Po potratu se nesnažíme, jak se s tím vyrovnat...

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Ruzenin4
Povídálka 31 příspěvků 27.05.19 09:34
po potratu se nesnažíme jak se s tím vyrovnat...

Ahoj prosím o zkušenosti jak jste se s tím vyrovnaly. Chápu chce to čas, koníčky… ale prostě to nejde. Mám už tři odrostlé děti nejmladšímu 11, dva dospělí. Moc jsem si ještě jedno přála je mi malinko přes 40. Finance ani místo nejsou problém, pracuji z domova. Máme jako rodina moc pěkné vztahy. Jenže posledních 6 let čekám, že se na mne usměje štěstí a manželovým omylem otěhotním. Rozumem další dítě vyloučil, ale mluvil o něm. Povedlo se, ale já o dítě přišla. Byl šťastný, radoval se, nakonec jsou ale veškeré naděje jsou fuč. Manžel diskuzi o dalším dítěti zcela odmítá z rozumových důvodů. Chce si užívat života bez malého dítěte. Jsem z toho rozhozená, někdy je líp, někdy hůř, plácám se v tom. Chápu ho, ale já jsem celé dny sama doma, manžel má specifickou práci, týden doma týden pryč. Uvažovala jsem nad tím nastoupit do práce, ale z různých důvodů to není řešení. Potřebuji asi přestat na dítě myslet, ale ono to nejde. Je tu někdo kdo něco podobného překonal s nějakou radou?

Reakce:
lalaláček
Ukecaná baba ;) 1184 příspěvků 27.05.19 09:39

Ahoj, já myslím, že zrovna ta práce by ti ale pomohla? proč to není možné? Třeba jen brigáda, kde by se přizpůsobili tvým možnostem. Já jsem přišla o dítě kvůli nemoci, sice jsme se chtěli snažit, ale možné to bylo až za rok a něco, do toho jsem ve stejnou dobu přišla o práci. Pomohlo mi právě nalezení nové práce a taky to,. že jsme si teda začali fakt užívat - jezdili jsme po fesťákách, grilovačkách, dovolených, prostě léto jak má být.

Kukacka123
Závislačka 3421 příspěvků 27.05.19 10:02

Myslim si to, co @lalaláček …nova prace by ti mohla pomoct myslet na jine veci :nevim: a blizi se leto, tak si proste uzivat. Mozna manzel potrebuje nejaky cas. Tak si uzijte leto, ted o tom nemluv a zkus to treba na podzim a uvidis ;)

Uživatel je onlineunuděná
Echt Kelišová 7781 příspěvků 27.05.19 10:10

Ano, jsem taky toho názoru, že by ti pomohla nová práce. Vypadneš z domova, najedeš si jiný režim, změníš prostředí a myšlenky. Je fakt, že věk už máš vyšší, děti 3, takže za mě je také další dítě „zbytečné“ a manžela chápu.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 01.06.19 19:53

Otěhotněla jsem v 38, potratila v 8tt, bolelo to, ale tím, že se starám o rodinu, domácnost a chodím do práce, to přešlo docela rychle. Samozřejmě si vzpomenu, ale neužírám se. Manžel to už znovu podstupovat nechce, mě znejistěl, makám a neřeším

Ruzenin4
Povídálka 31 příspěvků 02.06.19 13:04

Holky dík za rady, ale nová práce nepřichází v úvahu, jsem z vesnice a mezi naší a městem jich pár ještě je. Projezdila bych majlat v autobuse nebo autem. Navíc takhle mohu vozit dítě na kroužky, jsem „svým pánem“ a přišla bych o tu práci z domu, což je prioritní i do budoucna. Spíš jsem myslela třeba nějaký myšlenkový proces co někomu pomohl se od toho nějak tak odpoutat. Nevím jak to vysvětlit. Jasně rozumem si dovedu všechno zdůvodnit, uklidnit. Ale pak se vyskytne nějaká úplně obyčejná melodie v rádiu v autě, myšlenka, situace a já bečím krokodýlí slzy. Prostě to nejde ovládnout. po chvilce se oklepu a je zas dobrý. MM je zlatej, chápe mě. Mám pocit, že čím je na mě hodnější tím je to horší. Jsem se ptala, jestli myslí že je to na doktora. Prý by mi dali akorát nějakou chemii na uklidnění, že to časem zvládnu sama… Když já se fakt snažím ale není to tak lehké jak to vypadá. Kupodivu těhotný ani miminka mi nevadí… Spíš mám pocit, že jsem v pohodě a pak buch odněkud to na mně spadne a já najednou začnu brečet jakoby někde přetek nějaký nastřádaný hrneček. A tak se to opakuje dokola skoro každý den nebo obden.

Váš příspěvek
Reklama