Po prázdninách jde do školy, jsem smutná

Anonymní
10.5.21 21:23

Po prázdninách jde do školy, jsem smutná

Jak začít… zkrátka na mě padl velký smutek z toho, že nám končí bezva období bezstarostné školky a od září budeme mít doma už školáka. Syn je šikovný, chytrý, bezva kluk, ale já se tak nějak nemůžu smířit s tím, že už to není můj malý chlapeček. Jsem smutná z toho, jak moc to utíká a že čas prostě zastavit nejde. Dívám se na staré fotky když ve školce začínal a je to jako by to bylo včera. Na školkové období budu vždy s láskou vzpomínat a teď škola, bojím se neznámého, negativních vlivů, to jak si zvykne, jak mu půjde učení, aby se moc netrápil, aby měl hodnou paní učitelku…Nejvíc se však bojím toho, že pořád poroste a pak přijde ten čas, kdy už nad ním ztratím tu kontrolu, ten pocit, že ho nemám pod křídly a nemůžu ho už ochránit. Prostě jsem asi cvok nebo nevím, ale nejraději bych měla děti pořád malé. Nedá se s tím nic dělat, vím, čas je neúprosný pro všechny, ale přesto, máte někdo podobné pocity, jak se s nimi srovnávate?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3176
10.5.21 21:27

Ano mám a nevím, jak se s tim srovnat. Asi jako se stárnutím, snažit se na to číslo v občance nemyslet a užívat si života.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1399
10.5.21 21:32

Holka, zacni si uzivat toho ze se zacina osamostatnovat a zacni se pripravoat na pubertu.. vazne takovy opecovavany decka pak tem rodicum pri puberte celkem slusne nadaj. Kamaradcine dceri - chtela jsem napsat holcicce, ale to uz je v 11ti fakt nevhodny oznaceny, zacala slusna puberta, kamaradka to dost nedava a to je teprve zacatek.
Proste to, ze ty decka rostou a dospivaj je fakt a rodice by to meli brat jako pozehnani, ze uz jsou ty decka takhle velky, ze uz maj skolaka a uz ne zadny mimino apod.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33030
10.5.21 21:35
@Anonymní píše:
Jak začít… zkrátka na mě padl velký smutek z toho, že nám končí bezva období bezstarostné školky a od září budeme mít doma už školáka. Syn je šikovný, chytrý, bezva kluk, ale já se tak nějak nemůžu smířit s tím, že už to není můj malý chlapeček. Jsem smutná z toho, jak moc to utíká a že čas prostě zastavit nejde. Dívám se na staré fotky když ve školce začínal a je to jako by to bylo včera. Na školkové období budu vždy s láskou vzpomínat a teď škola, bojím se neznámého, negativních vlivů, to jak si zvykne, jak mu půjde učení, aby se moc netrápil, aby měl hodnou paní učitelku…Nejvíc se však bojím toho, že pořád poroste a pak přijde ten čas, kdy už nad ním ztratím tu kontrolu, ten pocit, že ho nemám pod křídly a nemůžu ho už ochránit. Prostě jsem asi cvok nebo nevím, ale nejraději bych měla děti pořád malé. Nedá se s tím nic dělat, vím, čas je neúprosný pro všechny, ale přesto, máte někdo podobné pocity, jak se s nimi srovnávate?

Mám to podobně. Hrozně to uteklo. Snažím se myslet na to hezké, začnou nové výzvy a povinnosti. Podobně jsem se cítila před 3 roky, když syna vzali do školky. A podobně se budu cítit, až bude vycházet ze školy nebo maturovat. Dělat řidičák…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
851
10.5.21 21:45

Beru to jako fakt a jsem vděčná, že to vůbec můžu zažívat a že ty děti vůbec mám 🙏 😊

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9456
10.5.21 22:09

Mě jde druhý dítě do školy. A mám strach spíš o něj, přesně jak píšeš - hodná paní učitelka, aby se mu něco nestalo… Ale víš co, vidím to na třetákovi, on ten kluk je pořád malej, pořád je to dítě, ale s rozumem, rozhledem, jen už není tak zranitelný. Ležím a on mi čte, uvaří mi čaj, pozná, že mě něco trápí, říká mi vtipy. Začni si užívat to nové, je to stejně krásné :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
820
10.5.21 22:29

Dcera jde taky v září do školy a já vlastně nevím, vůbec mě do teď nenapadlo nad tím přemýšlet. Přijde mi šikovná, nemám strach z p. učitelky (to stejně neovlivním, jaká bude), ani z učení. Spíš jsem zvědavá na děti, kolektiv, jde v podstatě mezi neznáme děti. A pak na dojíždění, chce jezdit autobusem, já bych jí radši vozidla autem.
Jinak já si spíš užívám narůstající samostatnost, volnější ruce, jsem ráda, že už nemám mimina, batolata… Samozřejmě člověk ztrácí kontrolu, ale tak nějak mi to přijde v pořádku, svoje přibývající roky nevnímám a z ní roste bezva parťák.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
931
11.5.21 12:27

Chápu tě a měla jsem podobné pocity když mi šlo dítě do první třídy. Skončilo lehárko ve školce a je to pro ty děti první taková větší povinnost. Školní docházka. Teď už budou mít pořád jen nějaké povinnosti.
Nebudu ti psát že to je přirozené a ať si to užíváš tu samostatnost a že i tohle období je hezké, protože tohle všechno snad každý normální člověk ví a ty to víš taky. Ale to neznamená, že na člověka občas nespadne splín a je mu to prostě jen líto, že to nejde zastavit :kytka: Takže ti rozumím ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13670
15.5.21 02:09

Pokud mas možnost vybrat školu, najdi pro nej nejlepší a zajímej se i o to kdo ho bude učit a sezen si predem reference.
Nase dcera se do skoly netesila i když jsem ji motivovala. Sama jsem se toho ale desila konci nam ta svoboda, bezstarostnost.
A ehjle dcera vyfasovala skvělého ucitele, do skoly se těší, porad o skole povídá, byla smutná při distanční výuce.
Je to úplně jina situace kdyz vidíš nadšene dite, co vstava do skoly o hodinu driv nez musi :mrgreen: na vse se tam těší.
Ma radost dite, mas ji s nim i ty ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7438
15.5.21 07:49

Taky jsem měla nějaké obavy, ale primárně jsem ráda, že děti odrůstají a já zase můžu mít víc i svůj život. Je pro mě takové krásné sledovat, jaké z nich rostou samostatné bytosti, s vlastním názorem, osobností, které si myslí, že už mě nepotřebují ( ale potřebujî :P ). Přicházejí změny, jsem z nich lehce nervózní, ale zároveň nadšená, když vidím jak je na sebe dcera hrdá, že něco zvládla sama. Např. přechod z družiny na kroužek, který má kousek. Ale já mám i hodně své vlastní naplnění, moc ráda jsem se na pár let dětem " odevzdala", ale teď vnímám, že zase můžu víc jet „to svoje“ a jsem spokojená, pro mě přirozený vývoj.
Edit. Jo a právě to, že ve škole už se " musí" nám nakonec pomohlo víc zajet režim. Dokud byly obě holky ve školce, tak jsme měli hrozně natahle rána, jenže pak zase odpoledne v práci a den byl fuč…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat