla jsem mu, že se nechci hádat a dohadovat a vše vyřešíme v klidu.
Když se věci dali do pohybu, slyšela jsem různé řeči a říkám si, že je to blbost.On a ona? Vždyť jí nemohl ani cítit a nechtěl abych se s ní bavila kvůli její pověsti. Takže jsem si řekla, že lidi zase šílí a určitě to není pravda…
Nedávno mi tedy přiznal, že to byla pravda…Ač jsem udělala to co jsem udělala, cítím se teď zrazená a zneužitá, hlavně tou,,kámoškou".