Po narození miminka je syn úplně jiný...

27.6.21 12:46

Po narození miminka je syn úplně jiný

Ahoj maminky jdu si k vám tak trochu po radu. Mám doma syna (v květnu mu byli 2 ). Vždy jsme spolu měli krásný vztah všechno dělali spolu. Teď se nám narodilo miminko (nyní 2 měsíce ) a starsi syn je úplně jiný. Začal se zase pocuravat, hrozně se vzteká, mlátí mě a říká bum bum.. když taťka pochova mimi tak říká nene máma, jakoze mimi je moje a on tatínka. No je to doma dost chaotické jsou dny které jsou krásné ale dny který jsou šílený. Nevíte co s tím? Nejvíce asi s tím mlácením a počůrávanim. Dneska už jsem nasadila plenku protože všude bylo všechno počůrané. Normálně do ni cura a on wc si vůbec neřekne. :,( :(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
570
27.6.21 12:58

No já mám strach z toho samého. Dcera bude mít teda v době narození miminka už 3 roky. Ale od začátku si s ní o tom povídám. Hladí bříško (i když ještě nejde vidět), na přebalovací pult říká že miminko je v bříšku a potom bude mamince “(jméno dcery)” pomáhat atd…od začátku jsme ji zapojili do procesu. Nezanedbali jste třeba tohle? I když se ti může zdát že je malý tak on moc dobře chápe…co ho zkusit zapojit do koupání, mazání olejíčkem, a do dalších věcí se kterými by mohl pomoct?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27.6.21 13:02

@Le_lenaz Taky mi hladil bříško, připravoval semnou věci pro mimi, postýlku kočárek hračky.. po narození první dny semnou koupal, když jsem kojila prohlíželi jsme knížky.. bylo to fajn ten první týden asi.. ale pak přítel začal brát syna a rikal nech maminku ona musí miminko tohle a tamto.. tak jestli to třeba nebude tím :(.. teď občas semnou přebalí, utře prdelku.. ale spíš jde prostě pryč.. mazlili jsme se vždycky hodně přes den i když jsem ho šla uspat a teď proste nechce.. jen si večer vyslechne pohadku a dam mu pusinku víc nechce.. jako kdybych byla pro nej cizi.. vzala jsem ho k nám FO postele když mimi spinka u nás v ložnici v postýlce aby nebyl sam v pokojicku ale to taky nepomohlo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10884
27.6.21 13:05

Možná je ta chyba, že jsi syna,, odsunula" tatínkovi a soustředíš se víc na miminko. Mně dětská doktorka tenkrát řekla, že hlavně na začátku to starší dítě nesmí pocítit, že o mámu nějakým způsobem přichází, vše se mu musí dávkovat postupně. Takže se o malou spíš staral taťka a já se i po porodu věnovala staršímu. Chodila jsem je uspávat společně, vstavala ke staršímu v noci. Ale je pravda, že mladší byla prvních půl roku miminko, které jen jedlo a spalo, no :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
855
27.6.21 13:05

@Le_lenaz Tohle bych neprecenovala, dvoulety dite sice bude opakovat tahle slova, ale tezko pochopi něco tak abstraktniho, ze si mama doveze mimino a co všechno to bude znamenat. Regres pri narozeni potomka je navíc zcela normalni, je treba na tu hru pristoupit, netrestat, nevysvetlovat, nechat ho par dni delat miminko a az prijde na to, ze se nic nezmenilo na tvoji pozornosti k nemu, tak zas najede. A pomůže naprosto do vseho prvorozene zapojovat. Nechat prebalovat, oblikat, koupat, nosit ubrousky, decku, cokoliv, aby chapal, ze ma svoji roli.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13837
27.6.21 13:10

Ahoj, neboj to si sedne a pak je to období vzdoru ;) a taky určitě žárlí ;) já mám syna 2, 5 roku a miminku je půl roku. To že vše musí jen tatínek bylo od porodnice až do teď. Poslední měsíc, možná dva, ale už začíná víc vyhledávat i mě. Musíme třeba chodit s manželem společně uspávat. Ale víceméně když je doma tatínek tak mě nechce. Já to beru jako plus a věnuji se aspoň miminku. Miminko smím chovat taky jen já. Postupně může i manžel, ale třeba babičky nesmí miminko pochovat vůbec. Miminko ostatně syn úplně miluje. Chrání ho. Vydrž, postupně si zvykne, že miminko nebude jen u maminky. U nás se to taky hodně lepší. Částečně si myslím, že chápe, že se maminka musí starat o miminko. Možná takový pud a pak určitě žárlí. Chce tatínka, babičky jen pro sebe. Já si třeba tímhle hlavu nelámala a mladšího syna prostě nechávala jen u sebe. Když se starší nekoukal tak ho babičky dostali na pochování a on si tak postupně i zvykl, že nemusí být jen u maminky.
Vztekání a bouchání je podle mě k období vzdoru. No a pak tu najednou nejsi jen pro něj. Tohle jsme měli taky. Našla jsem si něco z nevýchovy, že je třeba dítě naopak obejmout a být tu víc pro něj. A funguje to. Snažím se najít si na staršího víc času, víc se mazlíme. ;) Ale období vzdoru je prostě náročné :lol:

A počůrávání :think: u nás to je taky tak. Krásně chápe nočník, umí ovládat čůrání. Ale jsou dny kdy čůrá všude :nevim: nevím si rady. Někdy bych tu plenu nejraději dala zpět :lol: na výlety a návštěvy ji budu muset holt dávat. Myslím, že částečně tím, že se počůrá volá o pozornost. Pak určitě, když se zapomene ve hře. No a u nás asi ještě úplně neumí to čůrání vždy ovládnout :think: třeba i při dvouhodinovém spánku v poledne musí mít plenu. Vždy je počůraný - počůrá se ve spánku a to před spaním dávám na nočník. Tak si myslím, že pomůže jen čas.

U nás hodně vše komplikuje to, že syn ještě moc nemluví. Tím se hodně vzteká a prostě je takový povahově. Každopádně brášku miluje a je na něj moc hodný. Některé dny jsou, ale opravdu náročné ;) moje rada je zkusit se těm dětem věnovat co to jde a odsunout stranou nedůležité věci - úklid apod.

Ještě mě napadlo. Nenadávejte mu za to, že nechce aby miminko choval někdo jiný. To u nás dělali babičky a já hned zakročila. Však v syn zvyklí, že byl sám a měl veškerou pozornost a najednou je tu malý vetřelec co mu tu pozornost bere. Postupně si fakt vše sedne ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13837
27.6.21 13:19

Jen dočítám co píší ostatní. U nás třeba byl právě syn nadšený, že má po porodu tátu pro sebe. Předtím jsem vše dělala jen já a najednou byl doma tatínek a začal se synovi konečně hodně věnovat. Takže on byl fakt šťastný, že má tátu pro sebe a mě nepotřeboval. Když je táta v práci jsem zase jeho ;) myslím, že kdyby se manžel staral o miminko a já o staršího, že by to ani nefungovalo. :nevim: a možná by se zas táta odcizil staršímu. No a zapojení do péče o miminko je super, ale syna to třeba bavilo chvíli a jen nárazově :D takže jsem ho nenutila. Co ho zaujalo bylo třeba to, že mohl vozit kočárek ;) a teď už si společně hrají na zemi a to asi pomáhá úplně nejvíce. Fakt před ním mladšího neschovávám, aby mu neublížil a společně si hrajeme. Třeba si posílali míček a já mladšímu pomáhala, aby to vypadalo, že ho opravdu posílá zpět.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5580
27.6.21 13:21

@Verunka1369

vše v klidu, pomalu, do práce zapojit syna - podej mě to či ono. Velká pochvala, bez tebe bych to nezvládla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19805
27.6.21 13:35

Je mne lito vsech dvouletych deti, jejichz rodice si poridili dalsiho potomka, ale nepripravili se na zmenu, kterou to udela s prvnim. Vas pripad je jak z ucebnice. Precti si treba sourozence bez rivality a vyvaruj se chyb do budoucna.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19805
27.6.21 13:41
@Aduš8 píše:
Možná je ta chyba, že jsi syna,, odsunula" tatínkovi a soustředíš se víc na miminko. Mně dětská doktorka tenkrát řekla, že hlavně na začátku to starší dítě nesmí pocítit, že o mámu nějakým způsobem přichází, vše se mu musí dávkovat postupně. Takže se o malou spíš staral taťka a já se i po porodu věnovala staršímu. Chodila jsem je uspávat společně, vstavala ke staršímu v noci. Ale je pravda, že mladší byla prvních půl roku miminko, které jen jedlo a spalo, no :nevim:

Presne, pokud to jen trochu jde, prednost ma starsi dite.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8045
27.6.21 13:51

Dovol mu chvili bejt miminko, uvidis. Pomuze to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12805
27.6.21 13:58

Precti si knizku Sourozenci bez rivality a rid se tim! Hodne to pomuze.
Je potreba brat miminko jako prirozeny vyvoj rodiny a jeji normalni soucast. Ne neco, za co je potreba se starsimu omlouvat, jaky je chudak, a porad mu neco vynahrazovat.
Taky ho nenutit se o prcka starat, nenutit ho ho milovat, nenutit ho byt s mamou, kdyz nechce.
Dat mu najevo, ze mimino je ted ten clen rodiny, ktery holt potrebuje nejvic pece, i kdyz je to obcas otrava pro vsechny.
Pochopit jeho pocity, aby vedel, ze ho chapes a rozumis mu. „To mimino je dneska ale otravny, co.“ „Ty ted chces byt radsi s tatou, protoze se mama musi postarat o mimino, vid.“ Atd.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12805
27.6.21 13:59

Jo a pliny bych vratila a neresila. Pokud chce dudlik, chovat atd, tak mu vyhov. Hlavne mu nerikej, ze je velky a rozumny a tak musi to a to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12805
27.6.21 14:01
@Cuddy píše:
Presne, pokud to jen trochu jde, prednost ma starsi dite.

Jak v cem, pokud jde o kojeni a utesovani, ma prednost vzdy mimino, je to ted nejslabsi clen rodiny.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27.6.21 14:04

My jsme už od příjezdu z porodnice byli důslední v tom, že prvorozený musel být vždy na prvním místě. I příchozí návštěvy měly za úkol se napřed vrhnout na prvorozeného, aby byl pořád za hvězdu a až pak teprve na miminko. Bylo vidět, že žárlí a je si nejistej, ale po měsíci zjistil, že sourozenec pro něj není žádnou hrozbou a nic se pro něj samotného nezměnilo…takže už je vše při starém. Zkuste opravdu maximální čas věnovat prvorozenému a nepoužívat věty typu, maminka nemůže, protože se stará o miminko. Hodně štěstí :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat