Po potratech je teď těhotenství peklo, hrozně se bojím

Anonymní
1.8.13 21:46

po potratech je teď těhotenství peklo, hrozně se bojím

Ahoj,
po třech nevydařených tehotenstvich, ktera skoncila vsechna v prvnim trimestru jsme ted tehotna poctvrte…konecne jsem se prehoupla a zacinam druhy trimestr, je to tedy rekord..prvotrimestralni skreening dopadl dobre..ALE…

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

6955
1.8.13 21:54

Musi to byt tezke, kazdy ti bude rikat at na to nemyslis, at se hodis do klidu ale copak to jde? Nejde! Ted uz to zvladnes, neboj. Budu moc drzet palce, tahle daleko si jeste nebyla, tak ted to musi vyjit!!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2382
1.8.13 21:55

Musíš věřit…vím, že se to lehko říká, ale mě to hodně pomohlo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3030
1.8.13 21:56

Neboj, dopadne to dobre :-) znama si prosla uplne stejnou situaci… 3× dostala tehu prukazku a konec a poctvrte to dobre dopadlo a ted ma skoro dvouleteho chlapecka :-)

@Anonymní píše:
Ahoj,
po třech nevydařených tehotenstvich, ktera skoncila vsechna v prvnim trimestru jsme ted tehotna poctvrte…konecne jsem se prehoupla a zacinam druhy trimestr, je to tedy rekord..prvotrimestralni skreening dopadl dobre..ALE…
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.8.13 22:01

pokracuji:)

..ALE..ackoliv jsme si hned na zacatku rekla, ze vse bude jinak, protoze je to s jinym partnerem, bla bla bla, prvni dva tydny, kdy jsem vedela, ze jsme teh jsem si uzivala, primerene se hybala, tesila se, ze to bude zdrave tehotensvi..
pak prisla podpasovka v podobe hematomu a takovemu krvaceni, ktere jsme v zivote nevidela, v nemocnici se me doktor okamzite zeptal, kdy jsem naposledy jedla, od krve bylo vse v ordinaci, to uz jsme jenom brecela a kdyz mi rekl, ze srdecni akce ok, rozbrecela jsme se jeste vic, ze takovy tehotensi nechci, ze to znam, ze clovek lezi par dni v nem a pak potrati..rekl mi, ze to vypada tak, ze se to rychle kdyztak vyresi…mela jsme pootevreny cipek, hematom vetsi nez cele plodove vejce, proste blby..

nicmene jsem tedy uplne v depresich jiz poctvrte ulehla na rizikove tehotenstvi..z par dni se vyklubalo pet tydnu..hematom se mirne zmensil a poslali me domu

zacinam druhy trimestr a o klidnem tehotenstvi si muzu nechat zdat, naopak, mam pocit, ze se psychicky horsim…mam panickou hruzu z:

  1. potratu v pokrocilejsim stadiu tehotnesvi
  2. dalsi tehotenske ztraty, jedu ctvrty pokus a uz mi dochazi optimismus i sily
  3. toho, ze to na me brzy zacne byt videt a lidi budou s napetim zase ( jako vzdy) sledovat, jestli dite donosim..vim, nemysli to spatne, ale otazky tykajici tehotensvi jsou pro me sileny, pripadaj mi uplne nevyhodny a pritom maj lidi pocit, ze veta: tak co mimino, bude? udela nekomu radost..mne nikdy:))

vim, ze to hranici s nenormalnosti, ale proste se nedokazu radovat, hruza z dalsich smutku a silenych zazitku me uplne ochromuje, bohuzel dneska treba tak, ze fakt ely den brecim…

myslim, ze rady od uspesne rodicich na prvni pokus nepotrebuju:)) Bohuzel nepatrim k statsnejsim, ktere si pocuraji test, nakoupi vyabvikcu, vyberou jmeno a porodi. A rady, abych si uvedomila, ze detatku neprospiva, kdyz jsem smutna uz na me nacvicovala psycholozka v nemocnici, bohuzel, mam sama dost co delat se sebou. Kdybych umela autohypnozu a dokazala si rict: kocicko, ty mas byt stastna, asi ybch tu tohle nepsala. Tak to jen k prispevku typu: mysli pozitivne)))

  • Nahlásit
  • Citovat
Malvajs
1.8.13 22:04
@Anonymní píše: ..ALE..ackoliv jsme si hned na zacatku rekla, ze vse bude jinak, protoze je to s jinym partnerem, bla bla bla, prvni dva tydny, kdy jsem vedela, ze jsme teh jsem si uzivala, primerene se hybala, tesila se, ze to bude zdrave tehotensvi..
pak prisla podpasovka v podobe hematomu a takovemu krvaceni, ktere jsme v zivote nevidela, v nemocnici se me doktor okamzite zeptal, kdy jsem naposledy jedla, od krve bylo vse v ordinaci, to uz jsme jenom brecela a kdyz mi rekl, ze srdecni akce ok, rozbrecela jsme se jeste vic, ze takovy tehotensi nechci, ze to znam, ze clovek lezi par dni v nem a pak potrati..rekl mi, ze to vypada tak, ze se to rychle kdyztak vyresi…mela jsme pootevreny cipek, hematom vetsi nez cele plodove vejce, proste blby..

nicmene jsem tedy uplne v depresich jiz poctvrte ulehla na rizikove tehotenstvi..z par dni se vyklubalo pet tydnu..hematom se mirne zmensil a poslali me domu

zacinam druhy trimestr a o klidnem tehotenstvi si muzu nechat zdat, naopak, mam pocit, ze se psychicky horsim…mam panickou hruzu z:

  1. potratu v pokrocilejsim stadiu tehotnesvi
  2. dalsi tehotenske ztraty, jedu ctvrty pokus a uz mi dochazi optimismus i sily
  3. toho, ze to na me brzy zacne byt videt a lidi budou s napetim zase ( jako vzdy) sledovat, jestli dite donosim..vim, nemysli to spatne, ale otazky tykajici tehotensvi jsou pro me sileny, pripadaj mi uplne nevyhodny a pritom maj lidi pocit, ze veta: tak co mimino, bude? udela nekomu radost..mne nikdy:))

vim, ze to hranici s nenormalnosti, ale proste se nedokazu radovat, hruza z dalsich smutku a silenych zazitku me uplne ochromuje, bohuzel dneska treba tak, ze fakt ely den brecim…

myslim, ze rady od uspesne rodicich na prvni pokus nepotrebuju:)) Bohuzel nepatrim k statsnejsim, ktere si pocuraji test, nakoupi vyabvikcu, vyberou jmeno a porodi. A rady, abych si uvedomila, ze detatku neprospiva, kdyz jsem smutna uz na me nacvicovala psycholozka v nemocnici, bohuzel, mam sama dost co delat se sebou. Kdybych umela autohypnozu a dokazala si rict: kocicko, ty mas byt stastna, asi ybch tu tohle nepsala. Tak to jen k prispevku typu: mysli pozitivne)))

Je mi moc lito, cim sis musela projit, vubec nevim, co napsat. Tak jen takhle na dalku :hug: :kytka: :andel: :hug: :hug: :hug: DRZIM :palec: :srdce: :srdce: :srdce: Ted uz se to stesti unavilo a ikdyz litalo porad nekde jinde, ted uz se unavilo a sedlo i na Tebe. Ver a Tva vira Te uzdravi :mavam:

  • Citovat
  • Upravit
16631
1.8.13 22:09

Ahoj, taky mám po dvou SP a v každém těhotenství jsem se hodně bála, ale co mi pomohlo bylo, že jsem se snažila miminku věřit a mluvit s ním. Měla jsem dny, kdy to bylo na… ale taky dny kdy se mi to dobře zvládalo a pomohlo. Zkus mluvit s kým to půjde, zkus se zklidnit a v duchu s miminkem mluvit o tom, že se bojíš, ale že mu taky důvěřuješ, pokud vydrželo takovéto krvácení a tys ho taky taky zmákla už tohle je úspěch. Uvidíš, že asi strach úplně nezmizí, ale bude určitě líp.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
plm
1.8.13 22:14

Vim jaky to je..u nas to klaplo na potreti…ja si tehda rekla, ze je to naprd…a taky jsem se smirila s tim, ze to nemusi zase a opet dopadnout… A taky jsem si rekla, ze pokud je miminko uvnitr, tak je to dobry a musim se radovat. Takze: smirit se s nejhorsi variantou a kazdy den, kdy byla mala uvnitr byl prijemny bonus…

  • Nahlásit
  • Citovat
2382
1.8.13 22:19

@Navli V tomhle s tebou naprosto souhlasím…moc mi to pomohlo a donosila jsem zdravého chlapečka…i když jsem krvácela, pořád jsem se bála každého píchnutí atd. ale povedlo se a je tady.

@Anonymní píše: ..ALE..ackoliv jsme si hned na zacatku rekla, ze vse bude jinak, protoze je to s jinym partnerem, bla bla bla, prvni dva tydny, kdy jsem vedela, ze jsme teh jsem si uzivala, primerene se hybala, tesila se, ze to bude zdrave tehotensvi..
pak prisla podpasovka v podobe hematomu a takovemu krvaceni, ktere jsme v zivote nevidela, v nemocnici se me doktor okamzite zeptal, kdy jsem naposledy jedla, od krve bylo vse v ordinaci, to uz jsme jenom brecela a kdyz mi rekl, ze srdecni akce ok, rozbrecela jsme se jeste vic, ze takovy tehotensi nechci, ze to znam, ze clovek lezi par dni v nem a pak potrati..rekl mi, ze to vypada tak, ze se to rychle kdyztak vyresi…mela jsme pootevreny cipek, hematom vetsi nez cele plodove vejce, proste blby..

nicmene jsem tedy uplne v depresich jiz poctvrte ulehla na rizikove tehotenstvi..z par dni se vyklubalo pet tydnu..hematom se mirne zmensil a poslali me domu

zacinam druhy trimestr a o klidnem tehotenstvi si muzu nechat zdat, naopak, mam pocit, ze se psychicky horsim…mam panickou hruzu z:

  1. potratu v pokrocilejsim stadiu tehotnesvi
  2. dalsi tehotenske ztraty, jedu ctvrty pokus a uz mi dochazi optimismus i sily
  3. toho, ze to na me brzy zacne byt videt a lidi budou s napetim zase ( jako vzdy) sledovat, jestli dite donosim..vim, nemysli to spatne, ale otazky tykajici tehotensvi jsou pro me sileny, pripadaj mi uplne nevyhodny a pritom maj lidi pocit, ze veta: tak co mimino, bude? udela nekomu radost..mne nikdy:))

vim, ze to hranici s nenormalnosti, ale proste se nedokazu radovat, hruza z dalsich smutku a silenych zazitku me uplne ochromuje, bohuzel dneska treba tak, ze fakt ely den brecim…

myslim, ze rady od uspesne rodicich na prvni pokus nepotrebuju:)) Bohuzel nepatrim k statsnejsim, ktere si pocuraji test, nakoupi vyabvikcu, vyberou jmeno a porodi. A rady, abych si uvedomila, ze detatku neprospiva, kdyz jsem smutna uz na me nacvicovala psycholozka v nemocnici, bohuzel, mam sama dost co delat se sebou. Kdybych umela autohypnozu a dokazala si rict: kocicko, ty mas byt stastna, asi ybch tu tohle nepsala. Tak to jen k prispevku typu: mysli pozitivne)))

Soucítím s tebou, ale musíš věřit… nezažila jsem to sice tolikrát, ale to, že jsem tomu poslednímu pokusu věřila, tak se to povedlo. Obdivuju tě a drž se…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.8.13 22:28

@Navli
mluvit s kym to pujde je fajn..partner z muzskeho hlediska neuveritelna starost, aůe znate to, jsou z Marsu:) rady verim opravdu jen holkam, ktery si necim obdobnym prosly..vsechny kamaradky v okoli maji za sebou max. jeden potrat..hohooo, to jsme jeste byla optimistka:)))…je to asi jakobytse se sverovali jednickarovi, ze mate strach pred kazdou zkouskou, ktery on dava na prvni dobrou a tebe porad vyhazujou…))vzivote vas nepochopi))

a taky mas pravdu, ze si rikam, ze kdyz vydrzelo takovy krvaceni s cuckama, kdy jsme jeden vezla do nemocnice s tim, at se podivaj, jestli to neniuz potraceny plod..je to nejaky extra drzak..asi zenska, ty jsou statecnejsi.

plm
ano, system kazdy den je bonus mi taky trochu pomaha, vidina, ze jsem z predeslach tehot. nejdal je fajn

  • Nahlásit
  • Citovat
58486
2.8.13 08:13
@Anonymní píše:
Ahoj,
po třech nevydařených tehotenstvich, ktera skoncila vsechna v prvnim trimestru jsme ted tehotna poctvrte…konecne jsem se prehoupla a zacinam druhy trimestr, je to tedy rekord..prvotrimestralni skreening dopadl dobre..ALE…
:hug: já těch sp a zp měla taky hodně… a nervy hrozné. Ale věř, ono to půjde, nejhorší už máš za sebou :kytka: jinak moje kámoška porod 24 tt, takové nervy, jako měla v druhém, to bylo šílené.. ale taky to zvládla.. Nečti po netu, se vše může a nemůže stát a věř tomu, že to dobře dopadne ;) :hug:
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16631
2.8.13 10:17
@Anonymní píše:
@Navli
mluvit s kym to pujde je fajn..partner z muzskeho hlediska neuveritelna starost, aůe znate to, jsou z Marsu:) rady verim opravdu jen holkam, ktery si necim obdobnym prosly..vsechny kamaradky v okoli maji za sebou max. jeden potrat..hohooo, to jsme jeste byla optimistka:)))…je to asi jakobytse se sverovali jednickarovi, ze mate strach pred kazdou zkouskou, ktery on dava na prvni dobrou a tebe porad vyhazujou…))vzivote vas nepochopi))

a taky mas pravdu, ze si rikam, ze kdyz vydrzelo takovy krvaceni s cuckama, kdy jsme jeden vezla do nemocnice s tim, at se podivaj, jestli to neniuz potraceny plod..je to nejaky extra drzak..asi zenska, ty jsou statecnejsi.

plm
ano, system kazdy den je bonus mi taky trochu pomaha, vidina, ze jsem z predeslach tehot. nejdal je fajn

No ono bych řekla, že není to o počtu potratů, ale o tom, jak to žena vnímá. Jedna může mít pocity s kterýma tě 100% pochopí po jednom a druhá jich může mít za sebou pět a stejně tě nepochopí, protože to bere jinak. Takže bych zkusila neškatulkovat, že ti mohou pomoci a pochopit jen ženy se stejným počtem potratů a vyšším. Je to o vnímání a psychice dotyčné.

Vidíš, sama píšeš, že to krvácení bylo opravdu silné a těžké, tak věř, že miminko u tebe opravdu chce být. Kdyby ne už tu není a vítej ho, raduj se z toho, že tu je a důvěřuj mu. Bude to dobrý, uvidíš.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1835
2.8.13 10:55

..ahoj, prožívám si teď hodně podobné pocity, mám za sebou sice jen jedno ZT v 10tt, ale i tak to otřáslo mojí psychikou, zejména, když předchozí dvě těhu byla docela bezproblémová. Dneska jsem 11+0tt, pořád se pozoruji, mám strach z další kontroly, kdy si mám dojít pro průkazku a na krev, aby mi neřekli, že je to zase špatně,…zároveň nemám žádné větší problémy, ale ten strach tam někde vzadu v hlavě je a čas od času převládne…, prostě to není žádná procházka růžovým sadem! :zed: Pro mě je to poslední pokus, manžel mi dnes řekl, že by v případě neúspěchu už do dalšího pokusu nešel, tím víc se bojím…
Snažím se na mimi těšit, povídat si s ním a moc mi to nejde, jakoby se hlava podvědomě bránila tomu zázraku věřit, co kdyby…,aby to pak případně tolik nebole, nevím, těžko se tohle dát popsat, vyjádřit.

Drž se, určitě nejsi sama, kdo se vnitřně trochu trápí,…ale musíme věřit, že to zvládneme a vytoužené mimi si za pár měsíců pochováme v náručí :-) :potlesk:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2.8.13 15:18

Ahojky, vím o čem mluvíš, já jsem o mimi přišla před rokem v 11+2 a bylo to hrozné, pak jsem po 7měsících od revize otěhotněla a opět SP v 6tt, už jsem si myslela, že je ve mě něco špatně, že to miminko neudržím, ale ten stejný měsíc co jsem potratila jsem zjistila, že jsem opět těhotná. Teď jsme v 18tt a zatím vše v pořádku a doufám, že bude :srdce: Strach jsem měla neskutečnej, nic mě nebavilo, jen jsem pořád přemýšlela nad tím, jestli mimi je v pohodě nebo ne a proto jsem si v 10tt koupila angelsounds a ty nervy mezi kontrolama mě odpadly, nebo jsem si mohla mimčo kdykoli poslechnout a věř, že je to strašně uklidňující :andel: Nedovedu si přesdstavit ho nemít, bych se zbláznila asi a byla bych nesnesitelná i pro okolí, takže fakt doporučuji a jak píšou zde, hlavní věřit miminku :srdce: Pořád se bojím, asi je to pro to, že jsme si prošli tím špatným, ale je to normální, že se bojíme víc, než holky, které to nezažili :hug: Držím palečky :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3876
2.8.13 15:35

Já měla 2 zamlklé těhotenství jednou cca ve 13. tt a podruhé ve 12.tt, ale plody odpovídaly 10.tt. Ve třetím těhotenství mám úžasnou gynekoložku z Gennetu, která mi udělala kompletní vyšetření, nasadila na první trimestr léky a přestože jsem docela často špinila, mimi se udrželo. Teď jsem na začátku 3. trimestru a taky se bojím pořád, i když už míň, ale už jsem se jednou vypravila do nemocnice s tím, že málo cítím pohyby. Pořád počítám dny těhotenství a říkám si co by bylo kdybych už teď porodila. Ale zároveň nějak věřím že to musí dobře dopadnout. Jinak když jsem měla po screeningu ve 13. týdnu, tak už jsme o těhotenství řekli, vyšel nám výborně a doufala jsem že když je mimi zdravé, tak se udrží. A určitě to tak bude i u vás :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama