Po porodu jezdí babička pořád za vnoučetem

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.07.19 16:40
Po porodu jezdí babička pořád za vnoučetem

Omlouvám se za anonym, je to pro mě citlivé.
Je to přes měsíc, co se mi narodil syn a moje mamka se do něj úplně zbláznila. Každý den jí musím psát nebo volat, protože se jí po něm stýská. To bych ještě překousla, ale když mi napíše a já jí do hodiny neodpovím, hned volá co se děje že proč neodpovídám. Když chodíme na běžné kontroly k doktorovi, hned jí potom musím volat jak to probíhalo. Přijde víkend a ona k nám jezdí v sobotu i v neděli. Vždycky vezme kočár a jede s ním ven, nebo je tu prostě s námi, sedí u malého a kouká na něj když spí, chová ho atd. A tady začíná ten problém. Od té doby co se narodil jsme ještě nebyli jeden jediný den o víkendu s manželem a malým sami ve třech jako rodina. Kolikrát chce přijet už v pátek.
Manžel se v týdnu vrací dlouho z práce, takže si malého moc neužije a tak si to chce vynahradit o víkendu, ale babička to pokaždé překazí. Nehledě na to, že máme ještě druhou stranu rodiny od manžela, kteří ho chtějí taky vidět a tím pádem prostě jako rodina (já, manžel a syn), spolu netrávíme skoro žádný čas.
Chápu že ho má mamka ráda a měla bych jí být vděčná, což jsem, ale co je moc to je moc.
Když mi nedávno volala že přijede řekla jsem jí že až zítra, tak byl oheň na střeše, byla smutná že malého neuvidí, že se jí po něm stýská a jak to nevydrží. Chtěla bych nastavit hranici návštěvy jednou týdně, ale bojím se že to neprojde. Moje mamka je hodně přecitlivělá a všechno si bere osobně. Bohužel nemám zastání ani u mého taťky, který nás sice chápe, ale zároveň říká že mamka je prostě taková a že to musím chápat, že se nezmění. Jenže mi strašně chybí ten čas strávený jako rodina. Byl jste někdo v podobné situaci? Jak ji citlivě vysvětlit, že návštěvy jednou týdně stačí? Říct jí to tak jak jsem to napsala bohužel k ničemu nevede, vždycky si to bere hrozně osobně, je smutná, brečí že jí tam nechceme, nemáme jí rádi, stýská se jí po vnukovi. A mě je jí pak strašně líto, přitom vím, že nedělám nic špatného :,(

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
Zoe1
Ukecaná baba ;) 1075 příspěvků 13.07.19 16:47

Já to mám naopak, jsem ráda, když máma chodí každej den, mám pak chvíli pro sebe, bez ní bych se zbláznila nebo měla určitě poporodní depresi, protože mám hodně náročný dítě, který si ani minutu nevyhraje samo, díky za to, že mám mámu a tátu, kteří malou častou hlídají, teď je jí jedenáct měsíců a z hlediska náročnosti se to nějak nemění, ale já jsem do toho těhotná a za měsíc rodím, tak možná proto jsem tak strašně moc ráda, že hlídají. Každopádně s mužem chceme být tak někdy sami, ale mně právě stačí, když jsme spolu sami bez dítěte, takže ji dám našim a máme třeba dvě hoďky pro sebe.

Verun83
Extra třída :D 10395 příspěvků 13.07.19 16:48

Normalni psychicka vyderacka. Jako hezky jak se zajima. Ale tohle bych nesnesla. Proste ji rekni, ze mate v so a nedeli program, at se stavi jindy.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.07.19 16:50

@Zoe1 A manželovi dcerka nechybí? Tomu mému právě chybí moc, proto se těší na ten víkend, ale hned kolem 11 hodiny (někdy i dřív) přijede moje mamka a buď tu sedí nebo ho vezme pryč. A jemu se po něm styská a chybí mu, když si ho v týdnu skoro neužije.

Petula306
Zasloužilá kecalka 768 příspěvků 13.07.19 16:51

Přijde mi, že je labilní. Není přece normální den nevydržet bez vnoučete. Já bych jí řekla, že třeba na víkend jedete pryč. A takový volání, když hodinu nepíšete, to by mi taky vadilo.

Aduš8
Kelišová 5356 příspěvků 13.07.19 16:52

Já bych řekla, že dokud se budeš snažit citlivě, tak to bude bez účinku. Někdy je dobré pročistit vzduch a popovídat si od plic. Prostě bych jí to vysvětlila, že máš teď svou rodinu, se kterou chceš trávit čas. I za tu cenu, že by to měla obrečet a na čas se urazit. Všeho moc škodí.

Eemii
Neúnavná pisatelka 17645 příspěvků 13.07.19 16:53

Proste ji to musíš říct a stát si za svým a nepoletí, jiná možnost není. Časem to pochopí. Mamko nezlob se, máme te rádi, ale chcem s malým také trávit čas jako rodina, ve třech, protože muž ho přes týden téměř nevidí. Taky musíme rozdělit víkendy pro druhé prarodiče. Takže se dohodneme tak, ze jeden víkend ty, jeden druhá babička a dva víkendy budem jen ve třech. Mimo to můžeš přijet třeba dvakrát týdne, jo?
Stát si tvrdé za svým a nediskutovat o tom, nenechat se zmanipulovat do pozice nevdecne dcery, co nemá matku rada. Mamko, takhle to teď bude, ať se ti to líbí nebo ne.

Finkaa
Povídálka 38 příspěvků 13.07.19 17:05

Nastav hranice a na těch trvej. U nás by to nevydržel ani můj muž a něco by řekl nebo sbalil mimčo a vyrazil na procházku s mimčem sám, že si ho chce taky užít. Jednoduše ujisti, že ji máš ráda, ale bude to tak a tak. No hlavně, pozvala bych se k ní, jako přijít na jedenáctou na oběd? No nic druhý víkend bych se pozvala na neděli na oběd, což značí, že můžeš odejít kdy ty chceš, nemusíš vařit a v sobotu bych oznámila, že mám program. Další víkend, že přijedou rodiče manžela a ať se staví přes týden, že ji moc ráda uvidíš. Telefon bych nebrala, napsala bych ráno, že ji zdravím a pak až později odpoledne, že nebyl čas a dělali jste, to a to nebo jen poslala fotku. Že se na chvíli urazí nebo to opláče, no je dospělá, tak se snad s tím musí vyrovnat sama. Možná bych to ještě oznámila dopředu tvému taťkovi, ať ví co přijde a třeba tě trošku podpoří, ale hlavně, že ty (tvá rodina) neustoupíš. Nenech se citově vydírat od dospělé ženy, i když je to mamka a máš ji ráda.

unuděná
Echt Kelišová 8518 příspěvků 13.07.19 17:06

Pekna psychicka tyranka :roll: Rekla bych ji to presne tak, jak jsi tady napsala. „Ne, mami, tento vikend uz mame plany jako rodina“, nebo „v nedeli jedeme k druhe babicce, prijd v pondeli na kafco.“ Kdyby mela reci, ze maleho neuvidi, tak ji proste rekni, ze druha strana rodiny ho kvuli ni nema sanci skoro vidat a ze taky chcete travit cas jen ve trech. A nenech se citove vydirat, za chvili by ti ho takhle mohla krast na kazdy vikend pod zaminkou pomoci a uz se z toho nevyhrabete.

Heivka
Závislačka 4247 příspěvků 13.07.19 17:07

Nic jsem citlivě nevysvětlovala, naopak jsem se u mé rodiny dost ostře ozvala (manžel si zase vyřídil svojí rodinu), pokud totiž nevhodné chování nezaříznete včas tak později to bude ještě horší. U mojí strany rodiny jsem musela řešit jídlo, pořád by děti cpali nějakými blafy. Když se snažil můj táta nacpat syna v 5 měsících nějakým rádoby jogurtem s tunou cukru, karmínem a sladidly navrch tak jsem ho vyloženě drsně sjela, ale zafungovala to, když dávají něco mým dětem tak je to spíš ovoce a zelenina, případně se zeptají. Moje ségra, má dcerku o rok starší než je můj syn, hrozně dlouho tolerovala že jí holku cpou kde čím (neteř je nejedlík a když jí dají rohlík tak pak dva dny odmítá jíst normální jídlo). Pak začala mít neteř zdravotní problémy kvůli jídlu (neměla by vůbec nic s vysokým obsahem sacharidů protože kvůli špatné imunitě se jí pak množí kvasinky a má gynekologické záněty - ve skoro 5 letech byla na gynekologii snad víckrát než já a to je mi 31 a prohlídky neflákám), barviva jí zhoršují atopák a alergie, na poslední prohlídce jí dokonce zjistili že má zhoršené jaterní testy a hrozí jí cukrovka (ségra je vyznavačem zdravé stravy takže z domova to nemá, bohužel je u prarodičů velmi často, švagr pracuje s mým tátou a kancelář mají u našich doma a když je neteř nemocná tak jí tam má u sebe aby ségra nebyla 3 týdny z měsíce na paragrafu) a ani to nefunguje jako argument aby jí přestali cpát vším možným. A když se po čtyřech letech ségra ozvala že takhle ne, tak se prarodiče urazili a stejně malé cpou kde co jakmile se ségra otočí. Naposledy odmítla sníst oběd tak aby netrpěla hlady jí děta tajně podstrčil čokoládu a lízátko, tenkrát jsem u toho byla, tak jsem to neteří zabavila že dostane kousek čokolády až se nají tak snědla aspoň trochu jídla. Ale bohužel ségru a švagra mí rodiče vůbec jako rodiče nerespektují. Já nastavila základní pravidla hlavně ohledně kvality jídla (z obou stran rodiny jsou slony k metabolickým poruchám tak proč tomu jít u mých dětí naproti, ale zase nejsem šílenec co by nedal k snídani kus koláče nebo občas vhodný bonbon). Takže pravidla je nutné nastavit hned a dostatečně důrazně a hlavně potom nepolevit. Bohužel některé typy osobností se musí nejdřív pořádně urazit aby jim došlo že překročily hranici a možná jim potom dojde že jejich chování je přes čáru.

Edit: Ještě bych dodala že moje máma si neustále stěžuje jak její mamka cpala ségru kde čím co jí zhoršovalo exém (ségra si byla schopná vyrážku rozškrábat doslova na kost) a teď ségře dělá totéž :roll:

Russet
Neúnavná pisatelka 18005 příspěvků 13.07.19 17:13
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonym, je to pro mě citlivé.
Je to přes měsíc, co se mi narodil syn a moje mamka se do něj úplně zbláznila. Každý den jí musím psát nebo volat, protože se jí po něm stýská. To bych ještě překousla, ale když mi napíše a já jí do hodiny neodpovím, hned volá co se děje že proč neodpovídám. Když chodíme na běžné kontroly k doktorovi, hned jí potom musím volat jak to probíhalo. Přijde víkend a ona k nám jezdí v sobotu i v neděli. Vždycky vezme kočár a jede s ním ven, nebo je tu prostě s námi, sedí u malého a kouká na něj když spí, chová ho atd. A tady začíná ten problém. Od té doby co se narodil jsme ještě nebyli jeden jediný den o víkendu s manželem a malým sami ve třech jako rodina. Kolikrát chce přijet už v pátek.
Manžel se v týdnu vrací dlouho z práce, takže si malého moc neužije a tak si to chce vynahradit o víkendu, ale babička to pokaždé překazí. Nehledě na to, že máme ještě druhou stranu rodiny od manžela, kteří ho chtějí taky vidět a tím pádem prostě jako rodina (já, manžel a syn), spolu netrávíme skoro žádný čas.
Chápu že ho má mamka ráda a měla bych jí být vděčná, což jsem, ale co je moc to je moc.
Když mi nedávno volala že přijede řekla jsem jí že až zítra, tak byl oheň na střeše, byla smutná že malého neuvidí, že se jí po něm stýská a jak to nevydrží. Chtěla bych nastavit hranici návštěvy jednou týdně, ale bojím se že to neprojde. Moje mamka je hodně přecitlivělá a všechno si bere osobně. Bohužel nemám zastání ani u mého taťky, který nás sice chápe, ale zároveň říká že mamka je prostě taková a že to musím chápat, že se nezmění. Jenže mi strašně chybí ten čas strávený jako rodina. Byl jste někdo v podobné situaci? Jak ji citlivě vysvětlit, že návštěvy jednou týdně stačí? Říct jí to tak jak jsem to napsala bohužel k ničemu nevede, vždycky si to bere hrozně osobně, je smutná, brečí že jí tam nechceme, nemáme jí rádi, stýská se jí po vnukovi. A mě je jí pak strašně líto, přitom vím, že nedělám nic špatného :,(

Navrhla bych dvě návštěvy v týdnu, že o víkendu chcete být jen vy tři. To by snad mohla pochopit. To bych vydržela i víc hodin, kdyby mi povozila kočárek. Po návštěvě doktora jí zavolej, ale když tě bude bombardovat SMS a voláním, nemusíš to vzít. Já jsem zkraje nesnášela, když mi někdo neustále volal, vypla jsem si zvuk a byl klid. Až jsem měla chvilku, telefon jsem vzala a zavolala zpět. Řekla jsem, že jsem zrovna kojila nebo byla v poradně. Být 24 hodin na drátě prostě nemusíš. Ale buď ráda, že má malé ráda. Ač to leze občas na nervy. Babička se mu bude v budoucnu hodit. Trošku ti ho rozmazlí a dítě bude rádo vzpomínat na prázdniny u babičky :lol:

Zoe1
Ukecaná baba ;) 1075 příspěvků 13.07.19 17:15
@Anonymní píše:
@Zoe1 A manželovi dcerka nechybí? Tomu mému právě chybí moc, proto se těší na ten víkend, ale hned kolem 11 hodiny (někdy i dřív) přijede moje mamka a buď tu sedí nebo ho vezme pryč. A jemu se po něm styská a chybí mu, když si ho v týdnu skoro neužije.

Ani moc ne :-D asi máte hodný dítě, jo to by se taky možná těšil, ale ona pořád jen strašně ječí nebo řve nebo se vzteká, moc klidu s ní není, takže on je rád, když se v hlidaní všichni prostřídáme. Jako malinká trpěla na koliky, to byl řev, vlastně ne řev, ale hystericky ječení a prořvany večery a teď zas ječí ale jinak, ne že by jí něco bolelo, prostě ječí jen tak až si říkám, že do té doby než ji to přejde tak asi ohluchnu

Kosopemi
Kecalka 288 příspěvků 13.07.19 17:18

Spis se divim, ze to zvlada manzel. Jak uz tu nekdo radil, vysvetlit zavcas a v klidu, ze potrebujete byt taky sami, abyste se mohli szit spolu ve trech. Pozdeji to pujde vysvetlit hur a hur.

unuděná
Echt Kelišová 8518 příspěvků 13.07.19 17:21

Hlavne jsi jeste v sestinedeli a mas maminku doma denodenne-neni to spis tak, ze ti chce pomoct (driv se i delalo to, ze sestinedelka mela maminku doma celou dobu, ta varila, uklizela a nakupovala, aby mela maminka klid na kojeni a hojeni)?Jestli jeji „pomoc“ nepotrebujes, tak podekuj za zajem a snahu a navrhni dalsi navstevu za par dni.Jak bude prcek rust, vyvstanou dalsi konflikty (posazovani, chozeni, krmeni, hracky…) a pokud mamce nedas jasne najevo, ze jsi mama, navic dospela a svepravna, schopna se o sve dite postarat bez jeji pomoci, tak te bude terorizovat cimdal hur. A ty thystericke telefony neber, i kdybys zrovna cas mela. Bohate by ji melo stacit zavolat 1× denne, pripadne jen poslat fotku.Ja si prijdu obcas jak mamanek a tchynanek, kdyz si volame 1× za dva dny :mrgreen:

AndyVesela
Povídálka 49 příspěvků 13.07.19 17:27

Asi není jiná varianta než mamce slušně ale jasně říci, že chcete nějaký čas strávit jako rodina ve třech a stát si zatím. Harmonogramy návštěv nastavte tak, jak to vyhovuje vám. Mamce se to možná zpočátku nebude líbit, ale pokud vy si budete stát za svým, nebude mít jinou možnost než se s tím dříve či později smířit. Po návštěvě u doktora bych bez problémů zavolala ale jinak okamžitě reagovat na SMS nebo hovor není potřeba ;)

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama